Přední italský filmový vědec a kritik charakterizuje svou knihu jako první pokus o nástin dějin filmových teorií a o jejich utřídění. Látku rozděluje do kapitol: Počátky (Canudo a Delluc. Richter, Dulacová a Moussinac), Odavantgardy k montáži (Dziga Vertov a Kulesov), Tříbení (Systemátoři) (Balázs a Pudovkin, Ejzenštejn a Arnheim), Popularizátoři (Spottiswoode, Rotha a Grierson), Italský přínos (Gerbi a Debendetti, Barbaro a Chiarini), Ostatní(Od Urbana Gada po dnešek). Krize jedné teorie a naléhavá potřeba revize..
Předmluva z roku 1960 7 // Úvod 53 // Kapitola I. - Počátky. Canudo a Delluc. Richter, Dulacová a Moussinac Manifest sedmi umění 61 Fotogenie 65 Rytmus nebo život 69 Integrální kinematografie 73 Rytmy a sny 78 // Kapitola II. - Od avantgardy k montáži. Dziga Vertov a Kulešov Kino-oko 92 „Režisér-inženýr“ 97 // Kapitola III. - Tříbení (Systemátoři). Balázs a Pudovkin. Ejzenštejn a Arnheim „Poetické nůžky“ 104 Montáž „a priori“ 115 Montáž „a posteriori“ 126 „Tvárné prostředky“ 143 // Kapitola IV. Popularizátoři. Spottiswoode.lRotha a Grierson „Dynamický pikturalismus“ 177 „Diferenciační faktory“ 189 Dokumentární film a skutečnost 198 // Kapitola V. Italský přínos. Gerbi a Debendetti. Barbaro a Chiarini. Mobilizace croceovské estetiky 216 „Filmové specifikum“ jako tendence 224 Film je umění, kinematografie je průmysl 234 // Kapitola VI. Ostatní. Od Urbana Gada po dnešek 246 // Kapitola VII. Krize jedné teorie a naléhavá potřeba revize Závěry 1951 275 // Bibliografie 320 // Rejstřík filmů 347 // Rejstřík jmenný 355