.

0 (hodnocen0 x )

BK

Biografie

4., přehlédnuté a dopl. vyd., (v Pantonu 2. vyd.)

Praha : Panton, 1972

527 s., [32] s. obr. příl. : il., noty

Obsahuje bibliografii a jmenný rejstřík

Historie hudebního umění od pravěku až do současnosti byla podrobena nové revizi z hlediska posledních faktografických poznatků. Byly rozvedeny partie o španělských, belgických, holandských, balkánských i severských muzikálních projevech. Více pozornosti je věnováno období 20. století. V kapitole o českých a slovenských mistrech se editoři zaměřili především na osobnosti, "jejichž dílo je uzavřeno". Kniha je tak celistvým encyklopedickým souhrnem.

000019831

1 PRAVĚK A EXOTICKÉ KULTURY // Pravěké nástroje — Nejstarěí zpěvní projevy — Magické, fyziologické a citové prvky — Hudba v exotických kulturách — Stupnice, tóniny a slohový řád— Rytmika — Hetero fonie — Formy, obsazení, praxe 9 // 2 STARÝ ORIENT — ŘECKO — ŘÍM // Egypt, Mezopotámie a Sýrie — fidé — Hudba v řecké kultuře — Povaha a význam řecké hudby — Nástroje — Formy a obsazení — Hudba v řeckém dramatu — Hudba hellénská — Hudba římská — Sociální postavení hudebníku — Památky řecké hudby 13 // 3 STAROVĚKÁ TEORIE // Hlavní směry a osobnosti — Akustické základy — Soustava diatonic-ká — Chromatika a enharmonika — Stupnice a tóniny — Slohové prvky a řád — Estetika 18 // 4 NÁSTUP NOVÝCH KMENŮ // Celkový ráz vývoje — Keltové — Germáni — Slované 21 // 5 KŘESŤANSKÝ ZPĚV LITURGICKÝ // Židovské a řecké kořeny — Celkový ráz — Obřad řecko-byzantský — Ambroziánský zpěv — Řehoř Veliký — Rozšíření římského obřadu a zpěvu — Tropy a sekvence — Kolektivní povaha vývoje 23 // 6 GREGORIÁNSKÝ CHORÁL // Chorál a jeho funkce — Liturgické zpěvníky — Slohový ráz — Východní a antické dědictví — Význam v dějinách hudby 26 // 7 ZÁKLADY STŘEDOVĚKÉ TEORIE // Počátky — Teoretikové raného středověku — Stupnice a tóniny — Tóninová příslušnost nápěvů. — Tónová soustava — Solmizace — Středověká estetika — Neumová notace — Nota choralis 29 // 8 DUCHOVNÍ PÍSNĚ A HRY // . Poěátky duchovní písně — Rozvoj ve vrcholném středověku — Duchovní hry 34 // 9 SVĚTSKÝ ZPĚV // Lidová píseň — Písně umělé — Poěátky rytířského umění — Hlavní oblasti rytířského zpěvu — Trubadúrské a truvérské formy — Minnesang —

Minnesang — Hlavní představitelé rytířského zpěvu — Meistergesang 36 // 10 HUDEBNÍ NÁSTROJE // Nástroje drnkací: lyra, kithara, harfa, loutna, psalterium — Nástroje smyčcové: rebec, viella, chrotta, organistrum — Nástroje dechové: flétna, hoboj ; trubky, rohy — Nástroje bicí — Varhany 39 // 11 NÁSTROJOVÁ HUDBA A HUDEBNÍCI // Nejstarší doložené formy a způsoby — Hudba varhanní — Funkce instrumentální hudby — Sociální postavení hudebníků v období raného a vrcholného středověku — Hudební ochotnictví 42 // 12 ZÁPADNÍ SLOVANÉ // Poěátky křesťanství ve Velké Moravě — Vítězství latinské liturgie — Památky liturgického zpěvu — Nejstarší české písně duchovní — Bogurodzica — Světská hudba 45 // 13 STARÁ RUS // Celkový ráz vývoje — Písně a byliny — Skomorochové — Nástroje — Liturgický zpěv a jeho notace — Teorie kolem r. 1500 — Západní vlivy 48 // 14 VZNIK VÍCEHLASU A MENZURY // Význam západního vícehlasu — Lidové prvky a dědictví antiky — Improvizační způsoby — Nejstarší notované vícehlasy — Skladebná technika organální a diskantová — Modálni rytmika 51 // 15 ARS ANTIQUA // Formy chrámové hudby — Světské formy — Obsazení skladeb — Skladatelé a teoretikové — Musica ficta — Konsonance a disonance — Menzurální notace období ars antiqua 54 // 16 ARS NOVA A ANGLICKÁ ŠKOLA // Vývojový přelom — Ph. de Vitry a G. de Machaut — Nový typ polyfonní techniky — Formy — Přesun hudebního centra — Faux-bourdon — Anglická škola — Menzurální notace 1320—1450 58 // 17 HUDBA ITALSKÉHO TRECENTA // Charakteristika hudební kultury 14. stol. v Itálii — Skladatelé — Hudební formy — Teorie a italská notace 61 // 18 ČESKÁ GOTIKA A HUSITSTVÍ // Celkový ráz doby — Slovensko —

