KNIHA II. // Renaissance (pokračování). // Kapitola II. Divadlo. // I. Obecenstvo. — Jeviště // II. Mravy šestnáctého století. — Prudké a úplné rozpětí přirozenosti // III. Anglické mravy, Napětí energické a smutné povahy // IV. Básníci. — Obecný soulad mezi povahou básnika / a povahou jeho století. — Nash, Decker, Kyd, Peel, Lodge, Greene.. — Jejich stav a život. — Marlowe. — Jeho život. — Jeho dílo. — Tamerlan. — Mäliézský žid. — Édward II. Faust. — Jeho pojetí člověka // V. Zřízení tohoto divadla. Postupy a povaha tohoto umění. — Napodobivá sympatie, která líčí výraznými ukázkami. — Protiva umění klasického a germánského. — Psychologické ustrojení a vlastní obor těchto dvou umění // VI. Mužné osoby. — Zuřivé vášně, — Tragické události. — Nemírné povahy. — Vévoda milánský, od Massingera. — Annabella, od Forda. — Vévodkyně z Mal fi a Vittorio od Webstéra. — Ženské osoby. — Germánské pojetí, lásky a manželství. — Euphrasia, Bianca, Arethusa, Ordella, Aspasia, Amoret u Beaumonta a Fletchera. — Penthea u Forda. — Souhlas typu duševního a fysického // Kapitola III. Ben Jonson. // I. Náčelníci školy ve své škole a ve svém století. — Jonson. — Jeho temperament. — Jeho povaha. — Vychování. — Počátky. — Zápasy. — Chudoba. Nemoci. — Konec ...76 // II. Jeho učenost. — Klasické záliby. — Didaktické osoby. - Krásné uspořádání jeho plánů. — Upřímnost a určitost jeho slohu. — Síla jeho vůle a vášně ...82 // III. Jeho dramata. — Catilina a Sejan. Proč mohl liciti osoby a vášně římské korupce ...90 // IV. Jeho veselohry. — Jeho reforma a theorie divadla. — Jeho satirické veselohry. — Volfone. — Proč jsou jeho veselohry vážné a bojovné. —
Jak líčí vášně renaissance. — Jeho šprýmoyné veselohry. — Mlčelivá žena. — Proč jsou jeho veselohry energické a drsné. — Jak odpovídají zálibě-renaissance ...97 // V. Meze jeho talentu. — V čem zůstává pod Mohérem. — Nedostatek vyšší filosofie a komické veselosti. — Jeho obraznost a fantasie. — Sklad novinek a Slavnost Cynthie. — Jak si vede při společenské a lyrické veselohře. — Jeho drobné básně. — Jeho Masky. — Divadelní a malebné mravy dvora. — Neutišitelný pastýř. — Jak zůstává Jonson básníkem až na své smrtelné lože ...113 // VI. Všeobecný náhled o Shakspearovi. — Jaké je u Sh. základní pojetí. — Podmínky lidského rozumu. — Jaká je u Sh. hlavní mohutnost. — Podmínky přesného představení ...20 // Kapitola IV. Shakspeare. // Život a povaha Sh. — Jeho rodina. — Mládí. — Sňatek. — Stává se hercem. — Jeho Adonis. — Znělky. — Lásky. — Nálada. — Hovor. — Smutek. — V čem spočívá tvůrčí a sympatická povaha. — Jeho obezřelost. — Jeho jmění.. — Jeho uchýlení se v ústraní ...126 // II. Jeho sloh. — Obrazy. — Přehánění. — Nesrovnalosti. — Překypující výmluvnost. — Rozdíl mezi tvůrčím a analitickým pojetím ...144 // III. Mravy. — Familiárnost. — Prudkost. — Neomalenost. — Hovor a činy. — Souhlas mravů a slohu ...151 // IV. Osoby. — Jak patří všecky к téže rodině. — Surovci a hlupci. — Caliban, Ajax, Cloten, Polo-, nius, chůva. — Jak mechanická obraznost může předcházeli rozum nebo jej přežiti ...160 // V. Lidé duchaplní. — Různost mezi duchem řozumovačů a duchem umělců. — Mercutio, Beatrice, Rosalinda, Benedikt, šaškové. — Falstaff ...167 // VI. Ženy. — Desdemona, Virginie, Julie, Miranda, Imogena, Kordelie, Ofelie, Volumnie. —
