.

0 (hodnocen0 x )

BK

2., přeprac. a dopln. vyd.

Praha : SNTL, 1984

524 s. : il. ; 24 cm

Automatizace a regulace ; Sv. 9.

Věcný rejstřík

Přehledy lit

000004048

Zkrácený obsah: PŘEDMLUVA K 2. VYDÁNÍ // ÚVOD // A OBECNÁ ČÁST // 1 VÝZNAM AUTOMATICKÉ KONTROLY CHEMICKÉHO SLOŽENÍ // LÁTEK // 2 ZÁKLADNÍ POJMY A TŘÍDĚNÍ ANALYZÁTORŮ // 2.1 Analyzátor // 2.1.1 Automatický (samočinný) analyzátor // 2.1.2 Poloautomatický analyzátor // 2.1.3 Indikátor // 2.2 Třidční automatických analyzátoru // 2.2.1 Třídění podle druhu analyzované fáze // 2.2.2 Třídění analyzátorů podle principu činnosti // 2.2.3 Třídění podle použitého analytického postupu // 2.2.4 Třídění podle počtu určovaných složek // 2.2.5 Třídění podle místa provádění analýz // 2.2.6 Třídění podle účelu použití // 2.2.7 Třídění podle technického provedení // 2.2.8 Třídění podle hledisek bezpečnosti // Literatura // 3 OBECNÉ VLASTNOSTI LÁTEK // 3.1 Obecné vlastnosti plynů // 3.1.1 Rozpustnost plynů // 3.1.2 Adsorpce plynů // 3.2 Obecné vlastnosti kapalin // 3.3 Směsi látek // 3.4 Způsoby vyjadřování složení látek // Literatura // 4 POŽADAVKY NA ANALYZÁTORY A VOLBA DRUHU ANALYZÁTORU 38 // 4.1 Všeobecné požadavky 38 // 4.2 Konstrukční požadavky 38 // 4.3 Volba druhu analyzátoru 39 // 4.4 Porovnání analýz prováděných ručně a analýz prováděných automaticky 39 // Literatura 40 // 5 ZÁKLADNÍ PRINCIPY AUTOMATICKÉ ANALÝZY 41 // 5.1 Obecná část 41 // 5.2 Základy automatické analýzy 42 // 5.3 Analýza binárních směsi 42 // 5.4 Analýza pseudobinárních směsí 43 // 5.5 Analýza ternárních a vícesložkových směsí 44 // 5.6 Požadavky na ideální analyzátor detektor 46 // Literatura 47 // 6 VYHODNOCOVÁNÍ MĚŘENÍ A VLIVY NA PŘESNOST ÚDAJÚ ANALYZÁTORŮ 48 // 6.1 Chyby měření 48 // 6.1.1 Klasifikace chyb měření 48 // 6.2 Základní charakteristické veličiny přístrojů a analyzátorů 51 //

6.3 Vlivy působící na přesnost měření analyzátorů 52 // 6.3.1 Vliv stavových veličin 52 // 6.3.2 Vliv průtoku 53 // 6.3.3 Vliv složek přítomných v analyzované směsi 53 // Literatura 53 // 7 DYNAMICKÉ VLASTNOSTI KONTINUÁLNĚ PRACUJÍCÍCH ANALYZÁTORŮ 54 // 7.1 Dopravní zpoždění 54 // 7.2 Kapacitní zpoždění 55 // Literatura 58 // 8 PŘÍSLUŠENSTVÍ ANALYZÁTORŮ 59 // 8.1 Elektrické příslušenství 59 // 8.1.1 Zapojování měřicích přístrojů na výstup analyzátoru 59 // 8.1.2 Registrační přístroje 60 // 8.2 Odběrové zařízení 61 // Literatura 62 // B METODY A PŘÍSTROJE 63 // 9 HUSTOTA 63 // 9.1 Základní vztahy 63 // 9.2 Metody a přístroje na stanovení hustoty plynů 64 // 9.2.1 Přístroj podle Pollitzera 64 // 9.2.2 Luxovy plynové váhy 66 // 9.2.3 Hustoměr Pollux 67 // 9.3 Metody a přístroje pro určování hustoty kapalin 68 // 9.3.1 Hustoměry založené na měření vztlaku 69 // 9.3.2 Hustoměry založené na měření hydrostatického tlaku 71 // 9.3.3 Hustoměry založené na principu vážení 73 // 9.3.4 Hustoměry využívající absorpci jaderného záření 74 // 9.3.5 Hustoměry založené na různých principech 77 // 9.4 Význam a použití automatických hustomérů 81 // Literatura 82 // 10 TEPELNÁ VODIVOST 84 // 10.1 Základní vztahy 84 // 10.2 Měřicí metody 85 // 10.3 Provedení tepelně vodivostních analyzátorů 87 // 10.3.1 Komůrky tepelně vodivostních analyzátorů 87 // 10.3.2 Citlivost tepelně vodivostních analyzátorů 87 // 10.4 Různé vlivy působící na údaj tepelně vodivostních analyzátorů 89 // 10.4.1 Vliv teploty 89 // 10.4.2 Vliv průtoku analyzovaného plynu 89 // 10.4.3 Vliv tlaku 89 // 10.5 Přístroje 90 // 10.5.1 Tepelně vodivostní analyzátor typu TKG-4 90 // 10.5.2 Tepelně vodivostní analyzátory Caldos 90 /

