.

0 (hodnocen0 x )

BK

Eseje

1. vyd.

Praha : Academia, 1969

103 s.

Esej o struktuře vztahu člověka a moderní vědy byl napsán v říjnu 1968. Poukazuje na základní, vnitřní souvztažnost, pro niž nelze chápat člověka a vědu jako veličiny od sebe oddělené a jen svou vnější tváří vedle sebe čiprotisobě stojící. Vědu pojímá jako dialog člověka a přirody (v nejširším smyslu jakožto celého objektivního a předmětného světa), vytyčuje podstatnou odlišnost starého a nového pojetí vědy a její vývojové tendence. Určuje irelaci vědy atechniky a probírá problém vědecké autonomie.

000019204

1. Věda jako dialog 7 // 2. Pojem „vědy“ 21 // 3. Struktura vědy 29 // 4. Vývojové tendence moderní vědy 43 // 5. Technika, věda a člověk 57 // 6. Vědecké poznání 75 // 7. Některé problémy vědeckého života 87

(OCoLC)16584123

cnb000154062