.

0 (hodnocen0 x )

(3) Půjčeno:3x 

BK

Biografie

Praha : Odeon, 1972

529 stran ; 21 cm

000016177

Ibn Chaldún : osudy politika a myslitele (předmluva Ivana Hrbka) // Doba a život 7 // Ibn Chaldúnovo dílo 20 // Ibn Chaldúnovo místo v arabské historiografii 32 // Poznámka k překladu 50 // Předmluva autorova 55 // Úvod 61 // Úvodní poznámky 90 // KAPITOLA PRVNÍ // O lidské civilizaci víeobecné // První předběžná rozprava 100 // Druhá předběžná rozprava 103 // Doplněk k druhé předběžné rozpravě 109 // Třetí předběžná rozprava 111 // Čtvrtá předběžná rozprava 116 // Pátá předběžná rozprava 118 // KAPITOLA DRUHÁ // Beduínska civilizace, divoké národy a kmeny a jejich životní podmínky // 1. Beduíni i usedlíci jsou přirozené skupiny // 2. Kočovníci jsou přirozenou skupinou na světě // 123 // 124 // 3. Kočovníci předcházejí usedlíky. Poušť je základnou i zdrojem civilizace a měst 126 // 4. Beduíni mají blíž k dobru než usedlíci 127 // 5. Beduíni jsou statečnější než usedlíci 128 // 6. Spoléhání usedlíků na zákony ničí jejich sebevědomí a schopnost odporu 129 // 7. Pouze kmeny mající kmenovou soudržnost mohou žít v poušti 131 // 8. Kmenová soudržnost vzniká jedině z příbuzenského poměru nebo z něčeho, co tomu odpovídá 132 // 9. čistota rodokmene se vyskytuje jedině u divokých Arabů na poušti a kmenů jim podobných 134 // 11. Vedení lidí, kteří mají určitou kmenovou soudržnost, nemůže být svěřeno nikomu, kdo není stejného původu 135 // 14. Prestiž jedné rodiny končí po čtyřech pokoleních 137 // 15. Divoké národy dosahují převahy spíš než jiné 139 // 16. Cílem, k němuž míří kmenová soudržnost, je královská moc 140 // 17. Překážkami na cestě ke královské moci jsou přepych a život v dostatku 142 // 20. Divoké národy mají rozsáhlejší královskou moc 143 //

21. Pokud si národ zachovává kmenovou soudržnost, královská moc přechází v případě nutnosti od jedné skupiny tohoto národa ke druhé 144 // 22. Poražení se vždy snaží napodobit zvyky vítěze 146 // 23. Národ, který byl poražen a dostal se pod vládu jiného, rychle zanikne 147 // 24. Kočovní Arabové se mohou zmocnit pouze rovin 148 // 25. Oblasti, které podlehnou kočovným Arabům, jsou v krátké době zničeny 149 // 26. Arabové dosáhnou královské moci jedině tehdy, použijí-li náboženských motivů 151 // 27. Arabové mají ze všech národů nejdále k politickému vůdcovství 152 // 28. Pouštní kmeny a skupiny jsou ovládány městským obyvatelstvem 153 // KAPITOLA TŘETÍ // O dynastiích všeobecně, o královské moci, o chalífátu, o vládnoucích hodnostech a o všem, co se toho týká a s tím souvisí // 1. Královské moci a velké říše lze dosici jedině pomocí velké skupiny nebo kmenové soudržnosti 155 // 2. Když je dynastie pevně u moci, může se obejít bez kmenové soudržnosti 156 // 3. Členové vládnoucí rodiny mohou založit říši, aniž je k tomu zapotřebí kmenové soudržnosti 159 // 5. Náboženská propaganda na počátku dynastie zmnožuje sílu danou kmenovou soudržností 160 // 6. Náboženská propaganda se neprosadí bez kmenové soudržnosti 161 // 7. Každá říše má určité omezené množství provincií a zemí 164 // 8. Velikost dynastie, rozsah jejího území a délka jejího trvání závisí na početní síle jejích přívrženců 166 // 9. Dynastie se zřídkakdy pevně uchytí v zemích s mnoha různými kmeny a skupinami 168 // 10. K podstatě královské moci patří, že si činí výhradní nárok na slávu, že se oddává přepychu a dává přednost klidu a pohodlí 171 //

11. Jestliže se všechny zmíněné věci pevně zakoření, dynastie se blíží k starobě 173 // 12. Podobně jako jednotlivci mají i dynastie (říše) přirozenou délku života 176 // 13. Přechod dynastií od pouštního způsobu života k usedlému 179 // 14. Přepych zpočátku dodává dynastii sílu 182 // 15. Jednotlivá stadia dynastií 183 // 16. Památky každé dynastie jsou úměrné k její původní moci 185 // 17. Panovník vyhledává pomoc propuštěnců a stoupenců proti lidem vlastního kmene a vlastní kmenové soudržnosti 189 18. Situace propuštěnců a stoupenců v říších (dynastiích) 191 // 19. V dynastiích může dojít k tomu, že vládce je zbaven moci 193 // 20. Ti, kdo získají moc nad panovníkem, se nepodílejí na zvláštních titulech, které patří ke královské autoritě 194 // 21. Pravá povaha a různé druhy královské moci 195 // 22. Přílišná tvrdost škodí královské moci a většinou způsobuje její zničení 197 // 32. Hodnosti a tituly královské a vládní autority 198 // 33. Rozdílný význam hodností „meče“ a „pera“ u jednotlivých dynastií 223 // 34. Zvláštní znaky královské a státní moci 224 // 35. Války a způsoby jejich vedení u různých národů 239 // 36. Daně a příčina nízkých a vysokých daňových příjmů 248 // 37. Vybírání celních poplatků v koncovém období dynastie 250 // 38. Obchodní činnost vládce škodí jeho poddaným a je katastrofální pro daňový výnos 251 // 39. Bohatství vládce a jeho družiny se dostavuje pouze ve středním období panování dynastie 254 // 40. Snižování platů znamená snižování daňového výnosu 258 // 41. Tyranie působí zkázu civilizace 259 // 42. Důvody, proč přístup k vládci je omezen a proč při stárnutí dynastie se toto omezení zdůrazňuje 265 //

43. Rozdělení jediné dynastie ve dvě 267 // 44. Jakmile se zmocní stárnutí dynastie, nelze je nijak zastavit 270 // 45. Způsoby rozkladu dynastie 271 // 46. Autorita dynastie na počátku roste, v následujících obdobích klesá, až se úplně rozloží a zmizí 275 // 47. Způsoby vzniku nové dynastie 279 // 48. Nová dynastie získává převahu nad panující dynastií vytrvalostí, nikoli náhlou akcí 280 // 49. Ke konci dynastie existuje velká lidnatost a epidemie a hladomory jsou časté 284 // 50. Lidská civilizace potřebuje pro svou organizaci politické vedení 286 // 52. Předvídání budoucnosti dynastií a národů 287 // KAPITOLA ČTVRTÁ // Země, města a ostatní formy usedlé kultury. Podmínky v nich vládnoucí. Základní a druhotné úvahy o tomto předmětu // 1. Dynastie jsou starší než města 292 // 2. Královská moc nutně potřebuje městskou aglomeraci 294 // 3. Jedině silná královská moc může vystavět velká města a zbudovat vysoké monumenty 295 // 4. Nesmírně velké památky nejsou vystavěny jedinou dynastií 297 // 5. Co je zapotřebí při plánování měst a co se stane, když je něco z toho zanedbáno 299 // 6. Mešity a jiné kultovní stavby na světě 303 // 7. V Ifríkíji a Maghribu je málo měst a velkoměst 312 // 8. V islámských zemích nejsou stavby a budovy příliš četné 313 // 9. Stavby postavené Araby propadají až na malé výjimky rychle zkáze 314 // 10. Počátky zániku měst 315 // 11. Města a velkoměsta se liší blahobytem a obchodní činností podle rozsahu své civilizace a svého obyvatelstva 316 // 12. Ceny ve městech 320 // 13. Neschopnost beduínů usadit se ve městech s rozvinutou civilizací 323 // 14. Rozdíly v blahobytu a chudobě jsou stejné ve státech jako ve městech 324 //

15. Hromadění pozemků a statků ve městech a jejich užívání a výnosy 326 // 16. Bohatí lidé ve městech potřebují hodnosti a ochranu 327 // 17. Kultura ve městech pochází od dynastií a je pevně zakořeněna, jestliže dynastie je trvalá a pevná 328 // 18. Usedlá kultura je cílem civilizace i koncem jejího života a přináší s sebou její zkažení 332 // 19. Města, jež jsou sídly královské moci, upadají, když vládnoucí dynastie se hroutí a zaniká 337 // 20. Některá města mají řemesla, která v jiných chybějí 340 // 21. Existence kmenové soudržnosti ve velkých městech a převaha některých obyvatel nad druhými 341 // 22. Nářečí městských obyvatel 343 // KAPITOLA PÁTÁ // O způsobech obživy, jako je obchodní zisk a řemesla. // O jejich podmínkách a o jiných problémech s tím souvisejících // 1. Význam a vysvětlení pojmů obživa a zisk. Zisk je hodnota realizovaná lidskou prací 346 // 2. Různé způsoby, prostředky a metody získávání živobytí 349 // 3. Služba není přirozeným způsobem živobytí 351 // 4. Hledání skrytých a jiných pokladů není přirozeným způsobem živobytí 352 // 5. Hodnosti jsou při získávání majetku prospěšné 357 // 6. Štěstí a zisku nabývají většinou lidé úslužní a lichotníci 358 // 7. Lidé v náboženských úřadech nejsou zpravidla příliš bohatí 363 // 8. Zemědělství je způsob obživy pro slabé a beduíny 365 // 9. Význam, způsoby a různé druhy obchodování 365 // 10. Převážení zboží obchodníky 366 // 11. Hromadění zboží 367 // 12. Nízké ceny, trvají-li delší dobu, působí obchodníkům škodu 368 // 13. Jaký druh lidí se má zabývat obchodem a jaký nikoliv 370 // 14. Charakterové vlastnosti obchodníků jsou horší než vlastnosti vedoucích osobností a jsou vzdáleny mužnosti 371 //

15. Řemesla vyžadují učitele 373 // 16. Řemesla dosáhnou dokonalosti pouze tehdy, existuje-li velká a dokonalá usedlá civilizace 374 // 17. Řemesla jsou pevně zakořeněna ve městě pouze tehdy, je-li tam pevně a dlouho zakořeněna // usedlá civilizace 375 // 18. Řemesla se mohou zlepšovat a rozmnožovat jedině tehdy, je-li po nich poptávka 377 // 19. Řemesla ustupují z měst, která se blíží zániku 378 // 20. Kočovní Arabové jsou ze všech národů s řemesly nejméně obeznámeni 378 // 21. člověk, který získal návyk v určitém řemesle, je později zřídka schopen zvládnout jiné 380 // 22. Stručný výčet základních řemesel 381 // 23. Řemeslo zemědělství 382 // 24. Řemeslo stavebnictví 382 // 25. Řemeslo tesařské 387 // 26. Řemeslo tkalcovské a krejčovské 389 // 27. Řemeslo porodnické 390 // 28. Řemeslo lékařské 392 // 29. Krasopisectví a umění písařské patří k lidským řemeslům 395 // 30. Řemeslo zabývající se výrobou knih 401 // 32. Řemesla, zejména psaní a počítání, propůjčují inteligenci těm, kdo je pěstují 403 // KAPITOLA ŠESTÁ // Rozličné druhy věd. Metody vyučování a podmínky s tím spojené // 1. Schopnost člověka myslit 405 // 2. Svět věcí, které se uskutečňují činností, se materializuje myšlením 406 // 3. Experimentální intelekt a jak vzniká 409 // 4. Vědění lidských bytostí a vědění andělů 411 // 6. člověk je v podstatě nevědomý a stane se // učeným, jen získává-li znalosti 41? // 7. Vědecká výuka je řemeslem 412 // 8. Vědy jsou početné jen tam, kde je rozsáhlá civilizace a usedlá kultura vysoce rozvinutá 417 // 9. Různé vědy v současné civilizaci 418 // 10. Vědy o výkladu a čtení koránu 421 // 11. Vědy zabývající se tradicí 425 // 12. Náboženské právo a jeho části 430 //

13. Věda o základech práva a její pododdíly, dialektika a sporné otázky 437 // 14. Věda spekulativní teologie 442 // 16. Věda islámské mystiky (súíismu) 451 // 18. Různé obory intelektuálních věd 455 // 19. Vědy zabývající se čísly 460 // 20. Geometrické vědy 464 // 21. Astronomie 467 // 22. Logika 470 // 23. Fyzika 476 // 24. Lékařská věda 477 // 25. Agronomie 478 // 33. Cíle, jež je třeba mít na zřeteli při spisování a které jedině lze považovat za platné 479 // 34. Velké množství vědeckých děl je překážkou učenosti 484 // 35. Množství krátkých příruček o vědeckých předmětech škodí výuce 486 // 36. Správný postup a metoda při vědecké výuce 487 // 37. Studium pomocných věd se nemá prodlužovat a jejich problémy se nemají podrobně probírat // 38. Vyučování dětí a jeho různé metody užívané v muslimských městech // 39. Přísnost škodí studentům // 40. Cestování za vědou a styk s významnými autoritami značně zdokonaluje vzdělání // 41. Vědci jsou ze všech lidí nejvzdálenější politice a jejím způsobům // 42. Většina vědců v islámu byli Nearabové (Peršané) // 43. Pro člověka, jehož rodným jazykem není arabština, je těžší zvládnout vědy než pro rodilého Araba // 44. Vědy zabývající se arabštinou // 45. Jazyk je technický návyk // 46. Dnešní arabština je nezávislý jazyk, odlišný od jazyka Mudarů a Himjarovců // Vysvětlivky 523

(OCoLC)42155606

cnb000435486