.

0 (hodnocen0 x )

(0.3) Půjčeno:1x 

BK

Biografie

Vyd. 1.

Praha : Academia, 2006

482 s. ; 24 cm

ISBN 80-200-1363-6 (váz.)

Obsahuje bibliografické odkazy, poznámky pod čarou, předmluvy, úvod, rejstřík věcný, rejstřík jmenný

Bibliografie na s. 449-468

Biologie - teorie vědecké - dějiny - stol. 15.-18. - pojednání

000019886

Několik poznámek k novému vydání 13 // Poznámka vydavatelů k překladu prvního dílu 22 // Úvodní slovo Adolfa Meyera-Abicha k vydání z roku 1970 28 // Předmluva ke španělskému vydání z roku 1988 31 // Předmluva k prvnímu vydání 45 // Předmluva k druhému vydání 46 // Úvod k prvnímu vydání 49 // § 1 Jaký má smysl psaní dějin 49 // § 2 Vnitřní soudržnost dějin 50 // § 3 Jak se dospívá k novým poznatkům 51 // § 4 Jak se doposud psalo o dějinách biologie 53 // § 5 Dějiny biologie v systému dějin věd 53 // § 6 Nejdůležitější díla o dějinách biologie 55 // 1. kapitola // Odkaz starověku a středověku 57 // 1.1. Hippokratés 58 // 1.2. Platón 59 // 1.3. Aristo telés 60 // 1.3.1. Podstata organického 61 // 1.3.2. Rozdělení organismů 62 // 1.3.3. Anatomie 64 // 1.3.4. Fyziologie 64 // 1.3.5. Embryologie 65 // 1.3.6. Význam 67 // 1.4. Plinius Starší 68 // 1.5. Galénos 69 // 1.6. Scholastika 70 // 1.7. Univerzity 73 // 1.8. Laická věda 74 // 5 // Dějiny biologických teorií novověku I // 2. kapitola // Renesance 77 // 2.1. Paracelsus 79 // 2.1.1. Paracelsův život 79 // 2.1.1.1. Učednická léta 79 // 2.1.1.2. Profesor 85 // 2.1.1.3. Doktoři 88 // 2.1.1.4. Odchod 93 // 2.1.2. Paracelsovo učení 99 // 2.1.2.1. Tajuplná příroda 99 // 2.1.2.2. Zkušenost a autorita 102 // 2.1.2.3. Fantastika 104 // 2.1.2.4. Věci a slova 106 // 2.1.2.5. Příčina a korelace 108 // 2.1.2.6. Lékař a nemoc 111 // 2.1.2.7. Příroda 113 // 2.1.2.8. Shrnutí 118 // 2.2. Úsvit novověké vědy 122 // 2.2.1. Vesalius 123 // 2.2.2. Leonardo da Vinci 128 // 2.2.3. Severino 135 // 3. kapitola // Noví aristotelikové 137 // 3.1. Cesalpino 138 // 3.1.1. Cesalpinovo učení 139 // 3.1.2. Cesalpinův význam a jiní botanikové oné doby 141 // 3.2. Harvey 7 143 // 3.2.1. Krevní oběh 143 // 3.2.2. Harveyovo srovnávací zkoumání 146 //

3.2.3. Embryologie 147 // 3.2.4. Vajíčko 150 // 3.2.5. Harvey u následovníků 152 // 3.3. Glisson 154 // 3.4. Encyklopedisté 156 // 4. kapitola // Založení novověké vědecké metody 159 // 4.1. Zánik biologického názoru na svět 159 // 4.2. Leonardův mechanicismus a vitalismus 161 // 4.3. Galenisté 162 // 4.4. Galilei 162 // 4.5. Bacon 163 // 4.6. Descartes 164 // 4.7. Borelli a Hoffmann 167 // 4.8. Willis 168 // 4.9. Učení o duchách (spiritus) hýbajících tělesným mechanismem 170 // 5. kapitola // Epigonská věda 17. století 172 // 5.1. Redi 174 // 5.2. Malpighi 175 // 5.3. Swammerdam 178 // 5.4. Leeuwenhoek 181 // 5.5. Réaumur 182 // 5.6. Spallanzani 184 // 5.7. O visté a animalkulisté 185 // 6. kapitola // Paracelsisté // 6.1. Hohenheimovi dědici // 6.2. Van Helmont // 6.2.1. Pietismus // 6.2.2. Helmont a jezuité // 6.2.3. Charakteristika Helmontovy vědy // 6.2.4. Přírodní filosofie // 6.2.5. Biologie 7 // 7. kapitola // Vitalisté 203 // 7.1. Vitalismus 203 // 7.1.1. Pojem vitalismu 203 // 7.1.2. Historický vývoj vitalismu 204 // 7.2. Stahl 205 // 7.2.1. Mechanismus a organismus 206 // 7.2.2. Vztah fyziky a chemie k biologii (medicíně) 207 // 7.2.3. Biologie a anatomie 208 // 7.2.4. Duše a podstata života 208 // 7.2.5. Výživa 210 // 7.2.6. Plození a vývoj 211 // 7.2.7. Stahlův význam 212 // 7.3. Bichat 213 // 7 // Dějiny biologických teorií novověku I // 8. kapitola // Rozmach biologie v 18. století 218 // 8.1. Leibniz 218 // 8.1.1. Pojetí vývoje 219 // 8.1.2. Fylogeneze 221 // 8.1.3. Učení o formě 223 // 8.1.4. Duše 224 // 8.1.5. Význam pro biologii 224 // 8.2. Bonnet 227 // 8.2.1. Klasifikace 228 // 8.2.2. Preformismus 228 // 8.2.3. Dějiny života 230 // 8.3. Robinet 231 // 8.4. Von Haller 232 // 8.4.1. Dráždivost a citlivost 234 // 8.4.2. Histologie a embryológie 236 //

8.5. Úpadek biologie po Leibnizovi 237 // 9. kapitola // Epigenetikové 240 // 9.1. Needham 240 // 9.2. Wolff 242 // 9.2.1. Pojem „podstatné“ síly 242 // 9.2.2. O zhušťování jako druhém principu vývoje 243 // 9.2.3. Vztahy mezi ontogenezí organického těla a stroje 244 // 9.2.4. Buněčná teorie 245 // 9.2.5. Učení o metamorfóze a o zárodečných listech 245 // 10. kapitola // Linnéova metoda 248 // 10.1. Vznik učení o systému rostlin a zvířat 248 // 10.2. Linnéova metoda 249 // 10.3. Názory na pohlavnost 252 // 10.4. Přirozený a umělý systém 255 // 10.5. Pojem druhu 256 // 10.6. Binární názvosloví 259 // 11. kapitola // Buffon 261 // 11.1. Charakteristika doby 261 // 11.2. Locke a Condillac 263 // 11.3. Přirozená metoda 265 // 11.4. Roztržka s náboženstvím 269 // 11.5. Vznik organismů 271 // 11.6. Teorie o vývoji Země 273 // 11.7. Vznik a proměna druhů 277 // 11.8. Po Buf fono vi 281 // 12. kapitola // Francouzská morfologie 284 // 12.1. Zrod morfologie 284 // 12.2. Vývoj morfologie v botanice 286 // 12.2.1. Adanson 286 // 12.2.2. De Candolle 287 // 12.3. Morfologie zvířat před Cuvierem a Geoffroyem 290 // 12.3.1. VicqďAzyr 291 // 12.3.2. Camper 293 // 12.3.3. Vznik německé morfologie 294 // 12.4. Cuvier 295 // 12.4.1. Morfologie 295 // 12.4.2. Paleontologie a geologie 300 // 12.4.3. Cuvierova logika 302 // 12.4.4. Význam 303 // 12.5. Geoffroy St. Hilaire 306 // 12.5.1. Pojetí morfologie 306 // 12.5.2. Teratologie 310 // 12.5.3. Fylogeneze 311 // 12.5.4. Historický význam 312 // 12.6. Cuvier a Geoff roy 313 // 12.7. Cuvierova škola 315 // 12.8. Geoff roy o va škola 316 // 12.8.1. Duges 316 // 12.8.2. Serres 318 //

13. kapitola // Německá naturfilosofie 321 // 13.1. Pojem naturfilosofie 321 // 13.2. Filosofové 322 // 13.2.1. Herder 322 // 13.2.2. Kant 324 // 13.2.2.1. Učení o „a priori" 324 // 13.2.2.2. Teleologie 328 // 13.2.2.3. Všeobecný význam 329 // 13.2.2.4. Historizující náběhy u Kanta 331 // 9 // Dějiny biologických teorií novověku I // 13.2.3. Fichte a Schelling 331 // 13.3. Biologové 333 // 13.3.1. Kielmeyer 333 // 13.3.2. Goethe 335 // 13.3.3. Oken 340 // 13.3.4. Střízlivější naturfilosofové 344 // 13.3.5. Blumenbach 346 // 13.3.6. Treviranus 348 // 13.3.6.1. Životní síla 348 // 13.3.6.2. Fylogeneze 349 // 13.3.6.3. Učení o jednotě organismů 351 // 13.3.6.4. Chemické teorie 351 // 13.3.6.5. Naturfilosofie 352 // 13.3.6.6. Všeobecné 352 // 14. kapitola // Erasmus Darwin 354 // 14.1. Rostlinopisná pojednání 354 // 14.2. Ontogenetický vývoj 355 // 14.3. Zoologické dílo 355 // 15. kapitola // Lamarck 358 // 15.1. Vymezení problému 359 // 15.2. Síly ženoucí vývoj 360 // 15.3. Role potřeb 363 // 15.4. Klasifikace 364 // 15.5. Význam času 366 // 15.6. Vznik člověka 366 // 15.7. Fyziologické stanovisko 367 // 15.8. Ostatní práce a jejich vliv 368 // 15.9. Všeobecná charakteristika 369 // Přílohy // I. Obsah 373 // II. Aristotelés 375 // III. Aristotelés a aristotelikové 376 // IV. Založení mechanistických teorií 378 // V. Anatomie v 17. století 380 // VI. M. Malpighi 381 //

VII. Vitalismus na konci 18. století 383 // VIII. Reakce proti mechanistickým teoriím 384 // 10 // Obsah // IX. Linnéova systematika 385 // 1. Vývoj systematiky před Linném 385 // 2. Karl von Linné 387 // 2.1. Rostlinný systém 388 // 2.2. Pojem druhu 389 // 2.3. Systematika živočichů 389 // 2.4. Všeobecný význam 390 // 3. Názory na pohlavnost 392 // X. Zrod evolučního pojetí světa organismů 395 // 1. Teorie o vývoji Země do Cuviera 396 // a) Geologické teorie 396 // b) Paleontologické teorie 398 // 2. Vývoj evoluční filosofie v 18. století 401 // 3. Přechod od Leibnizovy myšlenky vývoje // k evolučnímu pojetí přírody 406 // 4. Roztržka s náboženstvím 408 // XI. Pojem morfologie 412 // Poznámky vydavatelů 415 // Literatura k prvnímu dílu 449 // Rejstřík věcný 469 // Rejstřík jmenný 476