1 ÚVOD 7 // 2 VÝVOJ BIOMECHANIKY 9 // 2.1 Stručné historické kořeny biomechaniky ’9 // 2.2 Současná biomechanika ve světě a v ČSFR 10 // 3 MĚŘENÍ A VYJADŘOVÁNÍ POHYBU 11 // 3.1 Skaláry a vektory 11 // 3.1.1 Druhy vektoru 11 // 3.1.2 Sčítáni, odečítání (skládání a rozkládaní) vektorů 12 // 3.1.3 Poznámka k vektorovému počtu 13 // 3.2 Mezinárodni měrová soustava SI v mechanice 14 // 4 POHYB CVIČENCE Z HLEDISKA KINEMATICKÉ GEOMETRIE 16 // 4.1 Pohyb bodu 16 // 4.2 Náhrada těla (části těla) tělesem 16 // 4.2.1 Posuvný pohyb 17 // 4.2.2 Rotační pohyb I8 // 4.2.3 Obecný pohyb 18 // 4.3 Náhrada těla a náčiní či nářadí soustavou těles 19 // 4.3.1 Biokinematické řetězce a biomechanismy 21 // 4.3.2 Současnost pohybu 23 // 4.4 (Geometrie hmot lidského těla 26 // 4.4.1 Hmotnost jednotlivých segmentů těla 26 // 4.4.2 Těžiště segmentů těla 27 // 4.4.3 Celkové těžiště lidského těla 28 // 4.4.4 Momenty setrvačnosti lidského těla 32 // 4.4.5 Střed objemu a střed povrchu lidského těla 35, // 5 POHYB CVIČENCE V PROSTORU A ČASE 36 // 5.1 Pohyb bodu 36 // 5.1.1 Rychlost a zrychlení při přímočarém pohybu 36 // 5.1.2 Přímočarý rovnoměrné proměnný pohyb 38 // 5.1.3 Rychlost při křivočarém pohybu 39 // 5.1.4 Zrychleni při křivočarém pohybu 40 // 5.1.5 Šikmý vrh při tělesných cvičeních 42 // 5.2 Pohyb tělesa 47 // 5.2.1 Rychlost a zrychlení při posuvném pohybu 47 // 5.2.2 Rychlost a rychlení při rotačním pohybu (47 // 5.2.3 Rychlosti při obecném rovinném pohybu 48 // 5.2.4 Zrychleni při obecném rovinném pohybu 51 // 5.3 Pohyblivá soustava těles - segmentů těla 52 // 5.3.1 Rychlost při pohybu segmentů těla 53 // 5.3.2 Zrychlení při pohybu segmentů těla 55 // 5.4 Příklady vyšetření pohybu z hlediska kinematiky 58 // 5.4.1 Příklady základních grafických postupů 58 // 5.4.2 Příklady současných pohybů 61 //
6 POHYB CVIČENCE Z HLEDISKA PŮSOBÍCÍCH SIL 66 // 6.1 Základní pohybové zákony 66 // 6.1.1 Zákon setrvačnosti (I. Newtonův zákon) 166 // 6.1.2 Zákon síly (2. Newtonův zákon) 67 // 6.1.3 Zákon akce a reakce (3. Newtonův zákon) 70 // 6.1.4 Vnitřní a vnější sily 71 // 6.1.5 Statické a dynamické působeni sil 71 // 6.2 Statické působeni sil při cvičení 72 // 6.2.1 Rovinná a prostorová soustava sil se společným působištěm 73 // 6.2.2 Momenty sil při cvičení 74 // 6.2.3 Obecná rovinná soustava sil 75 // 6.2.4 Silová dvojice; dvojice a sila 79 // 6.2.5 Poznámka k obecné prostorové soustavě sil 80 // 6.2.6 Rovnováha vnějších sil a reakci při cvičení 81 // 6.2.7 Rovnováha soustavy části těla 82 // 6.2.8 Princip vyšetřováni otačivých účinků prostorových soustav sil 84 // 6.3 Dynamické působení sil při cvičení 85 // 6.3.1 Zrychlující síly 85 // 6.3.2 Zrychlující síly při obecném pohybu 87 // 6.3.3 Setrvačný odpor 89 // 6.3.4 Rotační pohyb při cvičení 91 // 6.3.5 Časové účinky sily 92 // 6.4 Dráhové účinky sil při cvičeni 97 // 6.4.1 Mechanická práce 97 // 6.4.2 Mechanická energie 100 // 6.4.3 Výkon 103 // 6.5 Tření a odpor prostředí při cvičení 106 // 6.5.1 Tření 106 // 6.5.2 Odpor prostředí 108 // 6.6 Příklady vyšetření z hlediska působících sil a jejich účinku 114 // 6.6.1 Příklady řešené pomoci rovnováhy sil 114 // 6.6.2 Příklady řešené pomocí časových a dráhových účinků sil 120 // 6.6.3 Příklady řešené měřeními při experimentech 125 //
7 ZÁKLADY BIOMECHANIKY POHYBOVÉHO SYSTÉMU A JEHO ZAPOJENÍ PŘI TĚLESNÝCH CVIČENÍCH 129 // 1 I Struktura a chování pohybového systému 130 // 7.1.1 Struktura pohybového systému 130 // 7.1.2 Chování pohybového systému 133 // 7.1.3 Struktura a chování kosterních svalů 133 // 7.1.4 Práce a energie svalu při kontrakci 139 // 7.1.5 Výkon svalu; maximální výkon 143 // 7.1.6 Účinnost při tělesných cvičeních 145 // 7.2 Elektrická aktivita svalu činného při cvičení 147 // 7.2.1 Elektromyografcký obraz vzrušeného svalu 147 // 7.2.2 Zpracováni eloktromyogramu z povrchových elektrod 149 // 7.2.3 Vztah mezi elektrickou a mechanickou aktivitou svalu 150 // 7.3 Mechanická zriáda: sval - mezilehlé prvky -segment těla 152 // 7.3.1 Některé problémy při analýze činnosti svalů při tělesných cvičeních 152 // 7.3.2 Struktura a chování pasivních podsystémů 155 // 7.3.3 Časové předpoklady při provádění záměrných pohybů 155 // 7.4 Příklady vyšetření sil působících v pohybovém systému 160 // 7.4.1 Horní končetina; páteř 160 // 7.4.2 Dolní končetina 105 // 8 METODY A ZÁKLADNÍ PROSTŘEDKY V EXPERIMENTÁLNÍ BIOMECHANICE TĚLESNÝCH CVIČENÍ 168 // 8.1 Základní prostředky pro vyšetřování pohybu z hlediska kinematické geometrie a kinematiky 168 // 8.1.1 Kinematografie 169 // 8.1.2 Akcelerometrie 172 // 8.1.3 Opticko-elektronické monitorovací systémy 173 // 8.2 Základní prostředky pro vyšetřování pohybu z hlediska působících sil 173 // 8.2.1 Dynamometrie a dynamografie 173 // 8.2.2 Pedobarografie 174 // 8.3 Jiné vyšetřovací prostředky 175 // 8.3.1 Elektromyografie 175 // 8.3.2 Rentgenografie 173 // 8.3.3 Výpočetní technika v biomechanice 177 // POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA 179