.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1968

478 s.

000003928

Předmluva 11 // 1. ÚVOD 13 // 1.1 Obecný postup při analýze 14 // 1.2 Metody a pracovní metodika analytické chemie 15 // 1.2.1 Rozdělení analytických metod 15 // 1.2.2 Rozdělení analytické chemie podle velikosti zpracovávaného // vzorku 16 // 1.2.3 Kvalitativní chemická analýza 16 // 1.2.4 Kvantitativní chemická analýza 17 // Vážková analýza 18 — Odměrná analýza 18 — Požadavky na chemické reakce při kvantitativní chemické analýze 19 — Srovnání metod // kvantitativní chemické analýzy 20 // 1.3 Cvičení 20 // 2. TEORETICKÉ ZÁKLADY CHEMICKÝCH METOD ANALÝZY 21 // 2.1 Úvod 21 // 2.2 Roztoky 21 // 2.2.1 Koncentrace roztoků 22 // Výpočty koncentrací 23 // 2.3 Rozpouštění v kapalných rozpouštědlech 25 // 2.3.1 Nepolární rozpouštědla 26 // 2.3.2 Polární rozpouštědla 26 // Rozpouštění ve vodě 27 // 2.3.3 Rozpustnost elektrolytů ve vodě 28 // Rozpustnost iontových sloučenin 29 — Rozpustnost elektrolytů s polární kovalentní vazbou 32 // 2.3.4 Cvičení 34 // 2.4 Chemická rovnováha 34 // 2.4.1 Kinetické odvození chemické rovnováhy 35 // Srážková teorie průběhu chemických reakcí 35 — Reakční rychlost 36 // 2.4.2 Zákon o působení hmoty 37 // Rovnovážná konstanta 37 — Termodynamické rovnovážné konstanty 38 — Rovnováhy v heterogenních soustavách 39 — Disociační a asociační konstanty 39 // 2.4.3 Cvičení 40 // 2.5 Protolytickó rovnováhy 40 // 2.5.1 Teorie kyselin a zásad 40 // 2.5.2 Protolytické rovnováhy ve vodě 43 // 2.5.3 Výpočet pH roztoků silných protolytů 44 // Silné kyseliny 44 — Silné zásady 46 // 2.5.4 Výpočet pH roztoků slabých jednosytných protolytů 47 // Slabé jednosytné kyseliny 47 — Slabé jednosytné zásady 49 — Hydrolyzované soli 49 // 2.5.5 Výpočet pH roztoků obsahujících současně kyselinu a konjugovanou zásadu 50 //

Tlumivé roztoky 51 // 2.5.6 Výpočet pH roztoků obsahujících více slabých protolytů 51 // Roztoky solí slabých jednosytných kyselin se slabými jednosytnými zásadami 51 — Roztoky vícesytných kyselin a zásad 53 — Roztoky // amfolytů 54 // 2.5.7 Využití protolytických rovnováh k hydrolytickému dělení kovových iontů 55 // 2.5.8 Využití protolytických rovnováh v odměrné analýze 56 // Titrační křivky 57 — Teorie acidobazických indikátoru 65 — Praktické důsledky průběhu titračních křivek 69 — Titrace kyselin a zásad v nevodném prostředí 71 // 2.5.9 Cvičení 72 // 2.6 Komplexotvorné reakce 73 // 2.6.1 Úvod 73 // 2.6.2 Komplexotvorné schopnosti kovů a ligandů 75 // Komplexotvorné vlastnosti kovů 75 — Komplexotvorné vlastnosti ligandů 77 // 2.6.3 Analyticky významné komplexní sloučeniny 78 // Komplexní kationty 78 — Komplexní anionty 79 — Komplexní neelektrolyty 82 — Cyklické komplexy (cheláty) 82 // 2.6.4 Komplexotvorné rovnováhy ve vodném roztoku 88 // Výpočet koncentrace volného kovového iontu 91 — Vedlejší reakce // 95 — Maskování 97 // 2.6.5 Využití komplexních sloučenin v odměrné analýze 98 // Titrační křivky 99 — Chelatometrie 100 — Titrace využívající tvorby komplexů MLn 103 // 2.6.6 Cvičení 104 // 2.7 Srážecí reakce 105 // 2.7.1 Součin rozpustnosti 106 // 2.7.2 Výpočet rozpustnosti čistých látek 107 // 2.7.3 Ovlivňování rozpustnosti málo rozpustných látek 109 // Vliv cizích iontů 110 — Vliv vlastních iontů 111 — Vliv vedlejších rovnováh 112 // 2.7.4 Vlastnosti sraženin 118 // Tvorba sraženiny 118 — Koloidní vlastnosti sraženin 120 — Znečištění /sedlin 122 // 2.7.5 Využití srážecích reakcí v analytické chemii 124 // Dělení 124 — Kvalitativní analýza 125 — Kvantitativní analýza 126 //

2.7.6 Cvičení 133 // 2.8 Oxidačně redukční reakce 134 // 2.8.1 Úvod 134 // 2.8.2 Redukční potenciál 136 // Měření redukčního potenciálu 139 — Elektrochemická řada napětí 140 — Posouzení průběhu reakce dvou oxidačně redukčních párů 142 — Faktory ovlivňující redukční potenciál 144 // 2.8.3 Katalytické a indukované reakce 148 // Selektivní katalýza 149 — Autokatalýza 150 — Indukované reakce 151 — Inhibitory 153 // 2.8.4 Využití oxidačně redukčních reakcí při důkazu nebo dělení prvků 155 // 2.8.5 Využití oxidačně redukčních reakcí při elektrolytickém dělení prvků 159 // 2.8.6 Využití oxidačně redukčních reakcí v odměrné analýze 163 // Titrační křivka 164 — Oxidačně redukční indikátory 170 — Přesnost oxidačně redukčních titrací 172 // 2.8.7 Cvičení 174 // 2.9 Literatura 175 // 3. ANORGANICKÁ KVALITATIVNÍ ANALÝZA 177 // 3.1 Úvod 177 // 3.1.1 Obecné zásady kvalitativní analýzy 177 // 3.1.2 Citlivost chemických důkazů 178 // 3.1.3 Pokyny pro práci v laboratoři 179 // 3.2 Pracovní technika 181 // 3.2.1 Zkoušky na suché cestě 181 // Zahřívání tuhé látky v mikrozkumavce 181 — Zkoušky v plameni 181 — Perličková reakce 182 // 3.2.2 Převádění tuhého vzorku do roztoku 183 // 3.2.3 Běžné operace s roztoky 184 // Reakce ve zkumavkách 184 — Srážení plynem 185 — Oddělování sedlin 185 — Odpařování a odkuřování 187 — Vytřepávání (extrakce) 187 // 3.2.4 Kapkové reakce 187 // Reakce na hodinovém sklíčku nebo kapkovací desce 187 — Reakce na filtračním papíru 188 — Mikrokrystaloskopické reakce 189 — Důkazy plynných zplodin 189 — Důkazy „bez porušení“ vzorku 189 // 3.2.5 Luminiscenční analýza 190 // Fluorescenční důkazy v ultrafialovém světle 190 — Termoluminiscenční důkazy 192

— Chemiluminiscenční důkazy 192 // 3.3 Roztřídění kationtů a aniontů do analytických tříd 192 // 3.3.1 Úvod 192 // Sirovodíkový způsob dělení kationtů 193 — Jiné způsoby dělení kationtů 195 — Roztřídění aniontů 196 // 3.3.2 Skupinové srážecí reakce kationtů 196 // Kyselina chlorovodíková 196 — Kyselina sírová 198 — Sirovodík 198 — Sirník amonný 201 — Thioacetamid 202 — Alkalický hydroxid 202 — Amoniak 205 — Alkalický uhličitan a uhličitan amonný 207 — Alkalický fosforečnan (amonný) 207 — Alkalický chroman 208 — Alkalický // 3.3.3 Skupinové reakce aniontů 209 // Srážecí reakce barnatých iontů 209 — Srážecí reakce stříbrných iontů 211 — Oxidačně redukční reakce aniontů 212 // 3.4 Systematický postup kvalitativní semimikroanalýzy běžných prvků 215 // 3.4.1 Potřebná činidla 215 // 3.4.2 Předběžné zkoušky 217 // Důkaz amonia 218 — Důkaz železa a jeho mocenství 218 — Důkaz kyanidu 219 // 3.4.3 Důkazy kationtů 219 // Důkazy prvků třídy la 219 — Důkazy prvků třídy Ib 222 — Důkazy prvků II. třídy 223 — Důkazy prvků III., IV. a V. třídy 226 // 3.4.4 Důkazy aniontů 230 // Schéma postupu při důkazu aniontů 230 // 3.5 Cvičení 241 // 3.6 Literatura 241 // 4. ANORGANICKÁ KVANTITATIVNÍ ANALÝZA 243 // 4.1 Úvod 243 // 4.2 Odebírání a úprava vzorku 244 // 4.3 Odvažování vzorku 246 // 4.3.1 Analytické váhy a závaží 246 // 4.3.2 Vážení 248 // 4.3.3 Velikost navážky a obecná pravidla pro odvažování vzorku 249 // 4.4 Převádění vzorku do roztoku 250 // 4.4.1 Obecné zásady 250 // 4.4.2 Rozklady na mokré cestě 250 // 4.4.3 Rozklady na suché cestě 253 // Tavení zásadité 254 — Kyselé tavení (dvojsíranové) 255 —- Slinování 255 — Ostatní způsoby 256 //

4.4.4 Materiál nádob používaných k rozkladu 257 // 4.5 Dělicí metody 258 // 4.5.1 Úvod 258 // 4.5.2 Dělení srážením 259 // Postup při srážení 260 // 4.5.3 Elektrolýza 263 // 4.5.4 Extrakce 265 // 4.5.5 Chromatografie, měniče iontů 268 // 4.5.6 Destilace 271 // 4.6 Vážková analýza 274 // 4.6.1 Obecný postup 274 // 4.6.2 Přehled vylučovacích forem prvků podle druhů srážedla a jejich převádění na formu k vážení 276 // 4.6.3 Termická analýza 286 // 4.7 Odměrná analýza 289 // 4.7.1 Obecný postup při odměrnó analýze 289 // Odměrné nádoby 289 — Základní látky 292 // 4.7.2 Alkalimetrie a acidimetrie 293 // Odvozování valu v alkalimetrii a acidimetrii 293 — Alkalimetrie 294 — Acidimetrie 298 // 4.7.3 Komplexometrické titrace 305 // Chelatometrie 304 — Merkurimetrie 307 — Argentometrickó stanovení kyanidů 308 // 4.7.4 Srážecí titrace 309 // Argentometrické metody 309 // 4.7.5 Oxidimetrie 312 // Úvod 312 — Reduktory 312 — Permanganatometrie 314 — Bichromatometrie 318 — Cerimetrie 319 — Bromatometrie 320 — Jodometrie 322 // 4.7.6 Reduktometrie 327 // Titanometrie 327 — Chromometrie 328 // 4.8 Cvičení 328 // 4.9 Literatura 331 // 7 5. PŘEHLED ANALYTICKÉ CHEMIE DŮLEŽITĚJŠÍCH PRVKŮ 3 32 // 5.1 Kovy 332 // 5.1.1 První analytická třída 332 // Stříbro 333 — Olovo 334 — Thalium 336 — Rtuť 337 — Kadmium 339 — Med 340 — Vizmut 341 // 5.1.2 Druhá analytická třída 343 // Arsen 343 — Antimon 345 — Cín 346 — Molybden 347 — Wolfram 348 — Vanad 349 — Selen a telur 349 — Germanium 350 — Zlato 351 // 5.1.3 Třetí analytická třída 352 // Hliník 352 — Berylium 354 — Titan 354 — Chrom 355 — Železo 357 — Zinek 358 - Uran 360 — Mangan 361 — Kobalt 362 — Nikl 364 — Zirkonium a hafnium 365 // 5.1.4 Čtvrtá analytická třída 365 //

Vápník 366 — Stroncium 367 — Baryum 367 // 5.1.5 Pátá analytická třída 368 // Hořčík 368 — Alkalické kovy 369 — Lithium 370 — Sodík 370 — Draslík 371 // 5.2 Nekovy 371 // Křemík 371 — Bor 373 — Fosfor 374 — Síra 376 — Halogeny 379 — Uhlík 383 — Vodík 385 — Dusík 386 // 5.3 Příklady technických rozborů 389 // 5.3.1 Stanovení obsahu uhlíku, křemíku, fosforu, manganu a síry v oceli 389 // Stanovení celkového uhlíku 389 — Stanovení křemíku 390 — Stanovení fosforu 390 — Stanovení manganu 391 — Stanovení síry 391 // 5.3.2 Analýza mosazi 392 // Stanovení cínu 392 — Stanovení médi a olova 393 — Stanovení zinku 393 // 5.3.3 Stanovení kysličníku fosforečného a dusíku v kombinovaném hnojivu 394 // Stanovení kysličníku fosforečného 394 — Stanovení obsahu dusíku 394 // 5.3.4 Stanovení síry v pyritu 395 // 5.3.5 Stanovení kysličníků křemičitého, hlinitého, železitého, vápenatého a horečnatého ve vzorku magnezitu 396 // Stanovení kysličníku křemičitého 396 — Stanovení kysličníku železitého 397 — Stanovení kysličníku horečnatého 397 — Stanovení kysličníku vápenatého 398 — Stanovení kysličníku hlinitého 398 // 5.4 Literatura 399 // 6. ORGANICKÁ ANALÝZA 400 // 6.1 Úvod 400 // 6.1.1 Účel a charakter organické analýzy 400 // 6.1.2 Metody organické analýzy 401 // 6.1.3 Obecný postup při analýze neznámé látky 403 // 6.2 Přípravné práce 404 // 6.2.1 Příprava látky k analýze 404 // Čištění 404 — Sušení 406 — Úprava vzorku 406 // 6.2.2 Předběžné zkoušky 406 // Rozpustnost organických látek 407 // 6.3 Určování fyzikálních konstant 409 // 6.3.1 Bod tání, směsný bod tání 409 // 6.3.2 Bod varu 410 // 6.3.3 Měrná hmota 411 // 6.3.4 Index lomu 411 // 6.3.5 Optická otáčivost 412 //

