.

1 (hodnocen1 x )

(23) Půjčeno:46x 

BK

2., opr. vyd.

Praha : Academia, 1996

186,134,191 s. : il. ; 30 cm

ISBN 80-200-0600-1 (váz.)

ISBN 978-80-200-0600-4 (dotisk 2007 ; brož.)

Dotisk 2002, 2007

Obsahuje bibliografie a rejstříky

Biochemie - učebnice vysokošk.

000009663

SOUHRNNÝ OBSAH // Zkratky a značky používané v biochemii 5 // KNIHA PRVNÍ // Obsah 11 // 1 Živé systémy, jejich složení a organisace 15 // 2 Biopolymery - základ živých systémů 36 // 3 Obdivuhodné katalysátory - enzymy 120 // Rejstřík 170 // KNIHA DRUHÁ // Obsah 7 // 4 Živý systém jako chemický stroj 9 // Literatura 122 // Rejstřík 124 // KNIHA TŘETÍ // Obsah 7 // 5 Od objevu genu ke genovému inženýrství 9 // 6 Rostliny - důležitý zdroj přírodních látek 54 // 7 Mikroorganismy - producenti důležitých látek 83 // 8 Biochemie cizorodých látek 130 // 9 Aplikovaná biochemie 151 // Literatura 180 // Rejstřík 182 // KNIHA PRVNÍ // Živé systémy, jejich složení a organisace Biopolymery — základ živých systémů Obdivuhodné katalysátory — enzymy // OBSAH // 1 ŽIVÉ SYSTÉMY, JEJICH SLOŽENÍ A ORGANISACE // 1.1 Charakteristika živých systémů 15 // 1.2 Od buněčné úrovně popisu k molekulové 16 // 1.3 Látkové složení organismů 19 // 1.3.1 Biomolekuly 19 // 1.3.2 Voda a život 21 // 1.4 Svět buňky 22 // 1.4.1 Buňka a její základní struktury 22 // 1.4.2 Soubory buněk 26 // 1.4.3 Klasifikace živých systémů 28 // 1.5 Organisace biologických systémů 28 // 1.5.1 Charakter biologické organisace 28 // 1.5.2 Molekulová organisace buňky a její hierarchie 29 // 1.5.3 Specifita rozpoznávání ve světě biomolekul 31 // 1.5.4 Nekovalentní vazby a jejich význam v živé přírodě 32 // 1.5.5 Organisace na úrovni buněk a organismů 34 // 1.6 Živé systémy z molekulového pohledu 34 // 2 BIOPOLYMERY - ZÁKLAD ŽIVÝCH SYSTÉMŮ // 2.1 Obecná charakteristika biolymerů 36 // 2.1.1 Význam biopolymerů 36 // 2.1.2 Vývoj chemie biopolymerů 37 // 2.1.3 Úrovně popisu struktury biopolymerů 38 // 2.1.4 Obecné principy chemické stavby biomakromolekul 39 //

2.1.5 Charakter prostorové struktury a její vznik 41 // 2.1.6 Konformace biopolymerů a jejich vlastnosti 42 // 2.2 Aminokyseliny 43 // 2.2.1 Struktura 43 // 2.2.2 Vlastnosti 46 // 2.2.3 Průmyslová výroba 49 // 2.3 Organická chemie bílkovin a peptidů 50 // 2.3.1 Isolace a čištění bílkovin 50 // 2.3.2 Kovalentní struktura a její určování 52 // 2.3.3 Chemické obměňování bílkovin 57 // 2.3.4 Chemická synthesa peptidů a bílkovin 57 // 2.4 Prostorová struktura molekul bílkovin 60 // 2.4.1 Stereochemie polypeptidového řetězce 60 // 2.4.2 Experimentální zjišťování konformace 64 // 2.4.3 Konformace molekul bílkovin 65 // 2.4.4 Vznik prostorové struktury a její predikace 69 // 2.5 Fysikálně chemické vlastnosti roztoků bílkovin 72 // 2.6 Klasifikace peptidů a bílkovin a jejich biologické funkce 74 // 2.6.1 Přírodní peptidy 74 // 2.6.2 Klasifikace bílkovin 79 // 2.6.3 Bílkoviny s konstrukční a podpůrnou funkcí 81 // 2.6.4 Transportní a skladovací bílkoviny 84 // 2.6.5 Bílkoviny kontraktilních a pohybových orgánů 87 // 2.6.6 Imunoglobuliny a imunitní systém 90 // 2.6.7 Funkce ochranné 93 // 2.6.8 Bílkoviny jako přenašeče a akceptory informací 94 // 2.7 Chemie nukleotidů a nukleových kyselin 95 // 2.7.1 Nukleotidy 95 // 2.7.2 Polynukleotidy // 2.7.3 Primární struktura nukleových kyselin a její určování 100 // 2.7.4 Prostorová struktura molekul nukleových kyselin 102 // 2.7.5 DNA 103 // 2.7.6 Buněčné RNA 106 // 2.7.7 Chemická synthesa oligo- a polynukleotidů 109 // 2.8 Nadmolekulové struktury — biomembrány 110 // 2.8.1 Význam biomembrán 110 // 2.8.2 Molekulové složky biomembrán 111 // 2.8.3 Molekulová organisace a její vlastnosti // 2.8.4 Transport látek membránami 115 // 2.8.5 Účast na komunikacích buněk 118 //

