.

0 (hodnocen0 x )

BK

Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1963

906 s. : il. ; 25 cm

Autoři se soustřeďují na praktické pojetí látky, důležité v základním výzkumu pro určení mechanismu reakce a v aplikovaném pro racionální výpočet optimálního provozního zařízení. Objasňují termodynamiku chemických přeměn, systematiku chemických reakcí, experimentální metody chemické kinetiky, základní kinetické vztahy, termické reakce v plynné fázi, reakce v kapalné fázi, heterogenní a enzymatickou katalýzu, fotochemii i řetězové a výbuchové reakce. Překladatelé museli vytvořit některé odborné termíny..

000012914

Předmluva k českému vydání 7 // Předmluva autora 9 // 1. Termodynamika chemických přeměn 13 // 2. Systematika chemických reakcí 27 // 3. Experimentální metody chemické kinetiky 59 // 4. Základní kinetické vztahy 89 // 4.1 Jednoduché reakce 93 // 4.2. Rovnovážné reakce 154 // 4.3 Paralelní’ reakce 177 // 4.4 Následné reakce 206 // 4.5 Komplexní reakce 242 // 5. Termické reakce v plynné fázi 279 // 6. Reakce v kapalné fázi 327 // 7. Heterogenní katalysa 453 // 8. Enzymatická katalysa 559 // 9. Fotochemie 643 // 10. Řetězové reakce 697 // 11. Výbuchové reakce 807 // Závěr 877 // Tabulka konstant 882 // Převodní tabulka 883 // Tabulka relativních atomových vah 1961 888 // Nomogram k vyhodnocení vlivu teploty na reakční rychlost 890 // Rejstřík 891 2. Systematika chemických reakcí // 2.1 Aktivace chemických reakcí 29 // 2.11 Aktivace teplem 29 // 2.12 Aktivace katalysátory 30 // 2.13 Aktivace světlem 31 // 2.14 Aktivace elektrickou energií 32 // 2.141 Výboj 32 // 2.142 Elektrolysa 33 // 2.15 Aktivace jaderným zářením a částicemi o velké energii 33 // 2.16 Aktivace iniciací pomocí jiné reakce 34 // 2.17 Aktivace jinými prostředky 35 // 2.2 Lokalisace reakce 35 // 2.3 Přechodné aktivní formy 37 // 2.31 Aktivované molekuly 37 // 2.32 Atomy a radikály 38 // 2.33 Ionty 41 // 2.34 Komplexy 44 // 2.35 Složené aktivní formy 46 // 2.36 Formy „aktivní“, „ve zrodu“ apod. 46 // 2.4 Základní kinetické vztahy 47 // 2.5 Reakční mechanismus 51 // Literatura // 56 3. Experimentální metody chemické kinetiky // 3.1 Principy aparatur 61 // 3.11 Uzavřené systémy 62 // 3.12 Otevřené systémy 64 // 3.13 Průtokové systémy 66 // 3.14 Základní rysy chemických reaktorů 69 // 3.2. Měřicí metody 74 // 3.2.1 Chemické metody 75 // 3.2.2. Fysikální metody 76 // vztahy 47 //

