.

0 (hodnocen0 x )

(5) Půjčeno:5x 

BK

Biografie

Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1955

200 stran : ilustrace ; 30 cm

000020665

Starověk. // Hudba starověkých národů // Řecká hudba // Řecké hudební nástroje (str. 4), theorie // estetika (s. 5-6), dějiny (s. 6-7), pok. // Řecké drama (str. 7-9). Římská hudba // Středověk. // Nové podmínky; Keltové, Galové, Germáni, Slostr. 9 až 24 // Křestanský, liturgický zpěv (str. 10-12) ; ambrosiánský a gregoriánsky chorál (s. 11). Tropy (s. 11), sekvence (s. 11) // Hudba v klášterech a chrámech (12-13). Středověká hudební theorie (14-16), církevní toniny (14), tónový rozsah, b rotundum a b quadratum (15), solmisace (15), notace, neumy (15), notová osnova (16) // Duchovní písně (16), duchovní hry (17). Světský zpěv, rytířské zpěvy ve 12. a 13. stol. str. 17-20). Trubaduři a truvéři ve Francii ve 12. stol., minnesingři // meistersingři v 13. a 14. stol. v Něemecku v 16. stol. (Hans Sachs). (s. 17-20). I 1. // Instrumentální hudba (str. 20); nástroje (s. 20-22): drnkací (20), smyčcové (20-21), dechové (21), bicí (22), varhany (22). Nástrojová hudba (22-23). Hudebníci (23). Slované (24). // ČÁST I. // Vícehlas - Renesance, str. 25-55 // Vícehlas (24). Organum purum (25), diskant (25), gymel (25). Odměřený rytmus. Musica mensurata, její období (26). - Mensurální notace (26-27). 13. století. - Ars antigua ...27-29 // // Organum (27), conductus (27). Motteto (27-28). Rondellus [harmonický a kánonický (anglický "Letní kánon".). (28).[Hoquetus (28)]. - Provádění skladeb v době ars antiqua (29 ). - 193 // Theoretikové : Johannes de Garlandia, Walter Odington (29). o l4. století. = Ars nova ...29-35 // Příčiny renesance. Život a hudba za renesance (29). - Florencie // ve 14. stol. (29-30) [Frangesco Landino (30)]. //

Novosti v hudbě (30). Hudební formy za "ars nova" (31-32) : Madrigal vlašský 14.ho stol., s mravoučnou pointou; Landino: "Napomenutí kritikům" (31-32). - Ballata (31). - Caccia (kača = honba) = programní hudba v Italii ve 14. stol. (31-32). // Ars nova ve Francii (32-33). Chanson (píseň), [skladatel Machaut] (str. 32) // Hudba v Anglii ve 14. stol. s faux bourdon (32). Hudební theorie ve 14. a 15. stol. (32-33): autentický závěr, pštilinková osnova; novosti v notaci. // Theoretikové: Filip de Vitry: "Ars nova". Johannes de Muris: "Musica speculativa", "Musica practica". Jakub z Lutychu: Speculum musicae ( = Zrcadlo hudby). (str. 33). Nizozemská škola. - 15. a 1/2 16. stol. // Tři generace Nizozemsců: 1.) Dufay a Binchois, str. 33-36 // Obrecht, Josquin des Pres // Issak (33). Způsoby komposice, čistá polyfonie, hlasů. Způsob provádění skladeb // kánony "hříčky" 34-35). - Formy: mše. - mottet, chanson, pašije (s. 35-36). - Nadvláda Nizozemců V Evropě (36). // / 16. stol. = Vrcholná renesance. = Reformace str. 37-43 // Mimohudební (politické) poměry v Evropě v 16. stol. - Výčet hlavních směrů hudby 16.ho stol. (37). // A) Nový francouzský chanson v 16. stol. (37). Programní hudba; líčení bitvy. Satirický chanson (37-38). Nový italský madigal 16.ho stol., milostný; Gesualdo di Venpsa, Willaert, Monteverdí, Palestrina. - Humorný madrigal v Anglii (str.38-39). Lidové formy písní: frottola v sever. Italii, villanella v jižní Italii (str. 39), německá Gassenhawerlin (40), ["Hudba " humanistů (40)].I // B) Zpěvy německé reformace: hudba u Luteránů, u Kalvínů, v anglické církvi (40-41). Katolická protireformace, hudba u Jezuitů (40/41). Dovršení hudby 16. stol. (str. 41-43). Palestrina (41-42) - Lasso (42) — [Hassler (43] // Rozlišení hudby instrumentální od vokální str. 45-45 //

Podmínky tohoto rozlišení (43). - Willaert, Gabrieli starší (Andrea, strýc), Gabrieli mladší (Giovanni, synovec) (44). Druhy skladeb Gabrieliho mladšího, způsob jeho skladby (44-45) // Hudební nástroje za renesance (resp. v 14. až 16. stol.) // 1 .) Varhany, 2.) Čembalo, spinet. clavichord (str. 45-46).3.) Drnkací nástroje: loutna, chitarone, (kytary, harfa) , (str. 46. a- 4.) Smyčcové nástroje: gamby, violy da braccio (viola d‘amoure) (str. 46-47). - 5.) Dechové nástroje: flétna, bomhart, fagot, klarinet (str. 47-48). - 6.) Nátrubkové nástroje: cinky, trompety, pozouny. - 7.) Bicí nástroje (str. 48) // Nová notace - tabulatury (loutnové a varhanní). Francouzská clavecínová notace (2 osnovy o Fti linkách) (str. 48). Instrumentální 15. a 16.ho stol. ...48-52 // Hudba taneční a netaneční. Samostatný sloh hudby instrumentální hudba (str. 49). varhanni (Improvisace, Kolorování). Ricerkar, fantasie. tokáta (str. 49) // Hudba loutnová. Úpravy madrigalů. Způsob loutnové skladby (str. 49-50). Klavírní sloh a hra. - Virginalová hra v 16. stol. v Anglii: absolutně-hudební variace na písně, a programní hudba (str. 50). Hudba pro "violy". Tance; fantasie. Vývin formy. Řazení tanců, počátek suity (str. 50-51). - Nástroje ve vokální hudbě. // Středověk neměl pojem orchestru (str. 51). - T.zv. "kapely" (str.51-52). Theories ...str: 52-54 // Zarlino (spisy: Instituzioni harmoniche, Dimonstrazioni harmoniche, Sopplementi musicali (str. 52). Glareanus, Tinctoris - Praetorius: Syntagma musicum (52). Úplná, ale netemperovaná chromatika (52). - Lidová hudba vítězí nad církevními tóninami (52). // Estetika 14. až 16. stol.: výraz v hudbě (str. 53). - Nástrojařství (53). - Pedagogika ( "školy" hry na nástroje ale i o formách, improvisaci a reprodukci) ...str. 53 //

Hudební slovník Johanessa Tinctorise (53). Nototisk (jednotlivé typy - tisk s měděných desek), str. 54. // ČÁST III. // Barok // Barok. Monodie. Politický reliéf (str. 55-56) // monodie (poměr), str. 56, generálbas (56) // Polyfonie // Cacciniho Nuove musiche (57). Italská Opera, 57-68 // Florentská kameráta (57). První opera (57/58) Dodatky a poznámky, str. 58-60. - Monteverdi (60-61). - Od renesance k baroku (61-62). Opera benátská (62-63). - Stradella (63). - Opera neapolská (63-64); jejich formy: recitativy, arie, da Capo-arie (64-65); libretista Metastasio (64). - Kastráti (64-65). - Italská predehra (65). - Alessando Scarlatti (otec) (65). - Operní život v 17. stol. (65-66). - Nadvláda italské opery // v Evropé (67-68). Pokus o německou operu (68). Opera ve Francii // Balety (68). - Počátky opery (68-69). - Lully (69-70). francouzské opery (69). Francouzská ouvertura (70). Francouzská opera po Lullym (70-71), Anglická opera v 17. stol., Purcell (71). Oratorium. // Světská hudba vokální 17. stol.: komorní kantáta (73). Církevní hudba 17. stol. // Katolická hudba za baroka (figurální mše), str. 74-5. // Protestantská hudba (75). - Skladatelé: Schutz, Schein (75). 68-71 // Anglikánská duchovní hudba (76) // ... ... // formy instrumentální hudby (76-77). Vývoj smyčcových nástrojů (76). Trhová sonáta (77). Sólová sonáta (77). Sonáta komorní ( camera) a chrámová (da chiesa) str. 78. // Skladatelé: Corelli, Torelli, Tartini - Vitali, Vivaldi, Veracini (Stradella, Pergolesi, Legranzi) str. 78. // Concerto grosso (78-79). - Sólový koncert (79). - Skladatelé: Muffat, Fux, Telemann-Leclair (str. 79). - Orchestrální suita (str. 80-81) // Klavírní skladba 17. a 1. poloviny 18. stol (81-84) // Vynález klavíru r. 1720 (str. 82). - Clavecinová hra. Galantní sloh (str. 82-83). -

