.

0 (hodnocen0 x )

(38.7) Půjčeno:231x 

BK

Vyd. 2., přepracované

Praha : ISV, 2000

407 s. : il. ; 24 cm

ISBN 80-85866-57-9 (váz.)

Jazykověda

Obsahuje tabulky, předmluvu, věcný rejstřík

Obsahuje bibliografii na s. 383-385 a věcný rejstřík

Čeština - studie

000018431

Obsah // Předmluva 15 // Vysvětlivky zkratek a značek 16 // I. OBECNÉ VÝKLADY 17 // 1. Řeč a jazyk 17 // 2. Nauka o českém jazyku/jazykovědná bohemistika 19 // 3. Charakteristika českého jazyka 20 // 4. Útvary a formy českého jazyka 24 // 5. Zařazení češtiny mezi ostatní jazyky 28 // 11. ZVUKOVÁ A GRAFICKÁ STRÁNKA JAZYKA 29 // 1. Zvuková stránka jazyka 31 // 1.1 Fonémika. Fonetika a fonologie 31 // 1.1.1 Hlásky 31 // 1.1.1.1 Samohlásky/vokály 32 // 1.1.1.2 Dvojhlásky/diftongy 33 // 1.1.1.3 Souhlásky/konsonanty 33 // 1.1.1.3.1 Konsonantický systém 33 // 1.1.1.3.2 Akustická analýza souhláskových fonémů 36 // 1.1.1.3.3 Distinktivní rysy souhláskových fonémů 36 // 1.1.1.3.4 Inventář souhláskových fonémů 36 // 1.1.1.3.5 Neutralizace protikladů 37 // 1.1.1.3.6 Funkční zatížení souhláskových fonémů 37 // 1.2 Suprasegmentální prostředky 37 // 1.2.1 Slabika 37 // 1.2.2 Slovní přízvuk a pří z vilkový takt 38 // 1.2.3 Větný úsek 39 // 1.2.4 Melodie 39 // 1.2.5 Důraz 39 // 1.3 Ortoepie 39 // 1.3.1 Správné tvoření hlásek 39 // 1.3.2 Změny hlásek při spojování v souvislé řeči 40 // 2. Grafická stránka jazyka 42 // 2.1 Grafémika 42 // 2.1.1 Písmo latinské 42 // 2.1.1.1 Písmo tištěné 42 // 2.1.1.2 Písmo psané 43 // 2.1.1.3 Diakritická znaménka 43 // 2.1.1.4 Vzájemný vztah různých druhů písma 43 // 2.1.1.5 Konstrukční systémy písmen 44 // 2.1.1.6 Kvantitativní charakteristiky české abecedy 44 // 2.1.1.7 Protiklady grafémů 45 // 2.1.2 Písmena jiných abeced 46 // 5 // 2.2 Číslice 47 // 2.3 Pravopis/ortografie 47 // 2.3.1 Lexikální pravopis 48 // 2.3.2 Morfologický pravopis 50 // 2.3.3 Syntaktický pravopis 51 // 2.3.4 Interpunkční znaménka 52 // 2.3.5 Zvláštní prostředky psaného jazyka 53 // III. POJMENOVÁNÍ A SLOVO 55 // 1. Pojmenování 55 //

