.

0 (hodnocen0 x )

(5) Půjčeno:5x 

BK

Vyd. 1.

Chomutov : Milenium, 1999

477 s. ; 22 cm

ISBN 80-86201-14-7 (váz.)

Britské listy

Britské listy - publicistika - r. 1996-1997 - výbory

000000159

PŘEDMLUVA ...5 // 1. BRITSKÉ LISTY 1998-1999: SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY, POSTOJ ČECHŮ K VÁLCE V JUGOSLÁVII ... 7 : V prvním oddílu loholo výboru z Britských listů přinášíme několik nejdůležiléjšich článků z poslední doby. Syntézou systematičtější analýzy českých sdělovacích prostředků zejména za poslední rok je úvodní člán ek Jana Čulíka „České sdělovací prostředky a občanská společnost“. Na reakcích čtenářů Britských listů je založen článek o českých postojích vůči válce v Jugoslávii. Politolog Andrew Stroehlein poukazuje na obrovský politický potenciál, spočívající v nespokojenosti českého venkova, a zabývá se některými dalšími závažnými tématy. // 2. VÁCLAV KLAUS, VĚDA, TECHNOLOGIE A ČESKÁ POLITIKA ... 55 : Česká republika promarnila šanci rychle využit po pádu komunismu k hospodářskému oživeni moderních informačních technologií. Do značné míry to bylo dáno nedůvěrou někdejšího premiéra Václava Klause vůči internetu a jeho nevědomostí ohledně obrovského ekonomického potenciálu světové počítačové sítě. Klausovy postoje vůči novým technologiím. domníváme se. výmluvně ilustruje tento oddíl. Najdete zde také kritické úvahy o tom. jak politikově jako Václav Klaus manipuluji sdělovacími prostředky. Ukázky reakci ODS jsou dokumentovány dopisy Britským listům od Jana Zahradila, někdejšího Klausova poradce a nynějšího slinového ministra zahraničních věci. týkajícími se jedné nepříliš úspěšné Klausovy cesty do Londýna a klausovské kontroverze ohledně skleníkového efektu. //

GLOBALIZACE ... 83 : Globalizace je výraz, často nyní skloňovaný i v České republice: nedávno se ji zabývalo pražské Fórum 2000 a pražští anarchisté pořádají „proti globalizaci" poněkud neinformovaně demonstrace. Jenže globalizace je pravděpodobně nezastavitelný proces a demonstrovat proti ni připomíná neartikulované protesty dělníků v osmnáctém a devatenáctém století, když rozbíjeli stroje. Globalizace je výzva, příležitost k akci, jak vysvětluji dva příspěvky britských autorů v tomto oddílu. // 4. LONDÝNSKÝ EKONOM FRANTIŠEK NEPIL: KRITIKA KLAUSOVY PRIVATIZACE ... 105 // Londýnský odborník na kapitálové trhy a soukromé důchodové zabezpečeni upozorňoval bezvýsledně od roku 1990 české činitele, že snad nej-efektivnějšim a ekonomicky nejprospěšnějšim způsobem privatizace by bývalo zesoukroměni státního majetku jeho umístěním do státem přísně regulovaných soukromých důchodových fondů. VznikL by tak rázem v České republice stejně aktivní kapitálový trh, jaký existuje na Západě, nemohlo by dojit K propiráni špinavých komunistických peněz, snížily by se daně i státní přerozdělováni národního důchodu a došlo by k oživení ekonomiky. Podmínkou by ovšem byl od samého začátku pevný právní rámec, který bylo možno dovézt ze Západu. Je Nepilová metoda nerealistická? Musela nutně Česká republika projit postkomunisticky nestabilním obdobím tunelování a podvádění? Bylo nutno připravit české občany o jejich úspory na stáři a uvalit na ně vysoké daně? Posuďte sami četbou materiálu v tomto bloku. //

