.

0 (hodnocen0 x )

(6.7) Půjčeno:40x 

BK

Biografie

1. vyd.

Praha : Grada, 2002

318 s. : il.

ISBN 80-247-0345-9 (váz.)

Obsahuje obrázky

Bibliografie na s. 299-312

Architektura - dějiny - Evropa - pojednání

Kultura - dějiny - Evropa - pojednání

000005503

Úvod ...9 // Starořecká společnost - kultura a civilizace ...11 // Evropská kultura má počátek v Řecku - co způsobilo mimořádný přínos Řeků - řecký městský stát („poliš") jako kulturněcivilizační útvar - zrod racionality v Řecku - řecká kultura je introspektívni, je kulturou dialogu a výjimečného místa rozumu - zápas o zachování identity - řecká racionalita a nápor orientálních mys- térií - mýtus v Řecku, v evropských dějinách a dnes - řecká věda - prvý ideál evropské vědy (teorie, spekulativnost, deduktivnost): bezrozporné poznání - rozdíly vůči moderní vědě - otrokářská společnost: antická a orientální forma. // Periklés - téma velikosti politika a člověka ...25 // Sloup v zrcadle dějin evropské kultury a civilizace ...26 // Sloup - základní opěrný článek řecké, etruské a římské architektury ...26 // Tabla se sloupy ...30 // Pokus amerických architektů o vytvoření vlastního řádu ...32 // Sloupy v křížových chodbách v raném a vrcholném středověku ...33 // Mrakodrap v podobě nebeského sloupu ...34 // Administrativní výšková budova v podobě dórského sloupu ...35 // Josip Plečnik - variace na téma hlavic sloupů ...36 // Manifest „Znovuzavedení sloupu" Bernharda Schneidera a Alessandra Carliniho (1975) ...37 // Sloup v ohnisku postmoderní imaginace a hravosti ...38 // Sloupy v monumentalizující a historizující pozdněmoderní či postmoderní architektuře sedmdesátých a osmdesátých let 20. století ...40 // Řecký chrám: sídlo boha, ne místo shromažďování věřících ...42 // Athénská Akropole a Parthenon ...44 // Řecký chrám a jeho odezvy ve stavitelství 19. a 20. století ...45 //

Řecká filosofie a její odkaz dnešku ...49 // Trvalá otevřenost základních filosofických otázek - filosofie, věda, umění - filosofie vzniká jako kritická aktivita zaměřená na překonání krize městského státu. Milétská filosofická škola (Thalés, Anaximandros, Anaximenés) - Hérakleitos (svět jako boj protikladů, podstata filosofie není v množství vědění) - tři pojetí filosofie: Sokratovo (filosofie jako obrazování duše), Platónovo (dialogy jako popud k filosofování), Aristotelovo (zvědečtění filosofie, zfilosofičtění vědy) - význam a pravidla filosofického dialogu dnes (]. Lacroix) - sofisté a relativizace poznání, etiky a hodnot městského státu. Sókratés: změna v orientaci filosofie, konec neosobního vědění, hledání smyslu života, Sokratova „péče o duši". Sókratés - světodějinný etik. Platón: epochální filosof, umělec, organizátor - platónské přecenění rozumu a počátky metafyziky - Platónův koncept světa idejí - rozdílné názory na Platónovy Zákony a Ústavu - Patočkův, Popperův, Gadamerův a Straussův výklad Platóna. Aristotelés: polyhistor, zakladatel vědních disciplín a metodologie - Aristotelés vytvořil teorii pojmů (kategorie, definice, soudy) - filosofie zvědečtěla, věda zfilosofičtěla - rozumět přírodě znamená hledat, jaký účel má jednotlivý jev. // Sousoší symbolizující athénskou demokracii ...77 // Individualismus se osvobozuje z pout tradice ...77 // Vrcholné sochařské dílo helénismu - Níké - a jeho postmoderní odezva ...80 // Vrcholná sochařská díla helénismu ...82 //

