Úvod 5 // 1. EKaOGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ B // 1.1 Ekologie jako věda a její vztahk dalším vědám10 // 1.1.1 Vymezení ekologie 11 // 1.1.2 Chemický základ života 15 // 1.1.3 Energie v ekologických systémech 17 // 1.1.4 Potravní řetězce, trofické úrovně a produktivita // ekosystémů 19 // 1.2 Biogeochemické cykly/BGCHC/ 25 // 1.2.1 Prvky koloběhu a vlastnosti BGCHC látek v přírodě 27 // 1.2.2 Změny v biogeochemických kolobězích 32 // 1.2.2.1 Koloběh uhlíku a kyslíku v biosféře 34 // 1.2.2.2 Koloběh dusíku 36 // 1.2.2.3 Koloběh fosforu 42 // 1.2.2.4 Koloběh síry 45 // 1.2.3 Těžké kovy, syntetické chemické látky a Životní prostředí 48 // 2. CHARAKTERISTIKA EMISÍ A ZJIŠŤOVÁNÍ TOXICKÝCH VLASTNOSTÍ LÁTEK 51 // 2.1 Klasifikace emisí ze zdrojů znečiš vání ovzduší 52 // 2.2 Zjišťování toxických vlastností látek 54 // 2.3 Nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší 56 // 2.4 Metabolismus cizorodých látek, xenobiochemie a farmakobiochemie 59 // 2.4.1 Biotransformace 60 // 2.4.2 Vylou&ení z organismu 62 // 3. ZOROJE A VLASTNOSTI EMISÍ V BIOSFÉŘE 63 // 3.1 Zachycování pevných emisí a aerosolů 69 // 3.1.1 Metodický popis funkce vybraných odlučovacích zařízení 73 // 3.2 Zachycování plynných antropogenních emisí 83 // 234 3.2.1 Odsiřování průmyslových plynů a spalin // 3.2.2 Odsiřování kouřových plynů // 3.2.2.1 Charakteristiky a popis odsiřovacích metod // 3.2.2.2 Magnezitový postup odsiřováni spalin // 3.2.2.3 Mokrý cyklický postup Wellroan - Lord // 3.2.2.4 Mokrý odsiřovací postup RCE // 3.2.2.5 Mokrý odsiřovací postup Saarberg - Hölter // 3.2.2.6 Suchý vápnový postup Saarberg - Hölter // 2.2.2.7 Hybridní vápnový postup Saarberg - Hölter // 3.2.4 Snižování toxicity spalin z automobilových motorů //
4. APLIKACE CHEMICKÝCH SLOUČENIN A ŽIVOTNÍ // PROSTteOl // 4.1 Chemické látky v zemědělství // 4.1.1 Charakteristika zemědělské výroby // 4.1.2 Chemizace zemědělství // 4.1.3 Problémy související s chemizací zemědělství // 4.1.4 Průmyslová hnojiva a zemědělství // 4.1.4.1 Význam prteyslových hnojiv // 4.1.4.2 Rozdělení a vlastnosti průmyslových hnojiv // 4.1.4.3 Spotřeba průmyslových hnojiv a životní prostředí // 4.1.5 Pesticidy v zemědělství // 4.1.5.1 Hospodářský význam a charakteristika pesticidů // 4.1.5.2 Zbytky pesticidů v potravinách Člověka // 4.1.5.3 Vliv toxicity a odbouratelnosti na perspektivu // pesticidů // 4.1.5.4 Rezistence organismů proti pesticidům // 4.1.5.5 Možnosti ochrany životního prostředí před pesticidy // 4.2 Koroze materiálů a ochrana proti korozi // 4.2.1 Druhy koroze // 4.2.2 Průběh koroze // 4.2.3 Ochrana proti korozi // 5. MALOODPAOOVÉ TECHNOLOGIE A BEZODPADOVÉ TECHNOLOGIE 165 // 5.1 Recyklace офайй z chemického průmyslu 169 // 5,2 liplatnéní recyklace u plynných, kapalných a pevných cxlpadů 173 // 5.3 Vznik a využiti офаЬй hutního průmyslu 175 // 5.3.1 Kovový odpad hutního průmyslu 176 // 5.3.2 Nekovový oфad hutního průmyslu 176 // 5,4 Využití některých odpadů chemického průmyslu 178 // 5.5 Postup bezpečné likvidace toxických organických oфadů 181 // 6. JADERNÁ ENERGETIKA A JADERNÄ BEZPEČNOST 187 // 6.1 Jaderná energie 187 // 6.2 ,Atomové jádro 188 // 6.2.1 Samovolný rozpad jader a přirozená radioaktivita 189 // 6.2.2 Kvantifikace radioaktivních procesů 190 // 6.2.3 Jaderríé reakce 192 // 6.3 Jaderná elektrárna 193 // 6.4 Jaderné oфady 197 // 7. VYUŽITÍ ANALYTICKÉ CHEMIE V EKOLOGICKÉ VÝCHOVĚ 199 // 7.1 Analýza ovzduší 199 // 7.1.1 Analýza prachu 200 // 7.1.2 Analýza SO2 a NOx 201 //
7.1.3 Fotometrická detekce íotosyntétických pigmentů 203 // 7.2 Analýza vody 204 // 7.2.1 Stanovení oxidovatelnosti vody / 205 // 7.2.2 Stanovení dusičnanů 206 // 7.2.3 Stanovení dusitanů 206 // 7.3 Chromatografické metody v analytice životního prostředí 207 // 7.4 Školní pokusy využití chromatografických metod 219 // 7.4.1 Adsorpce chloroformu na aktivní uhlí 219 // 7.4.2 Pokus ukazující Škodlivost cigaretového kouře 222 // 7.4.3 Analýza listových barviv chromatografil na tenké vrstvě 225 // 7.4.4 Plynová chromatografie v Jednoduchém Školním provedení 227 // LITERATURA 231