.

0 (hodnocen0 x )

(1.5) Půjčeno:3x 

BK

2., přeprac. vyd.

Praha : SNTL, 1974

506 s. : il. ; 24 cm

Řada chemické literatury

Seznam veličin, jejich symbolů a používaných jednotek

Na předsádce Periodická soustava prvků

Obsahuje bibliografii a rejstřík

Text nového vydání byl zmodernizován, doplněn citací novější literatury a upraven v souhlase s novým názvoslovím a připomínkami. Do učebnice byla nově zařazena kapitola o analýze plynů metodou absorpční, spalovací, adsorpční a chromatografickou. Složky plynné směsi se přitom stanoví volumetricky nebo manometricky, popřípadě měřením změny některé fyzikálně chemické vlastnosti. Kapitolu o analytické chemii důležitějších prvků doplňuje přehled některých méně běžných prvků..

Učebnice pro vys. školy chemickotechnologické

000003976

Seznam důležitých veličin, jejich symbolů a používaných jednotek 11 // 1. ÚVOD 13 // 1.1 Obecný postup při analýze 15 // 1.2 Metody a pracovní metodika analytické chemie 16 // 1.2.1 Rozdělení analytických metod 16 // 1.2.2 Rozdělení analytické chemie podle velikosti zpracovávaného vzorku 17 // 1.2.3 Kvalitativní chemická analýza 17 // 1.2.4 Kvantitativní chemická analýza 18 // Vážková analýza 19 — Odměrná analýza 19 — Požadavky na chemické reakce při kvantitativní chemické analýze 19 — Srovnání metod kvantitativní chemické analýzy 20 // 1.3 Cvičení 20 // 2. TEORETICKÉ ZÁKLADY CHEMICKÝCH METOD ANALÝZY 21 // 2.1 Úvod 21 // 2.2 Roztoky 22 // 2.2.1 Koncentrace roztoků 22 // Vyjadřování koncentrace 24 — Výpočty koncentrací 25 // 2.2.2 Výpočet vážkového stanovení 28 // 2.2.3 Výpočet odměrného stanovení 29 // 2.3 Rozpouštění v kapalných rozpouštědlech 30 // 2.3.1 Nepolární rozpouštědla 30 // 2.3.2 Polární rozpouštědla 31 // Rozpouštění ve vodě 31 // 2.3.3 Rozpustnost elektrolytů ve vodě 33 // Rozpustnost iontových sloučenin 33 — Rozpustnost elektrolytů s polární kovalentní vazhon 36 // 2.3.4 Cvičení 38 // 2.4 Chemická rovnováha 38 // 2.4.1 Kinetické odvození chemické rovnováhy 38 // Srážková teorie průběhu chemických reakcí 38 — Reakční rychlost 40 // 2.4.2 Zákon o působení hmoty 41 // Rovnovážná konstanta 41 — Termodynamické rovnovážné konstanty 42 — Rovnováhy v heterogenních soustavách 43 — Disociační a asociační konstanty 43 // 2.4.3 Cvičení 44 // 2.5 Protolytické rovnováhy 44 // 2.5.1 Teorie kyselin a zásad 44 // 2.5.2 Protolytické rovnováhy ve vodě 47 // 2.5.3 Výpočet pH roztoků silných protolytů (silných kyselin a zásad) 48 // Silné kyseliny 48 — Silné zásady 50 //

