1. Úvod 13 // 2. Jazyková situace na území dnešní Itálie v 1. tisíciletí př. Кг 15 // 2.1 Úvod 15 // 2.2 Autochthonní neindoevropské jazyky staré Itálie 18 // 2.2.1 Etruština 18 // 2.2.2 Rétština 18 // 2.2.3 Kamunština 19 // 2.2.4 Severopikénština 19 // 2.2.5 Sikánština 19 // 2.2.6 Stará sardština 19 // 2.2.7 Ligurština 20 // 2.2.8 Punština 20 // 2.3 Indoevropské italické jazyky - skupina latino-faliská 20 // 2.3.1 Latina 20 // 2.3.2 Faliština 20 // 2.3.3 Venetština 20 // 2.3.4 Sikulština 21 // 2.4 Indoevropské italické jazyky - skupina osko-umberských (sabelských) jazyků 21 // 2.4.1 Ostina 21 // 2.4.2 Umberština 22 // 2.4.3 Jihopikénština (sabinština) 22 // 2.4.4 Menší sabelské jazyky 23 // 2.5 Indoevropské neitalické jazyky 23 // 2.5.1 Messapština 24 // 2.5.2 Elymština 24 // 2.5.3 Řečtina 24 // 2.5.4 Lepontština 24 // 2.5.5 Galština 25 // Přehled literatury ke kapitole 2 25 // 3. Rozšíření písma na území staré Itálie a vývoj latinské abecedy 27 // 3.1 Převzetí abecedy 27 // 3.1.1 Alfabetizace staré Itálie a vznik vlastních písemných tradic jednotlivých národů 27 // 3.1.2 Vzorová a užitá abeceda 29 // 3.2 Latinská abeceda 31 // 3.2.1 Latinská abeceda v předliterámím období 31 // 3.2.2 Vývoj v období republiky, ortografické reformy 31 // 3.3 Další ortografické zvláštnosti 32 // 3.3.1 Dlouhé vokály 32 // 3.3.1.1 Zdvojování znaků 33 // 3.3.1.2 Vytvoření nových nebo modifikace starých znaků 33 // 3.3.1.3 Historická ortografie 33 // 3.3.2 Oddělování slov a interpunkce 33 // Přehled literatury ke kapitole 3 33 // 4. Hlavní jazyková specifika archaické latiny 35 // 4.1 Hláskosloví 35 // 4.1.1 Kvalitativní změny vokálů 35 // 4.1.1.1 Oslabování vokálů a teorie počátečního přízvuku 35 // 4.1.1.2 Kolísání u/i 37 // 4.1.1.3 o/C > n/C 37 //
4.1.1.4 ue> uo 37 // 4.1.1.5 vo- > ve- před r, s,t Ъ1 // 4.1.2 Kvantitativní změny vokálů 38 // 4.1.2.1 „Vocalis ante vocalem corripitur“ 38 // 4.1.2.2 Jambické krácení („Brevis brevians“) 38 // 4.1.2.3 Krácení koncových vokálů 38 // 4.1.3 Monoftongizace diftongů 38 // 4A3A ai > ae 38 // 4.1.3.2 ei>T 38 // 4.1.3.3 oi > oe > й\ oi > oe\ oi > T 39 // 4.1.3.4 au 39 // 4.1.3.5 ou> n 39 // 4.1.3.6 Schematický přehled vývoje latinských diftongů 39 // 4.1.4 Synkopa, anaptyxe, apokopa 40 // 4.1.4.1 Synkopa 40 // 4.1.4.2 Anaptyxe 41 // 4.1.4.3 Apokopa 41 // 4.1.5 Konsonanty 41 // 4.1.5.1 Rotacismus 41 // 4.1.5.2 Oslabování koncových