6.3.6 Ostatní fyzikální konstanty 412 // 6.4 Kvalitativní elementární analýza 413 // 6.4.1 Důkazy uhlíku a vodíku 413 // Zkouška žíháním 413 — Oxidační zkouška 413 — Redukční zkoušky // 6.4.2 Důkazy kyslíku 415 // Jodová zkouška 415 — Zkouška rhodanidem železitým 415 — Termické štěpení 415 // 8 6.4.3 Důkazy dusíku a síry 416 // Lassaigneova zkouška 416 — Jiné zkoušky 416 // 6.4.4 Důkazy halogenů 417 // Beilsteinova zkouška 417 — Zkouška žíháním s kysličníkem vápenatým 417 —- Lassaigneova zkouška 417 // 6.4.5 Důkazy kovů 418 // 6.4.6 Důkazy některých dalších prvků 419 // 6.5 Kvantitativní elementární analýza 420 // 6.5.1 Stanovení uhlíku a vodíku 420 // Likbigova metoda 420 — Dennstedtoya metoda 421 — Jiné metody 421 // 6.5.2 Stanovení kyslíku 422 // Hydrogenační metody 422 — Pyrolytické metody 423 // 6.5.3 Stanovení dusíku 424 // 6.5.4 Stanovení halogenů 426 // Oxidační metody 426 — Redukční metody 427 — Hydrolytické metody 429 // 6.5.5 Stanovení síry 429 // Oxidační metody 429 — Redukční metody 430 // 6.5.6 Stanovení fosforu 430 // 6.5.7 Stanovení arsenu 431 // 6.5.8 Stanovení křemíku 432 // 6.5.9 Stanovení kovů (kromě rtuti) 432 // 6.5.10 Stanovení rtuti 433 // 6.5.11 Stanovení selenu a boru 433 // 6.6 Určování některých funkčních skupin 434 // 6.6.1 Důkaz a stanovení aktivního vodíku 434 // 6.6.2 Určování hydroxylové skupiny —OH 436 // Důkazy hydroxylové skupiny 436 — Stanovení hydroxylové skupiny 438 // 6.6.3 Určování karbonylové skupiny =CO 439 // Důkazy karbonylové skupiny 439 — Stanovení karbonylové skupiny 440 — Důkaz a stanovení sacharidů 440 // 6.6.4 Určování karboxylové skupiny —COOH 441 // Důkazy karboxylové skupiny 441 — Stanovení karboxylové skupiny 441 //

6.6.5 Určování esterů 442 // Důkazy esterů 442 — Stanovení esterů 442 // 6.6.6 Určování aminové skupiny —NH2 443 // Důkazy a reakce aminů 443 — Stanovení aminů 446 // 6.6.7 Určování redukovatelných skupin —N02, —NO, -—N—N—, —N=N—, —NH—NH— 446 // Reakce redukovatelných skupin 446 — Stanovení redukovatelných // skupin 447 // 6.6.8 Určování nenasycených vazeb 448 // Důkazy dvojné a trojné vazby 448 — Stanovení dvojných a trojných // vazeb 449 // 6.7 Cvičení 450 // 6.7.1 Kontrolní otázky z elementární kvalitativní a kvantitativní organické analýzy 450 // 6.7.2 Příklady výpočtů z elementární kvantitativní organické analýzy 450 // 6.7.3 Kontrolní otázky a příklady ze strukturní organické analýzy 451 // 6.8 Literatura 452 // 7. ZPRACOVÁNÍ ANALYTICKÝCH VÝSLEDKŮ 453 // 7.1 Numerické výpočty 453 // 7.1.1 Počítání s přibližnými čísly 453 // 7.1.2 Přepočty analytických výsledků 455 // Přepočet obsahu určované složky na sušinu nebo vyžíhaný vzorek 455 — Výpočet empirického vzorce 460 — Nepřímá analytická stanovení 461 // 7.2 Chyby analytických stanovení 462 // 9 7.2.1 Definice základních pojmů 463 // Rozdělení chyb 464 // 7.2.2 Statistické sledování náhodných chyb 464 // Odhad směrodatné odchylky jednotlivých měření od průměru 465 — Odhad směrodatné odchylky průměru 466 // 7.2.3 Interval spolehlivosti 466 // 7.2.4 Testování výsledků 467 // 7.2.5 Příklad vyjadřování výsledků analýz 468 // 7.3 Normy a standardy 469 // 7.4 Cvičení 470 // 7.5 Literatura 471 // Rejstřík 472

cnb000129979