2.5.4 Výpočet pH roztoků slabých jednosytných protolytů (kyselin a zásad) ve vodě 51 // Slabé jednosytné kyseliny 51 — Slabé jednosytné zásady 53 — Hydrolyzoyané soli 54 // 2.5.5 Výpočet pH roztoků obsahujících současně kyselinu a konjugovanou zásadu 55 // Tlumivé roztoky 55 // 2.5.6 Výpočet pH roztoků obsahujících více slabých protolytů 56 // Roztoky solí slabých jednosytných kyselin se slabými jednosytnými zásadami 56 — Roztoky vícesytných kyselin a zásad 57 — Roztoky amfolytů 58 // 2.5.7 Využití protolytických rovnováh k hydrolytiekému dělení kovových iontů 59 // 2.5.8 Využití protolytických rovnováh v odměrné analýze 61 // Titrační křivky Cl — Teorie acidobazických indikátorů 69 — Praktické důsledky průběhu tritračních křivek 74 — Titrace kyselin a zásad v nevodném prostředí 76 // 2.5.9 Cvičení 77 // 2.6 Komplexotvořivé reakce 78 // 2.6.1 Úvod 78 // 2.6.2 Koraplexotvornó schopnosti kovů a ligandů 80 // Komplexotvorné vlastnosti ... — Komplexotvorné vlastnosti ligandů 82 // 2.6.3 Analyticky významné komplexní sloučeniny 83 // Komplexní kationty S3 — Komplexní anionty 84 — Komplexní neelektrolyty 87 — Cyklické komplexy- (eheláty) 88 // 2.6.4 Komplexotvorné rovnováhy ve vodném roztoku 93 // Výpočet koncentrace volného kovového iontu 96 —Vedlejší reakce 100 — Maskování 101 // 2.6.5 Využití komplexních sloučenin v odměrné analýze 103 // Titrační křivky 104 — Chelatometrie 10? — Titrace využívající tvorby komplexů ML? 108 // Cvičení 109 // 2.7 Srážecí reakce 110 // 2.7.1 Součin rozpustnosti 110 // 2.7.2 Výpočet rozpustnosti čistých látek 112 // 2.7.3 Ovlivňování rozpustnosti málo rozpustných látek 114 // Vliv cizích iontů 115 — Vliv vlastních iontů 116 — Vliv vedlejších rovnováh 118 //

2.7.4 Vlastnosti sraženin 124 // Tvorba sraženiny 124 — Koloidní vlastnosti sraženin 126 — Znečištění sedlin 128 // 2.7.5 Využití srážecích reakcí v analytické chemii 130 // Dělení 130 — Kvalitativní analýza 130 — Kvantitativní analýza 131 // 2.7.6 Cvičení 139 // 2.8 Oxidačně-redukční reakce 140 // 2.8.1 Úvod 140 // 2.8.2 Redukční potenciál 141 // Měření redukčního potenciálu 145 — Elektrochemická řada napětí 146 — Posouzení prňbčhu reakce dvou oxidačné-redakčních párů 147 — Faktory ovlivňující redukční potenciál 149 // 2.8.3 Katalytické a indukované reakce 153 // Katalytické reakce 153 — Indukované reakce 156 — Inhibitory 159 // 2.8.4 Využití oxidačně-redukčních reakcí při důkazu nebo dělení prvků 160 // 2.8.5 Využití oxidačně-redukčních reakcí při elektrolytickém dělení prvků 1 164 // 2.8.6 Využití oxidačně-rednkčních reakcí v odměrné analýze 168 // Titrační křivka 169 — Oxidačnč-redukční indikátory 175 — Přesnost a správnost oxidačně-redukčních titrací 178 // 2.8.7 Cvičení 179 // 2.9 Literatura 180 // 3. ANORGANICKÁ KVALITATIVNÍ ANALÝZA 182 // 3.1 Úvod 182 // 3.1.1 Obecné zásady anorganické kvalitativní analýzy 182 // 3.1.2 Citlivost chemických důkazů 183 // 3.1.3 Pokyny pro práci v laboratoři 184 // 3.2 Pracovní technika 186 // 3.2.1 Zkoušky na suché cestě 186 // Zahřívání tuhé látky v mikrozkumavce 186 — Zkoušky v plameni // 187 — Perličkové reakce 187 // 3.2.2 Převádění tuhého vzorku do roztoku 188 // 3.2.3 Běžné operace s roztoky 189 // Koakce ve zkumavkách 189 — Srážení plynem 190 — Oddělování sedlin 190 — Odpařování a odkuřování 191 — Vytřepávání (extrakce) 192 // 3.2.4 Kapkové reakce 192 // Reakce na hodinovém sklíčku nebo kapkovací desce 192 —