2.5 Reakční mechanismus 51 // Literatura // 3. Experimentální metody chemické kinetiky // 3.1 Principy aparatur 61 // 3.11 Uzavřené systémy 62 // 3.12 Otevřené systémy 64 // 3.13 Průtokové systémy 66 // 3.14 Základní rysy chemických reaktorů 69 // 3.2. Měřicí metody 74 // 3.2.1 Chemické metody 75 // 3.2.2. Fysikální metody 76 // 3.2.2.1 Změna tlaku, objemu, hustoty nebo váhy 76 // 3.2.2.2 Změna optických vlastností 78 // 3.2.2.2.1 Index lomu. Refraktometrie 78 // 3.2.2.2.2 Změna absorpčního spektra. Spektrofotometrie 79 // 3.2.2.2.3 Změna optické otáčivosti. Polarimetrie 81 // 3.2.2.2.4 Nefelometrie 82 // 3.2.2.3 Změna elektrických vlastností 82 // 3.2.2.3.1 Konduktometrie 82 // 3.2.2.3.2 Měření pH 82 // 3.2.2.3.3 Polarografie 82 // 3.2.2.3.4 Měření dielektrické konstanty 83 // 3.2.2.4 Změna tepelné vodivosti 83 // 3.2.2.5 Změna mechanických vlastností 84 // 3.2.2.5.1 Viskosimetrie 84 // 3.2.2.5.2 Měření pružnosti 84 // 3.2.2.6 Různé metody 84 // Literatura // 4. Základní kinetické vztahy // 4.1 Jednoduché reakce 93 // 4.1.1. Určení rychlostní konstanty reakce, jejíž řád známe 93 // 4.1.1.1 Reakce prvého řádu 93 // 4.1.1.2 Reakce druhého řádu 99 // 4.1.1.3 Reakce třetího řádu 109 // 4.1.1.4 Reakce obecného řádu 112 // 4.1.1.5 Reakce provázené změnou objemu 118 // 4.1.2. Určení řádu reakce 126 // 4.1.2.1 Metody k stanovení řádu reakce 127 // 4.1.2.1.1 Využití závislostí koncentrace na čase 128 // 4.1.2.1.11 Integrální metoda 128 // 4.1.2.1.12 Metoda doby částečné reakce 129 // 4.1.2.1.2 Využití závislostí rychlosti na čase 132 // 4.1.2.1.3 Využití závislostí rychlosti na koncentraci 134 // 4.1.2.1.31 Obecná diferenciální metoda 134 // 4.1.2.1.32 Diferenciální metoda van’t Hoffova 135 // 4.1.2.2 Metody pro snižování řádu reakce 136 //

4.1.2.2.1 Postup při konstantní rychlosti nebo při malém stupni konverse 136 // 4.1.2.2.2 Postup při proměnné rychlosti 137 // 4.1.2.3 Význam řádu reakce 139 // 4.13 Určení aktivační energie 141 // 4.14 Interpretace výsledků 145 // 4.15 Využití uvedených poznatků 151 // 4.2. Rovnovážné reakce 154 // 4.2.1 Vliv koncentrace na rychlost a rovnováhu 156 // 4.2.11 Závislosti koncentrace na čase 158 // 4.2.11.1 Vratná reakce, jež je v obou směrech prvého řádu 158 // 4.2.11.2 Reakce prvého řádu, jejíž zpětná reakce je druhého řádu 161 // 4.2.11.3 Vratná reakce, jež je v obou směrech druhého řádu 163 // 4.2.12 Závislosti rychlosti na koncentraci 166 // 4.2.2 Interpretace výsledků 168 // 4.2.3 Vliv teploty 172 // 4.2.4 Využití uvedených poznatků 174 // 4.3 Paralelní reakce 177 // 4.31 Rozvětvené reakce 181 // 4.311 Využití údajů závislosti koncentrace na čase a koncentrace na koncentraci 181 // 4.312 Využití údajů závislosti rychlosti na koncentraci 186 // 4.313 Využití údajů závislosti rychlosti na čase a rychlosti na rychlosti 187 90 // Základní kinetické vztahy // 4.32 Konkurenční reakce 188 // 4.33 Interpretace výsledků 191 // 4.34 Využití uvedených poznatků 196 // 4.4 Následné reakce 206 // 4.41 Následné reakce nekonkurenční 208 // 4.42 Následné reakce konkurenční 213 // 4.421 Závislosti koncentrace na koncentraci 214 // 4.421.1 Jediný meziprodukt 215 // 4.421.2 Dva meziprodukty 223 // 4.422 Závislosti koncentrace na čase 225 // 4.43 Interpretace výsledků 228 // 4.44 Využití uvedených poznatků 230 // 4.5 Komplexní reakce* 242 // 4.51 Reakční složky v libovolných koncentracích 246 // 4.52 Meziprodukty ve velmi malých koncentracích 256 // 4.521 Ukončené řady 261 // 4.522 Cyklické pochody 266 // 4.522.1 Řetězové reakce 266 //

