Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 18.02.2023. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(25.5) Půjčeno:51x 
BK
Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1988

objednat
000016568
Rekat.
ÚVOD // Obecné poučení o jazyce // § 1. Řeč a_jazyk; národní jazyk. 2. Spisovná čeština, obecná čeština; místní nářečí (dialekty) a nadnářeční celky (interdialekty) ...3 // 3. Věta, slovo a tvary slov, hlásky. 4. Jazykověda; mluvnice (gramatika) a její části; ortoepie a pravopis; slovníky; nauka o slovní zásobě a o významu slov (lexikológie se sémantikou) ...5 // 5. Spisovný jazyk, jeho norma a kodifikace; jazykový sloh; styly // spisovného jazyka ...7 // 6. Soustava (systém) jazykových prostředků; plán zvukový a plán významový ...10 // 7. Vývoj jazyka; vývojová příbuznost jazyků; historickosrovnávací // metoda; porovnávání (konfrontace); typologie ...12 // Literatura ...13 // I. HLÁSKOSLOVÍ - SPISOVNÁ VÝSLOVNOST // 8. Zvuková stránka jazyka; hláskosloví ...17 // Hlásky a slabiky // 9. Hláska, foném; slabika. 10. Samohlásky (a dvojhlásky), souhlásky; hlásky slabikotvorné; slabiky otevřené a zavřené. 11. Mluvidla; článkování samohlásek a souhlásek ...17 // Samohlásky // 12. Samohlásky podle artikulace; samohlásky krátké a dlouhé; dvojhlásky. 13. Psaní samohlásek (ú, ů; i, í; y, ý; ě) 14. Délka>samohlásek ve spisovném jazyce, v obecné češtině a v nářečích; obecně // české ej, ou-, řza spisovné ý (í), ú- a é; dlouhé ó ...20 // Souhlásky // 15. Souhlásky podle účasti hlasivek, podle způsovu artikulace a podlemísta artikulace: souhlásky tvrdé a měkké. 16. Psaní souhlásek ...23 // Využití hlásek v stavbě slov a tvarů // 17. Významotvorná úloha hlásek; seskupování hlásek a změny ve // výslovnosti. 18. Rozdíly ve využívání hlásek a jejich skupení v domácích slovech pojmových i citově zabarvených a v slovech přejatých. ...27 // Střídání hlásek //
19. Střídání dlouhých a krátkých samohlásek; střídání samohlásek // jiných. Střídání souhlásek a souhláskových skupin ...31 // Změny hlásek // 20. Asimilace, disimilace; přesmykování; haplologie; stahování (kontrakce) ...34 // Přízvuk slovní // 21. Přízvuk hlavní a vedlejší. 22. Přizvukováni předložek; slova příklonná a příklonky; slova předklonná ...35 // Literatura ...37 // SPISOVNÁ VÝSLOVNOST // 23. Spisovná výslovnost (ortoepie); výslovnostní styly. 24. Spisovná // výslovnost jednotlivých hlásek; délka samohlásek ...39 // 25. Výslovnost skupení samohlásek, předložek a předpon zakončených na souhlásku před samohláskou, hlásek na začátku a na konci slova. 26. Výslovnost souhláskových skupin ...41 // 27. Výslovnost přejatých slov ...49 // Literatura ...52 // II. PRAVOPIS // 28. Písmo, pravopis; Pravidla českého pravopisu ...53 // Označování hlásek písmeny // 29. Písmo hláskové; poměr pravopisu a výslovnosti v slovech // domácích. 30. I. Psaní /, ra y. ýv slovech domácích. II. Psaní ú, ů.III. Psaní ? po retných souhláskách. IV. Psaní předložek a předpon s,z ...54 // 31. Psaní přejatých slov obecných a přejatých jmen vlastních ...64 // 32. Psaní velkých písmen ...67 // 33. Psaní zkratek a značek ...73 // 34. Hranice slov v písmu; psaní příslovečných spřežek, psaní // spojovací čárky ...74 // 35. Dělení slov ...; ...76 // 36. Rozdělovači znaménka ...77 // 37. Zásady a úkoly českého pravopisu: fonologický princip českého // pravopisu; zaznamenávací a vybavovací funkce pravopisu. Pravopis prostředkem tvarosloví a skladby. Pravopisná konvence 82 // Literatura ...85 // III. TVAROSLOVÍ (Nauka o stavbě slov) // Slovo a jeho významy // 38. Zvuková a významová stránka slova //
39. Význam věcný a významy mluvnické. Slova lexikální, lexikálně gramatická a gramatická ...87 // Způsoby tvoření slov // 40. Tvoření slov; kořen, slovotvorný základ, přípony a předpony; základové slovo, odvozené slovo; odvozování; obměny hlásek při // odvozování ...90 // 41. Skládání slov; typy složených slov ...93 // 42. Zkratky a zkratková slova ...97 // Literatura ...98 // Tvoření tvarů // 43. Tvar, kmen, koncovka; pádové koncovky, skloňování a osobní // koncovky, časování; tvary jednoduché a složené ...99 // Druhy slov // 44. Slova ohebná a neohebná. 45. Jména (podstatná, přídavná, zájmena.a číslovky) a jejich věcné a mluvnické významy; typy skloňování jmen. // 46. Slovesa, jejich věcný význam a významy mluvnické; časování sloves. 47. Neohebné druhy slov ...10148. Přehled slovních druhů; kritéria třídění a řádění slovních // druhů ...106 // Literatura ...108 // PODSTATNÁ JMÉNA // Význam a tvoření // 49. Obecná charakteristika ...109 // 50. Odvozování příponami. 51. Názvy osob, věcí, vlastností, dějů // avztahů.52.Změnadélkysamohláskyvslovotvornémzákladu ...109 // 53. Slova zdrobnělá a zveličelá ...114 // 54. Odvozování předponami ...115 // 55. Jména obecná a jména vlastní ...116 // Rod (i životnost) a číslo // 56. Jména životná a neživotná a jejich tvary ...117 // 57. Rod jmen; kolísání v rodě. 58. Tvoření jmen rodu ženského (přechylování); tvoření ženských příjmení ...118 // 59. Číslo jednotné a množné; jména hromadná, látková // a pomnožná ...122 // 60. Číslo dvojné (duál) a zbytky dvojných (duálových) tvarů 124 // Pády a jejich význam // 61. Pády. 62. Vokativ. 63. Ostatní pády a jejich platnost ve větě; pády předložkové ...125 // 64. Významy prostých pádů ...128 // Literatura ...131 //
Skloňování podstatných jmen // 66. Obecný výklad. 66. Přehled skloňování podstatných jmen a jeho vzorů ...132 // Skloňování mužské // 67. Obecná charakteristika. 68. Vzory bez koncovky (hrad, stroj // pán, muž). 69. Dvojí (trojí) koncovky u jmen neživotných a životných ...134 // 70. Kolísání mezi tvrdým a měkkým skloňováním. 71. Poznámky k jednotlivým jménům ...142 // 72. Vzory s koncovkou (předseda, soudce). 73. Poznámky k tvarům těchto vzorů ...145 // 74. Jména na -í(krejčí) & -ý (hajný) ...147 // Skloňování ženské // 75. Obecná charakteristika. // 76. Vzory (iena, růíe, píseň, kost). // 77. Koncovky těchto vzorů ...148 // 78. Poznámky ke skupinám jmen а k jednotlivým jménům vzoru // žena, růže ...150 // 79. Kolísání mezi vzory píseň a kost 80. Místní jména jako Olomouc, Boleslav, Příbram ...152 // 81. Jména neť, máti; jména na -í(paní průvodčí) ...153 // Skloňování střední // 82. Obecná charakteristika. 83. Vzory (město, moře, stavení, kuře) // 84. Dvojí koncovky u některých jmen ...154 // 85. Jména vzoru kuře. 86. Poznámky k tvarům skupiny jmen // semeno, rameno aj. a jmen jednotlivých ...157 // Obměny hlásek v kmeni při skloňování podstatných // jmen // 87. Střídání souhlásek, střídání dlouhých a krátkých samohlásek // v kmeni; pohybné e ...158 // Zvláštní skupiny skloňování podstatných jmen // 88. Skloňování poqmožných jmen míst a svátků ...162 // 89. Skloňování příjmení a jmen ...164 // 90. Skloňování podstatných jmen cizího původu: Г. Obecná a vlastní jména místní ...166 // H. Vlastní jména osobní ...168 // III. Některá jména původu latinského a řeckého ...170 // 91. Přejatá podstatná jména nesklonná ...174 // Literatura ...176 //
PŘÍDAVNÁ JMÉNA // Význam a tvoření // 92. Obecná charakteristika. Přídavná jména neodvozená, odvozená; významy odvozených přídavných jmen; přídavná jména jakostní a vztahová ...17793. Odvozování přídavných jmen od jmen podstatných, od // sloves, od jmen přídavných, z příslovcí příponami; tvoření předponové ...178 // Stupňování // 94. Tvoření druhého a třetího stupně; stupňování opisné 186 // Tvary a jejich významy // 95. Význam tvarů; tvary složené a jmenné. Zpodstatnělá přídavná jména ...188 // Skloňování přídavných jmen // 96. Obecná charakteristika. 97. Tvary základní (vzor mladý a jarní). 98. Tvary jmenné (šťasten) 99. Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích (otcův, matčin) ...190 // Literatura ...196 // ZÁJMENA // Význam a druhy; tvary a jejich významy // 100. Obecná charakteristika; rozdělení zájmen podle významu.101. // Zájmena osobní a zájmena přivlastňovací. 102. Zájmena ukazovací, tázací a vztažná. 103. Zájmena neurčitá a vymezovací; zájmena záporná. 104. Mluvnické významy zájmen ...196 // Skloňování zájmen // 105. Obecná charakteristika. 106. Zájmena bezrodá (já, ty, se) 107. // Zájmena rodová: a) Skloňování zájmenné (ten, náš). 108. Zájmeno třetí osoby a vztažné zájmeno ycnž; zájmeno všechen ...203 // 109. b) Skloňování podle přídavných jmen. 110. Skloňování zájmen přivlastňovacích (můj, tvůj svůj) ...208 // Literatura ...210 // ČÍSLOVKY // Význam a druhy // 111. Číslovky základní, řadové, druhové a násobné ...211Tvary a jejich užívání // 112. Mluvnické významy číslovek; spojování s počítaným předmětem 213 // Skloňování číslovek // 113. Skloňování číslovek řadpvých, druhových a násobných. //
114. Skloňování číslovek základních. 115. Tvary číslovek neurčitých ...215 // Literatura ...218 // SLOVESA // Význam a tvoření // 116. Obecná charakteristika; slovesa předmětová (přechodná, nepřechodná), bezpředmětová; slovesa zvratná. 117. Slovesa plnovýznamová; slovesa pomocná (způsobová a fázová); slovesa sponová ...219 // 118. Tvoření sloves příponami a předponami ...222 // Vid // 119. Slovesný vid (obecně). 120. Slovesa dokonavá a nedokonavá a jejich tvarová podoba. 121. Užívání sloves podle vidu dokonavého a nedokonavého ...224 // 122. Slovesa násobená a nenásobená. 123. Způsoby slovesného děje ...231 // Literatura ...234 // Rod slovesný a zvratná slovesa // 124. Rod slovesný; činný a trpný; vyjádření trpného rodu zvratnou podobou a opisným tvarem trpným ...235 // 125. Jiný poměr slovesného děje k podmětu ...239 // 126. Zvratná podoba slovesná. 127. Zvratná slovesa. 128. Mnohovýznamovost zvratné podoby slovesné ...240 // Literatura ...244 // Tvary určité a neurčité. Osoba, číslo, čas a způsob u tvarů určitých // 129. Tvary určité a neurčité, jednoduché a složené ...244 // A. Osoba a číslo // 130. Osoba a číslo; využití osoby a čísla; prostředky vyjádření.. 247B. Čas // 131. Čas přítomný, budoucí a minulý. 132. Význam tvarů vyjadřujících tyto časy. 133. Čas relativní (poměrný) ...248 // C. Způsob // 134. Způsob oznamovací, rozkazovací a podmiňovací (kondicionál) ...253 // Literatura ...256 // Tvary neurčité a jejich význam // 135. Infinitiv; jeho význam a užití ...257 // Literatura ...260 // 136. Přechodníky podle významu. 137. Tvoření přechodníku přítomného a minulého ...260 // 138. Příčestí minulé a příčestí trpné ...264 // 139. Přídavná jména slovesná ...266 //
140. Podstatné jméno slovesné ...267 // Literatura ...268 // Tvoření tvarů slovesných (časování) // 141. Tvary jednoduché a složené ...268 // A. Tvary jednoduché // 142. Tvoření tvarů určitých koncovkami osobními (tvary přítomné). // Tvoření tvarů způsobu rozkazovacího. Tvoření tvarů // neurčitých ...269 // 143. Kmen přítomný a minulý ...271 // 144. Třídění typů časování sloves podle tvaru 3. os. jedn. čísla přítomného času ...272 // 145. Skupiny sloves podle kmene minulého. 146. Přehled skupin // sloves podle kmene minulého ...274 // 147. Přehled tříd a vzorů pravidelných sloves ...276 // Třída první // 148. Zařadění sloves. 149. Vzory tvrdé nese, bere. 150. Vzor měkký // maže. 151. Vzory smíšené peče, umře ...277Třída druhá // 152. Zařadění sloves. 153. Vzory tiskne, mine. 154. Vzor nepravidelný začne, zajme ...284 // Třída třetí // 155. Zařadění sloves. 156. Vzory kryje, kupuje ...291 // Třída čtvrtá // 157. Zařadění sloves. 158. Vzory prosí, trpí sází ...294 // Třída pátá // 159. Vzor dělá ...298 // Slovesa nepravidelná // 160. Být, jíst, vědět chtít ...299 // B. Tvary složené // 161. Čas budoucí, čas minulý, kondicionál, opisné tvary trpné ...303 // Literatura ...305 // PŘÍSLOVCE // 162. Význam a tvoření; příslovečné spřežky ...305 // 163. Stupňování příslovcí ...310 // Literatura ...311 // PŘEDLOŽKY // 164. Význam předložek; předložky vlastní a nevlastní. 165. Vokaiizace neslabičných předložek a slabičných zakončených na // souhlásku ...311 // 166. Vazby předložek. 167. Užívání předložek. 168. Opakování // předložek ve výrazech několikanásobných a rozvitých ...314 // Literatura ...317 // SPOJKY A ČÁSTICE // 169. Spojky souřadicí a podřadicí ...317 // 170. Částice ...318 // Literatura ...319 //
CITOSLOVCE // 171. Význam citoslovcí; jejich úloha ve větě // 319IV. SKLADBA // Věta a souvětí // 172. Obecný výklad ...322 // Druhy vět podle postoje mluvčího // 173.Větyoznamovací,tázacíažádací;větyzvolací. Modálnost ...323 // 174. Věty kladné a záporné. Zápor větný (obecný, částečný); zápor členský . 326 // Literatura ...328 // Mluvnická stavba věty // A. Větné vztahy a větné členy // 175. Mluvnický vztah větný (syntaktický). Skladební dvojice; členy skladebních dvojic; člen řídící a závislý. Vyjadřování závislosti: shoda, řízenost, nevyjádřenost zvláštním tvarem. Přiřazování větných členů; vztah přiřazování ...329 // 176. Část podmětová a přísudková; vztah přisuzování. 177. Větné členy rozvíjející; vztah určování; rozvitý větný člen; těsné a volné spojení větných členů; osamostatněný větný člen ...333 // 178. Několikanásobný větný člen; významový poměr mezi členy několikanásobného větného členu ...336 // 179. Skladební dvojice vyšší ...338 // Literatura ...340 // B. Věty podle členitosti // 180. Věta dvojčlenná a jednočlenná; typy vět jednočlenných ...340 // C. Zvláštnosti větného členění // 181. Oslovení a citoslovce ve větě; samostatný větný člen; vsuvka. // 182. Věta neúplná, věta nedokončená. 183. Anakolut, kontaminace. zeugma, atrakce ...343 // D. Pořádek slov // 184. Pořádek slov; aktuální (kontextové) členění věty; postavení přívlastku a přístavku; postavení příklonek ...349 // E. Zvuková stránka věty // 185. Zvukové prostředky věty: větný úsek; větný přízvuk a důraz; pauza; větná melodie (intonace) ...352 // Literatura ...353 //
Věta jednoduchá // 186. Věta holá, rozvitá, věta s několikanásobným podmětem nebo přísudkem ...355 // Základní členy větné // 187. Podmět a přísudek. 188. Podmět vyjádřený, nevyjádřený; zájmenný podmět; podmět všeobecný a neurčitý. 189. Přísudek slovesný a jmenný (se sponou a beze spony) ...356 // 190. Shoda přísudku (slovesného a jmenného) s podmětem. 191. // Shoda přísudku s několikanásobným podmětem ...360 // 192. Základní člen věty jednočlenné ...365 // Rozvíjející členy větné // 193. Obecný výklad ...366 // Předmět // 194. Předmět; předmětové vazby; předmět několikanásobný a rozvitý; druhý (dativní) předmět ...367 // Přívlastek a přístavek // 195. Přívlastek shodný, neshodný; přívlastek několikanásobný a rozvitý; přívlastek těsný a volný; postavení přívlastku ...372 // 196. Přístavek a jeho druhy; různá pojetí přístavku ...377 // Doplněk // 197. Doplněk shodný, neshodný; doplněk několikanásobný // a rozvitý; různá pojetí doplňku ...379 // Příslovečné určení // 198. Příslovečné určení a jeho druhy; příslovečné určení několikanásobné a rozvité ...381 // Literatura ...384Polovětné konstrukce // 199. Obecný výklad. 200. Přechodníkové konstrukce; infinitivní konstrukce; konstrukce se slovesným přídavným jménem 385 // Literatura ...389 // Souvětí // 201. Souvětí souřadné a podřadné; spojovací výrazy v souvětí; pořádek vět v souvětí ...389 // Souvětí podřadné // 202. Věta řídící a závislá, hlavní a vedlejší; věty spojkové a vztažné. // 203. Třídění vět vedlejších podle mluvnického vztahu; podle obsahu (věty obsahové a doplňovací) ...391 // 204. Věta podmětná, předmětná, přívlastková, doplňková přísudková ...393 //
205. Vedlejší věty příslovečné: věta místní, časová, způsobová příčinná (důvodová), účelová, podmínková, přípustková ...396 // Souvětí souřadné // 206. Poměr a spojení vět v souvětí souřadném; třídění souvětí souřadných ...403 // 207. Souvětí slučovací, stupňovací, odporovací, vylučovací // důsledkové a příčinné (důvodové), vysvětlovači ...404 // 208. Spojování vět v souvětí souřadném spojovacím výrazem // bez spojovacího výrazu ...407 // Složité souvětí // 209. Pojetí a vymezení; typy složitých souvětí; perioda — 407 // Volné spojení vět. Řeč a otázka přímá // 210. Volné spojení vět ...411 // 211. Řeč (otázka) přímá a nepřímá; řeč polopřímá ...412 // Literatura ...414 // Dodatek první // O SLOVNÍ ZÁSOBĚ A O VÝZNAMU SLOV // Slovní zásoba; její seskupení a vývoj // 212. Slovo a pojmenování; pojmenování jednoslovná a víceslovná (sousloví); pojmenování popisná a značková. Slovní zásoba 416213. Skupiny slov podle společného kořene, podle odvozovacích prostředků a podle slovních druhů, podle významového obsahu věcného a podle logických vztahů, podle společného pracovního úseku nebo zájmu (terminologie, slangy), podle postoje mluvčího k vyjadřovanému obsahu a podle míry a rozsahu užívání slov.. 417 // 214. Změny v slovní zásobě: slova nová, zastaralá a zastarávající archaismy ...422 // 215. Způsoby obohacování slovní zásoby ...424 // Význam slova a jeho obměny // 21b. Obecný význam slova. 217. Spojení slov: volné a těsné; složité pojmenování. sousloví; spojení vazebné, frazeologické a rčení ...426 // 218. Jména vlastní. 219. Jména osobní: rodná jména a příjmení. // 220. Jména místní ...428 //
221. Slova jednoznačná a mnohoznačná (význam základní a druhotný; význam přenesený). 222. Slova stejně znějící (homonyma). // 223. Slova souznačná (synonyma) ...432 // 224. Citové zabarvení slov. 225. Rozlišení slov a jejich významů // podle dalších hledisek ...436 // Literatura ...438 // Dodatek druhý // O SLOHU // 226. Pojem a podstata slohu. 227. Slohotvorní činitelé: individuální (subjektivní) a objektivní ...441 // 228. Sloh projevů mluvených a psaných ...443 // 229. Styly spisovného jazyka: hovorový, odborný, publicistický a umělecký ...445 // 230. Slohové rozlišení jazykových prostředků ...447 // 231. Slohové vrstvy a výběr ze synonymnícb prostředků slovních. // 232. Výběr ze synonymních prostředků mluvnických: synonymní podoby hláskové, dvojice slovotvorné a tvarové; synonymní prostředky vyjadřování mluvnických významů; výběr mezi slovními druhy; synonymní prostředky syntaktické; synonymita spojek.. 447 // 233. Slohové postupy a útvary: zpráva a oznámení; popis a vypravování; výklad, pojednání a úvaha; útvary řečnické ...456 // 234. Obecné vlastnosti slohu ...458235. Nauka o slohu (stylistika) // Literatura ...459 // Dodatek třetí // O VÝVOJI ČESKÉHO JAZYKA // 236. Jazyk se vyvíjí, mění. 237. Marxistické pojetí jazyka a jeho // vývoje. 238. Vznik lidské řeči ...461 // 239. Počátky českého jazyka; čeština a slovanské jazyky; jazyk // praslovanský; jazyk staroslověnský ...463 // 240. Zvuková podoba staré češtiny a změny v ní. 241. Mluvnická // stavba staré češtiny a změny v ní ...465 // 242. První fáze vývoje českého jazyka v období feudálním (do konce 14. století). 243. Druhá a třetí fáze tohoto vývoje (v období husitském a za humanismu). 244. Čtvrtá fáze (v období pobělohorském) ...472 //
245. Česká nářečí a jejich skupiny: nářečí česká, středomoravská (hanácká), východomoravská (moravskoslovenská) a slezská (lašská) ...478 // 246. Nadnářeční celky (interdialekty). Obecná čeština a její základní znaky; její poměr k hovorové podobě spisovné ...481 // 247. Spisovná čeština v období přechodu k řádu kapitalistickému (do r. 1848). 248. Vývoj spisovné češtiny po r. 1848 ...484 // 249. Rozvoj spisovné češtiny s nástupem socialismu ...487 // 250. Vývoj českého pravopisu ...488 // 251. Základní práce o českém jazyce ...491 // Poznámka ke 4. vydání ...497 // Rejstřík věcný ...499 // Rejstřík slova tvarů ...541 // Seznam zkratek ...567 // Obsah ...569
cnb000041612

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC