Úvod 5 // 1 ROZEZNÁVÁNÍ VZORKŮ NEROSTŮ KRYSTALOVANÝCH, KRYSTALICKÝCH A BEZTVARÝCH // 1.1 Pozorování vzhledu nerostů // 1.2 Pozorování krystalovaných nerostů // 1.3 Rozlišování krystalů podle vnějšího vzhledu // 1.4 Stanovení slohu agregátů krystalických nerostů // 2 VZNIK KRYSTALŮ // 2.1 Pěstování krystalů z roztoku // 2.2 Pěstování velkých krystalů z roztoku // 2.3 Krystalizace síry rozpuštěné v sírouhlíku 10 // 2.4 Pozorování tvorby krystalů mikroskopem 10 // 3 VYTVÁŘENI MODELŮ KRYSTALOVÝCH STRUKTURNÍCH MŘÍŽEK. CVIČENÍ z geometrické krystalografie 12 // 3.1 Sestavení modelu krystalové strukturní mřížky 12 // 3.2 Vytváření modelů krystalů 12 // 3.3 Výroba modelů krystalů z moduritu 12 // 3.4 Zhotovení modelů osních křížů 13 // 3.5 Určování krystalové soustavy podle počtu rovin souměrnosti krystalů 13 // 3.6 Měření velikosti hran pomocí úhloměru 14 // 4 STANOVENI HUSTOTY NEROSTŮ RŮZNÝMI POSTUPY 15 // 4.1 Přibližné stanovení hustoty nerostu metodou relativního určení 15 // 4.2 Stanovení hustoty nerostu metodou volumetrickou 15 // 4.3 Stanovení hustoty nerostu metodou hydrostatickou 16 // 4.4 Stanovení hustoty nerostu pyknometrem 16 // 5 ZKOUMÁNI DALŠÍCH FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTI NEROSTŮ 18 // 5.1 Určování tvrdosti nerostů 18 // 5.2 Rozlišení nerostů kruchých, kujných a jemných 19 // 5.3 Rozlišení nerostů pružných a ohebných 19 // 5.4 Zkoumání štěpnosti a lomu nerostů 19 // 5.5 Zjišťování rovin štěpnosti u nerostů 20 // 5.6 Zjišťování stupně štěpnosti nerostů 20 // 5.7 Vyštípání štěpného tvaru z kalcitu 20 // 5.8 Rozlišení vzorků nerostů podobného vzhledu 21 // 5.9 Mikroskopické pozorování preparátů ze štěpných a neštěpných nerostů 21 // 5.10 Určení tavitelnosti nerostů 21 //
5.11 Zjišťování magnetických vlastností nerostů 22 // 5.12 Zjišťování elektrické vodivosti nerostů galvanometrem 22 // 5.13 Zjišťování elektrické vodivosti nerostů v elektrolytu 23 // 5.14 Rozeznávání nerostů barevných a zbarvených 23 // 5.15 Pozorování propustnosti světla nerosty 24 // 5.16 Mikroskopické pozorování propustnosti světla nerosty 24 // 5.17 Pozorování lesku nerostů 24 // 5.18 Zhotovení trvalého práškového preparátu 25 // 0 5.19 Pozorování světelného lomu nerostů 25 // 5.20 Pozorování nerostů v polarizovaném světle jedním nikolem 26 // 5.21 Pozorování nerostů v polarizovaném světle mezi zkříženými nikoly 26 // 6 ZJIŠŤOVÁNÍ CHEMICKÉHO SLOŽENI NEROSTŮ NA SUCHÉ CESTĚ 28 // 6.1 Žíhání galenitu (zkouška na Pb) 28 // 6.2 Žíhání goslaritu a sfaleritu (zkouška na Zn) 28 // 6.3 Zjišťování obsahu vodý v nerostech 28 // 6.4 Určení přítomnosti prvku v nerostu zkouškou plamenem 29 // 6.5 Důkaz sirníků 29 // 6.6 Určování olova v galenitu 29 // 6.7 Určování antimonu v antimonitu 30 // 7 ZJIŠŤOVÁNÍ CHEMICKÉHO SLOŽENÍ NEROSTU NA MOKRÉ CESTĚ 31 // 7.1 Zjišťování rozpustnosti nerostů ve vodě a v kyselině chlorovodíkové 31 // 7.2 Důkaz chloridů 31 // 7.3 Důkaz uhličitanů 31 // 7.4 Důkaz síranů 32 // 7.5 Důkaz fosforečnanů 32 // 7.6 Důkaz dusičnanů 32 // 7.7 Zjištění železa ve skalici zelené 33 // 7.8 Zjištění mědi v chalkopyritu 33 // 7.9 Důkaz mědi a železa v chalkopyritu 33 // 7.10 Mikrochemická zkouška přítomnosti vápníku 34 // 8 ROZEZNÁVÁNÍ HORNIN PODLE PÜVODU, SLOHU A STAVBY 35 // 8.1 Rozeznávání hornin podle stavby 35 // 8.2 Rozlišení hornin s výraznou stavbou podle původu 35 // 8.3 Rozlišení hornin podle původu na základě jejich stavby, slohu a dalších znaků 36 //