Reakce na filtračním papíru 193 — Mikrokrystaloskopické reakce 193 — Důkazy plynných zplodin 194 — Důkazy „bez porušení“ vzorku 194 3.2.5 Luminiscenční analýza 195 // Fluorescenční důkazy v ultrafialovém svčtlc 195 —Termoluminisecnční důkazy 196 — Chemiluminiscenčni důkazy 197 // 3.3 Roztřídění kationtů a aniontů do analytických tříd 197 // 3.3.1 Úvod 197 // Sirovodíkový způsob dělení kationtů 198 — Jiné způsoby dělení kationtů 200 — Roztřídění aniontů 200 // 3.3.2 Skupinové srážecí reakce kationtů 201 // Kyselina chlorovodíková 201 — Kyselina sírová 202 — Sirovodík // 203 —Sirník amonný 206 —Thioacetamid 207 —Hydroxid alkalický 207 — Amoniak 210 — Uhličitan alkalický a amonný 212 — Fosforečnan alkalický (amonný) 213 — Chroman alkalický 213 — Jodid alkalický 211 // 3.3.3 Skupinové reakce aniontů 214 // Srážecí reakce barnatých iontů 211 — Srážecí reakce stříbrných iontů 216 — Oxidačnč-redukčni reakce aniontů 217 // 3.4 Systematický postup kvalitativní semimikroanalýzy běžných prvků 220 // 3.4.1 Potřebná činidla 221 // 3.4.2 Předběžné zkoušky 223 // Důkaz amonia 223 — Důkaz železa ti jeho mocenstvi 224 — Důkaz // kyanidu 224 // 3.4.3 Důkazy kationtů 224 // Důkazy prvků třídy la 227 — Důkazy prvků třídy Ib 227 — Důkazy prvků II. třídy 229 — Důkazy prvků III., IV. a V. třídy 230 // 3.4.4 Důkazy aniontů 235 // Schéma postupu při důkazu aniontů 235 // 3.5 Cvičení 246 // 3.6 Literatura 247 // 4. ANORGANICKÁ KVANTITATIVNÍ ANALÝZA 248 // 4.1 Úvod 248 // 4.2 Odebírání a úprava vzorku 249 // 4.3 Odvažování vzorku. 251 // 4.3.1 Analytické váhy a závaží 251 // 4.3.2 Vážení 253 // 4.3.3 Velikost navážky a obecná pravidla pro odvažování vzorku 254 //

4.4. Převádění vzorku do roztoku 255 // 4.4.1 Obecné zásady 255 // 4.4.2 Rozklady na mokré cestě 256 // 4.4.3 Rozklady na suché cestě 259 // Tavení zásadité 259 — Kyselé (dvojsíranové) tavení 261 — Slinování 261 — Ostatní způsoby 262 // 4.4.4 Materiál nádob používaných k rozkladu 263 // 4.5. Dělicí metody 264 // 4.5.1 Úvod 264 // 4.5.2 Dělení srážením 264 // Postup při srážení 266 // 4.5.3 Elektrolýza 269 // 4.5.4 Extrakce 271 // 4.5.5 Chromatografie, měniče iontů 275 // 4.5.6 Destilace 278 // 4.6 Vážková analýza 280 // 4.6.1 Obecný postup 280 // 4.6.2 Přehled vylučovacích forem prvků podle druhu srážedla a jejich převádění na formu k vážení 283 // 4.6.3 Termická analýza 293 // 4.7 Odměrná analýza 295 // 4.7.1 Obecný postup 295 // Odměrné nádoby 295 — Příprava odměrných roztoků 298 // 4.7.2 Alkalimetrie a acidimetrie 299 // Odvozování valárních hmotností v alkalimetrii a acidimetrii 299 — Alkalimotric 390 — Acidimetrie 305 // 7 4.7.3 Komplexometrické titrace 311 // Chelatometrie 311 — Merkurimetrie 314 — Argentometrické stanovení kyanidů 315 // 4.7.4 Srážecí titrace 316 // Argentometrické metody 316 // 4.7.6 Oxidimetrie 319 // Úvod 319 — Redaktory 319 — Permanganatometrie 321 — Bichromatometrie 326 — Cerimetrie 327 — Bromatometrie 328 — Jodomotrie 329 // 4.7.6 Reduktometrie 335 // Titanometrie 336 — Chromometrle 336 // 4.8 Analýza plynů 337 // 4.8.1 Základní pojmy 337 // 4.8.2 Absorpční metody 337 // Volumetrickó metody 338 — Manometriche metody 340 // 4.8.3 Spalovací metody 340 // 4.8.4 Adsorpční metody 341 // 4.8.6 Plynová chromatografie 341 // 4.9 Cvičení 342 // 4.10 Literatura 345 // 5. PŘEHLED ANALYTICKÉ CHEMIE DŮLEŽITĚJŠÍCH PRVKŮ 347 // 5.1 Kovy 347 // 5.1.1 První analytická třída 347 // Stříbro 348 —