1.1 Výrazová a významová stránka pojmenování 56 // 1.2 Vztahy mezi pojmenováními 57 // 1.2.1 Pojmenování konkrétní a abstraktní 57 // 1.2.2 Pojmenování značkové a popisné 57 // 1.2.3 Další vztahy mezi pojmenováními 58 // 1.2.4 Rozsah a obsah významu pojmenování/slova 58 // 1.2.5 Mnohoznačnost pojmenování 60 // 1.2.6 Homonymie 60 // 1.2.7 Paronymie 61 // 1.2.7.1 Lidová (mylná) etymologie 61 // 1.2.8 Synonymie 62 // 1.2.9 Antonymie 62 // 1.3 Expresívní význam pojmenování 63 // 1.3.1 Eufemismus 64 // 1.3.2 Dysfemismus 64 // 1.3.3 Kakofemismus 64 // 1.3.4 Hyperbola 64 // 1.3.5 Ironie 64 // 1.4 Pojmenování nepřímá 65 // 1.4.1 Metafora 65 // 1.4.2 Metonymie 65 // 1.4.3 Synekdocha 66 // 1.4.4 Frazém (frazeologismus) a idiom 66 // 1.5 Pojmenování jednoznačná 67 // 1.5.1 Termíny 67 // 1.5.2 Vlastní názvy/propria 68 // 1.5.2.1 Jména osobní/antroponyma 69 // 1.5.2.2 Jména národní, kmenová a obyvatelská 69 // 1.5.2.3 Jména zvířecí 69 // 1.5.2.4 Jména neživých věcí 70 // 1.5.3 K vývoji hlavních druhů jmen vlastních 71 // 1.5.3.1 Vznik názvů osobních 71 // 1.5.3.2 Vznik jmen příslušníků národů, kmenů a obyvatel světadílů, zemí, osad atd.72 // 1.5.3.3 Vznik názvů osadních 72 // 1.5.3.4 Původ jmen pomístních 73 // 1.6 Stylová příznakovost pojmenování 74 // 2. Slovo 75 // 2.1 Vymezení pojmu slovo 75 // 2.2 Samostatnost a nesamostatnost textového slova 76 // 2.3 Lexikální a gramatický význam slova 77 // 2.3.1 Konotace 77 // 2.4 Slovo z hlediska slovnědruhového 77 // 2.5 Spojovatelnost/kolokabilita a kompatibilita slov 78 // 2.5.1 Valence 78 // 2.6 Frekvence slov 79 // 2.7 Třídění (klasifikace) slov 79 // 2.8 Slovní zásoba 80 // 2.8.1 Aktivní a pasivní slovní zásoba 80 // 2.8.2 Obohacování slovní zásoby (zdroje a typy pojmenování) 81 //

2.8.2.1 Přejímání slov 83 // 2.8.3 Výkladové slovníky češtiny 84 // 3. Slovní druhy 86 // 3.1 Kritéria pro třídění slov do slovních druhů 86 // 3.1.1 Kritérium sémantické 86 // 3.1.1.1 Základní a nástavbové slovní druhy 87 // 3.1.1.2 Synsémantické slovní druhy 87 // 3.1.2 Kritérium morfologické 87 // 3.1.2.1 Ohebná slova 88 // 3.1.3 Kritérium syntaktické 88 // 3.1.3.1 Neplnovýznamová neohebná slova z hlediska syntaktického 89 // 3.2 Počet slovních druhů 90 // 3.3 Hranice mezi slovními druhy 90 // 3.4 Postup při určování slovních druhů (algoritmus) (91) // 4. Tvoření slov 92 // 4.1 Obecně o tvoření slov 92 // 4.1.1 Podstata tvoření slov 92 // 4.1.2 Způsoby, postupy a prostředky tvoření slov 93 // 4.1.3 Základní slovotvorné vztahy 95 // 4.1.4 Slovotvorná stavba (struktura) slova 97 // 4.1.5 Jednotlivé odvozovací prostředky 98 // 4.1.5.1 Střídání/alternace hlásek 99 // 4.1.5.1.1 Alternace samohlásek 190 // 4.1.5.1.2 Alternace souhlásek 190 // 4.1.6 Pojmenovací/onomaziologické kategorie 102 // 4.1.7 Slovotvorné třídy a významové skupiny, slovotvorné typy (a podtypy) 103 // 4.1.8 Početnost a tvořivost slovotvorných kategorií a prostředků 104 // 4.1.9 Slovotvorný a lexikální význam slova 106 // 4.2 Slovotvorné třídy a typy 7 // 4.2.1 Tvoření jmen podstatných 197 // 4.2.1.1 Kategorie transpoziční 197 // 4.2.1.1.1 Názvy vlastností 197 // 4.2.1.1.2 Názvy dějů 8 // 4.2.1.2 Kategorie modiflkační 110 // 4.2.1.2.1 Jména přechýlená // 4.2.1.2.2 Jména mláďat 111 // 4.2.1.2.3 Jména hromadná a jména jednotlivin 111 // 4.2.1.2.4 Jména zdrobnělá a lichotná, jména zveličelá a hanlivá 112 // 4.2.1.2.5 Jména domácká/hypokoristika 114 // 4.2.1.3 Kategorie mutační 115 // 4.2.1.3.1 Podstatná jména odvozená z jiných jmen podstatných 115 //

4.2.1.3.2 Podstatná jména odvozená ze jmen přídavných (jména přívlastková) 119 // 4.2.1.3.3 Podstatná jména odvozená ze sloves - jména nositelů dějového vztahu.121 // 4.2.1.4 Kategorie slučovací 125 // 4.2.2 Tvoření jmen přídavných 125 // 4.2.2.1 Kategorie transpoziční 125 // 4.2.2.2 Kategorie modiflkační 126 // 4.2.2.3 Kategorie mutační 127 // 4.2.2.3.1 Přídavná jména odvozená ze jmen podstatných 127 // 4.2.2.3.2 Přídavná jména odvozená ze sloves 129 // 4.2.2.4 Kategorie slučovací 131 // 4.2.3 Tvoření příslovcí 132 // 4.2.3.1 Kategorie transpoziční 132 // 4.2.3.1.1 Příslovce odvozená ze jmen přídavných 132 // 4.2.3.1.2 Příslovce odvozená ze zájmen 133 // 4.2.3.1.3 Příslovce vzniklá z pádů jmen 133 // 4.2.3.1.4 Příslovce odvozená ze sloves 133 // 4.2.3.2 Kategorie modiflkační 134 // 4.2.3.3 Kategorie mutační 134 // 4.2.4 Tvoření sloves 135 // 4.2.4.1 Kategorie transpoziční 135 // 4.2.4.1.1 Slovesa odvozená ze jmen přídavných 135 // 4.2.4.1.2 Slovesa odvozená ze jmen podstatných 136 // 4.2.4.2 Kategorie modiflkační 136 // 4.2.4.2.1 Vnitroslovesné odvozování v rámci slovesného vidu 137 // 4.2.4.2.2 Vnitroslovesné odvozování sloužící modifikaci druhu slovesného děje 139 // 4.2.4.3 Kategorie mutační 141 // 4.2.4.3.1 Slovesa odvozená ze jmen podstatných 141 // 4.2.4.3.2 Slovesa odvozená ze jmen přídavných 143 // 4.2.4.3.3 Slovesa odvozená ze sloves 144 // 4 2.4.4 Kategorie reprodukční 144 // 4.2.5 Utvářenost ostatních druhů slov 146 // 4.2.5.1 Číslovky 146 // 4.2.5.2 Zájmena 146 // 4.3 Slovotvorný systém a organizace slovní zásoby 147 // 5. Mluvnické významy slov 148 // 5.1 Gramatické kategorie jmen 148 // 5.1.1 Rod podstatných jmen 148 // 5.1.1.1 Životnost 161 // 5.1.2 Číslo podstatných jmen 162 // 5.1.3 Pád podstatných jmen 154 //

