.

0 (hodnocen0 x )

(5) Půjčeno:5x 

BK

Vyd. 2., V Academii 1.

Praha : Academia, 2007

v, 763 s. ; 25 cm

ISBN 978-80-200-1557-0 (Academia ; váz.)

"Tato kniha vychází u příležitosti stého výročí úmrtí Jana Gebauera (8.10.1838-25.5.1907) péčí pracovníků oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky."--Rub tit. s.

Obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík

000001372

Vchod a roztřídění §1 ...1 // Část první. Vělosloví. §2-137 ...2 // Přehledný výklad větosloví §2 ...2 // A. Věta jednoduchá §18-72 ...9 // o podmělě §19, věty bezpodmělé §20 ...9 // o přísudku §29 ...15 // o předmčtě §32 ...17 // o doplňku §36 ...21 // o příslovečném určení §44 ...30 // o přívlastku §52 ...35 // Spojeni v jednotu větnou §58 ...38 // 0 větách oznamovacích, tázacích, podmiňovaeich (prácích) a rozkazovacích §65 ...? // věta oznamovací §66 ...41 // věta tázací ; odpověď §67 ...42 // věta podmiňovací (a přácí) §71 ...44 // věta rozkazovací §72 ...44 // B. Souvětí §73-137 ...45 // I. Souvětí souřadné §74 ...46 // souvětí slučovací §75 ...47 // souvětí odporovací §76 ...48 // souvětí příčinné §77 ...49 // souvětí výsledné §78 ...50 // Souvětí souřadné vícečlenné §79 ...50 // Věta stažená §80 ...51 // II. Souvětí podřadné §81 ...53 // věta podmětná §83 ...55 // věta předmětná §84 ...55 // věta doplňková §85 ...57 // věta příslovečná §86 ...57 // věta přívlastková §92 ...63 // Věty podřízené a stažené §93 ...64 // Spojení v jednotu souvčtnou §94 ...65 // Vznik souvětí podřadného §101 ...67 // Řeč přímá a nepřímá §104 ...70 // Závislá věta tázací (nepřímá otázka) §108 ...75 // Perioda §109 ...75 // Vyšinutí ze syntaktické vazby (větoslovné chyby) §110 ....77 // Slovosled a větosled §114 ...83 // 1. Slovosled §114 ...83 // Slova příklonná §125 ...88 // 2. Větosled §135 ...92 // část druhá. Skladba (ve smyslu užším) §138-405 ...96 // I. Grammatické číslo §140-147 ...97 // Singulár §141 ...97 // Duál §142 ...98 // Plurál §146 ...107 // II. Grammatický rod §148-156 ...120 // Rod substantiv §149 ...120 // Shoda v rodě §155 ...135 //

III. Grammatická osoba §157-160 ...140 // Shoda v osobě §158 ...141 // IV. Substantivum §161-168 ...144 // Příjmení §163 ...145 // Vlastní jména místní §164 ...150 // Tendence, aby předmět byl jmenován substantivem §167. . 152 Substantivum se vyjímá z adjekt. přívlastku §168 . . .155 // V. Adjektivum §169-192 ...155 // A. Zvláštní původ a význam některých adjektiv §170. . . .156 // B. Adjektivum ve funkci substantívni §174 ...167 // C. Platnost tvarů jmenných a složených §175 ...168 // Číslovky druhové §176 ...169 // Číslovky řadové §177 ...171 // Participia -1?,- ??, -??, -1? §178 ...173 // Participia nesa a nes §179 ...173 // Adjektiva vlastní §180 ...174 // D. Stupňování adjektiv §189 ...202 // Komparativ §190 ...204 // Superlativ §191 ...210 // Adjektiva složená s ne-, partie, atpod. §192 ...212 // VI. Zájmeno §193-227 ...215 // A. Zájmena určitá §194 ...216 // 1. Zájmena osobní §195 ...216 // 2. Zájmena possessivní §198 ...220 // Zájmeno zvratné §201 ...223 // 3. Zájmena ukazovací §205 ...230 // jb jen §200 ...231 // 8b sen §207 ...233 // tb ten §208 ...236 // on onen §209 ...242 // sám §210 ...244 // 4. Zájmena tázací §211 ...246 // 5. Zájmena relativní §212 ...248 // kio, čso, -č, čí §213 ...249 // který, jaký §214 ...250 // jen, jenž(e) §215 ...251 // on §216 ...253 // relat. kopulativní §217 ...253 // relat. absolutivní §218 ...253 // B. Zájmena neurčitá §222 ...259 // VII. Číslovka §228-241 ...207 // A. Číslovky určité §229 ...267 // 1. Číslovky základní §230 ...267 // 2. Číslovky řadové §236 ...279 // 3. Číslovky druhové §238 ...284 // 4. Jiné určité výrazy číslovkové §240 ...287 // B. Číslovky neurčité §241 ...291 // VIII. Pády prosté §242-289 ...293 // O pádech vůbec §242 ...293 //

A. Nominativ §244 ...297 // nomin. nahrazuje se akkusativem §244 ...297 // nomin. vyjadřuje podm., doplněk; nom. jmenovací, nom. s infin., noni. m. vok., nom. absolutní §245 . . . .298 // B. Akkusativ §246-252 ...309 // akk. nahrazuje se genitivem, nomin. §246 ...309 // akk. obsahuje logie, podm. a pod. §247 ...315 // akk. vyjadřuje předm. §248 ...316 // akk. vyjadřuje doplněk §249 ...319 // akk. vyjadřuje přisl. urč. §250 ...323 // akk. vyjadřuje přívlastek §251 ...330 // některé zvláštnosti §252 ...330 // C. Genitiv §253-264 ...332 // gen. záporový §254 ...332 // gen. cílový §255 ...334 // gen. partitivní §256 ...338 // gen. odlukový §257 ...350 // gen. dotykový §258 ...355 // gen. příčinný §259 ...361 // gen. vlastnosti §260 ...363 // gen. possessivní §261 ...364 // gen. podmětu a předmětu §262 ...364 // gen. příslovečný §263 ...366 // Některé drobnosti §264 ...367 // 1). Dativ §265-272 ...369 // dat. znamená cil vyslovený slovesem pohybovým §266. .370 // dat. cílový při slovesich odporu atd. §267 ...374 // dat. cílový při přiměře §268 ...382 // dat. cílový při ději bezpodmětém §269 ...389 // dat. při infin. §270 ...391 // dat. vyslovuje to, co nomin. při slovese finitním §271...395 // dat. při jménech §272 ...396 // E. Lokál §273-276 ...397 // lok. místa §274 ...397 // lok. času §275 ...398 // lok. způsobu §276 ...399 // F. Instrumentál §277-288 ...400 // instr. prostorový §278 ...400 // instr. času §279 ...400 // instr. nástroje a prostředku §280 ...402 // instr. látky §281 407 // instr. sociativní §282 ...409 // instr. způsobu, vztahu a míry §283 ...409 // instr. příčiny §284 ...412 // instr. vlastnosti §285 ...413 // instr. praedikativní §286 ...414 // instr. vnitřní §287 ...420 // instr. za lat. ablat. absol. ; za instr. prostý bývá předložkový §288 ...421 //

G. Vokativ §289 ...422 // IX. Předložky a pády předložkové §290-332 ...422 // Předložky §290 ...422 // Pády předložkové podle větného členství §291 ...426 // Rozdílnost při výkladech pádů předložkových §292, význam pádů předložkových, různý význam předložek a ustrnuti // pádů předložkových §293 ...428 // Předložky jednotlivé a jejich pády (pořádkem abecedním) §294- // 332 ...429 // bez §294 ; bliž §295 ; dle (-dlé, podlé, vedle) §296 ; do §297 ; délka §298 ; chyba §299 ; k, ke, ku §300 ; kolo, kolem, okolo, vókol §301 ; konec §302 ; kraj §303 ; kromě §304; mezi §305; miesto §306; mimo §307; na §308; nad §309 ; o §310; ob §311; ot §312; po §313; pod §314; přěd §315; pres §316; při §317; přiemo §318; pro §319; proti §320; s, se, sn §321 ; skrze §322 ; strany, stran, stranu §323 ; ? §324 ; v, ve, vn §325 ; vně §326 ; vnutř §327 ; vrch §328 ; vz §329 ; z, ze §330; za §331. // Protikladný význam některých pádů předložkových §332 . .514 // X. Sloveso §333-376 ...515 // A. Význam slovesa vůbec §334 ...516 // Význam sloves I. podle kolikosti ? II. dokonavosti děje. Roztřídění sloves podle kolikosti a dokonavosti děje // §335 ...517 // Která slovesa kterého druhu jsou: 1. slovesa nesložená, // 2. slovesa složená s předponami §336 ...519 // Pravidla o slovesich podle kolikosti a dokonavosti děje // §337 ...525 // Význam sloves III. podle dějového rodu §534 ...534 // B. Význam slovesných výrazů jednotlivých §339 ...536 // 1. Čas a jeho výrazy slovesné. // a) Praesens §339 ...536 // b) Praeteritum §341 : aorist, imperfektum, perfektum, // plusquamperfektum, futurum ...539 // 2. Způsoby děje slovesného a jejich výrazy §348 ...555 // o) Indikativ §349 ...555 // 6) Imperativ §350 ...556 // c) Kondicionál §351 ...561 //

3. Rod děje slovesného a jeho výrazy §353 ...567 // a) Reflexivum (medium) §354 ...567 // b) Passivum §355 ...569 // 4. Slovesné výrazy jmenné §356 ...573 // a) Infinitiv §357 ...573 // b) Supinum §361 ...581 // c) Participia §362 ...587 // participia jednotlivá: // part. -nt §363 ...588 // part, -mb §366 ...608 // part. §367 ...609 // part. -ss §368 ...613 // part. -??, -tb §369 ...618 // vazby participiální §370 ...623 // vazby kongruentní §371 ...624 // vazby absolutivní §372 ...628 // d) Slovesné jméno podstatné §373 ...630 // význam jeho §374 ...630 // vazby jeho §375 ...632 // XI. Příslovce §377-378 ...635 // Zápor a záporová slovce ne a ni §379-397 ...638 // XII. Spojka §398-399 ...673 // Spojky jednotlivé §399: a (a já ..., a on, ano-brže), ač (ače, ač-li, ač bych, ač i, ač si), ale, ali, aride, ani, ati (ať), aie (až), bar(s), bo, buď, bych (by), či fči-li), diel (dilem), dokud (dokad), doňadž (doňedž, doňudž), druhdy, i, ini, jady, jako, jam, jenž, ježe (ež, že, ž’), // li (ľ), nebo (neb, anebo, aneb) za (zda) ...675 // ??. Citoslovce §400 ...701 // XIV. Stupňováni významu §401-402 ...701 // XV. Význam klidový a pohybový se zastupuji §403- // 404- ...711 // XVI. Výrazy pro vespolnost a střidavost §405 ...715 // Opravy ...718 // Seznam slovní a věcný ...721 // Vysvětlení zkratkův ...746