Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 19.12.2020. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(2.3) Půjčeno:9x 
BK
Vyd. 1. čes.
Praha : Grada, 1998
219 s. : il. ; 23 cm

objednat
ISBN 80-7169-588-2 (brož.)
Terminologický slovník
Obsahuje bibliografie a rejstřík
000010283
Předmluva k českému vydání 11 // Úvod 13 // 1 Bolest jako specifické čití a její receptory 15 // 1.1 Kožní body čití 17 // 1.2 Kožní receptory a specifické vjemy 18 // 2 Nervová vlákna, řetězce neuronů // a specifičnost jimi přenášených informací 23 // 2.1 Nervové vlákno, vznik a vedení nervových informací 26 // 2.1.1 Receptory somatického systému 27 // 2.1.2 Vznik a šíření nervového vzruchu 29 // 2.1.3 Nervová informace jako vyjádření charakteristik stimulace 30 // Zákon „vše nebo nic“ 31 // 2.1.4 Přenos informací v řetězci neuronů 32 // 2.1.5 Pochvy nervových vláken, jejich vliv na rychlost // vedení nervového vzruchu 33 // 2.1.6 Klasifikace a názvosloví nervových vláken, // průměry a rychlosti vedení 34 // 2.1.7 Sumární nervový vzruch v nervovém svazku // obsahujícím vlákna různých průměrů 36 // 2.1.8 Vzruchy vedené izolovanými senzitivními vlákny 38 // 2.1.9 Vlákna vedoucí nocicepční informace 38 // Nocicepční vlákna kožních tkání 39 // Nocicepční vlákna svalových a kloubních tkání 39 // Nocicepční vlákna vnitřních orgánů 40 // Vnímání bolestivých podnětů v zánětlivých tkáních 40 // Hyperalgezie, následky povrchového poranění 40 // Nociceptory u člověka 41 // 2.1.10 Periferní mediátory bolestivých informací 42 // 2.2 Bolesti pociťované během reinervace kožní oblasti // po přetětí jejích nervových spojení 43 // 2.2.1 Degenerace a regenerace nervových vláken 43 // 2.2.2 Pokus Henryho Heada 46 // 2.3 Disociace vnímání způsobená blokádou vedení // v periferních nervech 48 // 2.3.1 Blokády vedení, bolest pomalá a rychlá 49 // 2.3.2 Bolest a myelinizovaná vlákna 49 // 2.4 Vjemy a počitky vyvolané drážděním nervů elektrickými impulsy o zvyšující se intenzitě 50 //
2.5 Prostorová sumace mezi aferentními informacemi // vedenými dvěma různými kožními nervy 54 // 3 Mícha - její uspořádání a úloha při vedení ascendentních informací 57 // 3.1 Mícha jako zprostředkovatel nocicepčních a termických informací 58 // 3.1.1 Vstup senzitivních vláken do centrálního nervového systému 58 // 3.1.2 Uspořádání míchy 61 // Šedá hmota míšní 62 // Bílá hmota míšní 64 // 3.1.3 Distribuce aferentních vzruchů a projekce různých ascendentních vláken v míšním segmentu 65 // Interakce mezi přímými a přepojovanými drahami 67 // 3.1.4 Fyziologické vlastnosti míšních interneuronů 69 // Adekvátní stimulace aktivující buněčná těla v různých míšních vrstvách 69 // 3.1.5 Lokalizace buněk, které přijímají nocicepční signály v míše pomocí proto-onkogenů 70 // 3.1.6 Mediátory nocicepce na míšní úrovni 71 // 3.2 Průběhy míšních drah vedoucích signály uvědomělých // somatických vjemů k mozkovým centrům 72 // 3.2.1 Zásadní význam aferentací vedených anterolaterální (ventrolaterální) zkříženou drahou pro bolest 74 // 3.2.2 Spinální dráha bolestivých vzruchů u člověka 75 // 3.2.3 Dráhy mající několik spinálních přepojení 77 // 4 Přepojování bolestivých informací z končetin // a těla v mozkovém kmeni a talamu 79 // 4.1 Anatomické pojmy 81 // 4.1.1 Zadní ventrální jádro a zadní skupina jader 81 // 4.1.2 Mediální talamus 83 // 4.2 Zakončení různých vzestupných míšních drah 83 // 4.2.1 Zakončení vláken zadních provazců 83 // 4.2.2 Zakončení vláken anterolaterální dráhy 85 // Vývoj výzkumu zakončení drah bolesti 85 // Projekce anterolaterální dráhy u šelem a primátu 88 // 4.3 Míšní buňky jako začátek různých částí // spinotalamické dráhy 89 // 4.3.1 Elektrofyziologické metody 90 //
