Předmluva 9 // I // EPISTEMOLOGICKÝ ÚVOD K POZNÁNÍ, REFLEXI A VĚDOMÍ 1) Poznání jako relace // mezi subjektem a objektem — 13 // 2) Stupně poznání a poznávací schopnosti 16 // a) Smyslovost a rozum b) Rozum též jako subjekt 16 // smyslového vnímání 17 // 3) Reprezentace objektu v subjektu — // vztah identity mezi nimi 20 // 4) 0 pravdě a nepravdě — reálné // a logické bytí 22 // 5) Pasivní a aktivní stránka // poznávacích schopností 23 // 6) Abstrakce a intence 27 // 7) Reflexe subjektu na sebe sama 30 // 3) Otázka po objektivním předpokladu veškerého poznání a po jeho subjektivní // podmínce 31 // 9) Přirozené vědomí reality - // subjektové a objektové vědomí 32 // a) Přirozené vědomí reality 32 // b) Subjektové a objektové vědomí 37 // с) Vědomí a řeč 38 // d) Náboženské vědomí— 39 // II // KLASICKÁ REFLEXE OBJEKTIVNÍHO PŘEDPOKLADU POZNÁNÍ PODLE ARISTOTELA: REÁLNÉ JSOUCNO // 1) Předsókratici: rozlišení mezi objektem smyslů // a rozvažování či intelektu 41 // a) Hérakleitos 43 // b) Parmenidés 44 // с) Empedoklés a atomisté 46 // 2) Parmenidovo odkrytí jsoucna — 49 // a) Jsoucno jako objekt intelektu 49 // b) Vztah identity mezi intelektivním // poznáním a jsoucnem 50 // c) Závěrečné zhodnocení 53 // 3) Sofisté a Sókratés — 55 // a) Prótagorova věta o člověku // jako míře všech věcí 55 // b) Sokratova cesta k obecnému rozumovému poznání 57
4) Platónovo učení o pravém jsoucnu 58 // a) Rozumové chápání jsoucna 58 // b) Mravní sebevědomí 62 // 5) Aristotelova reflexe jsoucna jako objektivního // předpokladu všeho poznání - // definice podstaty a předpoklad bytí 67 // a) Vztah poznání k realitě 67 // b) Reflexe bytí věcí předpokládaného pro veškeré poznání — // definice a předpoklad bytí 68 // c) Joucno jako předmět metafyziky — 70 // d) Jednoduché uchopení jsoucna čili vědomí // o něm - gnoseologický realismus 72 // e) Reflexivní sebepoznání intelektu // a upřednostnění jsoucna 75 // f) „Činný intelekt“--- 81 // g) Vztah identity mezi poznávajícím // a poznávaným 85 // 6) Novoplatónská tradice 85 // 7) Tomáš Akvinský: jsoucno // a vědění ěi vědomí o něm 89 // a) Jsoucno jako to, co je prvně známé 90 // b) Abstraktní, obecné poznání // a bezprostřední vědění/vědomí o jsoucnu 92 // c) Sebepoznání a sebevědomí rozumu - // svědomí 95 // d) Ke kritice Tomášova „intuicionismu“ 98 // 8) Shrnutí 103 // III // MODERNÍ REFLEXE SUBJEKTIVNÍ PODMÍNKY VEŠKERÉHO POZNÁNÍ: KANTOVO TRANSCENDENTÁLNI’ VĚDOMÍ // 1) K Descartovu cogito a jeho pojetí bytí — 106 // 2) Ke Kantovu transcendentálnímu vědomí // a „kladení“ bytí — 118 // K) K „Předmluvě“ (vydání B) 118 // b) K „Úvodu“ (vydání K)-- 124 // с) Místa k transcendentálnímu vědomí 132 // d) Místa k bytí objektu a subjektu — 138
// 3) K pokantovským pojetím vědomí a bytí — 143 // a) K. L. Reinhold — 143 // b) Fr. H. Jacobi-- 148 // c) J. G. Fichte-- 152 // d) G. W. F. Hegel-- 162 // e) K intencionálnímu vědomí u Fr. Brentano — 174 // f) K fenomenologickému vědomí u E. Husserla---180 // g) K „ontologické diferenci“ K M. Heideggera---191 // 4) Závěrečná poznámka 214 // IV // STANOVISKO KE SPECIÁLNÍ LITERATUŘE // 1) Kritické hodnocení některých autorů — K) K pokusu prostředkovat mezi Husserlem a Tomášem Akvinským K E. Steinové a H. Conrad-Martiusové // b) Ke srovnání Heideggera s Tomášem Akvinským u J. B. Lotze a M. Müllera // c) K pokusům J. de Vriese a II. Kulma těžit opět z klasické tradice // d) K teorii vědomí v současném empirickém zkoumání // 2) Závěrečná poznámka