Olovo 349 — Thalium 351 — Rtuť 352 — Kadmium 354 — Měď 355 — Vizmut 357 // 5.1.2 Druhá analytická třída 358 // Arsen 358 — Antimon 360 — Cín 361 — Molybden 362 — Wolfram 363 1— Vanad 364 — Selen a telur 365 — Germanium 366 — Zlato 367 — Platinové kovy 367 // 5.1.3 Třetí analytická třída 369 // Hlinik 370 — Berylium 371 — Titan 372 -— Chrom 373 — Železo 375 — Zinek 376 — Uran 378 — Mangan 379 — Kobalt 381 —Nikl 382 — Zirkonium a hafnium 383 — Niob a tantal 383 — Galium a indium 384 — Yy.ííoné zeminy 385 — Aktinoidy 385 // 5.1.4 čtvrtá analytická třída 386 // Vápník 387 — Stroncium 387 — Baryum 388 // 5.1.5 Pátá analytická třída 388 // Hořčík 380 — Kovy alkalické 389 — Lithium 390 — Sodík 391 —Draslík 391 — Rubidium a cesium 392 // 5.2 Nekovy 392 // Křemík 392 — Bor 394 — Fosfor 395 — Síra 397 — Halogeny 400 — Uhlík 404 — Vodík 406 — Dusík 407 // 5.3 Příklady technických rozborů 410 // 5.3.1 Stanovení obsahu uhlíku, křemíku, fosforu, manganu a síry v oceli 410 // Stanovení celkového uhlíku 410 — Stanovení křemíku 411 — Stanovení fosforu 411 — Stanovení manganu 412 — Stanovení // síry 412 // 5.3.2 Analýza mosazi 413 // Stanovení cínu 413 — Stanovení médi a olova 414 — Stanovení zinku 414 // 5.3.3 Stanovení kysličníku fosforečného a dusíku (amoniakálního a dusičnanového) v kombinovaném hnojivu 415 // Stanovení kysličníku fosforečného 415 — Stanovení obsahu dusíku (amoniakálního a dusičnanového) 416 // 5.3.4 Stanovení síry v pyritu 416 // 5.3.5 Stanovení kysličníku křemičitého, hlinitého, železitého, vápenatého a horečnatého ve vzorku magnezitu 417 // Stanovení kysličníku křemičitého 417 — Stanovení kysličníku železitého 418 —

Stanovení kysličníku horečnatého 419 — Stanovení kysličníku vápenatého 419 — Stanoveni kysličníku hlinitého 419 // 5.4 Literatura 420 // 6. ORGANICKÁ ANALÝZA 422 // 6.1 Úvod 422 // 6.1.1 Účel a charakteristika organické analýzy 422 // 6.1.2 Metody organické analýzy 423 // 6.1.3 Obočný postup při analýze neznámé látky 426 // 6.2 Přípravné práce 426 // 6.2.1 Příprava látky k analýze 426 // Oiätúní 427 — Sušeni 427 — Úprava vzorku 428 // 6.2.2 Předběžné zkoušky 429 // Eozpustnost organických látek 429 // 6.3 Určování fyzikálních konstant 431 // 6.3.1 Bod tání, směsný bod tání 431 // 6.3.2 Bod varu 433 // 6.3.3 Hustota 433 // 6.3.4 Index lomu 434 // 6.3.5 Optická otáčivost 434 // 6.3.6 Ostatní fyzikální konstanty 435 // 6.4 Kvalitativní elementární analýza (Důkazy prvků) 435 // 6.4.1 Důkazy uhlíku a vodíku 435 // Zkouška žíháním 435 — Oxidační zkouška 436 — Redukční zkoušky 436 // 6.4.2 Důkazy kyslíku 437 // Jodová zkouška 437 — Zkouška thiokyanatanem železitým 437 — Termické štěpení 438 // 6.4.3 Důkazy dusíku a síry 438 // Lassaigneova zkouška 438 — Jiné zkoušky 439 // 6.4.4 Důkazy halogenů 439 // Beilsteixova zkouška 439 — Zkouška žíháním kysličníkem vápenatým 440 — Lassaigneova zkouška 440 // 6.4.5 Důkazy kovů 440 // 6.4.6 Důkazy některých dalších prvků 442 // 6.5 Kvantitativní elementární analýza (Stanovení prvků) 443 // 6.5.1 Stanovení uhlíku a vodíku 443 // Liebigova metoda 443 — Dennstedtova metoda 444 — Jiné metody 444 // 6.5.2 Stanovení kyslíku 445 // Hydrogenační metody 445 — Pyrolytické metody 445 // 6.5.3 Stanovení dusíku 447 // 6.5.4 Stanovení halogenů 449 // Oxidační metody 449 — Redukční metody 451 — Hydrolytioké metody 452 // 6.5.5 Stanovení síry 452 //

