|
|
.
|
|
|
0 (hodnocen0 x )
|
|
|
(1) Půjčeno:3x
|
|
|
BK
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1. vyd.
|
|
|
Praha : Galén : Karolinum, c2004
|
|
|
xxii, 348 s. : il. ; 29 cm
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ISBN 80-7262-265-X (Galén ; váz.)
|
|
|
ISBN 80-246-0846-4 (Karolinum ; váz.)
|
|
|
|
|
|
Obsahuje bibliografie a rejstřík
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Alergologie - učebnice
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
000002702
|
|
|
Zkrácený obsah: OBECNÁ ČÁST // 1. FYZIOLOGIE IMUNITNÍHO SYSTÉMU 3 - Jiřina Bartůňková // 1.1. Fyziologie imunitního systému 3 // 1.1.1. Lymfatické orgány a tkáně 3 // 1.1.2. Nespecifické složky 4 // 1.1.3. Specifické složky 11 // 1.1.4. Komunikace mezi složkami imunity 13 // 1.2. Zpracování a prezentace antigenu 16 // 1.2.1. Antigeny 16 // 1.2.2. Buňky prezentující antigen 16 // 1.2.3. Zpracování a prezentace exogenních antigenů 17 // 1.2.4. Zpracování a prezentace endogenních antigenů 18 // 1.3. Imunitní reakce atopického charakteru 18 // 1.3.1. Průběh imunitní reakce vůči alergenu 18 // 1.3.2. Mechanismus diferenciace lymfocytů Th0 do subtypu Th2 18 // 2. SLIZNIČNÍ IMUNITA A JEJÍ VÝZNAM V ALERGII 21 - Helena Tlaskalová-Hogenová, Ludmila Tučková, Rája Lodinová-Žádníková // 2.1. Klinický význam slizniční imunity 21 // 2.2. Slizniční bariéra - funkce epitelu 22 // 2.3. Komensální mikroflora 24 // 2.4. Předkládání antigenů (alergenů) na sliznicích 26 // 2.5. Slizniční lymfatická tkáň, žírné buňky sliznic 27 // 2.6. »Společný slizniční imunitní systém«, alergie a kojení 28 // 2.7. Sekreční imunoglobuliny 30 // 2.8. Imunoterapie 31 // 3. IMUNOLOGICKÉ ZÁKLADY ALERGICKÉ ODPOVĚDI 33 - Petr Panzner // 3.1. Fáze alergické odpovědi 33 // 3.1.1. Senzibilizace 33 // 3.1.2. Časná a pozdní fáze alergické reakce 34 // 3.2. Buňky účastnící se alergické reakce 35 // 3.2.1. Makrofágy 35 // 3.2.2. Lymfocyty T 35 // 3.2.3. Žírné buňky (mastocyty) 35 // 3.2.4. Bazofily 38 // 3.2.5. Eozinofily 39 // 3.2.6. Epitělové buňky 41 // 3.3. Migrace buněk 41 // 3.4. Imunoglobulin E a jeho receptory 42 // 3.5. Regulace rovnováhy odpovědi Thl a Th2 42 // 3.5.1. Interleukin 12 : 43 // 3.5.2. Interleukin 4 a 13 43 // 3.5.3. Interleukin 5 44 // 3.5.4. Interleukin 9 45 // 3.5.5. Chemokiny 45 //
|
|
|
3.5.6. Transkripční faktory 47 // 3.5.7. Faktory spolupůsobící při remodelaci dýchacích cest 47 // 4. GENETIKA ATOPIE 49 - Václav Špičák // 5. ALERGENY 55 - Václav Špičák, Ondřej Rybníček, Martin Fuchs, Petr Kučera // 5.1. Nomenklatura alergenů (Václav Špičák) 55 // 5.2. Alergeny interiérů, bytového a domovního prostředí 56 // 5.2.1. Roztoči 56 // 5.2.2. Švábi Blattidea 58 // 5.3. Zvířecí alergeny 58 // 5.3.1. Kočka domácí Felis doméstica Fel d 1 59 // 5.3.2. Pes domácí Canis familiaris Can f 