ÚVOD // Obecné pojmy // § 1. Řeč a jazyk; jazyk národní. 2. Spisovná čeština, obecná čeština; místní nářečí (dialekty) a nadnářeční celky (interdialekty) 3 // 3. Složky jazykového vyjadřování: věta, slovo a tvary slov, hlásky. 4. Jazykoveda; mluvnice (gramatika) a její části; ortoepie // a pravopis; slovníky; nauka o slovní zásobě a o významech slov (lexikológie se sémantikou) ...5 // 5. Spisovný jazyk, jeho norma a kodifikace; jazykový sloh; styly spisovného jazyka ...7 // 6. Soustava (systém) jazykových prostředků; plán zvukový a plán významový. 7. Vývoj jazyka; vývojová příbuznost jazyků; historickosrovnávací metoda; porovnávání (konfrontace); typologie . 10 // Literatura ...13 // I. HLÁSKOSLOVÍ — SPISOVNÁ VÝSLOVNOST // HLÁSKOSLOVÍ // 8. Zvukové prostředky jazyka; hláskosloví ...15 // Hlásky a slabiky // 9. Hláska, foném; slabika. 10. Samohlásky (a dvojhlásky), souhlásky; hlásky slabikotvorné; slabiky otevřené a zavřené. // 11. Mluvidla; článkování samohlásek a souhlásek ...15 // Samohlásky // 12. Samohlásky podle artikulace; samohlásky krátké a dlouhé; dvojhlásky. 13. Psaní samohlásek (ú, ů; i, i; y, ý; ě). 14. Délka // samohlásek ve spisovném jazyce, v obecné češtině a v nářečích; obecně české ej, ou, i za spisovné ý (t), ú- a é’, dlouhé ó ...18 // Souhlásky // 15. Souhlásky podle účasti hlasivek, podle způsobu artikulace a podle místa artikulace; souhlásky tvrdé a měkké. 16. Psaní souhlásek ...22 // 550 Využití hlásek v stavbě slov a tvarů // 17. Významotvorná úloha hlásek; seskupování hlásek a změny ve výslovnosti. 18. Rozdíly v seskupování hlásek v domácích // slovech pojmových i citově zabarvených a v slovech cizích ...20 //
Střídání hlásek // 19. Střídání dlouhých a krátkých samohlásek; střídání samohlásek jiných. Střídání souhlásek a souhláskových skupin ...29 // Změny hlásek // 20. Asimilace, disimilace; přesmykování; haplologie; stahování . 32 // Literatura ...33 // Přízvuk slovní // 21. Přízvuk hlavní a vedlejší. 22. Přizvukováni předložek. Slova // příklonná a príklonky; slova předklonná ...34 // Literatura ...36 // SPISOVNÁ VÝSLOVNOST // 23. Spisovná výslovnost; ortoepie. 24. Spisovná výslovnost jednotlivých hlásek, délka samohlásek ...37 // 25. Výslovnost skupení samohlásek, předložek a předpon zakončených na souhlásku před samohláskou, hlásek na začátku // a na konci slova. 26. Výslovnost souhláskových skupin ...39 // 27. Výslovnost cizích (přejatých) slov ...46 // Literatura ...50 // II. PRAVOPIS // 28. Písmo, pravopis ...51 // Označování hlásek písmeny // 29. Písmo hláskové; poměr pravopisu a výslovnosti v slovech // domácích. 30. I. Psaní i, i a y, ý v domácích slovech. II. Psaní ú, ů. III. Psaní ě po retných souhláskách. IV. Psaní předložek a předpon s, z ; ...51 // 31. Psaní slov přejatých: obecných, vlastních ...62 // 32. Psaní velkých písmen ...66 // 33. Psaní zkratek a značek ...71 // 34. Hranice slov v písmu: psaní příslovečných spřežek, psaní spojovací čárky ...72 // 35. Dělení slov ...75 // 551 36. Rozdělovací znaménka ...75 // 37. Zásady a úkoly českého pravopisu: fenologický princip českého pravopisu; zaznamenávací a vybavovaci funkce pravopisu. // Pravopis prostředkem tvarosloví a skladby. Pravopisné jevy dané konvencí ...81 // Literatura ...84 // III. TVAROSLOVÍ (Nauka o stavbě slov) // Slovo a jeho významy // 38. Zvuková a významová stránka slova.
