.

0 (hodnocen0 x )

(0.5) Půjčeno:1x 

BK

Biografie

Praha : Pelcl, 1902

362 s.

Kritická knihovna ; Sv. 18

000020551

ÚVOD. // Historie se přetváří od jednoho sta let. — Příčiny tonoto přetváření. V čem spočívá // I. Historické dokumenty jsou jen ukazately, pomocí jichž dlužno sestrojili znovu viditelného jednotlivce // II. Člověk tělesný a viditelný jest pouze znamením, pomocí jehož má se studovati člověk neviditelný a vnitrný // III. Stavy a výkony vnitrného a neviditelného člověka mají svou příčinu v jistých všeobecných způsobech myšlení a cítění // IV. Hlavní formy myšlenek a citů. Jejich historické účinky // V. Tři prvopočáteční síly // VI. Jak se rozdělují účinky prvopočáteční příčiny. Společnost prvků Složení skupin. Zákon vzájemné závislosti. Zákon úměrného vlivu . // VII. Zákon formace skupin. Příklady a údaje. // VIII. Celkový problem a budoucnost historie. Psychologická methoda Hodnota literatur. Předmět knihy // KNIHA I. // POČÁTKY. // KAPITOLA I. — Sasové. // I. Stará vlast — Půda, moře, nebe, podnebí. —Nová vlast — Vlhká krajina a nevděčná země. — Vliv podnebí na povahu ...1 // II. Tělo — Strava. — Mravy. — Hrubé pudy v Germanii, v Anglii ...6 // III. Ušlechtilé pudy v Germanii — Jednotlivec.— Rodina — Stát. — Náboženství. — Edda. — Tragický a heroický názor na svět a na lidi ...16 // IV. Ušlechtilé pudy v Anglii — Válečník a náčelník. — Žena a její manžel — Báseň o Beowulíovi. — Barbarská společnost a barbarský hrdina ...26 // V. Pohanské básně. -- Druh a síla citů. Ráz ducha a jazyka. — Prudkost dojmu a drsnost výrazu 38 // VI. Křesťanské básně. — Cím jsou Sasové uzpůsobeni ku křesťanství. — Jak se obrátili na křesťanství. — Jak rozumí křesťanství. — Hymny Coedmonovy. — Hymna pohřební. — Báseň o Juditě. — Parafrase bible ...43 //

VII Proč latinská kultura nepůsobí na Sasy. — Příčiny odvozené ze saského výboje. — Beda, Alcuin, Alfred. — Překlady. — Kroniky. — Kompilace. — Malomoc latiníků. — Příčiny odvozené ze saské povahy. — Adhelm. — Alcuin. — Latinské verše — Poetické dialogy. — Spatný vkus latiníků ...55 // VIII. Protiklad plemén germánských a latinských. — Povaha saského plemene — Ono přečkává normanský výboj ...64 // KAPITOLA II. — Normané. // I. Vytváření se a povaha feudálního člověka ...67 // II. Výprava a povaha Normanů. — Protiva mezi // Normany a Sasy. — Normané jsou Francouzi. — Jak se stali Francouzi. — Jejich vkus a architektura. — Jejich rytířství a zábavy. — Jejich taktika a úspěch ...69 // III. Útvar ducha Francouzů. — Dva hlavní rysy : myšlenky určitě rozlišené a souvislé. — Psychologické ustrojení franc, ducha. — Prosaické vypravování, nedostatek barvitosti a vášně, nenucenost a žvatlavost. — Přirozená logičnost a jasnost, střízlivost, půvab a vybranost, bystrost a uštěpačnost. — Pořádek a půvab. — Jaký druh krásy a myšlenek přinesli Francouzi na svět ...78 // IV. Normané v Anglii. — Jejich postavení a tyranie. — Importují svou literaturu a svůj jazyk. — Zapomínají na svou liter, a na svůj jazyk. — Ponenáhlu učí se anglicky ...89 // V. Angličina se ponenáhlu pofrančuje ...96 // VI. Překládají francouzské knihy do angličiny. — Řeč sir Johna Mandevilla. — Layamon, Robert de Gloucester, Robert de Brunne. — Napodobí v angličině franc, literaturu. — Příruční knihy morální, písně, fabliaux, hrdinské písně (chansons de geste). — Lesk, frivolnost a prázdnota této franc, kultury. — Barbarství a nevědomost teto feudální civilisace —

