.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1988

261 s.

000004097

PŘEDMLUVA 11 // HISTORICKÝ VÝVOJ METALURGICKÉ ANALYTIKY 13 // Vývoj hutní analytiky u nás 16 // 1 ZÁKLADY CHEMICKÝCH ANALYTICKÝCH METOD 19 // 1.1 Základní pojmy 20 // 1.2 Chyby analytických metod a jejich vyhodnocování 21 // 1.3 Citlivost analytických metod 26 // 1.4 Požadavky na chemické reakce v analytické chemii 28 // 1.5 Rozdělení chemických reakcí podle reakčního mechanismu 29 // 1.5.1 Vyjadřování složení roztoků 29 // 1.5.2 Termodynamika chemických reakcí, rovnovážná konstanta 31 // 1.5.2.1 Aktivita a aktivitní koeficient 32 // 1.5.3 Acidobazické rovnováhy ve vodných prostředích 36 // 1.5.3.1 Síla kyselin a zásad ve vodných roztocích 37 // 1.5.3.2 Výpočet pH samotných kyselin a zásad ve vodných roztocích 39 // 1.5.3.3 Acidobazické tlumivé roztoky 41 // 1.5.4 Redukčně-oxidační rovnováhy 43 // 1.5.4.1 Činidla užívaná к předběžné oxidaci a redukci látek 47 // 1.5.5 Rovnováhy při vzniku komplexních sloučenin 48 // 1.5.6 Srážecí rovnováhy 50 // 1.5.7 Katalytické reakce 51 // 1.5.8 Indukované reakce 52 // 1.5.9 Maskovací reakce 53 // 1.6 Dělicí metody 54 // 1.6.1 Dělení srážením 55 // 1.6.2 Destilace 56 // 1.6.3 Extrakce z kapaliny do kapaliny 57 // 1.6.3.1 Rozdělovači rovnováhy 59 // 1.6.3.2 Příklady použití 60 // 1.6.4 Chromatografické metody 61 // 1.6.4.1 Rozdělení chromatografických metod 61 // 1.6.5 Chromatografie na měničích iontů 64 // 1.6.5.1 Charakteristika měničů iontů 64 // 1.6.5.2 Měniče kationtů 65 // 1.6.5.3 Měniče aniontů 66 // 1.6.5.4 Selektivní měniče iontů . 66 // 1.6.5.5 Rovnováhy na měničích iontů 67 // 1.6.5.6 Technika sorpce 68 // 2 CHEMICKÉ METODY KVALITATIVNÍ ANALÝZY 70 // 2.1 Dělení iontů skupinovými činidly 71 // 2.2 Důkazy vybraných iontů 74 // 5 3 CHEMICKÉ METODY KVANTITATIVNÍ ANALÝZY 77 //

3.1 Vážková analýza 77 // 3.1.1 Obecný postup při vážkové analýze 79 // 3.1.2 Srážení z homogenního prostředí 80 // 3.1.3 Výpočty při vážkové analýze 81 // 3.2 Titrační metody 82 // 3.2.1 Rozdělení titračních metod 83 // 3.2.1.1 Acidobazické titrace 84 // 3.2.1.2 Redukčně-oxidační titrace 84 // 3.2.1.3 Srážecí titrace 86 // 3.2.1.4 Komplexometrické titrace 86 // 3.2.2 Stanovení bodu ekvivalence, indikátory 88 // 3.2.2.1 Acidobazické indikátory 88 // 3.2.2.2 Indikátory redukčně-oxidačních titrací 89 // 3.2.2.3 Indikátory srážecích titrací 90 // 3.2.2.4 Indikátory komplexometrických titrací 91 // 3.2.3 Stechiometrické výpočty 92 // 4 ELEKTROCHEMICKÉ ANALYTICKÉ METODY 96 // 4.1 Některé základní pojmy a zákonitosti 96 // 4.1.1 Vznik napětí v elektrochemickém systému, elektrodový potenciál 97 // 4.1.1.1 Typy elektrod 99 // 4.1.1.2 Iontově selektivní elektrody (ISE) 101 // 4.1.2 Průchod proudu elektrolytem, Faradayovy zákony 104 // 4.2 Elektrogravimetrie 105 // 4.3 Potenciometrie 107 // 4.3.1 Měření pH roztoku 107 // 4.3.2 Potenciometrické titrace 109 // 4.4 Polarografie 109 // 4.4.1 Voltametrie a rozpouštěcí polarografie 113 // 4.4.2 Polarografie s pravoúhlou složkou napětí (polarografie SW) 114 // 4.4.3 Ostatní polarografické metody 114 // 4.5 Coulometrie 115 // 4.5.1 Coulometrie za konstantního potenciálu 115 // 4.5.2 Coulometrické titrace 117 // 4.6 Konduktometrie 118 // 4.7 Využití elektrochemických metod v hutních laboratořích 120 // 5 SPEKTR0METRICKÉ METODY 121 // 5.1 Elektromagnetické záření, základní vlastnosti 121 // 5.1.1 Interakce elektromagnetického záření s látkou 122 // 5.2 Atomová emisní spektrometrie v oblasti optických spekter 124 // 5.2.1 Vznik emisních spekter, klasifikace spektrálních čar 124 // 5.2.2 Budicí zdroje 125 //

5.2.3 Spektrální rozklad emitovaného záření 128 // 5.2.4 Detektory záření 129 // 5.2.5 Kvalitativní a polokvantitativní hodnocení spekter 131 // 5.2.6 Kvantitativní analýza 132 // 6 5.3 Automatická spektrometrie 134 // 5.3.1 Ovládací a řídicí zařízení 135 // 5.3.2 Optické systémy 135 // 5.3.3 Vyhodnocovací část a záznam výsledků 135 // 5.3.4 Přístroje používané v hutních laboratořích 136 // 5.3.5 Rozbory kovů, stanovitelné prvky 138 5.4 Absorpční spektrometrická analýza v oblasti elektronových spekter 140 // 5.4.1 Vznik absorpčního spektra v ultrafialové (UV) a viditelné (VIS) oblasti 140 // 5.4.2 Zákony absorpce 141 // 5.4.3 Rozdělení absorpčních metod 143 // 5.5 Atomová absorpční spektrometrie (AAS) 146 // 5.5.1 Základní uspořádání 147 // 5.5.2 Faktory ovlivňující měření 149 // 5.5.3 Využití v hutích 149 // 5.6 Rentgenová spektrometrie 150 // 5.6.1 Vznik rentgenových spekter, zdroje budicího záření 150 // 5.6.2 Analyzující krystal 151 // 5.6.3 Detektory záření 153 // 5.6.4 Přístroje používané v hutích 154 // 5.6.5 Rozbory kovů, stanovitelné prvky 154 // 5.6.6 Srovnání optické a rentgenové spektrometrie 155 // 5.7 Lokální mikroanalýza 156 // 5.7.1 Elektronový mikroanalyzátor 156 // 5.7.2 Elektronová spektrometrie 157 // 5.7.2.1 Augerova elektronová spektrometrie 157 // 5.7.3 Hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů 158 // 5.7.4 Elektronově indukovaná desorpce 159 // 6 RADIOMETRICKÉ METODY 160 // 6.1 Interakce jaderného záření a látky 161 // 6.2 Detektory záření 163 // 6.2.1 Osobní dozimetry 165 // 6.3 Metody založené na rozptylu a absorpci jaderného záření 165 // 6.3.1 Rozptylová analýza záření a 165 // 6.3.2 Rozptylová analýza záření ß 165 // 6.3.3 Rozptylová analýza záření у 166 // 6.3.4 Neutronová rozptylová analýza 167 //