5.1.3.1 Třídění pádů 156 // 5.1.3.2 Charakteristika pádů 157 // 5.1.3.2.1 Nominativ 157 // 5.1.3.2.2 Akuzativ 157 // 5.1.3.2.3 Dativ 157 // 5.1.3.2.4 Genitiv 158 // 5.1.3.2.5 Instrumentál 158 // 5.1.3.2.6 Lokál 159 // 5.1.3.2.7 Vokativ 159 // 5.1.3.3 Řazení pádů 159 // 5.1.4 Gramatické kategorie ostatních jmen 160 // 5.2 Gramatické kategorie sloves 160 // 5.2.1 Slovesná osoba 161 // 5.2.2 Číslo u sloves 161 // 5.2.3 Slovesný způsob 163 // 5.2.4 Slovesný čas 165 // 5.2.5 Slovesný rod 167 // 5.2.6 Slovesný vid 169 // 5.2.6.1 Nenásobenost a násobenost 171 // 5.2.6.2 Druh slovesného děje 173 // 6. Soustava tvarů slov (formální tvarosloví) 174 // 6.1 Obecná část 174 // 6.1.1 Stavba slovního tvaru 175 // 6.1.2 Hláskové střídání (morfologické alternace) 176 // 6.1.2.1 Samohláskové alternace 176 // 6.1.2.2 Souhláskové alternace 177 // 6.1.2.3 Alternace souhláskových skupin 177 // 6.2 Skloňování/deklinace 177 // 6.2.1 Skloňování podstatných jmen/substantiv 178 // 6.2.1.1 Skloňování jmen mužského rodu/maskulin 180 // 6.2.1.1.1 Maskulina životná 16 // 6.2.1.1.2 Maskulina neživotná 14 // 6.2.1.2 Skloňování jmen středního rodu/neuter 187 // 6.2.1.3 Skloňování jmen ženského rodu/feminin 190 // 6.2.1.4 Skloňování podstatných jmen přejatých, ne plně začlenitelnýchk domácím vzorům 195 // 6.2.1.4.1 Substantiva zakončená v nominativu na tutéž psanou // i vyslovovanou souhlásku 196 // 6.2.1.4.2 Substantiva zakončená v nominativu na tutéž psanou // i vyslovovanou samohlásku 19 // 6.2.1.4.3 Substantiva zakončená rozdílně v písmu a ve výslovnosti 200 // 6.2.1.4.4 Substantiva nesklonná 703 // 6.2.2 Skloňování přídavných jmen/adjektiv 703 // 6.2.2.1 Soustava tvarů 703 // 6.2.2.1.1 Tvary dlouhé tvrdé a měkké 704 // 6.2.2.1.2 Tvary krátké (jmenné) - skloňování jmenné 205 //

Tvary smíšené 206 // Prídavná jména nesklonná 208 // Skloňování zájmen/pronomin 208 // Druhy záj men 208 // Soustava tvarů 208 // Zájmena bezrodá 209 // Zájmena rodová 210 // Zájmena nesklonná 216 // Skloňování číslovek/numeralií 216 // Druhy číslovek 216 // Soustava tvarů 216 // Skloňování adjektivní 217 // Skloňování záj menné 217 // Skloňování substantívní 217 // Skloňování zvláštní 217 // Kombinované číslovkové výrazy 218 // Časování/konjugace 218 // Obecně o tvarech sloves/verb 218 // Stavba slovesných tvarů 220 // Stavba tvarů jednoduchých/syntetických 220 // Stavba tvarů složených/analytických 221 // Systém slovesných tvarů 222 // Jednoduché/syntetické tvary 222 // Oznamovací způsob přítomného času, činný/indikativ prézentu aktivní .222 // Rozkazovací způsob/imperativ 222 // Infinitiv 222 // Příčestí činné a trpné/participium aktivní a pasivní 223 // Přechodníky/transgresivy 223 // Složené/analytické tvary 224 // Oznamovací způsob minulého a předminulého času/ // indikativ préterita a antepréterita 224 // Podmiňovací způsob/kondicionál přítomný a minulý 224 // Oznamovací způsob budoucího času/indikativ futura 225 // Trpný rod/pasivum 225 // Třídění sloves 225 // I. třída 228 // Vzor nese - nesl (nést) 230 // Vzor peče-pekl (péct/péci) 230 // Vzor maže - mazal (mazat) 230 // Vzor tře - třel (třít) 230 // Vzor bere - bral (brát) 231 // II. třída 231 // Vzor tiskne - tiskl (tisknout) 232 // Vzor mine - minul (minout) 233 // Vzor nepravidelný začne, zajme - začal (začít), zajal (zajmout) 233 // III. třída 234 // Vzor kryje - kryl (krýt) 235 // 10 // 6.3.4.3.2 Vzor kupovat 236 // 6.3.4.4 IV. třída 236 // 6.3.4.4.1 Vzorprosí-prosil (prosit) 237 // 6.3.4.4.2 Vzor trpí - trpěl (trpět) 238 //

6.3.4.4.3 Vzor sází - sázel (sázet) 239 // 6.3.4.5 V. třída 240 // 6.3.4.6 Slovesa nepravidelná 241 // IV. VÝPOVĚĎ A VĚTA 243 // 1. Výpověď 244 // 1.1 Výpověď a její forma 244 // 1.2 Výpověď po stránce obsahové 245 // 1.2.1 Vztah referenční 245 // 1.2.2 Vztah syntaktický 245 // 1.2.3 Zápor 247 // 1.3 Výpověď po stránce formální 248 // 1.3.1 Zvuková (grafická) forma výpovědi 248 // 1.3.1.1 Větný přízvuk 249 // 1.3.1.2 Pauzy 250 // 1.3.1.3 Intonace 250 // 1.4 Výpovědní funkce 252 // 1.4.1 Vyjádření komunikačních funkcí výpovědi 252 // 1.4.1.1 Přímé vyjádření 252 // 1.4.1.2 Opisné vyjádření 254 // 1.4.1.3 Situační vyjádření 254 // 1.5 Modalita a emocionalita ve výpovědi 255 // 1.5.1 Modalita ve výpovědi 256 // 1.5.1.1 Modalita jistotní 256 // 1.5.1.2 Modalita voluntativní 257 // 1.5.1 Modalita evaluativní 257 // 1.5.2 Emocionalita ve výpovědi 258 // 1.6 Aktuální členění výpovědi 259 // 1.6.1 Objektivní a subjektivní pořad 260 // 1.6.2 Aktuální a komunikační členění; komunikační dynamismus 260 // 1.6.3 Prostředky aktuálního členění výpovědi 262 // 1.6.4 Elipsa 263 // 2.4 Věta 264 // 2.1 Věta jednoduchá 264 // 2.1.1 Syntaktické vztahy ve větě jednoduché 267 // 2.1.1.1 Vztahy sémantické 267 // 2.1.1.1.1 Predikace 267 // 2.1.1.1.2 Determinace 268 // 2.1.1.1.3 Koordinace 269 // 2.1.1.1.4 Apozice 270 // 2.1.1.2 Vztahy formálněsyntaktické 271 // 2.1.1.3 Souřadnost 272 // Řazení // Konstrukce a struktura věty jednoduché // Věta dvojčlenná // yětajednočlenná // Cleny souřadně složené // Několikanásobné členy // Apoziční členy // Stejnorodé členy // Členy formálněsyntakticky nezapojené // Konstrukční zvláštnosti a výpovědní modifikace // Samostatný větný člen // Osamostatněné větné členy // Vsuvky // Elipsa //

Vokativ // Citoslovce // Odchylky od pravidelné mluvnické stavby věty // Prostředky vyjadřování syntaktických vztahů ve větě // Prostředky morfologické // Prostředky lexikální // Prostředky syntaktické (slovosled) // Prostředky zvukové // Prostředky grafické // Prostředky mimojazykové // Větné členy // Podmět // Přísudek // Shoda přísudku s podmětem // Předmět // Příslovečné určení // Doplněk // Přívlastek // Jednočlenné věty // Větné ekvivalenty a větné fragmenty // Věta složená // Věta jednoduchá, věta složená a souvětí // Věta hlavní, vedlejší, řídicí, závislá // Věty složené s vedlejšími větami závislými // Věty složené s vedlejšími větami nezávislými // Konstrukce a struktura složené věty // Klasifikace vedlejších vět // Složená věta s vedlejší větou podmětnou // Složená věta s vedlejší větou přísudkovou // Složená věta s vedlejší větou předmětnou // Složená věta s vedlejší větou příslovečnou // Složená věta s vedlejší větou doplňkovou // Složená věta s vedlejší větou přívlastkovou // 2.4 Slovosled a větosled 320 // . 2.4.1 Slovosled (ve větě jednoduché) 320 // 2.4.1.1 Činitel významový 320 // 2.4.1.2 Činitel gramatický 322 // 2.4.1.3 Činitel zvukový (rytmický) 324 // 2.4.2 Větosled ve větě složené 325 // 2.4.3 Větosled v souvětí 327’’ // 3. Tvoření věty 328 // 3.1 Úvod 328 // 3.2 Předpoklady pro tvoření vět 329 // 3.3 Tvoření základové větné struktury 331 // 3.4 Větné vzorce 335 // 3.5 Transformace 338 // 3.6 Tvoření vět ze základových větných struktur 341 // 3.6.1 Rozvíjecí pravidla 342 // 3.6.2 Rozširovací pravidla 343 // 3.7 Větotvorné vztahy 344 // V. KOMUNIKÁT A TEXT // Výpovědní spojení a jeho formy // Výpovědní spojení // Souvětí a jeho druhy //

Jednoduché souvětí s řazením // Koordinační // Souvětí slučovací // Souvětí stupňovací // Souvětí odporovací // Souvětí vylučovací // Determinační // Souvětí důsledkové // Souvětí důvodové // Souvětí vysvětlovací // Jednoduché souvětí s podřazováním // Souvětí s nepravými vedlejšími větami vztažnými.. Souvětí s nepravými vedlejšími větami spojkovými // Složité souvětí // Formální vztahy výpovědí v textu // Řazení výpovědí // Podřazování výpovědí // Vsouvání výpovědí (a reliéfizace textu) // Komunikát // Komunikace a komunikát // Text ve vztahu ke komunikátu // Komunikační jednotky // Komunikační proces // Komunikační situace // // Podřazování výpovědí // Vsouvání výpovědí (a reliéfizace textu) // Komunikát // Komunikace a komunikát // Text ve vztahu ke komunikátu // Komunikační jednotky // Komunikační proces // Komunikační situace // 2.4.2 Etapy komunikačního procesu 357 // 2.5 Druhy komunikace 358 // 2.5.1 Vztahy verbálních komunikátů a jazyků 358 // 2.6 Komunikanti 359 // 2.6.1 Kontakt komunikantii 359 // 2.6.2 Vztahy mezi komunikanty 359 // 2.6.2.1 Zkušenostní komplex, fond komunikantů 360 // 2.7 Téma a obsah komunikátu 360 // 2.8 Členění komunikátu podle účasti komunikantů na komunikaci 360 // 2.8.1 Dialog 360 // 2.8.2 Monolog 362 // 2.9 Recepce/přijímání komunikátu 362 // 2.9.1 Interpretace 363 // 2.9.2 Zprostředkovatelé komunikace 364 // 2.9.3 Neporozumění a nedorozumění 364 // 3. Text 365 // 3.1 Text a nauka o textu 365 // 3.1.1 Textový vzorec 365 // 3.2 Soudržnost/koherence textu 366 // 3.2.1 Prostředky soudržnosti textu 366 // 3.2.1.1 Konektory 366 // 3.2.1.1.1 Lexikální konektory 367 // 3.2.1.1.2 Gramatické konektory 368 // 3.2.2 Kontaktové prostředky 368 // 3.2.3 Komentáře 369 //

3.3 Způsoby odkazování a navazování v textu 369 // 3.3.1 Navazování kontaktní a distantní 369 // 3.4 Výstavba textu 370 // 3.4.1 Funkce aktuálního členění ve výstavbě textu 370 // 3.4.2 Tematické posloupnosti 370 // 3.5 Členitost textu 372 // 3.5.1 Horizontální členění 372 // 3.5.1.1 Odstavec 373 // 3.5.2 Vertikální členění textu 374 // 3.5.2.1 Formální prostředky vertikálního členění textu 374 // 4. Styl jako vlastnost komunikátu a textu 376 // 4.1 Stylotvorní (slohoví) činitelé 376 // 4.2 Druhy stylu 377 // 4.3 Slohové útvary a slohové postupy 378 // 4.4 Vztahy funkčních stylů a slohových útvarů 379 // 4.5 Styly a spisovný jazyk 380 // 4.6 Slohové využívání jazykových prostředků 380 // 4.7 Styl projevů mluvených a psaných 381 // Seznam literatury 383 // Věcný rejstřík

(OCoLC)47745890

cnb000974688