.

0 (hodnocen0 x )

BK

EB

1. vyd.

Praha : Grada, 2008

631 s., 32 s. barev. obr. příl. : il., grafy ; 24 cm

ISBN 978-80-247-2365-5 (brož.)

ISBN 978-80-247-6392-7 (online ; pdf)

Profesionál

Obsahuje bibliografie a rejstřík

V devatenácti kapitolách jsou detailně rozebrány jednotlivé biometrické metody a aplikace (bertilonáž, otisky prstů a dlaní, geometrie tvaru ruky, krevního řečiště dlaně i hřbetu ruky, DNA, rozpoznávání osoby dle její tváře, tvaru ucha, hlasu, oční duhovky i sítnice, podpisu i psaní na počítačové klávesnici). A to vždy ze dvou základních pohledů: ze zorného úhlu forenzních věd, tj. využití biometrických principů a aplikací pro potřeby orgánů činných v trestním řízení (policisté, kriminalisté, vyšetřovatelé, soudní znalci, obhájci a soudci) a z pohledu komerčně využitelných aplikací pro privátní ochranu osob a majetku..

000008411

Předmluva 23 // Použité zkratky 27 // 1. Identifikace a její místo ve společnosti 33 // 1.1 Stručná historie lidské mobility, komunikace a rozvoje // identifikačních potřeb 34 // 1.2 Identifikační potřeby v globalizovaném světě 34 // 2. Obecná identita, identita a identifikace osoby 37 // 2.1 Identita 37 // 2.2 Identita osoby 39 // 2.3 Identifikace a identifikace osoby 40 // 2.3.1 Identifikace 40 // 2.3.2 Základní kategorie aplikací systémů automatické identifikace 41 // Záznam informací 42 // Identifikace a vyhledávání informací 42 // Identifikace a vyhledávání předmětů 42 // Řízení a kontrola stavů 42 // Sledování a řízení pracovních procesů 43 // Identifikace, sledování a kontrola osob 43 // Transakční procesy 43 // 2.3.3 Identifikace osoby 44 // 2.3.4 Vnější identifikace osoby 44 // 2.3.5 Vnitřní identifikace (sebeidentifikace) osoby 44 // 2.4 Literatura a další zdroje 45 // 3. Základní pohled na identifikaci osoby 47 // 3.1 Vlastnictví 48 // 3.1.1 Jména a příjmení 49 // Historie vzniku a používání jmen a příjmení 49 // Původ a tvorba příjmení 50 // Nedostatky používání jmen a příjmení pro identifikaci osob 51 // 3.1.2 Osobní doklady // Historie používání dokladů // 3 1.3 Obsahová skladba dokladů // 3.1.4 Analýza nedostatků dokladů // Rodný list-primární doklad // // Rodný list cizince // Rodný list a matriky // Řidičský průkaz // Problematika odvozených (druhotných) dokladu // 3.1.5 Identifikační čísla a kódy // Personální identifikační čísla a kódy // Objektové identifikátory // Charakteristiky objektových identifikátorů // Kontrolní číslice objektových identifikátorů // Základní technologické principy pro označování objektů // identifikačními kódy // Technologie OCR (Optical Character Recognition) //

Nedostatky používání personálních identifikačních čísel a kódů // 3.1.6 Plastové identifikační karty a čipy // Vznik a historie platebních karet // Průkazy totožnosti // 3.1.7 Biočipy // Mikročipová identifikace zvířat // Mikročipová identifikace lidí // Nedostatky biočipových technologií // 3.2 Znalosti // 3.2.1 Hesla statická // 3.2.2 Hesla dynamická // 3.2.3 Nedostatky identifikace založené na znalostech // 3.3 Biometrické charakteristiky // 3.3.1 Základní myšlenka biometrické identifikace // 3.3.2 Stručná historie biometrické identifikace // 3.3.3 Místo biometrické identifikace v současném světě // 3.4 Základní filozofie vývoje zpravodajských a identifikačních technologií // 3.4.1 Úvodní pojednání // 3.4.2 Moderní technologie zpracování informací v bezpečnostním // a zpravodajském sektoru // Základní přístupy k získávání informací // Akustické informace 98 // Elektronické informace 98 // 3.4.3 Počítačově podporované informační technologie 99 // Změna přístupu při vývoji technologií v globalizovaném světě Počítačové technologie podporující identifikaci osob // 3.5 Literatura a další zdroje // 4. Biometrická identifikace a verifikace 103 // 4.1 Základní definice a pojmy, členění biometrické identifikace a verifikace // 4.2 Biometrická identifikace policejně-soudní, bezpečnostně-komerční a ezotorická // 4.2.1 Policejně-soudní (forenzní) identifikace // 4.2.2 Bezpečnostně-komerční identifikace // 4.2.3 Ezotorická identifikace // 4.3 Stručný přehled základních biometrických identifikačních metod používaných v běžné praxi // 4.4 Kritéria pro biometrické technologie // 4.4.1 Operační kritéria // 4.4.2 Matematická, algoritmická a bezpečnostní kritéria // 4.4.3 Technická kritéria // 4.4.4 Finanční kritéria //

4.4.5 Výrobní kritéria //Klasifikace biometrických aplikací ve vztahu k uživatelům a prostředí 118 // 4.6 Obecné principy biometrických technologií 120 // 4.6.1 Základní biometrické pojmy automatizovaného zpracování 120 // 4.6.2 Sběr dat 123 // 4.6.3 Přenos dat 124 // 4.6.4 Zpracování signálu 125 // Extrakce šablony 125 // Kontrola kvality 127 // Porovnání šablon 127 // Identifikace 128 // Verifikace 130 // Porovnání „jedna k několika“ 130 // Rozhodování 131 // Uložení dat 132 // Literatura a další zdroje 134 // 5. Měření výkonnosti biometrických metod o zařízení 135 // 5.1 Pravděpodobnost chybného odmítnutí (False Rejection Rate FRR) , 138 // 5.2 Pravděpodobnost chybného přijetí (False Acceptance Rate - FAR) 138 // 5.3 Přesnější výpočty chybovosti 139 // 5.4 Vztah FRR a FAR 140 // 5.4.1 Receiver operating characteristics (ROC) 142 // 5.4.2 D-prime 143 // 5.5 Krádeže identity a ochrana proti nim 143 // 5.6 Literatura a další zdroje 144 // 6. Identifikace osoby pomocí antropometrické metody Alphonse Bertillona // 6.1 Metody identifikace trestaných osob, používané v minulosti // 6.2 Život a dílo Alphonse Bertillona // 6.3 Podstata antropometrické metody A. Bertillona // 6.4 Praktické využití metody // 6.5 Využití a rozvoj antropometrické metody v Rusku // 6.6 Využití antropometrické metody v USA // 6.7 Využití antropometrické metody v Čechách // 6.8 Závěr // 6.9 Literatura a další zdroje // 7. Otisky prstů, daktyloskopie - forenzní teorie a praxe // 7.1 Historie daktyloskopie // 7.1.1 Rozvoj daktyloskopie v Anglii a v Evropě // 7.1.2 Rozvoj daktyloskopie v USA // 7.1.3 Rozvoj daktyloskopie v Rusku // 7.1.4 Rozvoj daktyloskopie v českých zemich // 7.2 Podstata a význam daktyloskopie // 7.3 Daktyloskopické stopy, jejich vznik a vyvolávání 171 //

7.4 Zajišťování a vyhodnocování daktyloskopických stop 174 // 7.4.1 Fyzikální metody 175 // 7.4.2 Chemické metody 178 // 7.4.3 Fyzikálně-chemické metody 179 // 7.5 Časová stálost daktyloskopických stop 181 // 7.5.1 Vliv teploty a vlhkosti 184 // 7.5.2 Vliv atmosférických srážek 185 // 7.5.3 Vliv prašnosti vzduchu 188 // 7.5.4 Experimentální ověření trvanlivosti stop 186 // 7.5.5 Závěr 187 // 7.6 Kriminalistické způsoby zkoumání stop a možnosti identifikace // člověka 189 // 7.7 Klasifikace otisků prstů a daktyloskopické evidence 196 // 7.7.1 Flenryho klasifikační metoda // 7.7.2 Americká standardní klasifikace // 7.7.3 Československá klasifikace // Dekadaktyloskopická klasifikace // Monodaktyloskopická klasifikace 201 // 7.7.4 Počítačově vedené daktyloskopické evidence 203 // 7.8 Literatura a další zdroje 205 // 8. Otisky prstů, daktyloskopie, jejich podpora a využití // v prostředí informačních technologií 207 // 8.1 Smysl automatizace daktyloskopie 207 // 8.2 Technologie počítačového vyhodnocování otisků prstů 210 // 8.2.1 Snímání otisku prstu 212 // Senzory kontaktní 213 // Senzory bezkontaktní 218 // Předpoklady pro celoplošné využití senzorů v praxi 220 // Komprimace digitalizovaného daktyloskopického otisku 221 // 8.2.2 Počítačové zpracování otisku prstu 224 // Předzpracování obrazu otisku prstů 224 // Nalezení a extrakce markantů 227 // 8.2.3 Závěrečné vyhodnocení 232 // 8.2.4 Různé varianty a přístupy k počítačovému zpracování otisků prstů.232 // 8.3 Daktyloskopické identifikační a verifikační aplikace pro policejně-soudní a vládní potřeby 235 // 8.3.1 Specifičtí uživatelé a specifické charakteristiky APIS // 8.3.2 Společné řešení nelegální migrační a azylové politiky imip nrostřednictvím AFIS //

Klasická architektura APIS 245 // 8.4 Využití biometrické identifikace pomocí otisků prstů pro víceúčelové identifikační průkazy v administrativně-správní sféře 252 // 8.5 Využití daktyloskopické identifikace pro komerční účely 254 // 8.5.1 Autentizace osob pro přístup k výpočetním a komunikačním prostředkům 256 // 8.5.2 Čipové identifikační, platební a další karty s biometrickým prvkem.258 // 8.5.3 Autentizace vstupu osob do fyzických objektů 259 // 8.5.4 Ochrana drahých nebo nebezpečných zařízení, technologií nebo majetku před jejich neoprávněným použitím nebo zneužitím 260 // Daktyloskopické pouzdro na pistoli 261 // 8.6 Literatura a další zdroje 263 // 9. Geometrie ruky 265 // 9.1 Historie 265 // 9.2 Základní princip snímání a vyhodnocování geometrie ruky 267 // 9.2.1 Snímání referenční šablony 270 // 9.3 Výkonové charakteristiky a obecné využití metody 271 // 9.4 Konkrétní oblasti využití metody geometrie ruky 272 // 9.4.1 Skenery geometrie dvou prstů 275 // 9.5 Přednosti a nedostatky metody geometrie ruky 276 // 9.5.1 Přednosti 276 // 9.5.2 Nedostatky 278 // 9.6 Literatura a další zdroje 279 // 10. Krevní řečiště hřbetu ruky // 10.1 Základní princip metody // 10.2 Snímání a vyhodnocení biometrického vzorku // 10.3 Využití metody v bezpečnostní praxi // 10.4 Literatura a další zdroje // 11. Tvář // 11.1 Úvod 287 // 11.1.1 Fenomén tváří v policejní praxi 290 // 11.2 Identifikace osob podle vnějších znaků 290 // 11.3 Klasická portrétní identifikace používaná bezpečnostními složkami 293 // 11.3.1 Způsoby sestavování portrétu osoby 294 // 11.3.2 Zahraniční software pro vytvoření portrétu osoby 301 //

11.4 Standardní subjektivní i exaktní analytické a grafické metody pro portrétní identifikaci používané bezpečnostními službami v minulosti i současnosti 302 // 11.4.1 Subjektivní portrétní identifikace osoby jinou osobou 304 // Fotografická alba 305 // Rekognice 306 // 11.4.2 Forenzní portrétní identifikace 307 // Analyticko-statistická metoda identifikace osoby na základě jejího fotografického portrétu 309 // 11.4.3 Grafická metoda identifikace osoby na základě jejího fotografického portrétu 314 // 11.5 Úvod do strojového rozpoznávání lidských tváří 318 // 11.5.1 Základní přístupy ke strojové identifikaci/verifikaci lidské tváře 320 // Detekce a lokalizace tváře 322 // Rozpoznávání tváře 329 // Příklad parametrického popisu oka: 332 // 11.6 Dvourozměrné versus třírozměrné zpracování obrazu tváří 342 // 11.7 Rozpoznávání tváří v infračervené oblasti 343 // 11.8 Praktické aplikace 344 // 11.8.1 Biometrická autentizace spojená s kreditními kartami, pasy, řidičskými průkazy a ostatními doklady 352 // 11.8.2 Biometrická autentizace přístupu k výpočetním a telekomunikačním systémům 355 // Bezpečnostní systémy pro kontrolu a regulaci přístupů osob do objektu,docházkové aplikace // Hraniční, celní a imigrační kontroly // Ochrana věznic a dalších objektů režimového charakteru 361 // Automatizovaná ochrana vládních objektů 361 // Ochrana bank, finančních institucí, hotelů a kasin, komerčních // a společenských objektů, klubů 362 // Ochrana politických, zdravotních, sociálních zařízení, programů // a podpor, jeslí a mateřských školek 363 // Ochrana domova 363 // 11.8.3 Policejně-forenzní a další bezpečnostní aplikace // Zpracování statických tváří 364 // Dynamické monitorování scény 366 //

11.8.4 Sledování osob, analýza scény 369 // 11.8.5 Dynamické vyhodnocování návštěvníků 372 // 11.8.6 Post-událostní analýzy 372 // 11.8.7 Monitorování zdravotního a duševního stavu, tělesné kondice 373 // Sledování stresu, fyzické a duševní kondice 373 // Lháře prozrazují kruhy kolem jejich očí 374 // 11.8.8 Antropologické modelování původního vzhledu tváře na základě lebky 374 // Superprojekce 375 // Rekonstrukce tváře 377 // 11.9 Závěr 382 // 11.10 Literatura a další zdroje 385 // 12. Tvar ucha a jeho otisky 389 // 12.1 Historický úvod 390 // 12.2 Využití tvaru vnějšího ucha a jeho otisků pro forenzní účely 391 // 12.3 Anatomie a morfologie ucha 395 // 12.4 Kde nalézt otisky ucha 398 // 12.5 Vliv tlaku na otisk ucha 399 // 12.6 Pořizování referenčního otisku ucha 399 // 12.6.1 Metoda daktyloskopická 400 // 12.6.2 Metoda fotografická 400 // 12.6.3 Metoda kombinovaná 401 // 12.7 Porovnání otisků ucha 401 // 12.7.1 Analýza latentního otisku 401 // 12.7.2 Analýza referenčního otisku 402 // 12.7.3 Příprava latentniho otisku 402 // 12.7.4 Příprava referenčního otisku 403 // 12.7.5 Porovnání - etapa 1 403 // 12.7.6 Porovnání - etapa 2 403 // 12.8 Současnost a další rozvoj identifikace osob na základě uší // a jejich otisků // 12.9 Počítačové vidění ucha 407 // 12.10 Technologie počítačového vyhodnocení obrazu ucha 407 // 12.10.1 Základní postupy strojového zpracování 408 // 12.10.2 Využití termovize 409 // 12.11 Mezinárodní výzkum 409 // 12.12 Literatura a další zdroje 411 // 13. Ruční písmo a podpis 413 // 13.1 Úvod 413 // 13.2 Ruční písmo - historie a podstata 414 // 13.3 Individualizace písma 415 // 13.4 Identifikace osob podle ručního písma 419 // 13.4.1 Biomechanický obsahu ručního písma 420 //

Možnost využití biomechanického obsahu při identifikaci osob podle ručního písma 420 // 13.5 Verifikace osoby na základě ověřování jejího podpisu 438 // 13.5.1 Off-line systémy pro verifikaci osob podle jejího podpisu 439 // 13.5.2 On-line systémy pro verifikaci osob podle jejího podpisu 439 // 13.5.3 Statické a dynamické systémy pro verifikaci osoby podle podpisu.439 // 13.6 Základní etapy verifikace osoby 439 // 13.7 Off-line systémy pro verifikaci osob podle jejího podpisu 440 // 13.7.1 Předzpracování 441 // 13.7.2 Extrakce biometrických charakteristik 441 // 13.7.3 Vyhodnocování 442 // 13.8 On-line systémy pro verifikaci osob podle jejího podpisu 444 // 13.8.1 Předzpracování a extrakce charakteristik 445 // 13.8.2 Verifikace 446 // 13.8.3 Metody porovnání 446 // 13.8.4 Práh citlivosti 447 // 13.9 Pseudo-dynamická verifikace // 13.10 Snímací periférie 449 // 13.11 Oblasti praktického využití // 13.11.1 Přijatelnost metody založené na podpisu osoby 450 // 13.11.2 Ekonomičnost 451 // 13.12 Literatura a další zdroje 452 // 14. Hlas a řeč // 14.1 Úvod ke kriminalistické audioexpertize hlasu a řeči osob 455 // 14.2 Historie fonetických forenzních expertiz 456 // 14.3 Úkoly kriminalistické audioexpertizy 459 // 14.4 Základní pojmy kriminalistické audioexpertizy 459 // 14.4.1 Vybraná fonetická a technická terminologie 461 // 14.5 Fonetické aspekty zkoumání řečového signálu // pro forenzní účely identifikace mluvčích 462 // 14.6 Metody kriminalistické audioexpertizy 463 // 14.6.1 Dlouhodobé spektrum řeči 466 // 14.6.2 Spektrální rozložení formantů 467 // 14.7 Shrnutí poznatků forenzního zkoumání lidského hlasu a řeči 469 // 14.8 Úvod do problematiky obecného rozpoznání mluvčího 470 // 14.8.1 Úkoly rozpoznání mluvčího 471 // Výhody a nevýhody rozpoznání mluvčího 472 //

Historie rozpoznávání mluvčího 473 // 14.9 Hlasový signál 473 // 14.9.1 Vytváření hlasu 473 // 14.9.2 Specifické vlastnosti mluvčího 476 // 14.10 Systémy rozpoznání mluvčího 476 // 14.10.1 Textově závislé systémy 476 // 14.10.2 Systémy s textovou výzvou 477 // 14.10.3 Textově nezávislé systémy 477 // 14.11 Výkon 478 // 14.11.1 Typický výkon verifikačních systémů 478 // 14.11.2 Ovlivňující faktory 479 // 14.12 Potenciální aplikace 480 // 14.12.1 Telefonní autorizace transakcí 480 // 14.12.2 Řízení přístupu 482 // 14.12.3 Správa řečových dat a personalizace 482 // 14.12.4 Využití ve věznicích 482 // 14.12.5 Forenzní rozpoznání mluvčího 483 // 14.13 Základy algoritmů 483 // 14.13.1 Extrakce charakteristik 484 // 14.13.2 Klasifikace vzorů 484 // 14.13.3 Prahování 4g5 // 14.14 Praktické využití 48/ // 14.15 Další zdroj 488 // 14.16 Literatura a další zdroje 488 // 15. Oční duhovka 493 // 15.1 Úvod 493 // 15.2 Nalezení duhovky v obraze 495 // 15.3 Kódování znaků duhovky pomocí 2D waveletové demodulace 496 // 15.4 Test statistické nezávislosti: kombinatorika fázových // posloupností 498 // 15.5 Rozpoznávání duhovek bez ohledu na velikost, // umístění a orientaci 502 // 15.6 Unikátnost selhání testu statistické nezávislosti 504 // 15.7 Rozhodovací prostředí pro rozpoznávání duhovek 506 // 15.8 Rychlost 509 // 15.9 Příklady aplikací rozpoznávání na základě duhovky 510 // 15.10 Literatura a další zdroje 513 // 16. Oční sítnice 515 // 16.1 Úvod 515 // 16.2 Rozpoznávání sítnice a její využití pro identifikaci osob 515 // 16.3 Historie 517 // 16.4 Současnost 517 // 16.5 Systém firmy EyeDentify // 16.5.1 Snímání // 16.5.2 Referenční záznam 519 // 16.5.3 Zpracování 519 // 16.6 Chybovost // 16.7 Nevýhody a výhody technologie 520 //

16.8 Závěr 521 // 16.9 Literatura a další zdroje 521 // 17. Dynamika stisku počítačových kláves 523 // 17.1 Úvod 523 // 17.2 Měřené vlastnosti 524 // 17.3 Prvopočátky výzkumu dynamiky stisku kláves 525 // 17.4 Kontinuální verifikace 526 // 17.5 „R" hodnoty 526 // 17.6 „A" hodnoty 528 // 17.7 Klasifikace uživatele 529 // 17.8 Statická verifikace 531 // 17.9 BioPassword 531 // 17.10 Závěr 532 // 17.11 Literatura a další zdroje 532 // 18. DNA 535 // 18.1 DNA jako nosič informace 536 // 18.1.1 DNA- lineární informační biopolymer 536 // 18.1.2 Překlad kódu 537 // 18.1.3 Typy DNA v buňkách člověka 538 // Typy DNA z hlediska umístění v buňce 538 // Typy DNA z hlediska funkce 539 // 18.1.4 Přenos genetické informace 539 // Dědičnost jaderné DNA 540 // Dědičnost mitochondriální DNA 541 // 18.2 Identita jedince 541 // 18.2.1 Individuum z pohledu genetiky 541 // 18.2.2 Vnitřní variabilizace individua 542 // Mutace 542 // Lyonizace X chromozómu 542 // Alochtonní buněčné populace 543 // 18.3 Identifikace osob prostřednictvím analýzy DNA 543 // 18.3.1 Princip variability 544 // 18.3.2 Sledování délkového polymorfismu 544 // 18.3.3 Sledování sekvenčního polymorfismu 545 // 18.3.4 Genetický profil 545 // Statistické parametry genetického profilování 546 // 18.3.5 Paternitní testování.. // Biometrie a identita člověka // 19 // 18.3.6 Databázové systémy 547 // Systém CODIS 543 // 18.4 Technologie genetické analýzy 552 // 18.4.1 Zdroje DNA 552 // 18.4.2 Izolace DNA 553 // 18.4.3 Kvantifikace DNA 553 // 18.4.4 STR-typing 554 // Polymerázová řetězová reakce 554 // Kapilární elektroforéza 554 // 18.4.5 Sekvenační analýza 556 // Biočipové technologie 556 // 18.4.6 Molekulárně genetická laboratoř 557 // 18.5 Využití genetické identifikace jedinců 557 //

18.5.1 Genetická analýza v kriminalistice 558 // 18.5.2 Genetická analýza v občanském právu 559 // 18.5.3 Identifikace obětí 560 // 18.5.4 Verifikace osob 560 // 18.5.5 Biomolekulární archeologie 560 // 18.6 Literatura a další zdroje // 560 // 19. Chůze 563 // 19.1 Historie, geneze a teoretické základy kriminalistických stop a identifikace podle funkčních a pohybových vlastností 563 // 19.1.1 Úkoly a možnosti analýzy stop lokomoce z hlediska geometrie a kinematiky 565 // 19.2 Možné přístupy k řešení 566 // 19.2.1 Problémové okruhy zkoumání 568 // 19.3 Úvod do biometrie chůze 569 // 19.3.1 Historie 570 // 19.3.2 Lékařské výzkumy 5/1 // 19.3.3 Rozpoznávání chůze pomocí pohybu (trajektorie) těžiště 572 // 19.3.4 Sagitální kinematika // 19.3.5 Principy automatizovaných technologií na rozpoznávání osoby // dle její chůze // 19.3.6 Modelově orientované přístupy 575 // 19.3.7 Přístupy orientované na vyhodnocování siluety pohybujícího se člověka 577 // 19.3.8 Databáze záznamů chůze 578 // 19.4 Závěry 579 // 19.5 Literatura a další zdroje 580 // 20. Závěr - biometriky a jejich využití v počítačové bezpečnosti 583 // 20.1 Nasazení biometrických systémů 583 // 20.1.1 Varovné příklady // Otisky prstů 584 // Systém rozpoznání oční duhovky 584 // Systém rozpoznání obličeje 585 // 20.1.2 Vhodné příklady 587 // Přihlašování k serveru pomocí otisku prstu 587 // Verifikace hlasu 589 // 20.2 Bezpečný hardware 590 // 20.2.1 Odolnost vůči narušení 590 // 20.2.2 Klasifikace odolnosti vůči narušení 592 // 20.2.3 Typické útoky 593 // 20.3 Bezpečnost biometrických systémů 595 // 20.3.1 Vrstvový model 596 // Celý proces biometrické identifikace/verifikace začíná registrací uživatele 596 // 20.3.2 Biometriky a kryptografie 598 //

20.3.3 Kryptografie a biometriky 600 // 20.4 Testování živosti 603 // 20.4.1 Technologie otisku prstu 605 // 20.4.2 Duhovka 606 // 20.4.3 Sítnice 607 // 20.4.4 Geometrie ruky 608 // 20.4.5 Rozpoznání obličeje 608 // 20.4.6 Infračervená identifikace 609 // 20.4.7 Rozpoznání mluvčího 609 // 20.5 // 20.6 // Návrh klasifikace biometrických systémů 610 // 20.5.1 Moduly biometrických systémů 610 // 20.5.2 Parametry biometrických systémů 612 // 20.5.3 Návrh klasifikace 612 // Úroveň 1 - Velmi jednoduché systémy 612 // Úroveň 2 - Jednoduché systémy 613 // Úroveň 3 - Pokročilé systémy 613 // Úroveň 4 - Velmi sofistikované systémy 613 // Biometrické standardy 614 // 20.6.1 Formáty výměny dat 614 // 20.6.2 Aplikační programové rozhraní (API) 617 // 20.6.3 Testování biometrických systémů 617 // 20.7 Shrnující poznámky 618 // 20.7.1 Místo biometrik v počítačové bezpečnosti 618 // 20.7.2 Výhody biometrické autentizace 618 // 20.7.3 Nevýhody biometrické autentizace 619 // 20.7.4 Kde použít biometriky? 620 // 20.7.5 Kde nepoužívat biometriky? 621 // 20.8 Závěry 622 // 20.9 Literatura a další zdroje 622 // Rejstřík 625