1 60 // 5.3.3. Hlodavci Rodentia 60 // 5.3.4. Varia 60 // 5.4. Pylové alergeny (Ondřej Rybníček) 61 // 5.4.1. Pylové zrno 61 // 5.4.2. Transport pylu, meteorologická hlediska 62 // 5.4.3. Zkřížené reakce 63 // 5.4.4. Pylová informační služba 64 // 5.4.5. Nejvýznamnější pylové alergeny 65 // 5.5. Houby (plísně) 69 // 5.5.1. Morfologie 69 // 5.5.2. Výskyt 69 // 5.5.3. Alergeny plísní 69 // 5.5.4. Zkřížené reakce 70 // 5.5.5. Preventivní opatření 70 // 5.5.6. Plísně a vztah k dalším chorobám 70 // 5.6. Potravinové alergeny (Martin Fuchs) 70 // 5.6.1. Bílkoviny kravského mléka 71 // 5.6.2. Bílkoviny slepičího vejce 71 // 5.6.3. Bílkoviny luštěnin 72 // 5.6.4. Stromové ořechy 72 // 5.6.5. Obiloviny 72 // 5.6.6. Ovoce a zelenina 72 // 5.6.7. Koření 73 // 5.6.8. Ryby (mořské i sladkovodní) 73 // 5.6.9. Korýši a měkkýši 73 // 5.6.10. Maso 74 // 5.6.11. Aditiva - přídatné látky 74 // 5.6.12. Nové dělení rostlinných alergenů 76 // 5.7. Alergeny jedu blanokřídlého hmyzu (Petr Kučera) 78 // 5.7.1. Složení jedu 78 // 5.7.2. Hlavní alergeny jedu 79 // 5.7.3. Zkřížená reaktivita mezi složkami jedu 80 // 6. ALERGIE A INFEKCE 83 - Jaromír Bystroň // 6.1. Vliv infekce na vznik a průběh alergického onemocnění 83 // 6.1.1. Infekce jako spouštěč reakce zprostředkované IgE 84 // 6.1.2. Infekce jako spouštěč na IgE nezávislé alergické reakce 85 //
|
|
|
6.1.3. Infekce jako spouštěč pseudoalergické reakce 85 // 6.1.4. Infekce jako příčina tkáňové hyperreakdvity 85 // 6.1.5. Ostatní faktory ovlivňující průběh alergického onemocnění 86 // 6.1.6. Ochranný vliv včasné aktivace slizničního imunitního systému novorozence 86 // 6.2. Alergie a exantémová infekční onemocnění 87 // 7. ALERGIE A PROSTŘEDÍ 89 - Václav Špičák // 7.1. Prostředí interiéru - bytové a domovní prostředí 89 // 8. ATOPIE AIMUNODEFICIENCE 93 - Jiří Litzman // 8.1. Wiskottův-Aldrichův syndrom 93 // 8.2. Hyper-IgE syndrom (Jobův syndrom, syndrom Buckleyové) 94 // 8.3. Omennův syndrom 95 // 8.4. Poruchy lymfocytů T 95 // 8.5. Deficit IgA 95 // 8.6. Deficity jiných izotypů imunoglobulinů 96 // 8.7. Sekundární imunodeficience 96 // 8.8. Atopie jako možná příčina sekundární imunodeficience 96 // 9. ALERGIE A AUTOIMUNITA 99 - Jiřina Bartůňková // 9.1. Paralely a kontrasty autoimunity a alergie 99 // 9.2. Faktory ovlivňující vznik alergií a autoimunitních onemocnění 99 // 9.2.1. Vnitřní faktory 99 // 9.2.2. Faktory vnější 100 // 9.3. Společné mechanismy tkáňového poškození autoimunitních i alergických chorob 100 // 9.3.1. Imunopatologické reakce II. typu 101 // 9.3.2. Imunopatologické reakce III. typu 102 // 9.3.3. Imunopatologické reakce IV. typu 103 // 9.4. Imunoterapie autoantigenem vs. alergenová imunoterapie 103 // 9.5. Defekty imunity se současnými projevy autoimunitních chorob a alergií 104 // 9.6. Systémové autoimunitní choroby 104 // 9.6.1. Systémový lupus erythematodes 105 // 9.6.2. Revmatoidní artritida 105 // 9.6.3. Revmatická horečka a poststreptokoková glomerulonefritida 105 // 9.6.4. Dermato/polymyozitida 105 // 9.6.5. Sjógrenova choroba 106 // 9.6.6. Primární biliámí cirhóza 106 // 9.6.7. Sklerodermie, systémová skleróza 106 // 9.6.8. Sarkoidóza 107 // 9.6.9. Idiopatický hypereozinofilní syndrom 107 //