Hrdinská píseň o Richardu Lví Srdce, a cesty sir Johna de Mandeville — Chudoba literatury, která byla vnesena do Anglie a tam se ujala. — Proč neměla úspěchu ani na pevnině ani v Anglii ...107 // VII. Sasové v Anglii. — Národ saský trvá dále a vytváříse anglická ústava. — Povaha saská trvá dále a vytváří se anglická povaha ...111 // VIII.—X. Protiva národního hrdiny ve Francii a v Anglii. — Fabliaux o Lišce a balladyio Robin Hoodovi. — Jak saská povaha udržuje a připravuje politickou svobodu — Protiva stavu obcí ve Francii a v Anglii. — Theorie angl. ústavy od sir Johna Fortescue — Jak ústava saského národa udržuje a připravuje politickou svobodu. — Postavení církve a předchůdci reformy v Anglii. — Petr Plowman a Wyclef. — Jak angl. povaha a postavení normanské církve připravují nábož. reformu — Nedokončenost a malátnost národní literatury. — Proč neměla. úspěchu ...118 // KAPITOLA III. Nový jazyk // I. Chaucer. — Jeho vychování. — Jeho život politický a světský. — V čem posloužil jeho talentu. — Jest malířem druhé feudální společnosti. 142 // II. Jak se zvrhl středověk. — Zmenšení opravdovosti v mravech, ve spisech a uměleckých dílech. — Potřeba podráždění. — Podobná. situace stavitelství a literatury ...144 // III. —V. Čím patří Chaucer středověku. —- Básně romantické a dekorativní. — Román o Ruži. — Troilus a Cressida. — Povídky Canterburshé. — Pořadí popisů a událostí. — Dum Pověsti. — Fantastická vidění a sny. — Básně lásky — Troilus a Cressida. — Přehnaný rozvoj lásky v středověku. — Proč se dal duch touto cestou. — Mystická láska. — Květ a list. — Smyslná láska. — Troilus a Cressida ...147 //

VI. V čem je Chaucer Francouzem? Básně satirické a nevázané. — Povídky canterburské. — Měšťanstvo v Bathu a manželství. — Žebravý mnich a náboženství. — Sprýmařství, necudnost a hrubost ve středověku ...166 // VII. Čím je Chaucer Angličanem a originálním. — Pojetí povahy a individua. — Van Eyck a Chaucer jsou vrstevníky. —- Předmluva к Povídkám canterburským. — Podobizna svobodníka (FrankIma), mnicha, mlynáře, měšťanky, rytíře, zemana, abatyše, dobrého faráře. — Spojení událostí a povah. — Pojetí celku. — Důležitost tohoto pojetí. —- Chaucer předchůdcem renaissance. — Zastavuje se na cestě. — Jeho zdlouhavost a // dětinství — Príčiny této nedostatečnosti. —Jeho scholastická prosa a názory. — Jak je ve svém století osamocen ...175 // VIII. Spojení filosofie a poesie. — Jak zhynuly všeobecné ideje pro scholastickou poesii — Proč hyne poesie — Srovnání civilisace a úpadku ve středověku a ve Španělsku — Vyhasnutí anglické literatury. — Překladatelé, — Rýmovači kronik. — Didaktičtí básníci. —- Redaktoři moralit. — Gower. — Occeleve. —Lydgate. —Analogie vkusu v krojích, v stavbách a v literatuře. — Smutná myšlenka náhody a bídy lidské — Hawes. — Barcklay. — Skelton. — Zárodky reformace a renaissance ...185 // KNIHA II. // RENAISSANCE. // KAPITOLA I — Pohanská renaissance. // § 1. Mravy. // I. Názor, jejž si lidé utvořili o světě od rozpadnutí se antické společnosti. — Jak a proč počíná znovu lidská vynalézavost. — Útvar ducha renaissančního. — Jak představováni předmětů jest tehdy napodobivé, obrazivé a úplné ...198 // II. Proč se mění ideální vzor. — Zlepšení lidského postavení v Evropě. — Zlepšení lidského postavení v Anglii. — Mír. —

Průmysl. — Obchod. — Pastvectví. — Zemědělství. — Vzrůst obecné zámožnosti. — Stavby , a nábytek. — Paláce, jídla a oděvy. — Okázalost při dvoře. — Slavnosti za Alžběty. — Divadelní hry za Jakuba I. ...204 // III. Lidové mravy. — Pageants (Loutkové divadlo). — Divadlo. — Slavnosti vesnické. — Pohanská expanse .... 215 // IV. Vzory. — Staří. — Překlad a četba klasických autorů. — Sympatie pro mravy a bohy antické.— Moderní. — Záliba pro mravy a spisy italské. — Jak poesie a malířství jsou v Itálii pohanskými. — Ideálním vzorem je člověk velmi šťastný, omezený na život přítomný ...218 // § 2. Poesie. // I. Renaissance v Anglii je. obrozením ducha saského. . 226 // II. Předchůdci. — Hrabě de Surrey. — Jeho feudální a rytířský život. — Jeho anglický a osobní // karakter. — Jeho vážné a melancholické básně. — Jeho pojetí vnitrné lásky ...226 // III. Jeho sloh. — Jeho mistři, Petrarka a Vergil. — Jeho postup, jeho zručnost, jeho ranná dokonalost. — Umění se zrodilo. — Nedostatky : napodobení, hledanost. — Umění není úplné ...232 // IV.—VII. Vzrůst a dovršení umění. — Enphues a moda. — Sloh a duch, renaissance. — Plýtvání a nepravidelnost. — Jak si odpovídají mravy, duch a sloh. — Sir Philip Sidney. — Jeho vychování, život, povaha. — Jeho učenost, vážnost, velkodušnost a prudkost. —- Jeho Arkadie. — Přehánění a manýrnost citu a slohu. — Jeho Obrana poesie. — Jeho výmluvnost a energie. — Jeho sonety. — V čem liší se těla a vášně renaissanční od těl a vášní moderních. — Smyslná láska. — Mystická láska ...235 //

VIII.—XI. Poesie pastýřská. — Hojnost básníků: — Přirozenost a síla poesie. — Stav ducha, který ji povzbuzuje. — Smysl pro venkov. — Obrození antických bohů. — Nadšení pro krásu. — Líčení lásky nenucené a šťastné, — Shakspeare, Jonson, Fletcher, Drayton, Marlowe, Warner, Breton, Lodge, Greene. — Jak přeměna obecenstva přeměnila umění ...253 // XI.—XIV. Poesie ideální. — Spenser. — Jeho život. — Jeho povaha. — Jeho Platonismus. — Jeho Hymny na lásku a krásu. — Jeho překypující obraznost. — V čem jest epickou. — V čem jest ferickou. — Jeho tápání. — Kalendář pastýřův. — Jeho Drobné básně. — Jeho veledílo. — Královna vil. — Jeho epopeje jest alegorická a přeci životná. — Obsahuje křesťanské rytířství a pohanský Olymp. — Jak je slučuje ...266 // XIV.—XVI. Královna vil. — Nemožné události. — Jak stávají se pravděpodobnými. —- Belphoebe a Chrysogona. — Ferické a obrovské obrazy a krajiny. — Proč musí býti takovými. — Sluj Mammonoya a zahrady Acrasiovy. — Jak Spenser skládá. — V čem je umění renaissanční úplným ...280 // § 3. Prosa. // I. Konec poesie. — Změny ve společnosti a v mravech. — Jak stává se návrat ku přírodě dovoláváním se smyslů. — Odpovídající tomu změny v básnictví. — Jak půvab nahrazuje energii. — Jak pěkné nahrazuje krásné. Strojená něžnost. — Garew. — Suckling. — Herrick. — Afektace. — Quarles, Herbert, Babington, Donne, Cowley. — Počátek klasického slohu a salonního života ..295 // II. Jak. poesie končí v prosu. — Spojení vědy a umění. — V Itálii. — V Anglii. — Jak vláda naturalismu rozvíjí činnost přirozeného rozumu. —

Učenci, historikové, rhetorikové, kompilátoři, politikové, starožitníci, filosofové, theologové. — Hojnost talentů a řídkpst krásných knih. — Nadbytečnost, hledanost, pedanterie slohu. — Originálnost, precisnost, energie a bohatost slohu. — Jak v protivě ku klasikům nepředstavují si myšlenku nýbrž individuum ...304 // III. Robert Burton. — Jeho život a povaha. — Zmatenost á ohromnost jeho učenosti. — Jeho předmět, Anatomie melancholie. — Scholastické rozdělení. — Směsice věd duševních a lékařských ...311 // IV. Sir Thomas Browne. — Jeho duch. — Jeho obraznost seveřana. — Hydrotherapia, Religio medici. — Jeho názory, jeho zvědavost a jeho pochybnosti člověka z doby renaissance. — Pseudodoxia. — Účinky této činnosti a tohoto směru veřejného ducha ...316 // V.—VI. František Bacon. — Jeho duch. — Jeho původnost. — Soustředěnost a skvělost jeho slohu. — Jeho srovnání a aforismy. — Essays. — Jeho postupem není argumentace nýbrž intuice. — Jeho utilitářský zdravý rozum. — Východisko jeho filosofie. — Že předmětem vědy jest zlepšení lidského postavení. — Nová Atlantida. — Jak tato idea je v souhlasu se stavem věcí a s duchem času. — Ona dovršuje renaissanci. — Jak tato idea přivádí novou methodu. — Organum. — Na kterém bodu zastavil se Bacon. — Meze ducha století. — Jak pojetí světa, které bylo poetickým, stává se mechanickým. — Jak vede renaissance ku zřízeni positivních věd ...321 // Rejstřík spisovatelů a stručná bibliograffie jejich děl ...334

(OCoLC)320726465

cnb001536435