39. Významy slovní a mluvnické. Slova lexikální, lexikálně gramatická a gramatická 85 // Způsoby tvoření slov // 40. Tvoření slov; odvozování; slovní základ, přípony a předpony; obměny hlásek při odvozování ...88 // 41. Skládání slov ...91 // 42. Zkratky a zkratková slova ...94 // Literatura ...95 // Způsoby tvoření tvarů. Druhy slov // 43. Tvar, kmen, koncovka; skloňování a časování; tvary jednoduché a složené ...96 // 44: Slova ohebná a neohebná. 45. Jména (podstatná, přídavná, zájmena a číslovky) a jejich slovní a mluvnické významy; typy skloňování jmen. 46. Slovesa, jejich slovní význam а významy mluvnické; časování sloves. 47. Neohebné druhy slov ...97 // 48. Přehled slovních druhů; kritéria třídění a řadění slovních druhů ...102 // Literatura ...104 // PODSTATNÁ JMÉNA // Význam a tvoření // 49. Obecná charakteristika ...105 // 50. Odvozování příponami. 51. Tvoření názvů osob, věcí, vlastností a dějů. 52. Změna délky samohlásky v základu slova ...105 // 53. Slova zdrobnělá a zveličelá ...110 // 54. Odvozování předponami ...111 // 55. Jména obecná a jména vlastní ...112 // Rod (L životnost) a číslo // 56. Jména živofená a neživotná a jejich tvary ...113 // 57. Rod jmen; kolísání v rodě. 58. Tvoření jmen rodu ženského (přechylování); tvoření ženských příjmení ...114 // 59. Čííslo jednotné a množné; jména hromadná, látková a pomnožná ...118 // 60. Číslo dvojné (duál) a zbytky dvojných (duálových) tvarů .. 120 // Pády a jejich význam // 61. Pády. 62. Vokativ. 63. Ostatní pády a jejich platnost ve větě; pády předložkové ...121 // 64. Významy prostých pádů ...124 // Literatura ...127 // Skloňování podstatných jmen // 65. Obecný výklad.
66. Přehled skloňování podstatných jmen a jeho vzorů ...128 // Skloňování mužské // 67. Obecná charakteristika. 68. Vzory bez koncovky (hrad, stroj, pán, muž). 69. Dvojí koncovky těchto vzorů u jmen neživotných a životných ...130 // 70. Kolísání mezi tvrdým a měkkým skloňováním. 71. Poznámky k jednotlivým jménům ...138 // 72. Vzory s koncovkou (předseda, soudce). 73. Koncovky těchto vzorů ...141 // 74. Jména na-í (krejčí) a-ý (hajný) ...142 // Skloňování ženské // 75. Obecná charakteristika. 76. Vzory (žena, nůše, píseň, kost). // 77. Koncovky těchto vzorů ...143 // 78. Poznámky ke skupinám jmen а k jednotlivým jménům vzoru žena, nůše ...146 // 79. Kolísání mezi vzory píseň a kost. 80. Místní jména jako Olomouc, Boleslav ...147 // 81. Jména nef, máti; jména na -i (paní, průvodčí) ...149 // Skloňování střední // 82. Obecná charakteristika. 83. Vzory (mèsto, moře, slavení). // 84. Koncovky těchto vzorů ...150 // 85. Jména typu kuře. 86. Poznámky ke skupinám jmen (jako nebe, semeno sémě aj.) а k jednotlivým jménům ...152 // 553 Obměny hlásek v kmeni při skloňování podstatných jmen // 87. Střídání souhlásek; střídání dlouhých a krátkých samohlásek v kmeni ; pohybné e ...154 // Zvláštní skupiny skloňování podstatných jmen // 88. Skloňování pomnožných jmen míst a svátků ...158 // 89. Skloňování příjmení a jmen ...160 // 90. Skloňování podstatných jmen cizího původu: // I. Obecná a vlastní místní ...162 // II. Vlastní osobní ...164 // III. Původu latinského a řeckého ...167 // 91. Cizí podstatná jména nesklonná ...171 // Literatura ...172 // PŘÍDAVNÁ JMÉNA // Význam a tvoření //