5. ČESKÁ HOSPODÁŘSKÁ SITUACE...127 // Nedlouho po pádu komunismu svěřili češti občané důvěru na čtyři roky Václavu Klausovi. Fascinoval je svou vizi prosperity a sliboval jim hospodářský úspěch. Od roku 1996 však začalo lidem v ČR docházet, že Klausova ekonomická politika byla nekompetentní. Hospodářství se začalo hroutit. Tento blok kriticky zaznamenává některé charakteristické nedostatky české hospodářské reformy, až po prvni Klausovy pokusy („ baliček opatřeni" na jaře 1997) situaci řešit. // 6. SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY ... 159 : Britské listy se systematicky zabývají stavem českých sdělovacích prostředků. Argumentuji, že většina potíží české společnosti je důsledkem nedokonalosti českých médii. Sdělovací prostředky jsou životně důležitým nástrojem demokratické společnosti. Ta se totiž pohybuje kupředu metodou pokusu a omylu, založené na trvalé ostré a věcné společenské debatě. Pokud tato debata neprobíhá, společenské problémy narůstají. Tento oddíl se zabývá některými zásadnějšími problémy českých sdělovacích prostředků, včetně pochybné počáteční privatizace deníků, jako byla někdejší Mladá fronta. // 7. TELEVIZE NOVA, VLADIMÍR ŽELEZNÝ A CENTRAL EUROPEAN MEDIA ENTERPRISES ... 191 : Vznikem televize Nova získala Česká republika originální limonádový seriál, odehrávající se v reálném čase a světě. Televize Nova sice poskytuje velké části obyvatelstva příjemnou zábavu, zároveň však v posledních pěli letech dále poškodila už předtím komunismem destabilizované ochromené civilizační povědomí České republiky. Kromě šíření primitivismu lze televizi Nova vyčítat především její bezostyšnou manipulaci naivního diváka, jejímž účelem je vydělat stůj co stůj co nejvělši množství peněz.

Britské listy jako první, zásluhou pražského odborníka na české sdělovací prostředky dr. Milana Šmída, zaznamenaly koncem roku 1996 důležitou mediální transakci, jejímž prostřednictvím umožnil Vladimír Železný firmě CME posílit svou kontrolu nad Českou nezávislou televizní společnosti, která provozovala Novu, a sám získal v držiteli vysílací licence, podniku CET 21, většinový šedesátiprocentni podíl Na jaře roku 1999 se ovšem situace radikálně změnila - Vladimír Železný se z věrného spolupracovníka a obhájce firmy CME stal jejím úhlavním nepřítelem, jak to líčí úvodní text tohoto svazku, a 5. srpna 1999 televizi Nova americkým investorům odebral, čímž zjevně porušil všechny dohody, předtím uzavřené s firmou CME. Tento oddíl především zaznamenává, co se dělo s televizi Nova poté, co zrušila Rada pro rozhlasové a televizní vysíláni své právo rozhodovat o vlastnických přesunech v televizi Nova a zabývá se také postavou Vladimíra Železného. // 8. CENZURA VE SVOBODNÉ EVROPĚ ... 261 : Rozhlasové stanice Svobodná Evropa a Svoboda, které v rámci boji proti komunismu financovala původně CIA a posléze americký Kongres, nebyly skutečnými sdělovacími prostředky v pravém slova smyslu: byly především propagandistickými institucemi: cílem nebylo v první řadě informovat, ale svrhnout komunismus. Přesto byly za komunismu tyto stanice cenným zdrojem informaci pro obyvatele střední a východní Evropy, zejména pokud jde o události v jejich vlastních zemích.

O podstatě a zásadách fungováni západních demokratických společnosti Svobodná Evropa a Svoboda neinformovaly efektivně: nebyly s to komunikovat skutečnost, že dynamismus západních demokracii spočívá v trvalé kritické, veřejné debatě, na niž západní společnosti pružně reaguji. Svobodná Evropa a Svoboda nedokázaly posluchačům sdělit paradox, že kriticky útočit na různé aspekty demokratických společnosti je nedílnou součásti demokratického procesu, který udržuje demokracie při životě. Navzdory tomu všemu byla začátkem devadesátých let československá a pak česká Svobodná Evropa jedním z nejlepších sdělovacích prostředků v Československu a pak v České republice. Po přesunu české redakce z Mnichova do Prahy od 1. července 1994 se situace začala měnit. V důsledku existenční nejistoty a provládního ideologického zápalu se začala česká Svobodná Evropa některým tématům vyhýbat a příspěvky cenzurovat. Tento oddíl obsahuje soubor příspěvků, potlačených. Svobodnou Evropou vletech 1994-1995. // 9. TI ME OUT -FEJETONY ... 285 : Přečtěte si o cestováni po Skotsku, do Francie a do Čech. // 10. KULTURA ... 311 : Úvahy a poznámky o filmu Romeo a Julie s Leonardem di Caprio, o České verzi muzikálu Jesus Christ Superstar a o Svěrákově Koljovi. //