10.5.3 Analyzátor se dvěma měřicími můstky TP-1120 91 // 10.5.4 Analyzátor chloru se čtyřmi měřicími můstky GACH-239 92 // 10.5.5 Indikátor nebezpečné koncentrace vodíku v ovzduší 93 // 10.5.6 Určování kyslíku rozpuštěného ve vodě 95 // 10.6 Použití tepelně vodivostních analyzátorů 95 // 10.7 Význam tepelně vodivostních analyzátorů 99 // Literatura 100 // 11 REAKČNÍ TEPLO 102 // 11.1 Základní vztahy 102 // 11.2 Měřicí metody 104 // 11.3 Přístroje 106 // 11.3.1 Analyzátory plynu založené na měření reakčního tepla chemické reakce plynu s plynem 106 // 11.3.2 Analyzátory plynů založené na měření reakčního tepla chemické reakce plynu s kapalinou 112 // 11.3.3 Analyzátory kapalin založené na měření reakčního tepla chemické reakce kapaliny s kapalinou 114 // 11.3.4 Termometrické titrace 117 // 11.4 Význam a použití analyzátorů založených na měření reakčního tepla 117 // Literatura 118 // 12 MAGNETICKÁ SUSCEPTIBILITA 119 // 12.1 Základní vztahy 119 // 12.2 Metody a přístroje 121 // 12.2.1 Analyzátory založené na termomagnetickém principu 121 // 12.2.2 Přístroje magnetomechanické // 12.2.3 Zvláštní přístroje // 12.2.4 Využití analyzátoru pracujících na principu magnetické susceptibility pro určování kyslíku rozpuštěného ve vodě // 12.3 Význam a použití analyzátoru využívajících magnetických vlastnosti kyslíku // Literatura // 13 ABSORPCE, ODRAZ A ROZPTYL SVĚTLA // 13.1 Základní vztahy // 13.2 Konstrukční prvky analyzátorů založených na absorpci světla // 13.3 Analyzátory založené na absorpci ultrafialového záření // 13.3.1 Konstrukční prvky ultrafialových analyzátorů // 13.3.2 Přístroje // 13.3.3 Použití ultrafialových analyzátorů // 13.4 Analyzátory založené na absorpci viditelného záření //