|
|
|
9.6.10. Vaskulitidy 107 // 9.6.11. Nespecifické střevní záněty 108 // 9.6.12. Celiakie 108 // 9.7. Orgánově specifická autoimunitní onemocnění 110 // 10. DIAGNOSTIKA ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ 111 - Vít Petrů, Petr Panzner, Václav Špičák, Irena Krčmová, Květa Ettlerová, Vladimír Resl // 10.1. Anamnéza (Vít Petrů) 111 // 10.2. Fyzikální vyšetření 112 // 10.3. Alergologické kožní testy (Petr Panzner) 112 // 10.3.1. Indikace a kontraindikace provedení kožních testů 113 // 10.3.2. Postup vyšetření 113 // 10.3.3. Hodnocení kožních testů 114 // 10.3.4. Nežádoucí reakce 114 // 10.4. Laboratorní diagnostika alergie 115 // 10.4.1. Celková hladina IgE-protilátek 115 // 10.4.2. Koncentrace alergen-specifických IgE-protilátek 116 // 10.4.3. Testy detekující uvolnění mediátorů po expozici alergenu in vitro 118 // 10.4.4. Aktivace bazofilů po expozici alergenu 118 // 10.4.5. Stanovení mediátorů alergické reakce v tělesných tekutinách 119 // 10.5. Provokační testy (Václav Špičák) 119 // 10.5.1. Bronchoprovokační (bronchokonstrikční) testy 119 // 10.5.2. Nazální provokační test (Irena Krčmová) 120 // 10.5.3. Konjunktivální provokační test 121 // 10.6. Potravinové expoziční testy (Květa Ettlerová) 122 // 10.7. Epikutánní testy (Vladimír Resl) 124 // 11. LÉČBA ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ 127 - Vít Petrů, Petr Panzner, Jaromír Bystroň, Václav Špičák // 11.1. Obecné zásady léčby (Vít Petrů) 127 // 11.1.1. Eliminace alergenů 127 // 11.1.2. Farmakoterapie alergických chorob 127 // 11.1.3. Podpůrná léčba 129 // 11.2. Imunoterapie alergenem (Petr Panzner) 129 // 11.2.1. Mechanismy účinku 130 // 11.2.2. Vakcíny 131 // 11.2.3. Indikace 132 // 11.2.4. Praktické provádění 133 // 11.2.5. Alternativní cesty aplikace 134 // 11.2.6. Účinnost 134 // 11.2.7. Délka 134 // 11.2.8. Nežádoucí reakce 135 // 11.2.9. Budoucnost imunoterapie alergických nemocí 135 //
|
|
|
11.3. Imunomodulace u alergiků (Jaromír Bystroň) 137 // 11.3.1. Rozdělení imunomodulátorů 138 // 11.3.2. Látky s převážně imunosupresivním účinkem 139 // 11.3.3. Látky s převážně imunostimulačním účinkem 141 // 11.3.4. Látky s komplexním účinkem na imunitní systém 142 // 11.4. Kvalita života (Václav Špičák) 144 // SPECIÁLNÍ ČÁST // 12. VÝVOJ ALERGIE V PRŮBĚHU ŽIVOTA, PROGNÓZA A PREVENCE 149 - Vít Petrů // 12.1. Vývoj alergie v průběhu života 149 // 12.1.1. Genetická predispozice 149 // 12.1.2. Senzibilizace 149 // 12.1.3. Působení nespecifických adjuvantních vlivů 150 // 12.2. Vývoj klinických forem alergie 150 // 12.3. Prognóza alergických chorob 151 // 12.4. Cíle a možnosti prevence alergie 151 // 12.4.1. Primární prevence alergie 152 // 23.4.2. Sekundární prevence alergie 153 // 12.4.3. Terciární prevence alergie 154 // 13. PSYCHOLOGICKÉ A PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY ALERGIÍ 157 - Jiří Los // 13.1. Úvod 157 // 13.2. Mechanismy interakcí alergií a psychosociálních faktorů 158 // 13.3. Pojem kvality života 164 // 13.4. Závěr 164 // 14. ANAFYLAXE 167 - Petr Kučera // 14.1. Historie 167 // 14.2. Epidemiologie 167 // 14.3. Definice 167 // 14.4. Etiopatogeneze 168 // 14.5. Klinickopatologický nález 169 // 14.6. Diagnóza a diferenciální diagnóza 169 // 14.7. Vyšetření 170 // 14.8. Terapie systémové anafylaxe 172 // 15. CHRONICKÁ RÝMA 175 - Ester Seberová // 15.1. Definice 175 // 15.2. Výskyt 175 // 15.3. Klasifikace 176 // 15.4. Fyziologická funkce nosu 176 // 15.5. Mechanismus vzniku chronické hyperreaktivní rýmy 177 // 15.5.1. Časná fáze alergické reakce na sliznici nosu 177 // 15.5.2. Pozdní fáze alergické reakce na sliznici nosu 177 // 15.6. Příčiny vzniku chronické hyperreaktivní rýmy (spouštěče) 178 // 15.7. Charakter onemocnění chronickou rýmou 179 //
|
|
|
15.8. Typy hyperreaktivní rýmy 179 // 15.8.1. Alergická rýma sezónní 179 // 15.8.2. Alergická rýma celoroční - pereniální 180 // 15.8.3. Nealergická hyperreaktivní rýma idiopatická 180 // 15.9. Diagnostika chronické hyperreaktivní rýmy 180 // 15.9.1. Vyšetření otorinolaryngologem 180 // 15.9.2. Vyšetření alergologem 181 // 15.10. Komplikace chronické rýmy 182 // 15.10.1. Bronchiální astma 182 // 15.10.2. Alergická konjunktivitida 182 // 15.10.3. Chronická nebo recidivující sinusitida 183 // 15.10.4. Otitis media 183 // 15.10.5. Další 183 // 15.11. Terapie 183 // 15.11.1. Úprava prostředí a režimu pacienta 183 // 15.11.2. Specifická alergenová imunoterapie 183 // 15.11.3. Farmakoterapie 184 // 15.12. Závěr 187 // 16. ASTHMA BRONCHIALE 189 - Jarmila Turzíková, Petr Pohunek, Bronislava Novotná // 16.1. Úvod 189 // 16.2. Epidemiologie 189 // 16.3. Definice 190 // 16.4. Patogeneze 190 // 16.4.1. Genetika 191 // 16.4.2. Rizikové faktory zevního prostředí 191 // 16.4.3. Alergický zánět u průduškového astmatu 194 // 16.4.4. Bronchiální hyperreaktivita 199 // 16.4.5. Spouštěcí faktory 202 // 16.5. Diagnostika astmatu 209 // 16.5.1. Anamnéza 209 // 16.5.2. Klinický obraz 210 // 16.5.3. Vyšetření 210 // 16.5.4. Diferenciální diagnóza 213 // 16.6. Klasifikace astmatu 214 // 16.6.1. Alergické a nealergické astma 214 // 16.6.2. Aspirinem indukované astma 214 // 16.6.3. Profesní astma 216 // 16.6.4. Klasifikace astmatu podle tíže onemocnění 216 // 16.7. Léčba astmatu 218 // 16.7.1. Farmakologická léčba 218 // 16.7.2. Eliminace alergenu a dalších spouštěcích faktorů 225 // 16.7.3. Alergenová imunoterapie 226 // 16.7.4. Dlouhodobá léčba astmatu 226 // 16.7.5. Monitorování astmatu 227 // 16.7.6. Léčba akutní exacerbace astmatu 228 // 16.7.7. Inhalační technika 230 // 16.8. Edukace a prevence astmatu 231 //
|
|
|
17. JINÉ PATOLOGICKÉ STAVY SE VZTAHEM K ALERGII 233 - Petr Pohunek // 17.1. Plicní eozinofílie 233 // 17.1.1. Prostá plicní eozinofílie (Lofflerův syndrom) 233 // 17.1.2. Tropická plicní eozinofílie 233 // 17.1.3. Lékové reakce s plicní eozinofilií 234 // 17.1.4. Akutní eozinofilní pneumonie 234 // 17.1.5. * Chronická eozinofilní pneumonie 234 // 17.2. Alergická granulomatóza (syndrom Churgův-Straussové) 234 // 17.3. Alergická bronchopulmonální aspergilóza 235 // 17.4. Hypersenzitivní pneumonitida (exogenní alergická alveolitida) 236 // 17.5. Mastocytóza 237 // 18. KOŽNÍ ALERGICKÉ PROJEVY 239 - Radek Klubal, Alena Machovcová, Jana Hercogová, Pavel Kuklínek // 18.1. Atopický ekzém (Radek Klubal) 239 // 18.1.1. Historie a terminologie 239 // 18.1.2. Klinické aspekty 240 // 18.1.3. Diagnóza a diagnostická kritéria 242 // 18.1.4. Laboratorní vyšetření 243 // 18.1.5. Patogeneze 243 // 18.1.6. Léčba 246 // 18.2. Urtikárie a angioedém (Alena Machovcová) 246 // 18.2.1. Charakteristika urtikárie aangioedému 246 // 18.2.2. Typy urtikárií 248 // 18.3. Kontaktní dermatitida (Jana Hercogová) 252 // 18.3.1. Symptomatická iritační odpověď 253 // 18.3.2. Přechodná či okamžitá neimunitní kontaktní reakce 253 // 18.3.3. Iritační kontaktní dermatitida 253 // 18.3.4. Alergická kontaktní dermatitida 254 // 18.3.5. Fototoxická a fotoalergická kontaktní dermatitida 257 // 18.4. Hereditární a získaný angioedém (deficit Cl-INH) (Pavel Kuklínek) 257 // 18.4.1. Etiologie 257 // 18.4.2. Patogeneze 258 // 18.4.3. Klinické příznaky 258 // 18.4.4. Diagnostika 260 // 18.4.5. Diferenciální diagnostika 260 // 18.4.6. Terapie 261 // 19. OČNÍ ALERGIE 263 - Václav Špičák // 19.1. Nejčastější oční alergie 263 // 19.1.1. Alergická konjunktivitida 263 // 19.1.2. Sezónní alergická konjunktivitida 264 // 19.1.3. Celoroční alergická konjunktivitida 265 //
|
|
|
19.1.4. Vernální konjunktivitida 265 // 19.1.5. Gigantická papilámí konjunktivitida 265 // 19.2. Nealergické patologické stavy očí 266 // 19.2.1. Syndrom suchého oka 266 // 19.2.2. Kožní projevy na očních víčkách 267 // 19.2.3. Kontaktní dermatitidy 267 // 20. POTRAVINOVÁ ALERGIE 269 - Martin Fuchs // 20.1. Definice 269 // 20.2. Prevalence 270 // 20.2.1. Prevalence a dětský věk (především do 3 let) 270 // 20.2.2. Prevalence - starší děti a dospělí 271 // 20.2.3. Prevalence - cílové systémy 271 // 20.3. Zkřížená alergie 272 // 20.3.1. Panalergeny 272 // 20.3.2. Homologní alergeny 272 // 20.4. Příznaky