4.3.2 Histologické metody 91 // 4.3.3 Lokalizace buněk počátku spinotalamických drah 93 // Přepojování bolestivých informací z oblasti hlavy v talamu a v prodloužené míše 97 // 5.1 Dráhy, jimiž jsou vedeny informace z oblasti hlavy do nervových center 98 // 5.1.1 Informace, které jsou z obličejové části vedeny trojklanými nervy 98 // 5.1.2 Aferentace přiváděné jinými nervy než trojklaným nervem 101 // 5.1.3 Distribuce aferentních vláken různých průměrů mezi dvě jádra trigeminální projekce 102 // 5.1.4 Struktury, které přijímají signály ze svalů a hrají roli v motorice obličejového svalstva 102 // 5.1.5 Uspořádání kaudálního podjádra v buněčných vrstvách 102 // 5.1.6 Mikrofyziologická studie dvou projekčních jader obličejových aferentací 103 // 5.1.7 Projekce vzruchů ze zubní dřeně 103 // 5.2 Talamické projekce hlavových aferentací 105 // 5.3 Spontánní bolesti hlavy 107 // Úloha mozkové kůry a talamických spojů při evaluaci bolestivých informací 109 // 6.1 Korové oblasti, kam se promítají somatické aferentace u makaka 111 // 6.1.1 Korové oblasti přijímající informace přepojované ve ventroposteriomím jádře talamu 111 // 6.1.2 Korové projekce buněk mediálního talamu 113 // 6.1.3 Úloha obou typů korové projekce při vyhodnocování nocicepčních informací 114 // 6.2 Talamické a korové oblasti, do kterých se promítají informace somatického čití u člověka 115 // 6.2.1 Metody umožňující určit centrální projekční oblasti informací pocházejících z periferie 115 // 6.2.2 Korová projekce informací odpovídající různým typům čití 117 // 6.2.3 Čití vyvolané u člověka stimulací hlubokých Struktur 118 // 6.2.4 Bolestivé čití vyvolané stimulacemi centrálních struktur 120 //
Pacienti mající neporušený systém vedení somatických informací 121 // 6.2.5 Pacienti trpící bolestmi z deaferentace 125 // 6.2.6 Výzkum centrálních oblastí významných pro bolestivé čití zobrazovacími technikami 127 // 7 Zvláštnosti útrobních bolestí 131 // 7.1 Stimulace schopné vyvolat útrobní bolest 132 // 7.2 Pravé útrobní bolesti a bolesti přenesené 133 // 7.2.1 Pravá útrobní bolest 134 // 7.2.2 Přenesené útrobní bolesti 136 // 7.3 Elektrické stimulace přenesených hyperalgických oblastí u člověka postiženého útrobními bolestmi 137 // 7.4 Útrobní receptory bolesti 138 // 7.5 Centrální projekce útrobních informací 138 // 7.6 Teorie vysvětlující přenesené bolesti 140 // 8 Modulace účinnosti bolestivých informací 145 // 8.1 Kontrola bolestivých informací jinými nervovými informacemi 146 // 8.1.1 Kontrola bolestivých informací na úrovni míšních segmentů dalšími signály z periferie 147 // 8.1.2 Kontroly uskutečňované na míšní úrovni pocházející z míšních struktur 149 // 8.1.3 Stimulace používané pro redukci bolestí u člověka 152 // 8.2 Účinek anestetik a analgetík 152 // 9 Bolest - obranný mechanismus a bolest - nemoc 159 // 9.1 Chronické bolesti z deaferentace 161 // 9.1.1 Léze lokalizované v periferním segmentu nervového vodiče 162 // Léze vyvolávající bolest bez přidružené lokální hyperestezie 162 Periferní poškození vyvolávající bolest a lokalizovanou hyperestezii 164 // Zvláštní případ fantomových bolestí 165 // 9.1.2 Nervové léze umístěné za prvním buněčným tělem 166 //
Bolesti vyvolané avulzí kořenů odpovídajících brachiálnímu plexu 166 // Paraplegické bolesti 167 // „Talamické“ bolesti 167 // Účinky talamických a kortikálních stimulací u pacientů trpících centrální bolestí 168 // 9.2 Chronické bolesti vyvolané drážděním centrálních struktur dosud spojených s periferií 169 // 10 Animální modely lidských bolestí 173 // 10.1 Hyperstimulace obranného systému 174 // 10.2 Zvířecí modely bolestí vyvolaných potlačením aferentací 175 // 10.2.1 Periferní nervové léze 175 // 10.2.2 Léze aferentní dráhy za prvním buněčným tělem 176 // Charakteristiky automutilačního chování 176 // Vychází autotomie z nesnesitelných bolestí vnímaných v záchvatech v deaferentované oblasti? 177 // Abnormální aktivity buněk centrálních struktur // u deaferentovaných zvířat 179 // Abnormální aktivity talamokortikálních spojů po poškození dorzálních kořenů 180 // Metody umožňující redukovat automutilační chování u zvířat 180 // 10.3 Zvířata s vyvolanými centrálními dráždivými ohnisky 181 // Závěry 185 // Slovník některých medicínských výrazů 189 // Rejstřík // 211
(OCoLC)40086597
cnb000327268

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC