.

0 (hodnocen0 x )

(1.6) Půjčeno:13x 

BK

Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1970

559 stran : 22 cm

000016784

Obecné pojmy // § 1. Řeč a jazyk; jazyk národní. 2. Spisovná čeština, obecná čeština; místní nářečí (dialekty) a nadnářeční celky (interdialekty) ...3 // 3. Složky jazykového vyjadřování: věta, slovo a tvary slov, hlásky. 4. Jazykoveda; mluvnice (gramatika) a její části; ortoepie a pravopis; slovníky; nauka o slovní zásobě a o významu slov (lexikológie se sémantikou) ...5 // 5. Spisovný jazyk, jeho norma a kodifikace; jazykový sloh; styly // spisovného jazyka ...7 // 6. Soustava (systém) jazykových prostředků; plán zvukový a // plán významový. 7. Vývoj jazyka; vývojová příbuznost jazyků; historickosrovnávací metoda; porovnávání (konfrontace); typologie ...10 // Literatura ...13 // I. HLÁSKOSLOVÍ - SPISOVNÁ VÝSLOVNOST // 8. Zvukové prostředky jazyka; hláskosloví ...16 // Hlásky a slabiky // 9. Hláska, foném; slabika. 10. Samohlásky (a dvojhlásky), souhlásky; hlásky slabikotvorné; slabiky otevřené a zavřené. // II. Mluvidla; článkování samohlásek a souhlásek ...16 // Samohlásky // 12. Samohlásky podle artikulace; samohlásky krátké a dlouhé; dvojhlásky. 13. Psaní samohlásek (ú, ů; i, ž; y, ý; ě). 14. Délka samohlásek ve spisovném jazyce, v obecné češtině a v nářečích; obecně české ej, ou-, í za spisovné ý (í), ú- a é; dlouhé ó ...19 // Souhlásky // 15. Souhlásky podle účasti hlasivek, podle způsobu artikulace a podle místa artikulace; souhlásky tvrdé a měkké. 16. Psaní souhlásek ...23 // 547 Využití hlásek v stavbě slov a tvarů // 17. Významotvorná úloha hlásek; seskupování hlásek a změny ve výslovnosti. 18. Rozdíly v seskupování hlásek v domácích slovech pojmových i citově zabarvených a v slovech cizích ...27 //

Střídání hlásek // 19. Střídání dlouhých a krátkých samohlásek; střídání samohlásek jiných. Střídání souhlásek a souhláskových skupin ...30 // Změny hlásek // 20. Asimilace, disimilace; přesmykování; haplologie; stahování 32 // Literatura ...33 // Přízvuk slovní // 21. Přízvuk hlavní a vedlejší. 22. Přizvukováni předložek; slova příklonná a príklonky; slova předklonná ...35 // Literatura ...37 // SPISOVNÁ VÝSLOVNOST // 23. Spisovná výslovnost; ortoepie. 24. Spisovná výslovnost jednotlivých hlásek, délka samohlásek ...38 // 25. Výslovnost skupení samohlásek, předložek a předpon zakončených na souhlásku před samohláskou, hlásek na začátku a na konci slova. 26. Výslovnost souhláskových skupin ...40 // 27. Výslovnost přejatých slov ...47 // Literatura ...51 // II. PRAVOPIS // 28. Písmo, pravopis ...52 // Označování hlásek písmeny // 29. Písmo hláskové; poměr pravopisu a výslovnosti v slovech domácích. 30. I. Psaní i, í, a y, ý v domácích slovech. II. Psaní ú, ů. III. Psaní ě po retných souhláskách. IV. Psaní předložek a předpon s, z ...53 // 31. Psaní přejatých slov obecných a přejatých jmen vlastních ...63 // 32. Psaní velkých písmen ...67 // 33. Psaní zkratek a značek ...72 // 34. Hranice slov v písmu: psaní příslovečných spřežek, psaní spojovací čárky ...74 // 35. Dělení slov ...76 // 36. Rozdělovací znaménka ...77 // 37. Zásady a úkoly českého pravopisu: fonologický princip českého pravopisu; zaznamenávací a vybavovací funkce pravopisu. Pravopis prostředkem tvarosloví a skladby. Pravopisné jevy dané konvencí ...81 // Literatura ...85 // III. TVAROSLOVÍ (Nauka o stavbě slov) // Slovo a jeho významy // 38. Zvuková a významová stránka slova.

39. Významy slovní a mluvnické. Slova lexikální, lexikálně gramatická a gramatická ...86 // Způsoby tvoření slov // 40. Tvoření slov; odvozování: slovní základ, přípony a předpony; obměny hlásek při odvozování ...89 // 41. Skládání slov ...92 // 42. Zkratky a zkratková slova ...95 // Literatura ...96 // Tvoření tvarů // 43. Tvar, kmen, koncovka; skloňování a časování; tvary jednoduché a složené ...97 // Druhy slov // 44. Slova ohebná a neohebná. 45. Jména (podstatná, přídavná, zájmena a číslovky) a jejich slovní a mluvnické významy; typy skloňování jmen. 46. Slovesa, jejich slovní význam a významy mluvnické; časování sloves. 47. Neohebné druhy slov ...99 // 48. Přehled slovních druhů; kritéria třídění a řadění slovních druhů ...103 // Literatura ...105 // PODSTATNÁ JMÉNA // Význam a tvoření // 49. Obecná charakteristika ...106 // 50. Odvozování příponami. 51. Tvoření názvů osob, věcí, vlastností, dějů a vztahů. 52. Změna délky samohlásky v základu // slova ...106 // 549 53. Slova zdrobnělá a zveličelá ...111 // 54. Odvozování předponami ...112 // 55. Jména obecná a jména vlastní ...113 // Rod (i životnost) a číslo // 56. Jména životná a neživotná a jejich tvary ...114 // 57. Rod jmen; kolísání v rodě. 58. Tvoření jmen rodu ženského (přechylování) ; tvoření ženských příjmení ...115 // 59. Číslo jednotné a množné; jména hromadná, látková a pomnožná .... .119 // 60. Číslo dvojné (duál) a zbytky dvojných (duálových) tvarů 121 // Pády a jejich význam // 61. Pády. 62. Vokativ. 63. Ostatní pády a jejich platnost ve větě; pády předložkové ...122 // 64. Významy prostých pádů ...126 // Literatura ...129 // Skloňování podstatných jmen // 65. Obecný výklad.

66. Přehled skloňování podstatných jmen a jeho vzorů ...129 // Skloňování mužské // 67. Obecná charakteristika. 68. Vzory bez koncovky (hrad, stroj, pán, muž). 69. Dvojí (trojí) koncovky těchto vzorů u jmen neživotných a životných ...131 // 70. Kolísání mezi tvrdým a měkkým skloňováním. 71. Poznámky k jednotlivým jménům ...139 // 72. Vzory s koncovkou (předseda, soudce). 73. Koncovky těchto vzorů ...142 // 74. Jména na -í (krejčí) a -ý (hajný) ...144 // Skloňování ženské // 75. Obecná charakteristika. 76. Vzory (žena, nůše, píseň, kost). // 77. Koncovky těchto vzorů ...144 // 78. Poznámky ke skupinám jmen а k jednotlivým jménům vzoru žena, nůše ...147 // 79. Kolísání mezi vzory píseň a kost. 80. Místní jména jako Olomouc, Boleslav ...149 // 81. Jména ne(, máti; jména na -í (paní, průvodčí) ...150 // Skloňování střední // 82. Obecná charakteristika. 83. Vzory (město, moře, stavem) 84. Koncovky těchto vzorů ...151 // 550 85. Jména typu kuře. 86. Poznámky ke skupinám jmen (jako nebe, semeno/sémě aj.) а k jednotlivým jménům ...154 // Obměny hlásek v kmeni při skloňování podstatných jmen // 87. Střídání souhlásek; střídání dlouhých a krátkých samohlásek v kmeni; pohybné e ...156 // Zvláštní skupiny skloňování podstatných jmen // 88. Skloňování pomnožných jmen míst a svátků ....160 // 89. Skloňování příjmení a jmen ...161 // 90. Skloňování podstatných jmen cizího původu: // I. Obecná a vlastní místní ...163 // II. Vlastní osobní ...166 // III. Původu latinského a řeckého ...168 // 91. Přejatá podstatná jména nesklonná ...172 // Literatura ...174 // PŘIDAVNA JMÉNA // Význam a tvoření // 92. Obecná charakteristika. Významy přídavných jmen podle tvoření; přídavná jména jakostní a vztahová ...174 //

93. Odvozování přídavných jmen od jmen podstatných, od sloves, od jmen přídavných, z příslovcí příponami; tvoření předponové ...176 // Stupňování // 94. Tvoření druhého a třetího stupně; stupňování opisné ...184 // Tvary a jejich významy // 95. Význam tvarů; tvary složené a jmenné. Zpodstatnělá přídavná jména ...186 // Skloňování přídavných jmen // 96. Obecná charakteristika. 97. Tvary složené (vzor mladý a jarní). 98. Tvary jmenné. 99. Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích ...188 // Literatura ...193 // ZÁJMENA // Význam a druhy; tvary a jejich významy // 100. Obecná charakteristika; rozdělení zájmen podle významu. // 101. Zájmena osobní a zájmena přivlastňovací. 102. Zájmena // ukazovací, tázací a vztažná. 103. Zájmena neurčitá a vymezovací; zájmena záporná. 104. Mluvnické významy zájmen . .193 // 551 Skloňování zájmen // 105. Obecná charakteristika. 106. Zájmena bezrodá (já, ty, se). // 107. Zájmena rodová: a) skloňování zájmenné (ten, náš). // 108. Zájmeno třetí osoby a vztažné zájmeno jenž; zájmeno všechen // 109. b) Skloňování podle přídavných jmen. 110. Zájmena přivlastňovací // Literatura // ČÍSLOVKY // Významy a druhy // 111. Význam a druhy // Tvary a jejich užívání // 112. Mluvnické významy číslovek; spojování s počítaným předmětem // Skloňování číslovek // 113. Skloňování číslovek řadových, druhových a násobných. // 114. Skloňování číslovek základních. 115. Tvary číslovek neurčitých // Literatura // SLOVESA // Význam a tvoření // 116. Obecná charakteristika; slovesa předmětová (přechodná, nepřechodná), bezpředmětová; slovesa zvratná. 117. Slovesa // plnovýznamová; slovesa pomocná: způsobová, fázová a sponová //

118. Tvoření sloves příponami a předponami // Vid // 119. Slovesný vid (obecně). 120. Slovesa dokonavá a nedokonavá. 121. Užívání sloves podle vidu dokonavého a nedokonavého // 122. Slovesa násobená a nenásobená. 123. Jiné odstíny průběhu děje // Literatura // Rod slovesný a zvratná slovesa // 124. Rod slovesný, činný a trpný // 125. Různý jiný poměr slovesného děje k podmětu // 126. Zvratná podoba slovesa. 127. Zvratná slovesa. 128. Mnohovýznamovost zvratné podoby slovesné ...236 // Literatura ...240 // Tvary určité a neurčité. Osoba, číslo, čas a způsob u tvarú určitých // 129. Tvary určité a neurčité, jednoduché a složené ...240 // A. Osoba a číslo // 130. Osoba a číslo; využití osoby a čísla; prostředky vyjádření 243 // 131. Čas přítomný, budoucí a minulý. 132. Význam tvarů času. // 133. Čas relativní (poměrný) ...245 // C. Způsob // 134. Způsob oznamovací, rozkazovací a podmiňovací (kondicionál) ...249 // Literatura ...253 // Tvary neurčité a jejich význam // 135. Infinitiv; jeho význam a užití ...253 // Literatura ...256 // 136. Přechodníky podle významu. 137. Tvoření přechodníků . 256 // 138. Příčestí minulé a příčestí trpné ...260 // 139. Přídavná jména slovesná ...262 // 140. Podstatné jméno slovesné ...263 // Tvoření tvarů slovesných (časování) // 141. Tvary jednoduché a složené ...264 // A. Tvary jednoduché // 142. Tvoření tvarů určitých koncovkami osobními (tvary přítomné). Tvoření tvarů způsobu rozkazovacího. Tvoření tvarů /neurčitých ...265 // 143. Kmen přítomný a minulý ...267 // 144. Třídění typů časování sloves podle tvaru 3. os. jedn. čís. přítomného času ...268 // 145. Skupiny sloves podle kmene minulého. 146. Přehled skupin sloves podle kmene minulého ...270 //

147. Přehled tříd a vzorů pravidelných sloves ...271 // 553 Třída první // 148. Zařadění sloves. 149. Vzory tvrdé nese, bere. 150. Vzor měkký maže. 151. Vzory smíšené peče, umře ...273 // Třída druhá // 152. Zařadění sloves. 153. Vzory tiskne, mine ...279 // 154. Vzor nepravidelný začne (zajme) ...283 // Třída třetí // 155. Zařadění sloves. 156. Vzory kryje, kupuje ...286 // Třída čtvrtá // 157. Zařadění sloves. 158. Vzory prosí, trpí, sází ...288 // Třída pátá // 159. Vzor dělá ...292 // Slovesa nepravidelná // 160. Být(i), jíst(i), vědět(i), chtít(i) ...294 // B. Tvary složené // 161. Čas budoucí, čas minulý, kondicionál, opisné tvary trpné 296 // PŘÍSLOVCE // 162. Význam a tvoření; příslovečné spřežky ...299 // 163. Stupňování příslovcí ...303 // Literatura ...304 // PŘEDLOŽKY // 164. Význam předložek; předložky vlastní a nevlastní. 165. Neslabičné předložky a slabičné zakončené na souhlásku rozšířené o samohlásku (vokalizované) ...305 // 166. Vazby předložek. 167. Užívání předložek. 168. Opakování // předložek ve výrazech několikanásobných a rozvitých ...306 // Literatura ...309 // SPOJKY A ČÁSTICE // 169. Spojky souřadicí a podřadicí ...310 // 170. Částice ...311 // Literatura (o částicích) ...311 // CITOSLOVCE // 171. Význam citoslovcí; jejich úloha ve větě ...312 // 554 IV. SKLADBA // Věta a souvětí // 172. Obecný výklad // Druhy vět // 173. Věty oznamovací, tázací, žádací a věty zvolací // 174. Věty kladné a záporné. Zápor větný (obecný, částečný); zápor členský // Literatura (o záporu) // Mluvnická stavba věty // A. Větné vztahy a větné členy //

175. Mluvnický vztah větný. Větné dvojice; členy větných dvojic; člen řídící a závislý. Vyjadřování závislosti: shoda, řízenost, nevyjádřenost zvláštním tvarem. Přiřazování větných členů; vztah přiřazování // 176. Část podmětová a přísudková; vztah přisuzování. 177. Větné členy rozvíjející; vztah určování; těsné a volné spojení větných členů // 178. Několikanásobný větný člen // 179. Větné dvojice vyšší // Literatura // B. Členitost věty a odchylky od pravidelného větného členění // 180. Věta dvojčlenná a jednočlenná; typy vět jednočlenných // 181. Oslovení a citoslovce ve větě // 182. Další zvláštnosti větného členění: věta neúplná, věta nedokončená, vsuvka, samostatný větný člen. 183. Anakolut, kontaminace, zeugma, atrakce // C. Počátek slov; zvukové prostředky vět // 184. Počátek slov; aktuální členění věty; postavení přívlastku a přístavku; postavení příklonek // 185. Zvukové prostředky věty; větný přízvuk a důraz; melodie (intonace) // Literatura // Věta jednoduchá // 186. Věta holá, rozvitá, věta s několikanásobným podmětem nebo přísudkem // Základní členy větné // 187. Podmět a přísudek. 188. Podmět vyjádřený, nevyjádřený; podmět všeobecný a neurčitý. 189. Přísudek slovesný a jmenný (se sponou a beze spony) ...344 // 190. Shoda přísudku s podmětem (obecně). 191. Shoda přísudku s několikanásobným podmětem ...348 // 192. Základní člen věty jednočlenné ...353 // Rozvíjející členy větné // 193. Obecný výklad ...354 // Předmět // 194. Předmět; předmětové vazby; předmět několikanásobný a rozvitý; druhý (dativní) předmět ...354 //

Přívlastek a přístavek // 195. Přívlastek shodný, neshodný; přívlastek několikanásobný a rozvitý; přívlastek těsný a volný; postavení přívlastku ...360 // 196. Přístavek a jeho druhy; různá pojetí přístavku ...365 // Doplněk // 197. Doplněk shodný, neshodný; doplněk několikanásobný a rozvitý; různá pojetí doplňku ...366 // Příslovečné určení // 198. Příslovečné určení a jeho druhy; příslovečné určení několikanásobné a rozvité ...369 // Literatura ...372 // Vazby (konstrukce) přechodníkové; vazby (konstrukce) s infinitivem // 199. Vazba (konstrukce) přechodníková. 200. Vazba (konstrukce), s infinitivem — Polovětné-vazby ...373 // Literatura ...374 // Souvětí // 201. Souvětí souřadné a podřadné; spojovací výrazy v souvětích; pořádek vět v souvětí ...375 // Souvětí podřadné // 202. Věta řídící a závislá, hlavní a vedlejší; věty spojkové a // vztažné. 203. Třídění vět vedlejších podle mluvnického vztahu; podle obsahu (věty obsahové a doplňovací) ...377 // 204. Věta podmětná, předmětná, přívlastková, doplňková, přísudková ...379 // 556 205. Vedlejší věty příslovečné: věta místní, časová, způsobová, příčinná (důvodová), účelová, podmínková, přípustková ...381 // Souvětí souřadné // 206. Poměr a spojení vět v souvětí souřadném; třídění souvětí souřadných ...387 // 207. Souvětí slučovací, stupňovací, odporovací, vylučovací, důsledkové a příčinné (důvodové), vysvětlovací ...388 // 208. Přiřazování vět v souvětí souřadném ...391 // Složité souvětí // 209. Typy složitých souvětí; perioda ...392 // Volné spojení vět. Řeč a otázka přímá // 210. Volné spojení vět ...395 // 211. Řeč (otázka) přímá a nepřímá; řeč polopřímá 396 // Literatura ...397 //

Dodatek první // O SLOVNÍ ZÁSOBĚ A O VÝZNAMU SLOV // Slovní zásoba; její seskupení a vývoj // 212. Slovo a pojmenování; pojmenování jednoslovná a víceslovná (sousloví). Slovní zásoba ...399 // 213. Skupiny slov podle společného základu slovního, podle odvozovacích prostředků a podle slovních druhů, podle významového obsahu věcného a podle logických vztahů, podle společného pracovního úseku nebo zájmu (terminologie, slangy), podle // postoje mluvčího k vyjadřovanému obsahu a podle míry a rozsahu užívání slov ...400 // 214. Změny v slovní zásobě: slova nová, zastaralá a zastarávající, archaismy ...405 // 215. Způsoby obohacování slovní zásoby ...407 // Význam slova a jeho obměny // 216. Obecný význam slova. 217. Spojení slov, volné a těsné (složité pojmenování, sousloví; spojení vazebné, frazeologické a rčení) ...409 // 218. Jména vlastní. 219. Jména osobní: rodná jména a příjmení. // 220. Jména místní ...412 // 557 221. Slova jednoznačná a mnohoznačná (význam základní a // druhotný; přenesený). 222. Slova stejně znějící (homonyma). // 223. Slova souznačná (synonyma) ...415 // 224. Citové zabarvení slov. 225. Jiné rozdíly mezi slovy a jejich významy ...419 // Literatura ...422 // Dodatek druhý // O SLOHU // 226. Pojem a podstata slohu. 227. Slohotvorní činitelé: individuální (subjektivní) a objektivní ...424 // 228. Sloh projevů mluvených a psaných ...426 // 229. Styly spisovného jazyka: hovorový, odborný, publicistický a umělecký ...428 // 230. Slohové rozlišení jazykových prostředků ...430 // 231. Slohové vrstvy a výběr ze synonymních prostředků slovních.

232. Výběr ze synonymních prostředků mluvnických: synonymní podoby hláskové, dvojice slovotvorné a tvarové; synonymní prostředky uvnitř mluvnických kategorií; výběr mezi slovními druhy; synonymní prostředky syntaktické; synonymita spojek ...430 // 233. Slohové útvary: prostě sdělovací, popis a vypravování; pojednání a úvaha; útvary řečnické ...440 // 234. Obecné vlastnosti slohu ...441 // 235. Nauka o slohu (stylistika) ...441 // Literatura ...442 // Dodatek třetí // O VÝVOJI ČESKÉHO JAZYKA // 236. Jazyk se vyvíjí, mění. 237. Marxistické pojetí jazyka a jeho vývoje. 238. Vznik lidské řeči ...444 // 239. Počátky českého jazyka; čeština a slovanské jazyky; jazyk praslovanský ...446 // 240. Zvuková podoba staré češtiny a změny v ní. 241. Mluvnická stavba staré češtiny a změny v ní ...448 // 242. Vývoj českého jazyka v období feudálním: do konce 14. // století; 243. V období husitském a za humanismu; 244. V období pobělohorském ...456 // 558 245. Česká nářečí a jejich skupiny: nářečí česká, hanácká, moravskoslovenská a lašská ...462 // 246. Nadnářeční celky (interdialekty). Obecná čeština a její // základní znaky; znaky hovorové češtiny; shodné znaky se znaky // češtiny obecné ...465 // 247. Spisovná čeština v období přechodu k řádu kapitalistickému (do r. 1848). 248. Vývoj spisovné češtiny po r. 1848 . 469 // 249. Rozvoj spisovné češtiny s nástupem socialismu . 472 // 250. Vývoj českého pravopisu ...473 // 251. Základní práce o českem jazyce ...476 // Poznámka autorů ...480 // Rejstřík věcný ...482 // Rejstřík slov a tvarů ...522 // Seznam zkratek ...546 // Obsah ...547

(OCoLC)42145668

cnb000128186