13.4.1 Konstrukční prvky kolorimetrických analyzátorů // 13.4.2 Kolorimetrické analyzátory plynů // 13.4.3 Kolorimetrické analyzátory kapalin // 13.5 Analyzátory založené na absorpci, odrazu nebo rozptylu světla // 13.5.1 Dýmoměry // // 13.5.2 Zákaloměry // 13.5.3 Kalibrace zákaloměrů // 13.5.4 Použití zákaloměrů // 13.6 Speciální přístroje // 13.6.1 Analyzátor sulfanu // 13.7 Analyzátory založené na absorpci infračerveného světla // 13.7.1 Princip infračervených analyzátorů // 13.7.2 Konstrukční prvky infračervených analyzátorů // 13.7.3 Typy infračervených analyzátorů // 13.7.4 Infračervené bezdisperzní analyzátory s pozitivní filtrací // 13.7.5 Infračervené bezdisperzní analyzátory s negativní filtrací // 13.7.6 Citlivost a selektivita infračervených bezdisperzních analyzátorů // 13.7.7 Infračervené disperzní analyzátory s monochromatickým světlem // 13.7.8 Význam a použití infračervených analyzátorů // Literatura // 14 INDEX LOMU // 14.1 Základní vztahy // 14.2 Interferometry // 14.2.1 Přenosný interferometr, výrobek firmy Riken Keiki // 14.2.2 Interferometry vyráběné n. p. Meopta // 14.2.3 Automatické interferometry // 14.3 Refraktometry // 14.3.1 Kontinuální refraktometry na principu měření úhlu lomu // 14.3.2 Refraktometry na principu měření mezního úhlu // 14.3.3 Speciální přístroje // 14.4 Význam a použití interferometrů a refraktometrů // Literatura // 15 POLARIMETRIE // 15.1 Základní poznatky // 15.2 Přístroje // 15.2.1 Polarimetry // 15.2.1.1 Automatické polarimetry // 15.2.2 Sacharimetry // 15.2.2.1 Automatický sacharimetr // 15.3 Spektropolarimetrie // 15.3.1 Polarimetr model 241 // 15.3.2 Polarimetr model 241 MC // 15.4 Význam polarimetrie a polarimetrických analyzátorů // Literatura //

16 HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE // 16.1 Základní vztahy // 16.2 Princip měření // 16.2.1 Vyhodnocování hmotnostních spekter // 16.3 Přístroje // 16.3.1 Spektrometr MS 2, výrobek firmy Metropolitan-Vickers Electrical Co. // 16.3.2 Některé hmotnostní spektrometry vyráběné v SSSR // 16.3.3 Hmotnostní spektrometrický analyzátor plynů MGA-1100 // 16.3.4 Kombinace hmotnostnich spektrometrů s chromatografy // 16.4 Zvláštní způsoby použití hmotnostních spektrometrů // 16.5 Význam a použití hmotnostních spektrometrů // Literatura // 17 KONDUKTOMETRIE 228 // 17.1 Fyzikálně chemický základ 228 // 17.2 Základní vztahy 229 // 17.3 Měřicí metody 231 // 17.4 Aparamrní uspořádání 234 // 17.5 Analyzátory plynů založené na měření elektrolytické vodivosti 236 // 17.5.1 Analyzátor lonoflux 236 // 17.5.2 Analyzátor Picoflux 238 // 17.5.3 Analyzátor Mikrogas 240 // 17.5.4 Analyzátor koncentrace kyslíku rozpuštěného ve vodě, pracující na principu měření elektrolytické vodivosti kyseliny dusité 241 // 17.5.5 Analyzátory pro stanovení koncentrace kyslíku rozpuštěného ve vodě pomocí thallia 241 // 17.6 Analyzátory kapalin založené na měření elektrolytické vodivosti 242 // 17.6.1 Dvouelektrodové konduktometry 242 // 17.6.2 Čtyřelektrodové konduktometry 247 // 17.7 Bezelektrodové konduktometry 249 // 17.7.1 Nízkofrekvenční konduktometry 249 // 17.7.2 Vysokofrekvenční konduktometry 252 // 17.8 Některé aplikace konduktometrů při analýze kapalin 255 // 17.9 Význam a použití konduktometrických metod 257 // Literatura 257 // 18 POTENCIOMETRIE 259 // 18.1 Základní vztahy // 18.1.1 Pochody na elektrodách // 18.2 Potenciometrické měření pH // 18.2.1 Měrné elektrody pro měření pH // 18.2.2 Referentní elektrody // 18.2.3 Kombinované elektrody // 18.2.4 Provozní měření pH //

18.2.5 Zkušenosti s provozním měřením pH // 18.3 Iontově selektivní elektrody // 18.3.1 Fyzikální základ iontově selektivních elektrod // 18.3.2 Konstrukční provedení a funkční principy iontově selektivních elektrod // 18.3.3 Některé praktické poznatky pro používání iontově selektivnich elektrod // 18.4 Potenciometrické analyzátory plynů na bázi tuhých elektrolytů // 18.4.1 Vlastnosti tuhých elektrolytů 288 // 18.4.2 Princip potenciomctrických analyzátorů na bázi tuhých elektrolytů 290 // 18.4.3 Obvyklé provedení analyzátorů kyslíku na bázi tuhých elektrolytů 290 // 18.4.4 Použití analyzátorů na bázi tuhých elektrolytů 291 // 18.5 Měření redoxního potenciálu při automatické analýze redoxních systémů 292 // 18.5.1 Měření redoxního potenciálu 293 // 18.6 Potenciometrické titrace 293 // 18.6.1 Provedení titrátorů 293 // 18.6.2 Titrometr firmy Bran & Lübbe AG 295 // 18.7 Význam a použití potenciomettie 297 // Literatura 298 // 19 AMPEROMETRIE 301 // 19.1 Základní pojmy 301 // 19.2 Používané elektrody a způsoby jejich reaktivace 303 // 19.2.1 Indikační elektrody 303 // 19.2.2 Referentní elektrody 304 // 19.2.3 Reaktivace elektrod 304 // 19.3 Polarografie 306 // 19.3.1 Princip polarografie 306 // 19.3.2 Použití polarografie a její výhody 307 // 19.4 Amperometrické analyzátory 307 // 19.4.1 Analyzátor zinečnatých iontů 308 // 19.4.2 Analyzátory se stacionární rtuťovou indikační elektrodou 308 // 19.4.3 Analyzátor S02 v technických plynech 310 // 19.4.4 Analyzátor kyslíku v technických plynech 311 // 19.4.5 Analyzátor oxidů dusíku 311 // 19.4.6 Analyzátor chloru ve fosgénu 312 // 19.4.7 Analyzátor kyslíku podle Tödta 312 // 19.4.8 Herschova cela pro měření stopových koncentrací kyslíku 313 // 19.4.9 Clarkova cela 314 // 19.4.10 Breuerova cela 316 //

19.4.11 Picos analyzátor stopových koncentrací různých plynných látek 316 // 19.4.12 Analyzátory kyslíku DPG a DPG 5-52 317 // 19.4.13 Analyzátory chlornanu sodného 318 // 19.4.14 Analyzátor peroxidu vodíku 318 // 19.4.15 Amperometrické analyzátory kyanidů a chromanů v odpadních vodách 318 // 19.5 Amperometrické titrace 319 // 19.5.1 Amperometrické titrace s rtuťovou kapkovou elektrodou 320 // 19.5.2 Amperometrické titrace s jednou polarizovanou elektrodou 320 // 19.5.3 Amperometrické titrace se dvěma polarizovanými elektrodami 321 // 19.6 Význam a použití amperometrických a polarografických analyzátorů 321 // Literatura 322 // 20 COULOMETRIE 324 // 20.1 Základní vztahy 324 // 20.2 Rozdělení metod založených na elektrolýze 325 // 20.2.1 Coulometrie za konstantního potenciálu 325 // 20.2.2 Coulometrie za konstantního proudu 327 // 20.3 Generace látek používaných v coulometrii 327 // 20.4 Způsoby určování ekvivalence 328 // 20.5 Coulometrické analyzátory 329 // 20.5.1 Coulometrický analyzátor vlhkosti plynů 329 // 20.5.2 Analyzátor Titrilog 330 // 20.5.3 Analyzátor oxidu siřičitého ECHG 331 // 20.5.4 Coulometrický analyzátor S02 firmy Beckman 332 // 11 // 20.5.5 Coulometrický analyzátor S02 podle Nováka 333 // 20.5.6 Coulometrické analyzátory firmy Radelkis 334 // 20.5.7 Nékterá provedení a aplikace coulometrických analyzátorů 335 // 20.6 Význam a použití coulometrických analyzátorů 336 // Literatura 336 // 21 CHROMATOGRAFIE 338 // 21.1 Základní rozděleni, pojmy a principy chromatografie 338 // 21.2 Teorie chromatografického dělení 340 // 21.2.1 Chromatografické dělení na principu rozpustnosti 342 // 21.2.2 Chromatografické dělení na principu adsorpce 344 // 21.2.3 Chromatografické dělení na principu výměny iontů 345 //

21.2.4 Volba optimálních podmínek při chromatografickém dělení 345 // 21.3 Provedení plynových chromatografů 346 // 21.3.1 Pohyblivá fáze 347 // 21.3.2 Nepohyblivá fáze 347 // 21.3.3 Chromatografické kolony 349 // 21.4 Detektory používané v chromatografii 351 // 21.4.1 Detektory pro plynovou chromatografii 351 // 21.4.2 Detektory pro kapalinovou chromatografii 364 // 21.5 Vyhodnocování chromatogramů 370 // 21.5.1 Předpoklady a podmínky pro kvalitativní vyhodnocováni chromatogramů 370 // 21.5.2 Charakteristika chromatografického záznamu a jeho parametry 371 // 21.5.3 Metody kvalitativního stanovení jednotlivých složek 372 // 21.5.4 Metody kvantitativního stanovení jednotlivých složek 374 // 21.6 Automatické přístroje pro vyhodnocování chromatogramů 376 // 21.6.1 Mechanické integrátory 376 // 21.6.2 Elektronické integrátory 378 // 21.7 Druhy chromatografických metodik a provedení chromatografů 378 // 21.7.1 Chromatografie plyn —adsorbent a chromatografie plyn-kapalina 378 // 21.7.2 Kapalinová chromatografie a přistrojová technika 381 // 21.7.3 Chromatografie na měničích iontů 382 // 21.7.4 Gelová chromatografie 384 // 21.7.5 Různé chromatografické techniky 386 // 21.8 Využití počítačů v chromatografii 386 // 21.9 Význam a použití chromatografie // Literatura // 22 OBJEMOVÁ ABSORPČNÍ ANALÝZA PLYNÚ // 22.1 Princip objemových absorpčních analyzátorů // 22.2 Přístroje // 22.2.1 Jednosložkové absorpční analyzátory // 22.2.2 Dvousložkové absorpční analyzátory // 22.2.3 Analyzátor kyslíku nebo vodíku // 22.2.4 Analyzátor methanu // 22.2.5 Analyzátory organických látek // 22.3 Zvláštní přístroje // 22.3.1 Analyzátor zbytkových plynů // 22.4 Význam a použití objemových absorpčních analyzátorů // Literatura //

C SPECIÁLNÍ METODY A PŘÍSTROJE // 23 MĚŘENÍ VLHKOSTI PLYNŮ // 23.1 Základní vztahy // 23.2 Přístroje // 23.2.1 Přístroje založené na měření rosného bodu // 23.2.2 Psychrometry // 23.2.3 Dilatační vlhkoměry // 23.2.4 Elektrochemické vlhkoměry // 23.2.5 Kapacitní vlhkoměry na bázi vlastností oxidu hlinitého // 23.3 Význam a použití vlhkoměrů // Literatura // 24 RŮZNÉ INDIKÁTORY A DETEKTORY // 24.1 Detektory pro hlášení požárů // 24.1.1 Ionizační detektory // 24.2 Indikátory netěsností // 24.2.1 Přístroje založené na emisi kladných iontů // 24.2.2 Přístroje založené na měření spalného tepla látek // 24.2.3 Další přístroje pro hledání netěsností // 24.3 Polovodičová čidla pro analýzu plynů // Literatura // 25 BAREVNÉ INDIKÁTORY RŮZNÝCH LÁTEK V PLYNECH // 25.1 Detekční trubičky // 25.2 Trubičky Detalkol pro detekci ethanolu // 25.3 Tužkové detektory jedovatých plynů // 25.4 Přenosný prachoměr // 25.5 Zhodnocení barevných indikátorů // Literatura // D POMOCNÁ ZAŘÍZENÍ ANALYZÁTORŮ 429 // 26 POMOCNÁ ZAŘÍZENÍ 429 // 26.1 Pomocná zařízení pro analyzátory plynů 429 // 26.1.1 Odberová zařízení 429 // 26.1.2 Filtry na odstraňování mechanických nečistot 421 // 26.1.3 Zařízení na odstraňování kondenzovatelných látek 432 // 26.1.4 Zařízení pro úpravu konstantních stavových podmínek 434 // 26.1.5 Zařízení na odstraňování nežádoucích složek ze směsi plynů 435 // 26.1.6 Zařízení pro dopravu plynú 436 // 26.1.7 Přepínače odběru plynú 438 // 26.2 Pomocná zařízení pro analyzátory kapalin 439 // 26.2.1 Zařízení pro udržování konstantního průtoku kapalin 440 // 26.2.2 Zařízení na odstraňování mechanických nečistot 442 // Literatura 443 // 27 ANALYZÁTORY V NEVÝBUŠNÉM PROVEDENÍ 444 //