4.522.2 Katalytické pochody 271 // 4.53 Interpretace výsledků 275 // Literatura 277 // * Studium tohoto oddílu není nutné k pochopení dalších kapitol. 5. Termické reakce v plynné fázi * // 5.1 Elementární reakce 28! // 5.11 Srážková teorie 281 // 5.111 Bimolekulární reakce 281 // 5.112 Monomolekulárni reakce 289 // 5.113 Trimolekulární reakce 295 // 5.12 Teorie aktivovaného komplexu 298 // 5.13 Závěr 303 // 5.2 Složité reakce 305 // 5.21 Isomerisace vodíku 305 // 5.22 Synthesa bromovodíku 311 // 5.3 Pravidla pro určování mechanismu 320 // 5.4 Využití uvedených poznatků 322 // Literatura 325 // * Znalost kapitol 1, 2, 3 a 4-1 je nutná k porozumění této stati. 6. Reakce v kapalné fázi // 6.1 Úvod 329 // 6.11 Polarita rozpouštědla 329 // 6.12 Dielektrická konstanta 329 // 6.13 Solvatace 330 // 6.14 Chemická afinita 331 // 6.15 Iontová síla 331 // 6.16 Aktivní formy 332 // 6.2 Elementární reakce 332 // 6.21 Fysikální úloha rozpouštědla 333 // 6.211 Bimolekulární pochod 333 // 6.211.1 Reakce mezi ionty 338 // 6.211.11 Vliv dielektrické konstanty 343 // 6.211.12 Vliv iontové síly 350 // 6.211.2 Reakce iontu s molekulou 354 // 6.211.3 Reakce mezi molekulami 358 // 6.212 Monomolekulární pochod 361 // 6.212.1 Disociace komplexu nevytváří nové náboje 361 // 6.212.2 Disociace komplexu vytváří nové náboje 365 // 6.213 Závěry 366 // 6.22 Chemická úloha rozpouštědla 369 // 6.221 Arrheniova a Ostwaldova teorie 370 // 6.222 Brönstedova a Lowryho teorie 372 // 6.222.1 Brönstedovy a Lowryho kyseliny a zásady 372 // 6.222.2 Funkce kyselosti 379 // 6.223 Lewisova teorie 385 // 6.223.1 Donory a akceptory elektronů 386 // 6.223.2 Sekundární kyseliny a zásady 387 // 6.223.3 Zobecnění Lewisovy teorie 388 // 6.224 Závěry 389 // 6.23 Vliv substituce činidla 390 //

6.231 Chemické reakce posuzované z hlediska vazebných změn 390 // 6.231.1 Disociace 390 // 6.231.2 Výměny a přenosy 393 // 6.232 Korelace mezi rychlostními a rovnovážnými konstantami 395 // 6.232.1 Vztah mezi volnými energiemi u téhož typu reakcí 399 // 6.232.2 Vztah mezi volnými energiemi u různých typů reakcí 403 // 6.233 Účinek substituentu na vazbu 409 // 6.234 Závěry 414 328 // Reakce v kapalné fázi // 6.3 Složité reakce 415 // 6.31 Obecné úvahy 415 // 6.32 Katalysa Bronstedovými kyselinami a zásadami 419 // 6.321 Kinetická hlediska 419 // 6.322 Praktické příklady 425 // 6.322.1 Katalysa hydroniovým iontem 425 // 6.322.2 Obecná katalysa kyselinami 427 // 6.322.3 Katalysa hydroxylovým iontem 429 // 6.322.4 Obecná katalysa zásadami 431 // 6.322.5 Obecná katalysa kyselinami a zásadami 432 // 6.323 Specifická katalysa a obecná katalysa 437 // 6.324 Vliv iontové síly 442 // 6.324.1 Obecné úvahy 442 // 6.324.2 Funkce kyselosti při acidobasické katalyse 445 // 6.4 Využití uvedených poznatků 450 // Literatura 451 7. Heterogenní katalysa* // 7.1 Katalytická reakce 461 // 7.11 Přívod výchozích látek ke katalysátoru a odvod produktů 462 // 7.12 Adsorpce a desorpce 464 // 7.121 Fysikální adsorpce 466 // 7.122 Chemisorpce 471 // 7.122.1 Vliv tlaku 474 // 7.122.2 Vliv teploty 478 // 7.13 Povrchová reakce 480 // 7.131 Jednoduché reakce 481 // 7.131.1 Vliv tlaku nebo koncentrace 482 // 7.131.11 Reakce prvého řádu 482 // 7.131.12 Reakce druhého řádu 488 // 7.131.2 Vliv teploty 491 // 7.131.3 Vliv složení reakční směsi 493 // 7.131.31 Adsorpční koeficienty v reakcích prvého řádu 495 // 7.131.32 Adsorpční koeficienty v reakcích druhého řádu 499 // 7.131.33 Vliv teploty 502 // 7.131.4 Interpretace výsledků 504 // 7.132 Složené reakce 510 // 7.132.1 Rovnovážné reakce 511 //

