.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

Praha : Braktivedanta Book Trust, 1991

xv, 811 s., [16] s. obr. příl. : il.

ISBN 80-900098-1-6

sanskrt, neurčený jazyk

000008419

Před bitvou xi // Předmluva xiii // Úvod j // KAPITOLA PRVNÍ // Pozorování armád na Kuruovském bitevním poli 27 // Ardžuna vidí ve dvou znepřátelených vojskách své příbuzné, učitele a přátele připravené válčit a obětovat své životy. Rozhodne se nebojovat, zachvácen lítostí a soucitem, bez síly a se zmatenou myslí. // KAPITOLA DRUHÁ // Shrnutí obsahu Bhagavadgíty 59 // Ardžuna se odevzdává Kršnovi jako Jeho učedník a Kršna ho začíná učit o základních rozdílech mezi pomíjivým hmotným tělem a věčnou duší. Šrí Kršna vysvětluje princip stěhování duše, povahu nesobecké služby Nejvyššímu a znaky seberealizované osoby. // KAPITOLA TŘETÍ // Karmajóga 133 // Všichni v hmotném světě musí být zaměstnáni nějakou činností. Ale činnosti nás ? hmotnému světu mohou buď poutat, nebo z něho vysvobozovat. Nesobecké činnosti určené ? potěšení Nejvyššího vysvobozují ze zákona karmy (akce a reakce) a takový člověk dosáhne transcen-dentálního poznání o vlastním já a o Nejvyšším. // KAPITOLA ČTVRTÁ // Transcendentálni poznání 175 // Transcendentálni poznání — duchovní poznání duše, Boha a jejich vzájemného vztahu — je očištlijící a vysvobozující. Nesobecká oddaná služba přináší takové ovoce. Šrí Kršna vysvětluje dávnou historii Bhagavad-gíty. význam a smysl Jeho příchodů do hmotného světa a nutnost přijetí realizovaného duchovního

učitele, gurua. // KAPITOLA PÁTÁ // Karmajóga —jednání // s myslí upřenou na Kršnu 221 // Moudří lidé, kteří vykonávají různé druhy činností, ale uvnitř se zříkají jejich plodů, jsou očištěni ohněm transcendentálního poznání a dosáhnou míru, neulpívání, duchovního vidění a blaženosti. // KAPITOLA ŠESTÁ // Dhjánajóga 249 // Aštángajóga, mechanická meditativní metoda, ovládá mysl a smysly a zaměřuje soustředění na Paramátmu (Nadduši, podobu Pána umístěnou v srdci). Vrcholí v samádhi, úplné absorbci v Nejvyšším. // KAPITOLA SEDMÁ // Poznání o Absolutním 295 // Šrí Kršna je Nejvyšší Pravda, svrchovaná příčina všech příčin a podporující síla jak hmotného, tak duchovního světa. Povznesené duše se Mu oddaně odevzdávají, zatímco bezbožné duše se věnují jinému druhu uctívání. // KAPITOLA OSMÁ // Dosažení Nejvyššího 335 // Myšlením na Kršnu s oddaností během celého života a hlavně v okamžiku smrti může člověk dospět do Jeho transcendentálního sídla, které je mimo tento hmotný svět. // KAPITOLA DEVÁTÁ // Nejdůvěmější poznání 363 // Šrí Kršna je Nejvyšší Osobnost Božství a nejvyšší objekt uctívání. Duše je s Ním věčně spojena transcendentálni oddanou službou (bhakti). Znovuobnovením vlastní čisté oddanosti se člověk vrátí ke Kršnovi do duchovního království. // KAPITOLA DESÁTÁ // Majestát Absolutního 4 // Všechny

úžasné ukázky sfly, krásy, vznešenosti nebo svrchovanosti v tomto nebo v duchovním světě, jsou pouze částečnými projevy Kršno-vých božských energií a majestátů. Kršna je nejvyšší objekt uctívání pro všechny živé bytosti, neboť je svrchovaná příčina všech příčin a základ všeho. // KAPITOLA JEDENÁCTÁ // Vesmírná podoba // Šrí Kršna dává Ardžunovi božský zrak a zjevuje svou úžasnou a neomezenou vesmírnou podobu, a ustanovuje tak své božské postavení. Kršna vysvětluje, že Jeho půvabná lidská podoba, kterou lze spatřit pouze pomocí čisté oddané služby, je původní podoba Boha. // KAPITOLA DVANÁCTÁ // Oddaná služba 4 // Bhaktijóga, čistá oddaná služba Kršnovi, je nejvyšší a nejvhodnější způsob, jak dospět ? čisté lásce ke Kršnovi. což je nejvyšší cíl duchovního bytí. Ti, kteří následují tuto vznešenou cestu, vyvinou božské vlastnosti. // KAPITOLA TŘINÁCTÁ // Příroda, poživatel a vědomí 5 // Ten. kdo zná rozdíl mezi tělem, duší a Nadduši. která nad nimi stojí, dosáhne vysvobození z tohoto hmotného světa. // KAPITOLA ČTRNÁCTÁ // Tri kvality hmotné přírody 5 // Všechny vtělené duše jsou pod vládou tří kvalit hmotné přírody — dobra. vášně a nevědomosti. Šrí Kršna vysvětluje, co tyto kvality jsou, jaký na nás mají vliv, jak je možno je překonat a znaky toho, kdo je na transcendentálni úrovni. // KAPITOLA PATNACTA Jóga Nejvyšší

Osobnosti // Konečný cíl védského poznání je odpoutat se od potíží hmotného světa a poznat Kršnu jako Nejvyšší Osobnost Božství. Člověk, který zná Kršnovu svrchovanou totožnost, se Mu odevzdá a oddaně Mu slouží. // KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ // Božské a démonské povahy // Ti. kdo jsou posedlí démonskými vlastnostmi, žijí neuspořádaně a nedodržují zásady písem, se narodí v nízkém postavem a získají dalš. hmotná pouta. Ale li kteří mají božské vlastnosti, žijí spořádaným žtvolem a dodržují zásady písem, postupně dospějí ? duchovn. dokonalost.. // KAPITOLA SEDMNÁCTÁ 625 // Druhy viry // Víru lze rozdělit na tři druhy, podle toho. z jaké kval.ty hmotne Pr’™dy pochází. Činnosti konané lidmi, jejichž víra je ovhvněna vašn. a nevědo_ mosti přinášejí pouze pomíjivé hmotné výsledky, zat.mco činy ovlivněné kvalitou dobra a ve shodě s příkazy písem očištbjí srdce a vedou ? č.ste víře a oddanosti ke Kršnovi. // KAPITOLA OSMNÁCTÁ // Xávbr — dokonalost odříkání // Kršna vysvětluje smysl odříkání a vliv tří kvalit hmotné přírody na lidské činnosti a vědomí. Vysvětluje duchovní poznán, a slávu Bhagavadg.ty. Závěr Gity je takový, že nejvyšší cesta náboženstv, je absolutní nepodmíněné odevzdání se s láskou Šrí Kršnovi. což vysvobozuje od všech hříchů, přináší úplné osvícení a umožňuje návrat do Kršnova duchovního // sídla.

// DODATKY // O autorovi 707 Citovaná písma 709 // Výkladový slovník jmen a věcných pojmů 711 Sanskrt a klíč ? výslovnosti 727 Rejstřík sanskrtských veršů 731 Rejstřík citovaných veršů 747 Všeobecný rejstřík 755

cnb003624213