27.1 Kritéria pro výbušná prostředí 444 // 27.2 Nevýbušné provedení analyzátorů 445 // 27.2.1 Analyzátor v jiskrově bezpečném provedení 445 // 27.2.2 Analyzátor v pevném závěru 446 // 27.2.3 Analyzátor se závěrem s vnitřním přetlakem 447 // 27.3 Různá doporučení 448 // 27.4 Výpočet dolní meze výbušnosti různých látek 448 // Literatura 449 // E KALIBRACE, CEJCHOVÁNÍ, MONTÁŽ A ÚDRŽBA ANALYZÁTORŮ 451 // 28 KALIBRACE A CEJCHOVÁNÍ ANALYZÁTORŮ 451 // 28.1 Statické metody 451 // 28.2 Dynamické metody 453 // 28.2.1 Průtokové zřeďovací systémy 453 // 28.2.2 Příprava směsi plynú sycením požadovanou látkou 457 // 28.2.3 Příprava plynných směsí difúzním způsobem 458 // 28.3 Příprava plynných směsí směšovacími čerpadly 459 // 28.4 Příprava kapalných směsí 459 // 28.5 Hodnocení jednotlivých metod přípravy směsí 459 // Literatura 459 // 29 MONTÁŽ A ÚDRŽBA ANALYZÁTORŮ 460 // 29.1 Montáž analyzátorů 460 // 29.2 Údržba analyzátorů 461 // 29.2.1 Pokyny pro údržbu analyzátorů 461 // 29.3 Specifikace požadavků na analyzátory 462 // Literatura 462 // F POUŽITÍ ANALYZÁTORŮ 463 // 30 PŘÍKLADY POUŽITÍ ANALYZÁTORŮ 463 // 30.1 Analyzátory v chemickém průmyslu 463 // 30.1.1 Analyzátory pro sledování a řízení průběhu chemických výrob 463 // 30.1.2 Použití analyzátorů při separačních procesech 465 // 30.1.3 Použití analyzátoru při automatické regulaci chemického složení látek 465 // 30.1.4 Analyzátory pro zajišťování bezpečnosti práce 470 // 30.2 Analyzátory pro kontrolu spalování v energetických centrálách 473 // 30.2.1 Základní poznatky 473 // 30.2.2 Určování složení spalin 476 // 30.2.3 Odběrová zařízení pro analyzátory spalin 478 // 30.3 Analyzátory pro sledování čistoty ovzduší 481 //

30.3.1 Kontrola ovzduší v okolí průmyslových center a ve městech 481 // 30.4 Analyzátory pro sledování čistoty vod ve veřejných tocích 485 // 30.4.1 Automatické stanice pro sledování jakosti vod 486 // 30.4.2 Chemická úprava odpadních vod s použitím měření pH a redoxního potenciálu 486 // 30.4.3 Analýza vod znečištěných organickými látkami 488 // 30.5 Analyzátory v laboratorní praxi 491 // 30.5.1 Souprava pro sériové analýzy systém Technicon 491 // 30.5.2 Zařízení firmy Perkin-Elmer pro automatické sériové analýzy 492 // 30.6 Zvláštní způsoby použití analyzátorů 493 // 30.6.1 Automatické ukončování chemických reakcí 493 // 30.6.2 Použití analyzátorů k měření průtoku plynu 494 // Literatura 405 // SOUČASNOST A BUDOUCNOST AUTOMATICKÝCH ANALYZÁTORŮ 497 // Adresy některých zahraničních podniků a organizací vyrábějících a dodávajících analyzátory a jejich příslušenství 498 // Přílohy 502 // REJSTŘÍK 517

(OCoLC)85555667

cnb000020341