Oxidační metody 452 — Redukční metody 453 // 6.5.6 Stanovení fosforu 454 // 6.5.7 Stanovení arsenu 454 // 6.5.8 Stanovení křemíku 455 // 6.5.9 Stanovení kovů (kromě rtuti) 456 // 6.5.10 Stanovení rtuti 456 // 6.5.11 Stanovení selenu a boru 457 // 6.6 Určování některých funkčních skupin 457 // 6.6.1 Důkaz a stanovení aktivního vodíku 457 // 6.6.2 Určování hydroxylové skupiny -OH 459 // Důkazy hydroxylové skupiny 459 — Stanovení hydroxidové skupiny 462 // 6.6.3 Určování karbonylové skupiny =CO 463 // Důkaz karbonylové skupiny 463 — Stanovení karbonylové skupiny 464 — Důkaz a stanovení sacharidů 464 // 6.6.4 Určování karboxylové skupiny —COOH 465 // Důkazy karboxylové skupiny 465 — Stanovení karboxylové skupiny 465 // 6.6.5 Určování esterů 465 // Důkazy esterů 465 — Stanovení esterů 466 // 6.6.6 Určování aminové skupiny -NR2 467 // Důkazy a reakce aminů 467 — Stanoveni aminů 469 // 2 Analytická chemie // 9 6.6.7 Určování redukovatelných skupin -NO., -NO, -N=N-, -N=N-, -NH-NH-. 470 // Reakce redukovatelných skupin 470 — Stanovení redukovatelných skupin 470 // 6.6.8 Určování nenasycených vazeb 471 // Důkazy dvojné a trojné vazhy 471 — Stanovení dvojných a trojných vazeb 473 // 6.7 Cvičení 474 // 6.7.1 Kontrolní otázky z elementární kvalitativní a kvantitativní organické analýzy 474 // 6.7.2 Příklady výpočtů z elementární kvantitativní organické analýzy (za použití tabulek) 474 // 6.7.3 Kontrolní otázky a příklady ze strukturní organické // analýzy 475 // 6.8 Literatura 476 // 7. ZPRACOVÁNÍ ANALYTICKÝCH VÝSLEDKŮ 477 // 7.1 Numerické výpočty 477 // 7.1.1 Počítání s přibližnými čísly 477 // 7.1.2 Přepočty analytických výsledků 479 // Přepočet obsahu určované složky na sušinu nebo vyžíhaný vzorek 479 —

Výpočet empirického vzorce 484 — Nepřímá analytická stanovení 485 // 7.2 Chyby analytických stanovení 487 // 7.2.1 Rozdělení chyb 487 // 7.2.2 Definice základních pojmů 487 // 7.2.3 Statistické sledování náhodných chyb 488 // Odhad směrodatné odchylky jednotlivých měření od průměru 489 — Odhad směrodatné odchylky průměru 491 — Odhad průměrné směrodatné odchylky 491 // 7.2.4 Interval spolehlivosti 492 // Lordovo rozdělení 492 — Studentovo rozdělení 492 // 7.2.5 Testování výsledků 493 // Vylučování odlehlých výsledků 493 — Testování správnosti průměru 494 — Testování shodnosti dvou průměrů 495 — Dovolený rozdíl obou paralelních stanovení 496 // 7.2.6 Příklad zpracování výsledků analýz 496 // 7.3 Normy a standardy 497 // 7.4 Cvičení 498 // 7.5 Literatura 500 // Rejstřík 501

(OCoLC)42100559

cnb000232973