konsonantů 41 // 4.1.5.2.1 -d 41 // 4.1.5.2.2 -m 42 // 4.1.5.2.3 -5 42 // 4.1.5.3 Další jednotlivé významné změny 42 // 4.1.5.3.1 di- > i- 42 // 4.1.5.3.2 du- >b- 42 // 4.1.5.3.3 gn- > n- 42 // 4.1.5.3.4 и před o, u>Q 42 // 4.1.5.3.5 s před m, n 42 // 4.1.5.3.6 n před s,f 42 // 4.1.5.3.7 d před/, v > r 43 // 4.1.5.3.8 Vypadávání konsonantů v а /г v intervokalické pozici 43 // 4.2 Tvarosloví 43 // 4.2.1 Jména 43 // 4.2.1.1 První deklinace (ň-kmeny) 43 // 4.2.1.1.1 Gen. sg 43 // 4.2.1.1.2 Dat. sg 43 // 4.2.1.1.3 Abl. sg 43 // 4.2.1.1.4 Nom.pl 43 // /6 4.2.1.1.5 Dat./abl. pi 43 // 4.2.1.1.6 Přehled tvarů první deklinace 44 // 4.2.1.2 Druhá deklinace (o-kmeny) // 4.2.1.2.1 Nom. a akuz. sg. . // 4.2.1.2.2 Gen. sg // 4.2.1.2.3 Dat. sg 45 // 4.2.1.2.4 Vok. sg 45 // 4.2.1.2.5 Abl. sg 45 // 4.2.1.2.6 Nom.pl 45 // 4.2.1.2.7 Gen. pl 45 // 4.2.1.2.8 Dat./abl. pl 45 // 4.2.1.2.9 Přehled tvarů druhé deklinace 45 // 4.2.1.3 Třetí deklinace (i-kmeny a konsonantické kmeny) 46 // 4.2.1.3.1 Nom. sg 46 // 4.2.1.3.2 Gen. sg 46 // 4.2.1.3.3 Dat. sg 46 // 4.2.1.3.4 Abl. sg 46 // 4.2.1.3.5 Přehled tvarů třetí deklinace 46 // 4.2.1.4 Čtvrtá deklinace (n-kmeny) 47 // 4.2.1.4.1 Gen. sg 47 //
4.2.1.4.2 Dat. sg 47 // 4.2.1.4.3 Abl. sg 47 // 4.2.1.4.4 Přehled tvarů čtvrté deklinace 47 // 4.2.2 Slovesa 47 // 4.2.2.1 Tvary 3. sg. na -d 48 // 4.2.2.2 Tvary 3. pl. na -nunt 48 // 4.2.2.3 Infinitiv prézentu pasiva 48 // 4.2.2.4 Gerundivum na -ondus 48 // 4.2.2.5 Latinské perfektum 48 // 4.2.2.6 „Zkrácené“ tvary od perfektního kmene 49 // 4.2.2J Reliktní archaické kategorie času a způsobu 49 // 4.2.2.7.1 Tvary typu/axo,/axim 49 // 4.2.2.7.2 Tvar duím 49 // 4.2.2.7.3 Tvary typu/has 50 // Přehled literatury ke kapitole 4 50 // 5. Epigrafické památky archaického období 51 // 5.1 Úvod do problematiky nápisů 51 // 5.1.1 Dochované nápisy 51 // 5.1.2 Klasifikace nápisů 52 // 5.1.3 Zkratky 53 // 5.1.4 Závorky a jiné symboly 53 // 5.2 Archaické latinské nápisy z předliterámího období 53 // 5.2.1 Specifika archaických nápisů z předliterámího období 53 // 5.2.2 Archaické latinské nápisy ze 7. stol. př. Kr 54 // 5.2.2.1 Nápis Manias na zlaté sponě z Praeneste (tzv. Fibula Praenestina) 54 // 5.2.2.2 Nápis Fetusia na stříbrné nádobě z Praeneste 56 // 5.2.2.3 Nápis Eco uma z Caere 56 // 5.2.2.4 Nápis Salvetod Tita z Gabii 58 // 5.2.3 Archaické latinské nápisy z 6.-5. stol. př. Kr 58 // 5.2.3.1 Nápis na cippu z Fora Romana 59 // 5.2.3.2 Duenův nápis 61 // /7 // £ È £ 5.2.3.3 Podstavec z Tiburu 65 // 5.2.3.4 Nápis na bronzové tabulce z Lavinia 67 // 5.2.3.5 Lapis Satricanus 68 // 5.2.3.6 Nápis na misce z Garigliana 70 // 5.2.4 Přehled všech dochovaných latinských nápisu z předliterámího období včetně fragmentů 72 // 5.2.5 Formulářové shody archaické dokumentace jazyků staré Itálie 73 // 5.2.5.1 Vlastnické nápisy 74 // 5.2.5.2 Dedikační nápisy a signatury 74 // 5.3 Nápisné památky z období římské republiky 76 // 5.3.1 Náhrobní nápisy (Tituli sepulcrales /tituli honorarii) 76 //
5.3.1.1 Elogia rodiny Scipionů 76 // 5.3.1.1.1 Náhrobní nápis Scipiona Barbata (CIL I2,7) 76 // 5.3.1.1.2 Náhrobní nápis syna Scipiona Barbata (CIL P,8) 78 // 5.3.1.1.3 Náhrobní nápis syna Scipiona Barbata (CIL F,9) 79 // 5.3.1.2 Náhrobní nápisy Marea Caecilia 81 // 5.3.2 Dedikační nápisy 82 // 5.3.2.1 Tzv. Cista Ficoroni 82 // 5.3.2.2 Dedikace Herculovi 83 // 5.3.2.3 Dedikace Fortuně 84 // 5.3.2.4 Dedikace Dianě 85 // 5.3.3 Sakrální nápisy a kultovní předpisy (Tituli sacri) 86 // 5.3.3.1 Carmen arvale 86 // 5.3.3.2 Lex sacra ze Spoletia 88 // 5.3.4 Úřední nápisy (Acta et leges) 90 // 5.3.4.1 Senatusconsultum de Bacchanalibus 90 // 5.3.4.2 Zákony dvanácti desek (Leges duodecim tabularum) 97 // Přehled literatury ke kapitole 5 98 // 6. Literatura archaického období 101 // 6.1 Počátky římské literatury 101 // 6.1.1 Drama 102 // 6.1.1.1 Komedie 103 // 6.1.1.1.1 Palliata 103 // 6.1.1.1.2 Togata 103 // 6.1.1.2 Tragédie 104 // 6.1.1.3 Atellana 104 // 6.1.2 Epická poezie 105 // 6.1.2.1 Saturnská epika 105 // 6.1.2.2 Hexametrická epika 106 // 6.1.3 Satira 106 // 6.1.4 Literární próza 107 // 6.1.4.1 Historiografie 107 // 6.1.4.2 Odborná próza 108 // 6.2 První latinsky píšící autoři 109 // 6.2.1 Livius Andronicus (284-204 př. Kr.) 109 // 6.2.1.1 Biografie 109 // 6.2.1.2 Dílo 109 // 6.2.1.3 Jazykové zvláštnosti 109 // 6.2.2 Gnaeus Naevius (270-190 př. Kr.) 110 // 6.2.2.1 Biografie 110 // 6.2.2.2 Dílo 110 // 6.2.2.3 Jazykové zvláštnosti 111 // /8 6.2.3 Quintus Ennius (239-169 př. Kr) 112 // 6.2.3.1 Biografie 112 // 6.2.3.2 Dílo 112 // 6.2.3.3 Jazykové zvláštnosti 113 // 6.2.4 Marcus Porcius Cato (234-149 př. Kr.) 114 // 6.2.4.1 Biografie 114 // 6.2.4.2Dílo 114 // 6.2.4.3 Jazykové zvláštnosti 115 // 6.2.5 Marcus Pacuvius (220-130 př. Kr.) 116 // 6.2.5.1 Biografie 116 // 6.2.5.2 Dílo 116 //