7.132.2 Paralelní reakce 514 // 7.132.3 Následné reakce 518 // 7.132.4 Závěry 524 // 7.14 Využití uvedených poznatků 526 // 7.141 Využití kinetických dat 526 // 7.142 Používání katalysátorů 529 // 7.142.1 Použití katalysátorů při vratných reakcích 530 // 7.142.2 Použití katalysátorů při konkurenčních reakcích 530 // 7.142.3 Použití katalysátorů při následných reakcích 531 // 7.2 Katalysátor 531 // 7.21 Hledání vhodného katalysátorů 531 // 7.22 Složení katalysátoru 534 // 7.221 Aktivátory 535 // 7.222 Katalytické jedy 538 // 7.23 Systematické třídění katalysátorů 541 // 7.24 Objasnění podstaty katalytické aktivity 547 // 7.3 Obecné závěry 552 // Literatura 558 // К porozumění této kapitole je třeba znát kapitoly 1, 2, 3 a 4. 559 // 8. Enzymatická katalysa* // 8.1 Analysa enzymatického působení 562 // 8.11 Klasifikace enzymů 563 // 8.111 Hydrolasy 563 // 8.112 Fosforylasy 565 // 8.113 Enzymy adičních nebo štěpných reakcí 565 // 8.114 Enzymy katalysující přenos 565 // 8.115 Enzymy katalysující isomerisaci 566 // 8.12 Příklady přírodního působení enzymů 566 // 8.121 Trávení 567 // 8.122 Fermentace 568 // 8.123 Fixace dusíku 572 // 8.2 Kinetika enzymatického působení 574 // 8.21 Vliv koncentrace enzymu 575 // 8.22 Vliv koncentrace substrátu 577 // 8.23 Vliv produktů 584 // 8.24 Vliv cizích látek 587 // 8.25 Vliv pH 588 // 8.26 Vliv teploty 594 // 8.27 Interpretace výsledků 598 // 8.3 Enzymy 604 // 8.31 Příprava a čištění enzymů 605 // 8.32 Fysikálně chemické vlastnosti enzymů 606 // 8.33 Složení enzymů 608 // 8.34 Tepelná denaturace enzymů 610 // 8.341 Řád reakce 611 // 8.342 Vliv pH 611 // 8.343 Vliv teploty 611 // 8.35 Mechanismus enzymatického působení 614 // 8.4 Kinetika růstu mikroorganismů 618 // 8.41 Fáze růstu 620 //

8.411 Období latence 621 // 8.411.1 Stav kmene 621 // 8.411.2 Povaha prostředí 622 // 8.411.3 Podmínky očkování 623 // 8.412 Výtěžek růstu 625 // 8.413 Rychlost růstu 626 // 8.42 Vliv teploty 631 // 8.43 Adaptace kultur na jedy 632 // 8.44 Adaptace na nové zdroje výživy 634 // 8.45 Interpretace výsledků 637 // 8.5 Využití uvedených poznatků 638 // Literatura 641 // * Pro pochopení této kapitoly je třeba znát kapitoly 1 — 5. 9. Fotochemie* // 9.1 Absorpce světla 647 // 9.11 Podstata světla 647 // 9.12 Zákony absorpce světla 649 // 9.13 Fotochemické zákony 654 // 9.2 Primární děj 656 // 9.21 Atomy 656 // 9.22 Molekuly 663 // 9.3 Kvantový výtěžek 668 // 9.31 Aktinometrie 670 // 9.32 Reakční mechanismus 671 // 9.321 Excitované molekuly jako meziprodukty 671 // 9.322 Atomy a radikály jako meziprodukty 675 // 9.323 Ionty jako meziprodukty. Fotografie 678 // 9.323.1 Fotografická emulse 678 // 9.323.2 Vyvolávání 679 // 9.323.3 Vznik latentního obrazu 680 // 9.4 Reakční kinetika ve fotochemii 683 // 9.41 Slabá absorpce 684 // 9.42 Silná absorpce 685 // 9.421 Úplně homogenní absorpce 685 // 9.422 Nehomogenní absorpce 686 // 9.5 Praktické využití uvedených poznatků 688 // literatura 696 // * Pro porozumění této kapitole je nutno znát obsah kapitol 1, 2, 4.1 a 5. // 10.1 Obecná Charakteristika řetězových reakcí 701 // 10.11 Hlavní stupně při řetězových reakcích 701 // 10.111 Iniciace 701 // 10.112 Propagace řetězce 703 // 10.113 Přerušení řetězce 704 // 10.12 Základní kinetické vztahy 705 // 10.2 Chlorace 710 // 10.3 Oxydace 718 // 10.31 Kinetika oxydačních reakcí 718 // 10.32 Příklady 723 // 10.321 Fotochemická iniciace 723 // 10.322 Iniciace tepelnou sensibilisací 726 // 10.323 Autoiniciace 729 // 10.324 Katalysovaná autoiniciace 731 // 10.325 Působení inhibitorů 733 //

10.33 Diskuse výsledků 736 // 10.34 Využití uvedených poznatků 743 // 10.4 Polymerisace 745 // 10.41 Obecně o polymerisacích 745 // 10.411 Podstata polymerisaěních reakcí 746 // 10.412 Určení rychlosti a stupně polymerisace 747 // 10.412.1 Stanovení koncových skupin 748 // 10.412.2 Osmometrie 749 // 10.412.3 Viskosimetrie 750 // 10.412.4 Měření rychlosti sedimentace a sedimentační rovnováhy 750 // 10.412.5 Měření rozptylu světla 751 // 10.413 Určení rozložení molekulových vah 751 // 10.42 Radikálová polymerisace 753 // 10.421 Obecné vlastnosti 753 // 10.422 Stadia polymerisace 755 // 10.422.1 Iniciace 755 // 10.422.2 Propagace řetězce 757 // 10.422.3 Ukončení řetězce 758 // 10.422.4 Přenos řetězce 759 // 10.423 Kinetika polymerisace 761 // 10.423.1 Kinetika v závislosti na počáteční koncentraci 762 // 10.423.2 Kinetika v závislosti na okamžitých hodnotách proměnných 770 // Znalost kapitol 1, 2, 3, 4.1, 4.3 a 5 je nutná k porozumění této kapitole. 698 // Řetězové reakce // 10.43 Iontové polymerisace 772 // 10.431 Kationtové polymerisace 773 // 10.432 Aniontové polymerisace 775 // 10.44 Polykondensace 777 // 10.441 Lineární polykondensáty 778 // 10.442 Třírozměrné polykondensáty 780 // 10.45 Kopolymerisace 781 // 10.46 Degradace polymerů 788 // 10.47 Využití uvedených poznatků 790 // 10.471 Příprava polymeru 790 // 10.471.1 Suspensní polymerisace 791 // 10.471.2 Emulsní polymerisace 791 // 10.472 Modifikování polymeru 793 // 10.472.1 Modifikace molekulového skeletu 793 // 10.472.2 Modifikace funkčních skupin 794 // 10.5 Interpretace výsledků 795 // 10.51 Stanovení jednotlivých konstant 796 // 10.52 Kombinování řetězových reakcí 800 // Literatura 804 11. Výbuchové reakce* // 11.1 Úvod 808 // 11.11 Termodynamika výbuchových reakcí 809 // 11.12 Třídění jevů 810 //

11.2 Prachy a výbušiny 811 // 11.21 Vlastnosti výbušin 811 // 11.211 Citlivost výbušiny 811 // 11.212 Objem plynů vzniklých výbuchem 812 // 11.213 Teplo výbuchu 813 // 11.214 Teplota výbuchu 813 // 11.215 Tlak výbuchu 814 // 11.216 Rychlost šíření výbuchu 816 // 11.216.1 Rychlost detonace 816 // 11.216.2 Rychlost deflagrace 818 // 11.22 Interpretace výsledků 821 11.221 Vznik výbuchu 821 // 11.222 Šíření detonace 824 // 11.222.1 Přenos rázové vlny 825 // 11.222.2 Přenos výbuchové vlny 829 // 11.3 Plynné výbušiny 837 // 11.31 Vlastnosti plynných výbušných soustav 838 // 11.311 Meze zápalnosti 838 // 11.312 Teplota samovolného zápalu 841 // 11.313 Rychlost šíření výbuchu 846 // 11.314 Teplota plamene 849 // 11.32 Interpretace výsledků 852 // 11.321 Meze výbušnosti 852 // 11.321.1 Termické výbuchy 852 // 11.321.2 Řetězový výbuch 856 // 11.322 Šíření plamene 860 // 11.4 Využití uvedených poznatků 871 // Literatura 875 // Pro porozumění této kapitole je nutná znalost kapitol 1, 4.1 a 5.

(OCoLC)42103990

cnb000475317