3 OBDIVUHODNÉ KATALYSÁTORY - ENZYMY // 3.1 Obecná charakteristika a klasifikace 120 // 3.1.1 Co jsou enzymy 120 // 3.1.2 Historie poznávání enzymů 121 // 3.1.3 Klasifikace a názvosloví 121 // 3.2 Struktura a formy výskytu 124 // 3.2.1 Struktura molekul enzymů 124 // 3.2.2 Chemie kofaktorů 125 // 3.2.3 Aktivní centra enzymů HO // 3.2.4 Vyšší struktury molekul enzymů 132 // 3.2.5 Lokalisace enzymů a formy jejich výskytu 134 // 3.3 Mechanismus účinku enzymů 135 // 3.3.1 Vztah enzymové a chemické katalysy 135 // 3.3.2 Specifita účinku enzymů 135 // ... // 3.3.4 Výklad v pojmech struktury molekuly 131 // 3.3.5 Poznatky ze studia energetiky enzymové katalysy 141 // 3.3.6 Reakční mechanismy enzymových reakcí 142 // 3.4 Vliv reakčních podmínek na účinnost enzymů 141 // 3.4.1 Vliv koncentrace substrátu a enzymu 148 // 3.4.2 Fysikální vlastnosti prostředí 151 // 3.4.3 Látky ovlivňující činnost enzymů 151 // 3.5 Regulace činnosti enzymů 154 // 3.5.1 Allosterické enzymy 154 // 3.5.2 Jiné regulační mechanismy 155 // 3.6 Enzymové inženýrství 157 // 3.6.1 Náplň a cíl 157 // 3.6.2 Produkce, isolace a stabilisace enzymů 158 // 3.6.3 Formy enzymových katalysátorů 160 // 3.6.4 Enzymová katalysa v organické synthese 163 // 3.6.5 Enzymy v analytice a v medicíně 163 // 3.6.6 Průmyslové využití biokatalysátorů 165 // 3.6.7 Modely enzymů a umělé enzymy 166 // Rejstřík 170 //

KNIHA DRUHÁ // Živý systém jako chemický stroj // OBSAH // I ŽIVÝ SYSTÉM JAKO CHEMICKÝ STROJ // 1.1 Principy látkové a energetické přeměny 9 // •1.1 Úloha a obecné rysy metabolismu 9 // t.1.2 Rozdělení organismů podle jejich metabolismu 11 // 11.3 Základní prekursory a jejich koloběh v biosféře 13 // 11.4 Katabolismus a anabolismus 15 // 11.5 Bioenergetika 18 // 11.6 Přenašeče chemické energie 21 // 1.1 Dýchací řetězec a oxidační fosforylace 28 // 1111 Aerobní respirace u savců 28 // 112 Chemiosmotická teorie synthesy ATP 32 // 43 Křižovatka aerobního metabolismu - citrátový cyklus a jeho modifikace 34 // Citrátový cyklus 34 // Glyoxylátový cyklus 38 // 13.3 Jiné modifikace citrátového cyklu 39 // II Sacharidy a jejich metabolismus 39 // 11.1 Obecné vlastnosti sacharidů a jejich význam v přírodě 39 // 1.4.2 Přírodní monosacharidy a jejich deriváty 41 // 14.3 Oligo- a polysacharidy 44 // 14.4 Smíšené a složené sacharidy a heteroglykosidy 48 // 1.4.5 Gtakosa-6-fosfát - uzlový bod metabolismu sacharidů 50 // 14.6 Hlavní cesta odbourávání sacharidů - glykolysa 52 // 1.4.7 Pentosový cyklus 57 // J 1.4.8 Biosynthesa sacharidů 58 // 15 Lipidy a isoprenoidy a jejich metabolismus 63 // Definice, funkce a hlavní součásti lipidů 63 // Hlavní skupiny lipidů 65 // 1.5.3 Odbourávání lipidů 69 // 4.5.4 Biosynthesa lipidů 73 // j 13.5 Isoprenoidy 76 // 1.5.6 Biosynthesa a odbourávání isoprenoidů 83 // 1.6 Metabolismus dusíkatých látek 85 // 1.6.1 Metabolismus bílkovin a jeho zvláštnosti 85 // 1.6.2 Proteasy a proteolysa 85 // 1.6.3 Buněčný pool aminokyselin a přehled jejich metabolismu 88 // 1.6.4 Degradace uhlíkových koster aminokyselin 91 // 1.6.5 Metabolismus amoniaku 97

// 1.6.6 Odbourávání nukleových kyselin 100 // 4.6.7 Biosynthesa látek obsahujících dusík 102 // 1.7 Sekundární metabolismus 109 // 4.8 Organismus jako chemický kybernel // 4.8.1 Integrace metabolismu // 4.8.2 Regulační systémy // 4.8.3 Hormony a jejich působení // 4.8.4 Chemie nervové činnosti // Literatura // Rejstřík //

KNIHA TŘETÍ // Od objevu genu ke genovému inženýrství Rostliny - důležitý zdroj přírodních látek Mikroorganismy - producenti důležitých látek // Biochemie cizorodých látek Aplikovaná biochemie // OD OBJEVU GENU KE GENOVÉMU INŽENÝRSTVÍ // 51 Genetika a její poslání 9 // 11.1 Klasická genetika 9 // 11.2 Vznik a náplň molekulové genetiky 10 // 11 DNA - depositář genetické informace 11 // KK Rozluštění genetického kódu 11 // Jl2 Proměnlivost genetického kódu 14 // 113 Kopírování genetické informace: biosynthesa DNA 16 // KK Transkripce genů: biosynthesa RNA 20 // Translace genetické informace: proteosynthesa 25 // Základní součásti proteosynthetického aparátu 25 // Mechanismus proteosynthesy 28 // Kotranslační a posttranslační úpravy 35 // 14.4 Replikace, transkripce a translace jsou založeny na podobných mechanismech 37 // 15 Regulace produkce bílkovin v buňce 37 // 15.1 Regulační obvody pracující na principu interakce bílkovina — DNA 38 // 15.2 Regulace transkripce u prokaryot 39 // 15.3 Řízení exprese genů u eukaryot 44 // 15,4 Inhibice produkce bílkovin exogenními látkami 45 // 16 Genové technologie 46 // Hybridisace buněk 46 // 552 Genové inženýrství 49 // 55.3 Proteinové inženýrství 53 // i ROSTLINY - DŮLEŽITÝ ZDROJ PŘÍRODNÍCH LÁTEK // U Odlišnosti anatomie rostlin a jejich metabolismu 54 // 52 Fotosynthese 55 // 111 Princip fotosynthesy a základní součásti fotosynthetického aparátu 55 // 112 Světlá fáze fotosynthesy 58 // 113 Temná reakce 61 // 52.4 Účinnost fotosynthesy a praktické využití 64 // 5.3 Asimilace dusíku a síry 65 // 54 Sekundární metabolity rostlin 67 // 54.1 Alkaloidy 67 // 54.2 Barviva rostlinných pletiv 70 // 54.3 Aromatické a hydroaromatické sloučeniny 72 // 54.4 Heteroglykosidy 75 //

prokaryot 39 // 15.3 Řízení exprese genů u eukaryot 44 // 15,4 Inhibice produkce bílkovin exogenními látkami 45 // 16 Genové technologie 46 // Hybridisace buněk 46 // 552 Genové inženýrství 49 // 55.3 Proteinové inženýrství 53 // i ROSTLINY - DŮLEŽITÝ ZDROJ PŘÍRODNÍCH LÁTEK // U Odlišnosti anatomie rostlin a jejich metabolismu 54 // 52 Fotosynthese 55 // 111 Princip fotosynthesy a základní součásti fotosynthetického aparátu 55 // 112 Světlá fáze fotosynthesy 58 // 113 Temná reakce 61 // 52.4 Účinnost fotosynthesy a praktické využití 64 // 5.3 Asimilace dusíku a síry 65 // 54 Sekundární metabolity rostlin 67 // 54.1 Alkaloidy 67 // 54.2 Barviva rostlinných pletiv 70 // 54.3 Aromatické a hydroaromatické sloučeniny 72 // 54.4 Heteroglykosidy 75 // 54.5 Etherické oleje, pryskyřice a kaučuky 76 // 54.6 Látky s regulačními, informačními a ochrannými funkcemi 77 // 53 Praktický význam rostlinných látek 79 // 56 Rostlinné biotechnologie 80 // 156,1 Produkce a bíotransformace látek pomocí kultur rostlinných buněk 81 // 552 Manipulace s rostlinným genofondem 81 // 7 MIKROORGANISMY - PRODUCENTI DŮLEŽITÝCH LÁTEK // 7.1 Mikroorganismy, jejich význam a názvosloví 83 // 7.2 Rozdělení mikroorganismů 84 // 7.2.1 Prokaryotní mikroorganismy 84 // 7.2.2 Eukaryotní mikroorganismy 86 // 7.2.3 Viry 89 // 7.3 Biochemie mikroorganismů 91 // 7.3.1 Molekulová stavba 91 // 7.3.2 Základní rysy metabolismu 94 // 7.3.3 Jak získávají mikroorganismy energii 95 // 7.3.4 Výživa mikroorganismů 100 // 7.3.5 Hlavní zdroje uhlíku a jejich odbourávání 101 // 7.4 Kultivace mikroorganismů 105 // 7.4.1 Techniky kultivace 105 // 7.4.2 Růst a množení mikroorganismů 106 // 7.4.3 Vliv vnějšího prostředí na růst mikroorganismů , 107 // 7.5 Význam mikroorganismů v biosféře 109 //

7.5.1 Rozklad látek mikroorganismy 110 // 7.5.2 Účast mikroorganismů na koloběhu dusíku a síry 110 // 7.6 Průmyslový význam mikroorganismů 113 // 7.6.1 Průmyslová mikrobiologie 113 // 7.6.2 Mikrobní biomasa 116 // 7.6.3 Fermentace a jejich průmyslové využití 116 // 7.6.4 Využití aerobních odbourávání 122 // 7.6.5 Využití biosynthetických reakcí 124 // 7.6.6 Mikrobní biotransformace 126 // 7.6.7 Získávání energie a surovin 127 // 8 BIOCHEMIE CIZORODÝCH LÁTEK // 8.1 Cizorodé látky 130 // 8.2 Jedy 132 // 8.3 Cizorodé látky v potravinách 134 // 8.3.1 Toxiny a další kontaminanty 135 // 8.3.2 Potravinová aditiva 137 // 8.4 Léčiva, stimulanty a narkotika 140 // 8.5 Osud cizorodých látek v organismu 145 // 9 APLIKOVANÁ BIOCHEMIE // 9.1 Biotechnologie 151 // 9.1.1 Co je biotechnologie 151 // 9.1.2 Přednosti, význam, risika 154 // 9.1.3 Současné biotechnologické směry a oblasti jejich použití 155 // 9.1.4 Budoucnost biotechnologie 157 // 9.2 Biochemie potravin 158 // 9.2.1 Výživa a složení potravin 158 // 9.2.2 Základní živiny 159 // 9.2.3 Vitaminy 160 // 9.2.4 Sensoricky důležité látky 166 // 9.2.5 Reakce probíhající v potravinových materiálech 167 // 9.3 Biochemie životního prostředí 172 // 9.3.1 Adaptace organismů na podmínky životního prostředí 172 // 9.3.2 Chemické komunikace v biosféře 174 // 9.3.3 Znečišťování biosféry a její ochrana 175 // Literatura 180 // Rejstřík 182

cnb000167764