11. JSOU HOMOSEXUÁLOVÉ PŘIJATELNÝMI ČLENY SPOLEČNOSTI? ... 327 : Postoje české společnosti vůči homosexuálům se zdají dost charakteristické pro české postoje vůči všem menšinám. Tento oddi! Britských listů zahrnuje debatu mezi Radovanem Petříkem a několika odpůrci homosexuálních práv. Leccos se z ni poučíme o snášenlivosti většinové společnosti. Dojemný je Petříkův životni příběh. Petřík se před nedávnem vystěhoval z Británie a přijal jméno Benny Rees. V anglickém Bristolu žije v trvalém vztahu se svým partnerem Glanem. Diskuse začala v Neviditelném psu a přesunuta se do Britských listů. // 12. ČEŠI V AMERICE, RESTITUCE A DVOJÍ OBČANSTVÍ ... 367 : Nyní už zrušená česko-americká úmluva z roku 1928 vylučovala pro Čechy žijící ve Spojených státech dvojí občanství. Přestože dvojí občanství v současnosti povoluje celá řada západních států, včetně Ameriky, Česká republika se do r. 1999 v podstatě přidržovala principu jediného občanství. Češi, kteří získali ve Spojených státech americké občanství po roce 1957, nesměli mít do roku 1999 zároveň občanství české. Toto tvrdě postihlo zejména generaci Čechů, která odešla z Československa po sovětské invazi v roce 1968. Přestože byla v roce 1999 schválena novela zákona, podle něhož mohou Češi v Americe nabýt českého občanství, nejde o jeho vrácení, ale o obnovu původního stavu. Novela má mnohé nedostatky, zejména nadále vylučuje Čechy žijící v zahraničí z restituce, takže tito exulanti nemají právo na vráceni majetku, o nějž přišli svým odchodem za komunismu. Mnozí z těchto lidi se během života v Americe velmi intenzivně zasazovali za svobodu Československa. Mrzí je, že jim po pádu komunismu jejich česká vlast nenabídla vstřícnou ruku a Češi je nepřijali mezi sebe.

Právě proto nemá Česká republika ve Spojených státech silnou českou menšinu, která by и amerických politiků prosazovala české zájmy. // 13. KOMENTÁŘE ANDREWA STROEHLEINA ... 411 : Jedním z čelných komentátorů deníku Britské listy je americký politolog, sociolog a publicista Andrew Stroehlein. Narodil se ve státě New Jersey, USA, vystudoval biologii na Cornellově univerzitě v New Yorku a politické vědy a sociologii ve skotském Glasgowě. Žil ve Spojených státech, ve Velké Británii, v Německu, v České republice, na Slovensku, v Kyrgyzstánu a v Uzbekistánu. V České republice strávil celkem čtyři roky, v roce 1998 pracoval krátce v České televizi, pak byl redaktorem anglické verze Nové přítomnosti, na internetu teď vydává kulturně politický týdeník se středoevropskou tematikou Central Europe Review. У současné době žije v Londýně. Píše také komentáře pro list The Prague Post, přispíval i do Slova a do Lidových novin. V tomto oddílu zveřejňujeme texty zpočátku Stroehíeinovy spolupráce s BL. // 14. ŠKOLSTVÍ ... 443 : „Dvě nejdůležitějši odvětvi, jejichž řádné fungováni je životně nutné pro zdárnou existenci každé demokracie, jsou sdělovací prostředky a školství. Sdělovací prostředky umožňuji ve fungující demokracii národu nezbytnou sebeanalýzu, školství pomáhá mladým lidem, aby dokázali nové myšlenky a podněty dobře pochopit a utvořit si na ně samostatný názor. Školství a sdělovací prostředky jsou pro národ nástroje řeči," napsal Jan Culík v úvodním článku tohoto svazku. Proto se Britské listy často zabývají sdělovacími prostředky i školstvím. Dlouho usiluje o reformu českého školství s kolegy a příznivci dr. Ondřej Hausen-hlas. Tento oddíl obsahuje několik jeho příspěvků ke školské tematice.

15. POVODNĚ V ČR V LÉTĚ 1997 ... 455 : V posledním oddílu této knihy přinášíme výběr příspěvků ke katastrofálním povodním, které postihly Českou republiku v létě 1997. I tento problém zůstal ve své podstatě dlouho neřešen.

(OCoLC)44148023

cnb000773021