92. Obecná charakteristika. Významy přídavných jmen podle tvoření; přídavná jména jakostní a vztahová ...173 // 93. Odvozování přídavných jmen od jmen ppdstatných, od sloves, od jmen přídavných, z příslovcí příponami; tvoření předponové 174 // Stupňování // 94. Tvoření druhého a třetího stupně; stupňování opisné ...183 // Tvary a jejich význam // 95. Význam tvarů; tvary složené a jmenné. Zpodstatnělá přídavná jména ...185 // Skloňování přídavných jmen // 96. Obecná charakteristika. 97. Tvary složené (vzor mladý a jarní). // 98. Tvary jmenné. 99. Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích ...187 // Lileralura ...192 // ZÁJMENA // Významy a druhy; tvary a jejich význam // 100. Obecná charakteristika; rozdělení zájmen oodle významu. // 101. Zájmena osobní a zájmena přivlastňovací. 102. Zájmena ukazovací, tázací a vztažná. 103. Zájmena neurčitá a vymezovací ; zájmena záporná. 104. Mluvnické významy zájmen ...192 // 554 Skloňování zájmen // 105. Obecná charakteristika. 106. Zájmena bezrodá (já, ty, se). // 107. Zájmena rodová: a) skloňování zájmenné (len, náš). 108.Zájmeno třetí osoby a vztažné zájmeno jenž; zájmeno všechen 198 // 109. b) Skloňování podle přídavných jmen. 110. Zájmena přivlastňovací ...204 // Literatura ...206 // ČÍSLOVKY // Významy a druhy; tvary a jejich užívání // 1M. Význam a druhy číslovek. 112. Mluvnické významy číslovek; spojování s počítaným předmětem ...206 // Skloňování číslovek // 113. Skloňování číslovek řadových, druhových a násobných. // 114. Skloňování číslovek základních. 115. Tvary číslovek neurčitých ...210 // Literatura ...213 // SLOVESA // Význam a tvoření sloves //
116. Obecná charakteristika; slovesa předmětová (přechodná, nepřechodná), bezpředmětová; slovesa zvratná. 117. Slovesa plnovýznamová; slovesa pomocná: způsobová, fázová a sponová .. 213 // 118. Tvoření sloves příponami a předponami ...217 // Vid // 119. Slovesný vid (obecně). 120. Slovesa dokonavá a nedokonavá. // 121. Užívání sloves podle vidu dokonavého a nedokonavého 219 // 122. Slovesa násobená a nenásobená. 123. Jiné odstíny průběhu // děje ...226 // Literatura ...229 // Rod slovesný a zvratná slovesa // 124. Rod slovesný, činný a trpný ...230 // 125. Různý jiný poměr slovesného děje k podmětu ...234 // 126. Zvratná podoba slovesa. 127. Zvratná slovesa. 128. Mnphovýznamovost zvratné podoby slovesné ...235 // Literatura ...239 // Tvary určité a neurčité. Osoba, číslo, čas a způsob u tvarů určitých // 129. Tvary určité a neurčité, jednoduché a složené ...240 // 555 130. Osoba a číslo; využití osoby a čísla; prostředky vyjádření 242 // B. Čas // 131. Čas přítomný, budoucí a minulý. 132. Význam tvarů času. // 133. Čas relativní (poměrný) ...244 // C. Způsob // 134. Způsob oznamovací, rozkazovací a podmiňovací (kondicionál) ...248 // Literatura ...252 // Tvary neurčité a jejich význam // 135. Infinitiv; jeho význam a užití ...252 // Literatura ...255 // 136. Přechodníky podle významu. 137. Tvoření přechodníků .. 255 // 138. Příčestí minulé a pííčestí trpné ...259 // 139. Přídavná jména slovesná ...261 // 140. Podstatné jméno slovesné ...262 // Tvoření tvarů slovesných (časování) // 141. Tvary jednoduché a složené ...263 // A. Tvary jednoduché // 142. Tvoření tvarů určitých koncovkami osobními (tvary přítomné). Tvoření tvarů způsobu rozkazovacího. Tvoření tvarů neurčitých ...264 //
143. Kmen přítomný a minulý ...266 // 144. Třídění typů časování sloves podle tvaru 3. os. jedn. čís. // přítomného času ...267 // 145. Skupiny sloves podle kmene minulého. 146. Přehled skupin // sloves podle kmene minulého ...269 // 147. Přehled tříd a vzorů pravidelných sloves ...270 // Třída první // 148. Zařádění sloves. 149. Vzory tvrdé nese, bere. 150. Vzor měkký // maže. 151. Vzory smíšené peče, umře ...272 // Třída druhá // 152. Zařadení sloves. 153. Vzory tiskne, mine ...278 // 154. Vzor nepravidelný začne (Ta/mej ...282 // Třída třetí // 155. Zařadení sloves. 156. Vzory kryje, kupuje ...285 // 556 Třída čtvrtá // 157. Zaradení sloves. 158. Vzory prosí, trpí, sází ...287 // Třída pátá // 159. Vzor dělá ...291 // Slovesa nepravidelná. Být(i), jíst(i), vědět(i), chtít(i) ...293 // B. Tvary složené // 161. Čas budoucí, čas minulý, kondicionál, opisné tvary trpné . 295 // PňíSLOVCE // 162. Význam a tvoření; příslovečné spřežky ...298 // 163. Stupňování příslovcí ...302 // Literatura ...303 // PňEDLOŽKY // 164. Význam předložek; předložky vlastní a nevlastní. 165. Neslabičné předložky a slabičné zakončené na souhlásku rozšířené // o samohlásku (vokalizované) ...304 // 166. Vazby předložek. 167. Užívání předložek. 168. Opakování // předložek ve výrazech několikanásobných a rozvitých ...305 // Literatura ...309 // SPOJKY A ČÁSTICE // 169. Spojky souřadicí a podřadicí ...309 // 170. Částice ...310 // Literatura (o částicích) ...310 // CITOSLOVCE // 171. Význam citoslovcí; jejich úloha ve větč ...311 // IV. SKLADBA // Veta a souvětí // 172. Obecný výklad ...313 // Druhy vět // 173. Věty oznamovací, tázací, žádací a věty zvolací ...314 //
174. Věty kladné a záporné. Zápor větný (obecný, částečný); zápor členský ...317 // Literatura (o záporu) ...319 // 557 Mamie ká stavba věty // A. Větné vztahy a větné členy // 175. Mluvnický vztah větný. Větné dvojice; členy větných dvojic; člen řídící a závislý. Vyjadřování závislosti: shoda, řízenost, nevyjádřenost zvláštním tvarem. Přiřazování větných členů; vztah přiřazování ...319 // 176. Cast podmětová a přísudková; vztah přisuzování. 177. Větné členy rozvíjející; vztah určování; těsné a volné spojení větných členů ...323 // 178. Několikanásobný větný člen ...326 // 179. Větné dvojíce vyšší ...328 // Literatura ...328 // B. Členitost věty a odchylky od pravidelného větného // členění // 180. Věta dvojčlenná a jednočlenná; typy vět jednočlenných .. 329 // 181. Oslovení a citoslovce ve větě ...332 // 182. Další zvláštnosti větného členění: věta neúplná, věta nedokončená, vsuvka, samostatný větný člen. 183. Anakolut, kontaminace, zeugma, atrakce ...333 // C. Pořádek slov; zvukové prostředky věty // 184. Pořádek slov; aktuální členění věty; postavení přívlastku a přístavku; postavení příklonek ...336 // 185. Zvukové prostředky věty; větný přízvuk a důraz; melodie (intonace) ...339 // Literatura ...341 // Věta jednoduchá // 186. Věta holá, rozvátá, věta s několikanásobným podmětem nebo přísudkem ...342 // Základní členy větné // 187. Podmět a přísudek. 188. Podmět vyjádřený, nevyjádřený; podmět všeobecný a neurčitý. 189. Přísudek slovesný a jmenný // (se sponou a beze spony) ...342 // 190. Shoda přísudku s podmětem (obecně). 191. Shoda přísudku s několikanásobným podmětem ...347 // 192. Základní člen věty jednočlenné ...352 //
Rozvíjející členy větné // 193. Obecný výklad ...353 // 558 Předmět // 194. Předmět; předmětové vazby; předmět několikanásobný a rozvitý; druhý (dativní) předmět ...353 // Přívlastek a přístavek // 195. Přívlastek shodný, neshodný; přívlastek několikanásobný // a rozvitý; přívlastek těsný a volný; postavení přívlastku ...359 // 196. Přístavek a jeho druhy; různá pojetí přístavku ...364 // Doplněk // 197. Doplněk shodný, neshodný;, doplněk několikanásobný a rozvitý; různá pojetí doplňku ...365 // Příslovečné určení // 198. Příslovečné určení a jeho druhy; příslovečné určení několikanásobné a rozvité ...368 // Literatura ...371 // Vazby (konstrukce) přechodníkové; vazby (konstrukce) s infinitivem // 199. Vazba (konstrukce) přechodníková. 200. Vazba (konstrukce) s infinitivem — Polovětné vazby ...372 // Literatura ...373 // Souvětí // 201. Souvětí souřadné a podřadné; spojovací výrazy v souvětích; pořádek vět v souvětí ...374 // Souvětí podřadné // 202. Věta řídící a závislá, hlavní a vedlejší; věty spojkové a vztažné. // 203. Třídění vět vedlejších podle mluvnického vztahu; podle obsahu (věty obsahové a doplňovací) ...376 // 204. Věta podmětná, předmětná, přívlastková, doplňková, přísudková ...i ...378 // 205. Věty příslovečné: vedlejší věta místní, časová, způsobová, příčinná (důvodová), účelová, podmínková, přípustková ...380 // Souvětí souřadné // 206. Poměr a spojení vět v souvětí souřadném; třídění souvětí souřadných ...386 // 207. Souvětí slučovací, stupňovací, odporovací, vylučovací, důsledkové a příčinné (důvodové), vysvětlovací ...387 // 208. Přiřazování vět v souvětí souřadném ...390 // Složité souvětí //
209. Typy složitých souvětí; perioda ...391 // 559 Volné spojení vět. Řeč a otázka přímá // 210. Volné spojení vět ...394 // 211. ňeč (otázka) přímá a nepřímá; řeč polopřímá ...394 // Literatura ...396 // Dodatek první // O SLOVNÍ ZÁSOBĚ A O VÝZNAMU SLOV // Slovní zásoba; její seskupení a vývoj // 212. Slovo a pojmenování; pojmenování jednoslovná a víceslovná (sousloví). Slovní zásoba ...398 // 213. Skupiny slov podle společného základu slovního, podle odvozovacích prostředků a podle slovních druhů, podle významového obsahu věcného a podle logických vztahů, podle společného // pracovního úseku nebo zájmu (terminologie, slangy), podle postoje mluvčího k vyjadřovanému obsahu a podle míry a rozsahu užívání, slov ...399 // 214. Změny v slovní zásobě: slova nová, zastaralá a zastarávající, archaismy ...404 // 215. Způsoby obohacování slovní zásoby ...406 // Význam slova a jeho obměny // 216. Obecný význam slova. 217. Spojení slov, volné a těsné (složité pojmenování, sousloví; spojení vazebné, frazeologické a rčení) ...409 // 218. Jména vlastní. 219. Jména osobní: rodná jména a příjmení. // 220. Jména místní ...411 // 221. Slova jednoznačná a mnohoznačná (význam základní a druhotný; přenesený). 222. Slova stejně znějící (homonyma). 223. Slova souznačná (synonyma) ...415 // 224. Citové zabarvení slov. 225. Jiné rozdíly mezi slovy a jejich // významy ...418 // Literatura ...421 // Dodatek druhý // O SLOHU // 226. Pojem a podstata slohu. 227. Slohotvorní činitelé: individuální (subjektivní) a objektivní ...423 // 228. Sloh projevů mluvených a psaných ...425 // 229. Styly spisovného jazyka: hovorový, odborný, publicistický // a umelecký ...428 // 230. Slohové rozlišení jazykových prostředků ...429 //
231. Slohové vrstvy a výběr ze synonymních prostředků slovních. // 232. Výběr ze synonymních prostředků mluvnických: synonymní podoby hláskové, dvojice slovotvorné a tvarové; synonymní prostředky uvnitř významových kategorií mluvnických; výběr mezi slovními druhy; synonymní prostředky syntaktické; synonymita spojek ...430 // 233. Slohové útvary: prostě sdělovací, popis a vypravování; pojednání a úvaha; útvary řečnické ...440 // 234. Obecné vlastnosti slohu ...441 // 235. Nauka o slohu (stylistika) ...441 // Literatura ...441 // Dodatek třetí // O VÝVOJI ČESKÉHO JAZYKA // 236. Jazyk sc vyvíjí, mění. 237. Marxistické pojetí jazyka a jeho // vývoje. 238. Vznik lidské řeči ...443 // 239. Počátky českého jazyka; čeština a slovanské jazyky; jazyk praslovanský ...445 // 240. Zvuková podoba staré češtiny a změny v ní. 241. Mluvnická stavba staré češtiny a změny v ní ...447 // 242. Vývoj českého jazyka v období feudálním: do konce 14. století; 243. V období husitském a za humanismu; 244. V období pobělohorském ...455 // 245. Česká nářečí a jejich skupiny: nářečí česká, hanácká, moravskoslovenská a lašská ...462 // 246. Nadnářeční celky (interdialekty). Obecná čeština a její základní znaky; znaky hovorové češtiny shodné se znaky češtiny obecné ...465 // 247. Spisovná čeština v období přechodu k řádu kapitalistickému (do r. 1848). 248. Vývoj spisovné češtiny po r. 1848 ...468 // 249. Rozvoj spisovné češtiny s nástupem socialismu ...472 // 250. Vývoj českého pravopisu ...473 // 251. Základní práce o českém jazyce ...476 // Poznámka autorů ...480 // Rejstřík věcný ...482 // Rejstřík slov a tvarů ...534 // Seznam zkratek ...558 // Obsah ...559