Jak představuje Sh. lásku. — Proč zakládá Sh. cnost na pudu neb vášeni ...172 // VII. Zločinci. — Jago, Richard III. — Jak přehnané choutky a nedostatek svědomí jsou přirozeným oborem vášnivé obraznosti ...177 // VIII. Jeho velké osoby. — Přehánění a choroby obraznosti. — Lear, Othello, Kleopatra, Koriolan, Macbeth, Hamlet. — Srovnání psychologie Shakspearovy a francouzských tragiků ...180 // IX. Fantasie. — Shoda obraznosti a pozorování u Sh. — Zájem veselohry sentimentální a romaneskní. — As you like it. — Názor o životě. — Midsummer night’s dream. — Názor o lásce. — Soulad všech částí díla. — Soulad díla a umělce ...197 // Kapitola V. Křesťanská renaissance. // I. Nepravosti pohanské renaissance. — Úpadek jižních vzdělaností ...214 // II. Reformace. — Schopnost germánských plemen a vhodnost severních podnebí. — Tělo a duše u A. Dürera. — Jeho Mučedníci a Poslední soudy. — Luther. — Jeho pojetí spravedlnosti. — Ustrojení protestantství. — Krise svědomí. — Obnova srdce. — Potlačení vnějších úkonů při pobožnosti. — Přeměna duchovenstva ...221 // III. Reformace v Anglii. — Tyranství církevních dvorů (soudních). — Nepořádky duchovenstva. — Podráždění lidu. — Vnitřek diecese. — Pronásledování a obracení na víru. — Překlad bible. — Jak biblické události a hebrejské city se shodují se současnými mravy a anglickou povahou. — Prayer-Book. — Morální a mužná poesie modliteb a bohoslužeb. — Kazatelství. — Latimer. — Jeho vychování. — Povaha. — Důvěrná a přesvědčující výmluvnost. — Jeho smrt. — Mučedníci za Marie. — Anglie jest pro budoucnost protestantskou ...232 // IV. Anglikáni. — Blízkost náboženství a světa. —
Jak proniká náboženský cit do literatury. — Jak cit krásna trvá v náboženství. — Hooker. — Obsáhlost jeho ducha a šíře jeho slohu. — Hales a Chillingworth. — Chvála rozumu a snášelivosti. — Jeremy Taylor. — Jeho učenost, obraznost, poesie ...261 // V., VI., VII., VIII. Puritáni. — Protiva náboženství a světa. — Jejich dramata. — Jejich morálka. — Jejich skrupule. — Jejich triumf a nadšení. — Jejich dílo a praktický smysl. — Bunyan. — Jeho // život, duch a báseň. — Budoucnost protestantství v Anglii ...278, 299, 306 // Kapitola VI. Milton. // I. Povšechný náhled o jeho duchu a povaze. — Jeho rodina. — Vychování. — Studie. — Cesty. — Návrat do Anglie ...320 // II. Účinky povahy soustředěné a samotářské, — Jeho přísnost. — Jeho nezkušenost. — Jeho sňatek. — Jeho děti. — Domácí mrzutosti ...326 // III. Jeho bojovná ráznost. — Polemika proti biskupům. — Polemika proti králi. — Jeho nadšení a nepoddajnost. — Jeho theorie o vládě, církvi a vychování. — Jeho stoicismus a cnost. — Jeho stáří, zaměstnám, osoba ...329 // IV. Prosaik. — Změny nastalé od tří set let ve tvářnostech a názorech. — Těžkopádnost jeho logiky. — Pojednání o liozvodu. — Neohrabanosť jeho vtipkování. — Antihadversions ufon the remonstrant. — Drsnost jeho diskuse. — Defensio populi anglicani. — Prudkost jeho záští. — Reasons of church Government.
Iconoclastes. — Jeho sloh. — Obšírnost jeho výmluvnosti. — Bohatství jeho obrazů. Lyríčnost a vznešenost jeho dikce ...337 // V. Poesie. — V čem se blíží a vzdaluje od básníků renaissance. — Jak ukládá poesii morální cíl. — Jeho světské, básně. — Allegro a Penseroso: — Čemus.- Lycidas. — Jeho zbožné básně. — Ztracený ráj. — Podmínky opravdové epopeje. — Nevyskytují se ani ve století áni V básníku. — Srovnání Evy a Adama s anglickou domácností. — Srovnání Boha a andělů s monarchickým dvorem. - Co zůstává z básně. — Srovnání mezi city Satanovými a republikánskými vášněmi. — Lyrický a morální karakter krajin. — Povznesení a zdravý smysl, morálních názorů. — Postavení básníka a básně mezi dvěma věky. — Ustrojení jeho ducha a díla ...338 // Seznam spisovatelů a úhrnná bibliografie jejich děl ...396