Helénismus ...87 // Časové vymezení antiky a helénistické doby. Helénismus - svébytné spojení řecké a orientální kultury. Charakteristiky helénistické doby: kosmopolitní svět, rozkvět urbanismu a architektury (vyrovnání sakrálních a světských staveb, nové typy veřejných budov), zmilitarizovaný svět, helénistické umění a jeho srovnání s klasickým řeckým uměním, velkoměstský život v helénistickém období. Proměny filo- sofie v helénismu (podřízení se požadavku popularizace jak ve volbě témat, tak ve způsobu výkladu; změna úkolů, cílů i obsahu filosofie, psychologizace a iracionalizace filosofie), základní filosofické směry v helénistickém období: pokračuje Platónova Akademie, škola Aristotelova - peripatetikové; Epikurovo učení, stoi- kové, novopythagorejci, skeptikové. Instituce vědecké práce helénistické epochy. Múseion - předchůdce univerzit a muzeí; Velká knihovna v Alexandrii (počátky textové kritiky, exegeze, systematického překladatelského úsilí). Celkové hodnocení helénistické epochy, srovnám s klasickým Řeckem, kulturně-civilizační paralely s postmodernou. // Héliopolis - helénistické město přerůstající za císařství v centrum kulturní a civilizační dominance Říma pro oblast Východu ...99 // Role Říma jako Caput Mundi a její vyjádření v architektuře ...100 // Prostor v řecké a římské architektuře ...101 // Římský Pantheon jako inspirace pro neoklasicistní stavby ...102 // Forum Romanum ...104 // Počátky císařského Říma a moc umění ...106 // Amfiteátr - římská masová výchova a výuka k surovosti ...108 // Římské divadelní stavby ...112 // Circus Maximus ...113 // Genius loci: dnešní Piazza Navona v zrcadle staletí ...114 // Římské akvadukty ...117 // Římské silnice a mosty ...118 //

Thermy (thermae) - svědectví římského životního stylu, římské tělesné kultury a současně doklad výkonnosti římského stavitelství ...119 // Tepidarium Caracallových therm jako inspirace k čekárně Pensylvánského nádraží v New Yorku ...122 // Římské triumfální sloupy a jejich odezva v 19. století. // Traianův sloup (columna Traiani) ...124 // Římské triumfální oblouky a jejich odezva v 19. století ...128 // Křesťanství v proměnách doby. // Od zániku antiky k nástupu křesťanské kultury a civilizace ...131 // Příčiny, které vedly k zániku římské říše. Nová hospodářská a kulturní organizace prostoru po zániku impéria - nástup křesťanské kultury a civilizace (převážně rustikální a zpočátku kontinentální namísto předchozí středomořské helénistické a římské kultury a civilizace vázané na intenzívní námořní obchod v středomoř- ském bazénu a výjimečnou roli městských center). Apokalyptická literatura - předběžná historie křesťanství. J. Patočka o náboženské a filosofické zkušenosti a motivaci pohybu proměny člověka. Křesťanská religiozita, křesťanství evange- lií; helénizace křesťanství - proměna křesťanství v životní formu nové epochy. Patristika, význam sv. Augustina (pokračuje konstituce theologie, vymezení vztahu církve a státu, křesťanský koncept dějin). Křesťanský obraz světa: aris- totelsko-ptolemaiovský kosmos. R. Guardini - srovnání středověku a novověku; středověk patří k vrcholným obdobím evropské historie. J. Le Goff a jeho koncept „dlouhého středověku"; periodizace středověku, základní charakteristiky raného,vrcholného a pozdního středověku. Scholastika, její periodizace a představitelé, její výkon a příčiny zániku scholastiky a ztroskotání novoscholastiky.

Aristotelsko - scholastická metafyzika a střetnutís nastupujícím novověkem: „uměnížít" ve stře- dověku a v novodobém, moderním obrazu světa; proměna spirituality v 25. století. // Středověký křesťanský svět - civilizace a kultura, v níž se setkává vnitřní řád křesťana s absolutním řádem univerza ...153 // Dóm ve Špýru - největší románská stavba a největší západokřesťanský chrám své doby (11. století) ...154 // Základní charakteristika gotického umění a architektury ...156 // Středověká gotická katedrála ...157 // Příklady portální plastiky gotických katedrál ...158 // Gotické sochařství ve Francii a Německu ...160 // Duch gotiky znamená dematerializaci stavby ...161 // Neogotika na konci 20. století ...162 // Muzeum umění jako katedrála pro 21. století? ...163 // Problém dosahování monumentality v architektuře ...164 // Kdy končí středověk? ...166 // Renesance, reformace a protireformace. // Sedmnácté století - předěl ve vývoji Evropy ...167 // Problém kontinuity a diskontinuity mezi epochou renesance a 17. stoletím. Srovnání renesance a reformace. Rozpad theologicko-mravního světa a kult peněz; renesanční individualismus (Cellini, Aretino) - renesanční humanismus a zájem o antiku - jednostrannost renesanční negace středověku. Česká reformace (husitství, Jan Hus, Petr Chelčický; Masaryk, Pekař, Patočka a F. Šmahel k hodnocení husitství) - renesance, reformace a protireformace. N. Machiavelli: demystifikace politiky a moci, stát pod hledisko funkce a výkonu, cíl - účinná manipulace s lidmi, politika jako podstatná sféra objektivizace člověka. Vznik moderní vědy: Galileo Galilei, Descartes, Bacon; galileovsko-karteziánská racionalita;

16. století: vrchol renesance a přivlastňování nových zemí; dobývání Nového světa připravuje moderní dobu - urychluje propojení moci a racionality vědy; 17. století: třicetiletá válka, konec duchovního konsensu křesťanské Evropy. Tridentský koncil - jeho původní záměr a zformování protireformačního římského katolicismu. Názory na krizi evropské společnosti konce 16. století a 17. století. Novověký antropocentrismus: člověka v pána a vlastníka přírody; 17. století a moderní doba. Galileo Galilei a téma odpovědnosti vědce ...193 // Raná, vrcholná italská renesance a římské baroko ...195 // Příklad barokní inscenace prostoru a schopnosti evokovat slavnostnost. // Španělské schody v Římě ...199 // Dva nadčasové symboly úspěšnosti renesanční církevní architektury: Kostel s centrální dispozicí (centrála) a kostel s hlavní lodí s valenou klenbou a s postranními kaplemi ...200 // Tridentský koncil 1545-1563 ...202 // Protireformační architektura španělských Habsburků. // San Lorenzo de El Escorial ...203 // Monument absolutistické monarchie. Palác ve Versailles ...206 // Protestantská sakrální architektura hledá svůj estetický výraz. // St. Paul’s Cathedral ...210 // Profánní architektura na prahu třicetileté války. // Osudy města a jeho architekta. Radnice v Augsburgu ...214 // Barokní spojení votívni stavby s reprezentací světské vrchnosti. // Kostel sv. Karla Boromejského ...216 // Baroko v jižním Německu, Rakousku a zemích Koruny české ...217 // Nástup neoklasicismu v polovině 18. století. Église de Sainte Geneviéve ...221 //

Dějiny západního ducha jsou dějinami boje o obraz světa ...222 // Od ptolemaiovského světa přes svět, který je vnímán jako labyrint, k světu, který se stává předmětem kalkulujícího poznání, objektem mocenského boje ...223 // Proměny vidění světa jako proměny sebepochopení ...224 // Západní hnutí koloniální expanze ...226 // Dobývání Nového světa připravuje moderní dobu ...228 // Individualismus v renesančním a barokním portrétu ...232 // Doba renesance a baroka je dobou obnovení a nové slávy portrétního umění ...234 // Eskalace subjektivity. Vývoj ke kultu egocentrismu a introspekce ...236 // Osvícenství - sebedůvěra rozumu a projekt moderní doby ...239 // Osvícenství - slovo a pojem; jak si osvícenství rozumělo a čím se stalo. Revoluce jako dominance zcela nových idejí - Francouzská revoluce jako předpolí utopií moderní doby. Modernizační a emancipační tendence moderní doby z pohledu postmoderny (M. Foucault). Od veřejnosti salónů k veřejnosti na náměstí, k občanské společnosti a parlamentu. Francouzskou revolucí končí „starý režim ". Osvícenství jako celoevropský jev; podstata osvícenství; formální rozlišení radikálního osvícenství (americké a francouzské), klasického (Anglie). Osvícenství - idea účinného vědění spojeného s mocí; rekonstrukce „politické obce"; vznik politických a sociálních organizací, založených na vztahu k ideám (ideologie); karteziánská racionalita je uplatňována na sociální skutečnost, ale současně dochází k vpádu nových mýtů.

Teorie historického a přirozeného práva, společenské smlouvy (Locke, Hobbes, Rousseau), koncepty nového chápání historie (Voltaire, Rousseau, Condorcet, Turgot), přírody a člověka (Rousseau, de Sade), pokroku; pokrok v „poslední náboženství" moderní doby. // Pochybnosti o pokroku ...277 // Moderní doba a fenomén revoluce ...278 // Radikální osvícenství a Francouzská revoluce - počátek moderní doby ...282 // Francouzská revoluce ...284 // E.-L. Boullée a J.-J. Lequeu: projekty svatyň revoluce, vědy a humanity ...285 // Přehled pramenů a literatury ...299 // Seznam vyobrazení ...313