8.4 Rozlišování vyvřelých hornin podle absolutní velikosti součástek 36 // 8.5 Rozlišení vyvřelých hornin podle relativní velikosti součástek 37 // 8.6 Rozlišení přeměněných hornin podle slohu 37 // 8.7 Třídění úlomkovitých usazenin 37 // 9 MAKROSKOPICKÉ ZJIŠŤOVÁNÍ SLOŽENÍ HORNIN 39 // 9.1 Rozlišení podobných nerostných součástí v žule 39 // 9.2 Stanovení podstatně zastoupených nerostů ve vyvřelých horninách 39 // 9.3 Stanovení podstatně zastoupených nerostů v přeměněných horninách 40 // 9.4 Porovnání stavby a složení žuly a ruly 40 // 9.5 Srovnání hustoty žuly a gabra 40 // 9.6 Zjišťování nerostného složení částic hrubozrnných úlomkovitých usazenin 40 // 9.7 Rozlišení zpevněných usazenin s vápnitým tmelem 41 // 9.8 Zjištění uhličitanu vápenatého v sypkých horninách 41 // 10 DROBNOHLEDNÉ POZOROVÁNI VÝBRUSŮ HORNIN 42 // 10.1 Pozorování stavby hornin mikroskopem ve výbrusu 42 // 10.2 Mikroskopické pozorováni výbrusu žuly 42 // 10.3 Pozorování zrn biotitu ve výbrusu žuly 43 // 10.4 Rozlišení zrn amfibolu a augitu ve výbrusech hornin 43 // 10.5 Rozlišování zrn granátu a olivínu ve výbrusech hornin 44 // 11 POZOROVÁNÍ ULOŽENÍ VRSTEV V TERÉNU 45 // 11.1 Pozorování uložení vrstev v odkryvu 45 // 11.2 Určení mocnosti vodorovné vrstvy 45 // 11.3 Určení mocnosti šikmo uložené vrstvy 45 // 11.4 Určení mocnosti nepravidelně tvořené vrstvy 46 // 11.5 Zjištění stratigrafických poměrů v souvrství 46 // 11.6 Zjišťování pravděpodobných podmínek usazování pozorovaných vrstev 47 // 11.7 Zjištění vzájemného uložení vrstev 47 // 11.8 Pozorování jevů na vrstevních plochách 47 // 11.9 Pozorování jevů na vrstevních plochách současných bahenních usazenin 48 // 11.10 Zmitostní rozbor říčních náplavů 48 //
11.11 Zjišťování druhů hornin zastoupených v hrubozrnných usazeninách 49 // 11.12 Rozlišení vrstevnatosti a břidličnatosti usazených hornin 49 // 12 POZOROVÁNÍ PORUCH VRSTEV V KŮŘE ZEMSKÉ. MODELY PORUCH 50 // 12.1 Pozorování poruch vrstev bez zlomu 50 // 12.2 Pozorování poruch se zlomem 50 // 12.3 Vznik vrás 50 // 12.4 Modelování jednotlivých typů vrás 51 // 12.5 Napodobení vzniku puklin a trhlin při vrásnění 51 // 12.6 Znázorňování geologických struktur 51 // 12.7 Modely poruch se zlomem 57 // 13 POKUSY NAPODOBUJÍCÍ VZNIK USAZENÝCH HORNIN. VZNIK PRAMENE 58 // 13.1 Vrstvení úlomkovitých usazenin 58 // 13.2 Usazování úlomkovitých hornin v mořské a říční vodě 58 // 13.3 Vznik chemických usazenin 58 // 13.4 Vznik sestupného vrstevního pramene 59 // 14 PRÁCE S GEOLOGICKÝM KOMPASEM - URČOVÁNÍ POLOHY VRSTVY V ODKRYVU 61 // 14.1 Geologický kompas 61 // 14.2 Měření směru vrstvy na modelu 63 // 14.3 Měření směru sklonu vrstvy na modelu 63 // 14.4 Měření velikosti sklonu vrstvy na modelu 63 // 14.5 Stanovení polohy vrstvy v odkryvu 64 // 14.6 Zakreslení znamének směru a sklonu vrstvy do mapy 65 // 14.7 Měření geologickým kompasem 67 // 15 POZOROVÁNÍ ÚČINKŮ VNĚJŠÍCH GEOLOGICKÝCH ČINITELŮ, POKUSY 69 // 92 15.1 Působení boční a hloubkové eroze 69 // 15.2 Rušivé působení větru 69 // 15.3 Zvětrávání hornin působením tepla 70 // 15.4 Zvětrávání hornin působením mrazu 70 // 15.5 Biochemické zvětrávání hornin 70 //
16 SBĚR, POZOROVÁNI A MODELY ZKAMENĚLIN 71 // 16.1 Sběr zkamenělin 71 // 16.2 Preparace zkamenělin 71 // 9 16.3 Pozorování mikrofosilií v nezpevněných horninách 72 // 9 16.4 Pozorování křemičitých schránek rozsivek 72 // 16.5 Pokus o napodbbení vzniku otisků 73 // 16.6 Vytvářeni odlitků zkamenělin 73 // 17 PRAKTICKÉ STUDIUM GEOLOGICKÉHO SLOŽENÍ // A GEOLOGICKÉ STAVBY OKOLÍ ŠKOLY 74 // 17.1 Geologické složení a geologická stavba okolí školy 74 // 17.2 Kreslení terénního náčrtu 75 // 17.3 Sběr a úprava vzorků hornin 75 // 17.4 Pozorování těles vyvřelých hornin pronikajících usazenými // horninami 76 // 17.5 Sestavení mapy výskytu hornin 77 // 17.6 Ctení geologické mapy 77 // 17.7 Pozorování půdního profilu 77 // Poznámky učitele 80 // Literatura 81 // Seznam přírodnin 83 // Seznam chemikálií 87 // Seznam pomůcek 88