6.3.5 Absorpční analýza záření ß 167 // 6.3.6 Absorpční analýza záření у 168 // 6.3.7 Neutronová absorpční analýza 168 // 6.4 Radionuklidevá rentgenofluorescenční analýza 169 // 6.5 Metody založené na měření přirozené aktivity 169 // 6.5.1 Radiometrické stanovení uranu 169 // 6.5.2 Stanovení radonu v ovzduší a ve vodě emanometrickou metodou 170 // 6.6 Stanovení plynů metodou radioaktivních kryptonátů 171 // 6.7 Radioaktivační analýza 171 // 7 FÁZOVÁ ANALÝZA 175 // 7.1 Charakteristika a rozdělení nekovových vměstků 176 // 7 7.2 Izolace mikrofází 182 // 7.2.1 Chemické metody izolace 182 // 7.2.2 Elektrolytická izolace 184 // 7.2.2.1 Zařízení pro elektrolytickou izolaci 187 // 7.3 Dělení vměstků 188 // 7.4 Izolace a stanovení karbidů v nelegovaných ocelích 189 // 7.4.1 Elektrolytická izolace, zpracování izolátu 189 // 7.5 Izolace a stanovení oxidických vměstků 191 // 7.5.1 Elektrolytická izolace oxidických vměstků 191 // 7.5.2 Separace oxidů z primárního izolátu chlorací za sníženého tlaku 191 // 7.5.3 Separace oxidů na mokré cestě bez použití kyselin 192 // 7.5.4 Izolace oxidických vměstků působením bromu a methanolu 192 // 7.5.5 Analytické stanovení oxidických vměstků 193 // 7.6 Izolace a stanovení sulfidů v nelegovaných ocelích 193 // 7.6.1 Elektrolytická izolace 193 // 8 STANOVENÍ PLYNŮ V KOVECH 194 // 8.1 Fáze plynů v kovech a jejich vliv na vlastnosti ocelí 194 // 8.2 Odběr a příprava vzorků 196 // 8.3 Metody stanovení plynů v kovech 197 // 8.3.1 Metody založené na redukčním tavení 198 // 8.3.1.1 Přístroje a zařízení 199 // 8.3.2 Stanovení plynů neutronovou aktivační analýzou 201 // 8.3.2.1 Stanovení kyslíku 201 // 8.3.2.2 Stanovení dusíku 202 // 8.3.3 Přímé měření aktivity kyslíku v lázni 202 //

9 ANALÝZA TECHNICKÉHO ŽELEZA 204 // 9.1 Kvalitativní rozbor oceli 207 // 9.1.1 Kapkové reakce vybraných prvků 208 // 9.1.2 Elektrografie 209 // 9.2 Odběr a příprava vzorků ke kvantitativní analýze 211 // 9.2.1 Odběr vzorků oceli, surového železa a litiny 212 // 9.2.2 Doprava vzorků do chemických laboratoří 213 // 9.2.3 Příprava vzorků к analýze 213 // 9.2.4 Sdělování výsledků analýzy 214 // 9.3 Referenční materiály 215 // 9.3.1 Příprava referenčních materiálů 215 // 9.3.2 Hodnocení a atestace referenčních materiálů 216 // 9.4 Kvantitativní rozbor oceli 217 // 9.4.1 Stanovení uhlíku 218 // 9.4.1.1 Chemické metody stanovení uhlíku 219 // 9.4.1.2 Fyzikálně chemické metody stanovení uhlíku 220 // 9.4.1.3 Fyzikální metody stanovení uhlíku 222 // 9.4.2 Stanovení síry 224 // 9.4.3 Stanovení fosforu 225 // 9.4.4 Stanovení křemíku 227 // 9.4.5 Stanovení manganu 228 // 9.4.6 Stanovení chrómu 230 // 8 9.4.7 Stanovení vanadu 231 // 9.4.8 Stanovení molybdenu 231 // 9.4.9 Stanovení wolframu 232 // 9.4.10 Stanoveni niklu 233 // 9.4.11 Stanovení titanu 234 // 9.4.12 Stanovení tantalu a niobu 234 // 9.4.13 Stanovení mědi 235 // 10 ŽELEZNÉ RUDY, AGLOMERÁT 236 // 10.1 Analýza železných rud a aglomerátů 237 // 10.1.1 Stanovení vlhkosti vážkovou metodou 239 // 10.1.2 Stanovení Si02 vážkovou metodou 240 // 10.1.3 Titrační stanovení celkového obsahu železa 241 // 10.1.4 Stanovení CaO a MgO metodou atomové absorpční spektrometrie 241 // 10.1.5 Chelatometrické stanovení A1203 242 // 10.1.6 Vážkové stanovení síry 242 // 10.1.7 Fotometrické stanovení celkového obsahu manganu 243 // 11 VÝPOČETNÍ TECHNIKA V INSTRUMENTÁLNÍ CHEMICKÉ ANALÝZE 244 // 11.1 Stručný přehled výpočetní techniky 245 // 11.2 Mikropočítačová technika 246 // 11.3 Programové zabezpečení 249 // 11.4. Problematika dalšího vývoje 251 // Doporučená literatura // Rejstřík

cnb000039201