Cizí vlivy — Liturgický zpěv — Duchovní hry — Lidová duchovní píseň — Duchovní zpěv doby husitské — Píseň ěosová a váleěná — Jistebnický kancionál — Instrumentální hudba — Poěátky vícehlasu — Hudební teorie // 19 FRANKO-FLÁMSKÁ HUDBA 1S. STOLETÍ // Charakteristika franko-flámské epochy — Generace a osobnosti — Hudební formy — Motet — Mše — Vokální kontrapunkt — Technické vrcholy — Falso bordone — Chanson — Obsazení a provozo-vací praxe — Kapely — Dirigování — Bílá menzurální notace // 20 VRCHOLNÁ RENESANCE // Celková charakteristika — Skladatelé — Francouzský chanson — Řím — Benátská škola — Světské formy italské — Španělsko // 21 ZAALPSKÝ HUMANISMUS A REFORMACE // Rozvoj kapel v Německu — Skladatelé poě. 16. stol. — Humanismus — Německá reformace — Reformaění píseň — Reformace anglická a kalvínská // 22 SLOHOVÁ SYNTÉZA // Tridentinum — Palestrina — Škola benátská — Gabrieli — Vývoj madrigalu — Lasso — Němeětí skladatelé kolem r. 1600 — Francie v 2. poi. 16. stol. — Anglie v době alžbětinské // 23 NÁSTROJE A HUDBA INSTRUMENTÁLNÍ // Význam údobí — Loutna — Clavichord a clavicembalo — Trumšajt — Lyry a violy, vznik houslí — Dechové nástroje — Nástroje bicí — Varhany — Osamostatnění instrumentální hudby — Tance a improvizace — Nástrojové úpravy — Instrumentální formy 16. stol. — Instrumentální notace // 24 OBORY A OBLASTI NÁSTROJOVÉ HUDBY // Loutnová literatura — Virtuozita — Poěátky varhanní literatury — Italská varhanní tabulatura — Španělsko a Francie — Angliětí virginalisté — Sweelinck — Violy — Vznik orchestru — Sonáta a canzona // 25 TEORIE VRCHOLNÉ RENESANCE // Celková charakteristika — Tinctoris a Ramos —

Glareanus a Zelino — Italská teorie — Německé uéebnice — Estetika — Technika notového zápisu — Poěátky nototisku 96 // 26 ČESKÉ ZEMĚ A SLOVENSKO V 16. STOLETÍ // Celková charakteristika doby — Duchovni píseň — Literátská bratrstva — Prameny a ráz chrámové tvorby 1. pol. 16. stol. — Čeští kontrapunktikové 2. pol. 16. stol. — Zpěvy rorátní — Výtvarné vybavení kancionálu a nototisk — Podíl nástrojů,, varhany — Chrámový zpěv i hudba na Slovensku — Dvorská kapela v Praze — Jac. Gallus — Harant z Polzic — Rozvoj hudebního Života — Loutna — Teorie — Lidová píseň 101 // 27 POLSKO V 15. A 16. STOLETÍ // Doba gotiky, ars nova — Tvorba kolem r. 1500 — Královská kapela a rorantysté — Mistři 2. pol. 16. stol. — Loutna — Reformace 107 // 28 VZNIK NOVÉHO SLOHU — BAROK // Podstata — Předzvěsti monodie — Hudba a zpěv v italských divadelních hrách — Ballets de cour a Masques — Camerata — Slohové odstíny rané monodie — Generálbas — Nuove musiche — První opery — Skladby chrámové 109 // 29 CLAUDIO MONTEVERDI // Obohacení nového slohu dědictvím polymelodie — Život Montever-diho — Jeho význam — Madrigaly — Opery — Chrámová hudba 113 // 30 OPERA A ZPĚVNÍ FORMY VLAŠSKÉHO BAROKA // Cantata da camera — Skladba chrámová — Římská opera — Poěátky oratoria — Carissimi — Oratorio volgare ve druhé pol. 17. stol. — Opera v Benátkách — Libreta — Hudba — Provozovací praxe — Mistři — Neapolská škola — Fr. Provenzale a Al. Scarlatti — Scarlattiovský operní typ — Vrstevníci a následovníci — Libretisté — Benátská tradice — Oratorium doby neapolské — Chrámová skladba neapolská a římská — Benátští skladatelé chrámoví — Kantáta 116 //

31 FRANCIE, NĚMECKO, ANGLIE // Počátky opery ve Francii — Živo Lully ho — Tragédie lyrique a její sloh — Poměry v Německu —- Vpád vlašské opery a oratoria — Německé pokusy — Hamburská opera — Jihoněmecká hudba chrámová — Komorní lyrika — Italská nadvláda pol. 18. stol. — Protestantská hudba pod vlivem slohové změny — Schütz — Protestantská hudba kolem r. 1700 — Významní pěstitelé — Anglie v první pol. 17. stol. — H. Purcell — Život Händeluv — Opery — Zebrácká opera — Duchovní oratoria — Světská oratoria a kantáty 124 // 32 KOMORNÍ A ORCHESTRÁLNÍ FORMY BAROKNÍ // Ráz vývoje — Housle a nástroje jejich rodu — Poěátky literatury — Barokní sonáta sólová a triová — První pěstitelé — Corelli — Vrstevníci a pokraiovatelé — Koncert — Počátky a první mistň — Vivaldi — Vrstevníci a následovníci — Ohlasy za Alpami — Francouzská orchestrální svita — Orchestrální svita v Německu 135 // 33 KLÁVESOVÉ NÁSTROJE // Varhany — Klavír — Ráz vývoje — Frescobaldi — Vlašská tvorba kolem r. 1700 — Dom. Scarlatti — Podmínky a ráz francouzské tvorby clavecinistické — Chamboniéres a Couperin — Rameau — Purcell a Händel — Jižní Německo — Severní Německo — Kuhnau 140 // 34 JOHANN SEBASTIAN BACH // Život — Rodina — Varhanní skladby — Klavír — Komorní díla — Koncerty — Protestantské chrámové skladby — Mše h-moll — Světské vokální skladby — Vrcholy kontrapunktického a stavebného mistrovství — Význam Bachova díla v jeho době a v dějinách hudby 145 // 35 TEORIE A LITERATURA O HUDBĚ, HUDEBNÍ ŽIVOT // Ráz doby — Vítězství nového tónového řádu — Skladebná teorie — Nauka o harmonii — Estetika — Encyklopedická díla — Časopisectví a satirické pamflety

— Ráz hudebního života — Provoz operních divadel — Pěvecké umění — Konzervatoře — Houslová hra — Dechové nástroje — Orchestr a dirigování — Výška ladění — Sociální poměry a vztahy 151 // 36 POLSKÝ HUDEBNÍ BAROK // Pronikání nového stylu — Střediska hudebního života — Hlavní obory — Ziclenski — Mielczewski — Jarzfski — Pekiel a pozdní mistři 157 // 37 RUSKO ZA PRVÝCH ROMANOVCŮ A PETRA I. // Liturgický zpěv — Umělý vícehlas a kijevská notace — Dileckij — V. P. Titov a prvá ruská škola skladatelská — Světské umění z domácí půdy — Rostoucí vlivy Západu — Doba Petra I. 159 // 38 ČESKÝ A SLOVENSKÝ BAROK // Svědectví italských vlivů, — Kapely — Opera — Fr. Ant. Sporck a poěátky stálé opery v Praze — Oratorium a školské drama — Počátek české barokní skládáteIské školy — Adam Michna z Otradovic — P. Vejvanovský a jeho současníci — Skladatelé kolem roku 1700 — Skladatelé z Čech v Německu a Rakousku — Chrámová hudba a kantáty počátkem 18. stol. — Jelenka — Černohorský — Škola Černohorského a její současníci — České duchovní písně a kancionály — Lidová duchovní píseň v 17. stol. na Slovensku — Světská a chrámová hudba na Slovensku — Lidové písně v českých zemích a na Slovensku — Teorie a nástrojařství 162 // 39 KLASICISMUS — ZROD NOVÉHO SLOHU // Společenské podmínky — Nové formy hudebního života — Hudba jako samostatné umění — Princip periodicity — Princip kontrastu — Instrumentální formy — Sonátová forma — Umělecká centra — Orchestr — Komorní hudba — Klavír — Programní názvy skladeb — Provozovací praxe 171 // 40 FORMY DRAMATICKÉ A ZPĚVNÍ // Opera buffa — Vaudeville. O péra comique — Anglie. Španělsko — Singspiel —

Německá píseň — Pantomima — Melodram — Opera seria — Gluck a jeho reforma — Gluckovi následovníci — Hudba revoluční Francie — Pozdně neapolská opera — Chrámová hudba // 41 HAYDN // xfivot — Umělecká osobnost — Smyčcové kvartety — Symfonie — Oratoria a skladby chrámové — Opera 188 // 42 MOZART // xfivot — Vývoj osobnosti — Sloh — Symfonie — Koncerty — Komorní hudba — Tvorba dramatická 192 // 43 BEETHOVEN // Život — Tři tvůrčí etapy — Podstata slohu — Klavírní tvorba — Smyčcové soubory — Symfonie — Koncerty — Ouvertury — Mimo-hudební inspirační zdroje — Tvorba vokální — Opera Fidelio 196 // 44 V DOBĚ VELKÝCH MISTRŮ // Dobová produkce — Symfonie a komorní hudba — Klavír — Varhany — Smyčcové nástroje — Paganini — Vedlejší obory — Školství — Teorie a věda — Tisk a vydavatelství 202 // 45 ČESKÝ KLASICISMUS // Domácí a cizí prvky — Lidová píseň — Chrámová hudba — F. X. Brixi — Segerovi žáci — Moravští vrstevníci — Pastorely — Kantoři — Oratorium — Pražská opera v době osvícenské — Mozartov-ská Praha — Pražská opera kolem r. 1800 — Opera mimo Prahu — České zpěvohry — Úloha šlechty — Pražská konzervatoř — Koncertní život — Nástrojařství a nototisk — Dlabac — Doznívání klasicismu — Tomášek — Skladatelští diletanti — G. Rieger —- Slovensko — Bratislavské kapely — Slovenská lidová píseň 207 // 46 NAŠI V CIZINĚ // Význam, příčiny a charakter emigrace — Německo — Vídeň — Itálie — Paříž — Anglie — Polsko — Rusko — Uhry 217 // 47 HUDBA V RUSKU // Vpád italské opery — Zpěvohry ruských autorů, — Městská píseň — Sbírky lidových písní — Hudební život — Školství a věda — Rohová hudba 225 //

48 ROMANTISMUS // Hudba v romantické kultuře — Hudební mluva — Píseň a opera — Instrumentální formy — Hlavní vývojové linie 229 // 49 RANÝ NĚMECKÝ ROMANTISMUS // Předchůdci — Schubert — Weber — Mendelssohn — Schumann — Osobnosti — Píseň — Sborový zpěv — Opera — Hudba k činohrám a melodram — Klavírní sloh — Klavírní formy — Varhany — Komorní hudba — Symfoniey koncert a předehra 232 // 50 CHOPIN // Spoleěenská situace — Poěátky obrození — Chopinův život — Charakter tvorby — Přehled díla — Etudy — Sonáty — Taneění idealizace — Skladby poetické — Klavír s orchestrem a jiná obsazení — Sloh a význam 239 // 51 ITALSKÁ A FRANCOUZSKÁ OPERA // Opera v Itálii — Rossini a jeho význam — Bellini a Donizetti — Opéra comique — Velká opera — Meyerbeer — Gounod a Thomas — Verdi — Libretisté 244 // 52 NOVOROMANTICKÉ TROJHVĚZDÍ: BERLIOZ, LISZT A WAGNER // Berlioz — Osobnost a význam — Symfonie — Předehry — Díla vokální a dramatická — Sloh — Liszt — Klavírní dílo — Varhany — Symfonie a symfonické básně — Skladby vokální — Osobnost a význam — Wagner — Emigrace — Návrat do Německa — Básnická složka — Vývoj — Hudební drama — Jiné skladby — Literární ěinnost — Význam 249 // 53 DĚDICTVÍ // Novoněmecká škola — Průkopníci — Lipsko a Berlín — Vývoj opery po Wagnerovi — Brahms, Bruckner, Wolf — Brahms, život a osobnost — Tvorba instrumentální — Vokální skladby — Brucknerův livot a osobnost — Symfonie — Chrámová hudba — H. Wolf 259 // 54 POZDNÍ ROMANTISMUS VE FRANCII A V ITÁLII // Hudební život ve Francii — Vývoj romantické opery — Realistická opera — Bizet — Oratorium a kantáta — Société Nationale de Musique — Hudba instrumentální —

Chabrier — César Franck — Sloh a význam — Hlavní díla — Franckovi žáci — V. dTndy — Žáci dTndyho — G. Fauré — Verismus — Hlavní představitelé — Italská mimooperní tvorba 264 // 55 TANEC A OPERETA // Valčík — Čtverylka — Francouzská opereta Vídeňská opereta — Úpadek // J. Offenbach // 56 HUDEBNÍ ŽIVOT // Charakteristika — Orchestry a dirigenti — Komorní sdružení — Instrumentalisté — Klavír a varhany — Opera — Nástrojařství — Metodika — Estetika — Dějepisectví — Teorie 271 // 57 HUDBA NAŠEHO OBROZENÍ // Nové proudy — Osobnosti a instituce — Tvorba — Výkonné umění — Obrozenská píseň a sborový zpěv — Poěátky české opery — Lidová píseň — Teorie a estetika — Vyvrcholení obrozenského sborového zpěvu — Spolky a divadlo 277 // 58 BEDŘICH SMETANA // Mládí — Studium — V stupido života — Slohové osamostatnění — Göteborg — Liszt — Praha — Skladby z poč. 60. let — Braniboři v Čechách — Prodaná nevěsta — Dalibor — Příprava k Libuši — 525 // Libuše — Dvě vdovy — ... — Hluchota — Má vlast — Hubička — Tajemství — Komorní dílo — Uznání — Poslední tvorba — Význam 281 // 59 ANTONÍN DVOŘÁK // Život — Osobnost — Symfonie a koncerty — Koncertní předehry a symfonické básně — Komorní tvorba — Kantáty a oratoria — Operní dílo 289 // 60 DOBA A JEJÍ DĚDICTVÍ // Zdeněk Fibich — Dílo orchestrální — Opery — Melodram — Významnější vrstevníci — Opera v Prozatímním divadle — Opera v Národním divadle — Výkonné umění — Opereta a balet — Sborová tvorba a pěvecká sdružení — Symfonická a komorní hudba — Sólová tvorba — Písně a melodram — Lidová píseň — Užitková hudba — Školství — Interpreti —

Nástrojařství a organizace — Metodika — Hudební věda a kritika — Časopisy a nakladatelství 293 // 61 SLOVENSKO // Hudební život — Bratislava — Slovenští skladatelé — Ján Levoslav Bella — Zápas o slovenskou národní hudbu 303 // 62 VZNIK A ROZKVĚT RUSKÉ NÁRODNÍ HUDBY // Společenské podmínky — Romans a opera — Glinka, osobnost a dílo — Dargomyzskij — Novoruská škola — Serov a Rubinštejn — Balakirev — Borodin — Musorgskij — Opery — Písňová tvorba — Význam — N. A. Rimskij-Korsakov — Osobnost a dílo — Opery — Cajkovskij — Tvorba nástrojová — Opery — Význam — Moskevská a petrohradská škola — Výkonné umění — Vznik ukrajinské národní hudby 307 // 63 OKRAJOVÉ NÁRODNÍ KULTURY // Madarsko — Moniuszko a polský hudební vývoj po r. 1830 — Lužice — Vývoj balkánské hudby — Slovinci — Charváti — Srbové — Bulharsko — Skandinávská hudba — Dánové — Švédové — Norové — Finové — Belgie a Holandsko — Anglická hudba v 19. století — Španělsko a Portugalsko — Švýcarsko — USA 322 // 64 HUDBA XX. STOLETÍ // Úvod — Richard Strauss — Gustav Mahler — Impresionismus — Expresionismus, Schönberg, Webern, Berg — Hindemith a německá // 526 // hudba — Stravinsky — Satie a Pařížská šestka — Francie — Itálie — Španělsko — Anglie — Švýcarsko — Bartók a Madarsko — Polsko — Rumunsko — Sovětská hudba — Ameňka 331 // 65 ČESKÁ A SLOVENSKÁ HUDBA XX. STOLETÍ // Foerster — Novák — Suk — Ostrěil — Janáěek — Novákova škola — Martinů — Hába — Bořkovec a zjevy příbuzné—Slovensko — Instituce, teorie a věda, školství 389 // VÝBĚR LITERATURY 406 // HUDEBNÍ UKÁZKY 425 // SOUPIS DLOUHOHRAJÍCÍCH DESEK 469 // OSOBNÍ REJSTŘÍK 492 // SEZNAM HUDEBNÍCH UKÁZEK 513

cnb000436749