.

0 (hodnocen0 x )

(2.5) Půjčeno:10x 

BK

Vyd. 1.

Hradec Králové : Gaudeamus, 2006

2 sv. : il., plánky, mapy ; 21 cm

ISBN 80-7041-296-8 (1. část ; brož.)

ISBN 80-7041-308-5 (2. část ; brož.)

Nad názvem: Univerzita Hradec Králové, Fakulta humanitních studií

Obsahuje bibliografii na s. 542-561, bibliografické odkazy, rejstříky

1. část. 2006. 335 s. -- 2 část. 2006. s. 336-617

000001485

Předmluva 3 // KAPITOLA I. // Úvod do studia sídel středověkých společenských elit - hradů, zámků a tvrzi 7 // 1. Hrad, zámek a tvrz ve středověké společnosti, metody jejich studia 7 // 1.1. Metody studia šlechtických sídel 7 // 1.1.1. Historické pojetí 7 // 1.1.2. Kastelologické či technické pojetí 8 // 1.1.2.1. Charakteristika 8 // 1.1.2.2 Kastelologickáperiodika 9 // 1.1.2.3. Kastelologické konference 11 // 1.1.3 Hodnocení historického a kastelologického přístupu 11 // 1.2. Problematika terminologie spjaté se sídly středověkých společenských elit. 13 // 1.2.1. Hradiště (nebo hradisko) 13 // 1.2.2 Hrad 14 // 1.2.3. Hrádek 15 // 1.2.4. Tvrz 15 // 1.2.5. Tvrziště 16 // 1.2.6. Zámek 17 // 1.2.7. Zámeček 18 // 1.2.8. Panský dům, rytířské sídlo 18 // 1.2.9. Rezidenční dvůr (dvorec) 18 // 1.2.10. Týn 18 // 1.2.11. Kostelec 19 // 1.2.12. Pevnost 19 // 1.2.13. Kaštieľ 19 // 1.2.14. Kurie 19 // 1.2.15. Základní literatura ? terminologické problematice 20 // 1.3. Organizace sdružující zájemce o sídla středověkých společenských elit - // Klub Augusta Sedláčka 20 // KAPITOLA II. // Prameny ke studiu hradů, zámků a tvrzí 22 // 2.1. Písemné prameny 22 // 2.1.1. Prameny diplomatického charakteru 22 // 2.1.2. Vyprávěcí prameny (kroniky) 22 // 2.1.3. Urbáře 22 // 2.1.4. Různé popisy panství související obvykle s obchodními a finančními transakcemi 24 // 2.2. Kartografické prameny 26 // 2.2.1. Starší mapy 26 // 2.2.2. Tzv. první josefské vojenské mapováni 26 // 2.2.3. Mapy stabilního katastru 27 // 2.3. Ikonografické prameny 28 // 2.3.1. Nejstarší vyobrazeni sídel středověkých elit 29 // 610 // 2.3.2. Dílo Jana Willenberka (též Willenberger, Willenberg) a dalších rytců 17. a 18. století 31 // 2.3.3. Soubory vyobrazeni středověkých hradů, zámků a tvrzí ovlivněné romantismuem 32 //

2.3.4. Obrazové soubory hradů a zámků z 2. poloviny 19. století 36 // 2.3.5. Ilustrace historické a historicko-vlastivědné literatury 39 // 2.3.6. Pohlednice jako ikonografický pramen 39 // 2.3.7. Jednotlivá vyobrazeni hradů, zámků a tvrzí v různých sbírkách 39 // 2.4. Plány 39 // 2.5. Hmotné prameny 40 // 2.5.1. Různé předměty a jejich pozůstatky 40 // 2.5.2 Samotný objekt hradu, zámku a tvrze 41 // 2.5.3. Epigrafické památky 45 // KAPITOLA III. // Literatura vztahující se k hradům, zámkům a tvrzím a její vývoj 46 // 3.1. Nejstarší práce zmiňující se o sídlech středověkých společenských elit 46 // 3.2. První soustavnější údaje o šlechtických sídlech ze 17. a 18. století 47 // 3.3. Šlechtická sídla v historicko-statistických topografiích konce 18. a počátku 19. století 49 // 3.4. Romantické práce věnované jen šlechtickým sídlům 50 // 3.5. Práce o středověkých šlechtických sídlech založené na kritické historiografii 53 // 3.6. Počátky archeologického bádání zabývajícího se hradišti a hrady 63 // 3.6.1. První archeologické práce 63 // 3.6 2. Průkopnící vědeckého zkoumání hradišť a hradů 63 // 3.6.3. Meziválečná archeologie 64 // 3.6.4. Středověká archeologie po roce 1945 65 // 3.6 5. Počátky archeologického studia hradů a tvrzí 66 // 3.6.6. Rozvoj středověké archeologie v posledních desetiletích 20. století 67 // 3.7. Šlechtická sídla a památková péče 72 // 3.7.1. Počátky památkové péče a první soupisy památek 72 // 3.7.2. Soupisy památek v Cechách po roce 1945 73 // 3.7.3 Soupisy památek na Moravě 74 // 3.7.4. Soupisy památek na Slovensku 74 // 3.7.5. Zaniklé hrady, zámky a tvrze 75 // 3.7.6. Články v časopisech vydávaných orgány památkové péče 75 // 3.7.7. Umělecko historické rozbory šlechtických sídel 76 //

3.8. Údaje kastelologického charakteru v pracích vlastivědného a regionálního charakteru 78 // 3.8.1. Soubory vlastivědných prací 78 // 3.8.2. Jednotlivé vlastivědné monografie 80 // 3.9. Další literatura přinášející kastelologické informace 82 // 3.9.1. Turistická literatura 83 // 3.9.2. Pověsti hradů a zámků 85 // 3.9.3. Kastelologické údaje v dendrologické literatuře 87 // 3.9.4. Schematismy velkostatků 87 // 3.9.5. Obrazové publikace 87 // 3.9.6 Mapy hradů a zámků 89 // 3.10. Nové knižnice věnované šlechtickým sídlům 89 // 3.11. Soupisové práce 90 // KAPITOLA IV. // Problematika hradišť 92 // 4.1. Charakteristika 92 // 4.2. Neolitická a eneolitické hradiště 93 // 4.3. Hradiště doby bronzové 96 // 4.4. Hradiště doby železné 97 // 4.4.1. Starolaténská doba 97 // 4.4.2. Keltská opevněni 97 // 4.5. Vliv římské vojenské hranice 99 // 4.6. Slovanská hradiště doby hradištní 100 // 4.6.1. Charakteristika a význam slovanských hradišť 100 // 4.6.2. Starohradištní opevnění 101 // 4.6.3. Středohradištní opevnění 102 // 4.6.4. Mladohradištni opevnění 109 // 4.7. ? problematice podoby obydlí pravěkých a raně středověkých privilegovaných vrstev 113 // KAPITOLA V. // Inspirační zdroje výstavby hradů v západní Evropě 115 // 5.1. Historické podmínky vzniku hradů 115 // 5.2. Charakteristika staveb římského limitu 115 // 5.3. Co jsou falce? 118 // 5. 4. Okolnosti vzniku prvních západoevropských hradů 121 // 5.5. Transformace pevnostní architektury „ limes romanus " do podoby prvních hradů -„motte“ a donjon 122 // 5. 6. Další vývoj „donjonového “ hradu 127 // 5.7. Vývoj od donjonu ke kastelu 130 // 5.8. Vývoj hradů na území Východofranské říše 135 // 5.9. Změna věže z obytné stavby ve stavbu jen obrannou 137 // 5.10. Štaufská hradní architektura v Říši, jižní Itálii a na Sicílii 138 //

5.11. Kastely v Pobalt 141 // 5.12. Plášťové hrady 143 // KAPITOLA VI. // Vývoj od hradiště k hradu v českých zemích 145 // 6.1. Podmínky pro budováni hradů v našich zemích 145 // 6.2. Kdy ? nás mohly vzniknout hrady (a tvrze) 146 // 6.3. Vlivy hradišť na výstavbu našich nej starších hradů 148 // 6.3.1. Mladohradištni opevnění a nejstarší hrady s obvodovou zástavbou.148 // 6.3.2. Šlechtické dvorce 150 // 6.4. Pronikání jednotlivých prvků západoevropské hradní architektury do českých zemí 154 // 6.4.1. Budování prvních obytných věží v opevněních hradištního charakteru 154 // 612 // 6.4.2. Tzv. „hradypřechodného typu" 160 // 6.5. Nejstarší zděné románské hrady ? nás 163 // KAPITOLA VII. // Středověké hrady a problematika jejich typologie 167 // 7.1. Význam hradů ve středověké společnosti 167 // 7.2. Typologie hradů 168 // 7.2.1. Podstata hradní typologie 168 // 7.2.2. Počátky hradní typologie 169 // 7.2.3. Pokusy aplikovat Schuchhardtovu teorii na českou a moravskou hradní architekturu 170 // 7.2.4. Hradní typologie a čeští badatelé 170 // 7.2.5. Vznik současné hradní typologie 174 // 7.3. Soudobá hradní typologie 176 // 7.3.1. Tzv. „přechodný typ" 176 // 7.3.2. Tzv. „kolonizačníprovizorium" 176 // 7.3.3. Hrad s obvodovou zástavbou 177 // 7.3.4. Francouzský kastel 185 // 7.3.5. Bergfritový typ hradu 190 // 7.3.6. Hrady palácové dispozice 199 // 7.3.7. Tzv. „dvorcový typ " hradu 201 // 7.3.8. Donjonový typ či typ hradu s obytnou věží 203 // 7.3.9. Hrad s plášťovou zdi 212 // 7.3.10. Kastely, problematika tzv. středoevropského kastelu 220 // 7.3.11. Hrady se štítovou zdi 231 // 7.3.12. Hrady dvoupalácové dispozice 233 // 7.3.13. Ganerbenburg 239 // 7.3.14. Bloková dispozice hradu 242 // 7.3.15. Hrady doby Václava IV 244 // 7.3.16. Hrad Karlštejn 246 //

7.3.17. Hrady determinované zvláštními přírodními podmínkami, v kterých byly vybudovány a které obvykle nelze přiřadit k běžným hradním typům 248 // 7.3.17.1. Skalní hrady 248 // 7.3.17.2 Jeskynní hrady 248 // KAPITOLA VIII. // Život na středověkém hradě 250 // 8.1. Základní faktory ovlivňují život na středověkém hradě 250 // 8.1.1. Poloha hradu 250 // 8.1.2. Teplotní poměry 250 // 8.1.3 Osvětlení obytných místností 254 // 8.1.4. Hygienické poměry 254 // 8.2. Osobní věci majitelů hradu a jejich služebnictva 256 // 8.3. Zásobování vodou 257 // 8.4. Hradní kuchyně 257 // 8.5. Hradní kaple 259 // 8.6. Vybavení hradních interiérů 260 // 613 // 8.7. Hospodářské zázemí hradu 260 // 8.8. Dobývání hradu 262 // KAPITOLA IX. // Vznik a vývoj tvrzí 266 // 9.1. Okolnosti vzniku tvrzí 266 // 9.2. Vývoj studia tvrzí 267 // 9.3. Tvrz v písemných pramenech 270 // 9.4. Nejstarší typy sídel nižší šlechty 271 // 9.4.1. Sídla k emporových (tribunových kostelů) 271 // 9.4.2. Tzv. výšinný hrádek 273 // 9.4.3. Tvrz typu „motte" (německy Turmhügel, Hausberg, počeštěné mota) 276 // 9.5. Rozdělení tvrzi podle uspořádání zástavby 281 // 9.5.1. Tvrze s obvodovou zástavbou 282 // 9.5.2. Tvrze s volně stojící stavbou (palácem, věží) ve středu opevněné plochy 287 // 9.6. Tvrze v době pozdní gotiky 293 // KAPITOLA X. // Vývoj hradů v době husitské a pohusitské 297 // 10.1. Nová vojenská technika jako základní příčina změny podoby hradů 291 // 10.2. Novostavby hradů // 10.3. Úpravy starších hradních staveb v 15. století // 10.3.1. Vznik pásů hradeb kolem staršího jádra hradu // 10.3.2. Budování rozsáhlých předhradípřed ostrožnými hrady // 10.3.3. Zesilování hradních bran // 10.3.4. Externí fortifikace - vysunutá a předsunutá opevnění // 10.3.4.1. Charakteristika //

10.3.4.2. Vysunutá opevnění // 10.3.4.3 Předsunutá opevnění // 10.3.4.3.1. Na šíji, kterou místo hradu souviselo s okolím, často v místech vyšších než je místo samotného hradu // 10.3.4.3.2. Na návrší v okolí hradu // 10.3.4.3.3. Na okraji pláně, s kterou souvisí areál hradu // 10.3.4.3.4. Předsunutá opevnění ? přístupových cest // 10.3.5. Obléhací stanoviště // 10.3.6. Budováni štítových zdí // 10.3.7. Budováni opevněných koridorů (rukávií) ztěžujících útočníkovi přistup k branám // 10.3.8. Přechod od gotické fortifikační architektury k renesančním pevnostním stavbám // 10.3.9. Změny v obytných částech hradu // 10.4. Složité hradní dispozice // 10.5. Vývoj hradní architektury na Slovensku v 15. století // KAPITOLA XI. // Sídla středověkých společenských elit v období renesance 336 // 11.1. Vliv renesance na podobu šlechtickýchá sídel 336 // 11.2. Počátky pevnosti 336 // 11.3. K problematice pronikání renesance do střední Evropy 341 // 11.3.1 Renesance v Uhrách 341 // 11.3.2. Počátky renesance na Moravě a ve Slezsku 364 // 11.3.3. Počátky renesančních šlechtických sídel v Čechách 366 // 11.3.3.1. Pozdní pronikání renesance do Čech 366 // 11.3.3.2. První průniky renesance do Čech 366 // 11.3.3.3. Důsledky cesty představitelů české šlechty do Janova v roce 1551 369 // 11.3.3.4. Pronikání tzv. severské renesance do Čech 369 // 11.4. Renesanční zámecká architektura v českých zemích v 2. polovině 16. a na počátku 17. století 370 // 11.5. Přestavba klášterů na zámky 381 // 11.6. Renesanční sídla nižší šlechty 382 // 11.7. Renesanční letohrádky jako doplňky šlechtických sídel 384 //

KAPITOLA XII. // Sídla společenských elit v době baroka 387 // 12.1. Charakteristika barokního šlechtického sídla 387 // 12.2. Typy barokních šlechtických sídel 388 // 12.2.1. Tzv. italská zámecká dispozice 386 // 12.2.2. Zámecká dispozice s jedním sníženým křídlem (obvykle vstupním) 393 // 12.2.3. Tzv. francouzská či podkovovitá dispozice 394 // 12.2.4. Zámky francouzské (podkovovité) dispozice s výrazně souměrnými čestnými dvory 398 // 12.2.5 Obdélníkové zámecké stavby souměrné kolem středního rizalitu 403 // 12.2.6. Zdůraznění významných zámeckých interiérů (hlavní sál, kaple) v exteriéru stavby 404 // 12.3. Barokní sídla nižší šlechty 412 // 12.4. Barokní letohrádky a lovecké zámky 416 // 12.5. Osudy hradů v době baroka 423 // 12.6. Barokní pevnosti 425 // KAPITOLA XIII. // Sídla středověkých společenských elit v období klasicismu 433 // 13.1. Charakteristika klasicismu 433 // 13.2. Klasicistické šlechtické sídlo 437 // 13.2.1. Charakteristika 437 // 13.2.2. Novostavby šlechtických sídel v českých zemích 437 // 13.2.3. Význačnější klasicistické přestavby starších objektů 441 // 13.2.4. Klasicistická úprava okolí zámků, anglické parky s různými drobnými stavbami 445 // 13.2.5. Přestavby klášterů na šlechtická sídla 453 // 13.3. Klasicismus a šlechtická sídla na Slovensku 454 // 615 // KAPITOLA XIV. // Sídla společenských elit v době romantismu 464 // 14.1. Charakteristika romantismu 464 // 14.2. Vztah ke středověkým hradům v době romantismu 465 // 14.3. Pronikání romantické architektury do podoby Šlechtických sídel v našich zemích 466 // 14.3.1. Stavby budované na počátku 19. století ještě v těsné návaznosti na klasicismus 467 // 14.3.2. Rozvoj romantické architektury ve 40-70. letech 19. století 468 // 14.3.3. Šlechtická sídla vybudovaná v novoromanstismu 485 //

14.4. Projevy romantismu na Slovensku 488 // 14.4.1. Zvláštnosti romantismu v Uhrách 488 // 14.4.2. Romantická šlechtická sídla na Slovensku 489 // 14.4.3. Romantické přestavby slovenských hradů 491 // 14.4.4. Budoiváni rodových muzeí na slovenských hradech 495 // KAPITOLA XV. // Sídla společenských elit v 2. polovině 19. století, využití napodobenin některých historických stavebních slohů v jejich vývoji 496 // 15.1. Charakteristika doby 496 // 15.2. Zásady památkové péče a jejich aplikace na oblast šlechtických sídel 497 // 15.2.1. Způsoby památkové obnovy šlechtických sídel 497 // 15.2.2. Úpravy hradních zřícenin 498 // 15.3. Úpravy šlechtických sídel v pseudohistorických slozích 499 // 15.3.1. Pseudorenesačni novostavby a úpravy šlechtických sidel v českých zemích 499 // 15.3.2. Pseudobarokní novostavby a úpravy šlechtických sídel v českých zemích 505 // 15.4. Secese a šlechtická sídla 507 // 15.5. Tzv. tyrolský či švýcarský sloh 512 // 15.6. Kubismus a nový zámek v Ratboři u Kolína 514 // 15.7. Vývoj šlechtického sídla na Slovensku v 2. polovině 19. století 514 // 15.7.1. Charakteristika uherské architektury 2. poloviny 19. století 514 // 15.7.2. Stavby doznívajícího klasicismu (neoklasicismus) 516 // 15.7.3 Pseudobarokní šlechtická sídla 518 // 15.7.4. Eklekticismus ve slovenské zámecké architektuře 520 // 15.7.5. Stavby v tzv. maďarské secesi 523 // 15.7.6. Uherské lovecké zámky 524 // KAPITOLA XVI. // Osudy sídel středověkých společenských elit ve 20. století 527 // 16.1. Sídla středověkých společenských elit a 20. století 527 // 16.2.20. století a sídla středověkých společenských elit v našich zemích 528 // 16.2.1. Konec 1. světové války a šlechtická sídla 528 // 16.2.2. Období okupace a šlechtická sídla 531 //

16.2.3. Sídla středověkých společenských elit v bývalém Československu po roce 1945 532 // 16.2.3.1. Konfiskace německého majetku 532 // 16.2.3.2. Zábory šlechtického majetku po únoru 1948 532 // 16.3. Využití šlechtických sídel po roce 1945 a 1948 532 // 16.4. Památková péče a sídla středověkých elit po roce 1945 a 1948 536 // 16.5. Šlechtická sídla a rok 1989 537 // Seznam zkratek 541 // Prameny vyobrazení použitých v textu 542 // Rejstřík jmen 562 // Rejstřík míst 580 // Úpravy během tisku 609 // Obsah 610