potravinové alergie - klinické jednotky 273 // 20.4.1. Gastrointestinální projevy 273 // 20.4.2. Orální alergický syndrom 273 // 20.4.3. Alergické eozinofilní gastrointestinální syndromy 276 // 20.4.4. Alergie na bílkoviny kravského mléka 278 // 20.4.5. Kožní projevy 279 // 20.4.6. Respirační projevy 280 // 20.4.7. Anafylaxe 281 // 20.4.8. Pravděpodobná potravinová alergie 282 // 20.5. Diagnóza 282 // 20.5.1. Anamnéza 282 // 20.5.2. Zlatý standard - dvojitě zaslepený placebem kontrolovaný potravinový expoziční test 283 // 20.5.3. Otevřené expoziční testy 283 // 20.5.4. Specifické IgE 283 // 20.5.5. Kožní prick-testy 284 // 20.5.6. Jiná imunologická diagnostika 284 // 20.5.7. Endoskopie a biopsie jícnu, žaludku, střev 284 // 20.6. Léčba 285 // 20.6.1. Eliminační dieta 285 // 20.6.2. Léčba alergie na bílkovinu kravského mléka 285 // 20.6.3. Alergenová imunoterapie 286 // 20.6.4. Medikamentózní léčba 286 // 20.7. Závěr 287 // 21. ALERGIE NA LÉKY A LATEX 289 - Petr Panzner, Bronislava Novotná, Eva Vernerová, Eva Daňková // 21.1. Alergie na penicilinová antibiotika (Petr Panzner) 291 // 21.2. Intolerance nesteroidních antiflogistik (Bronislava Novotná) 293 // 21.3. Alergie a intolerance lokálních anestetik (Eva Vernerová) 295 //
|
|
|
21.4. Alergické reakce vznikající v průběhu celkové anestézie (Petr Panzner) 296 // 21.5. Alergie na hormony a enzymy (Petr Panzner) 297 // 21.6. Intolerance jódových kontrastních látek (Eva Vernerová) 297 // 21.7. Alergické reakce po očkovacích látkách (Eva Daňková) 299 // 21.8. Alergie na latex (Bronislava Novotná) 301 // 22. ALERGIE NA JED BLANOKŘÍDLÉHO HMYZU (HYMENOPTERA) 305 - Petr Kučera // 22.1. Etiologie 305 // 22.2. Patogeneze reakce na jed 306 // 22.2.1. Toxická reakce 306 // 22.2.2. Imunopatologická reakce závislá na IgE 306 // 22.2.3. Imunopatologické reakce nezávislé na IgE 307 // 22.3. Epidemiologie 307 // 22.4. Klinický obraz 307 // 22.5. Diagnostické testy 308 // 22.5.1. Kožní testy 308 // 22.5.2. Testování specifického IgE 309 // 22.5.3. Další metody pro vyšetření senzitivity na jed blanokřídlých 309 // 22.6. Terapie 310 // 22.6.1. Léčba akutních stavů 310 // 22.6.2. Imunoterapie alergenem 310 // 23. PROFESNÍ ALERGIE 315 - Irena Krčmová // 23.1. Profesní bronchiální astma 315 // 23.1.1. Definice 315 // 23.1.2. Epidemiologie 315 // 23.1.3. Profesní inhalační alergeny a typy profesních expozic 316 // 23.1.4. Patogeneze a rozdělení profesního bronchiálního astmatu 319 // 23.1.5. Diagnostika profesního bronchiálního astmatu 320 // 23.1.6. Hygienické šetření na pracovišti 324 // 23.1.7. Léčba a prevence 325 // 23.2. Profesní alergická rýma 325 // 23.2.1. Diagnostika rýmy alergické etiologie 325 // 23.2.2. Průkaz profesních alergenů na pracovišti 326 // 23.3. Právní aspekty 326 // SEZNAM ZKRATEK 329 // REJSTŘÍK 333
|