Skladatel: Couperin (str. 83).- klavírní tokáty - skladatel: Frescobaldi (str. 83) // Počátky klavírní formy sonátové. Skladatel: Domenico Scarlatti (syn), str. 83 [kočičí fuga str. 83/4]. // Programní "sonáty" Kuhnavovy ( "Biblické historie") , str. 84. // Němečtí hudebníci: Frohberger, Pachelbel, Sweelinck, Scheidt, Buxtehude (84). [Ital Poglietti a jeho karakteristika "rakouských národů" tanci, str. 84 // Varhanní hudba 17. a 1. poloviny 18. stol. - Tokáta, fuga, (str. 84-85) // Hudební život a theorie za baroka // Dvorní opery; šlechtické koncerty, hra orchestrální a komorní. /// Divertimento, kasace (str. 85). - Chrámová hudba (85/86). - Veřejné provozování hudby (86). - Nové nástroje: lesní roh a klarinet (86). - Temperované ladení (86). - Rameau a vznik harmonie (86/87). - Barokní estetika: afektová theorie (87) // J.S. Bach. str. 88-94 // Životopis (88-89). - Skladby (90-94): Skladby varhanní (90), skladby klavírní (90-91), houslové a čellové (92), orchestrální suity, koncerty (92); skladby vokální (92-94). // G. F. Händel. // Životopis (94-96). -Skladby: opery (96-97), Kantáty, anthemy (98) // instrumentální hudba (95-99). Krátce o Bachovi a Handelovi // oratoria (97-98), str. 99 // Bach (99-100). - Händel (100-101). - 197 str. 102-122 // Předpoklady // Racionalismus (Empir, rokoko) str. 102. // Požadavek klasicismu: dokonalá forma // - Srovnání klasicismu barokem a romantismem // cit a forma v těchto 3 obdobích ((103 a 104). - Klasicismus, odraz společenského dění (103104). - Buržoazie, francouzská revoluce a klasicismus (103). - Vytříbení formy sonátové a cyklické formy sonátové ze klasicismu (105). Mannheimská škola (106-7). - Češi: Stamic (107) a Richter. Klavír [r. 1720, 1728, 1760] (107).

[Poznámky o vývoji hudby Starší vídeňská škola: Monn, Wagenseil, Dittersdorf (108). Ráz klasické hudby (108/9). - Klasická hudba je absolutní (výjimkou programní) str. 109. - Epigoni (109). Základní druhy operní za klasicismu (109). Reforma vážné opery a .Gluck, str. (109) 110-112. // K.W. Gluck: životopis, umělecké // zásady, skladby // str. // 111-112). Vážná opera ve Francii po Gluckovi (113). Francouzská revoluce a hudba, zvláště opera (113-114). - Merseillaise (114); revoluční písně, pochody, kantáty, opery (114-115). - Gossec, Grétry, Cherubíni (jeho "Vodař"), Lesmer, Méhul (114-115). - Obrat za Napoleonova císařství (115). - Spontini: romantika a efektnost, služba buržoazii a monarchii (115). O Gluckovi krátce, pro školu (116). Komická opera (116-121). A.) - Buffa [italská] (str. 116-118). - Intermezza. - Forma a náměty buffy (117), Pergolesi: La serva padrona (služka paní) (117), herci-zpěváci, Cimarossa // Tajné manželství (118). B.) // C.) // Opéra comique (117-120). - Forma: próza a "čísla", ne však: // a balet [král je zakázal] (119). - Opera konversační (119). - Grétry [Richard, Lví srdce] (120) // Anglická "Žebrácká opera" od Pepusche (120) // Singspiel (120-122). Hry a zpěvy. Forma singspielu: proza a "čísla", ale i tanec a později recitativ (111). Komický singspiel ve Vídni. Dittersdorf: Doctor und Apotheker, Mozart: Únos ze Serailu, Weigl: Švýcarská rodina. - Vídeňský singspiel klesá k operetě (Kauer: Donauweibchen), str. 121. - Severo // německý singspiel je vážný, stoupá k romantické opeře: Hiller, Čech: Jiří Benda: "Jahrmarkt", Holzbauer: Günther von Schwarzburg, Beethoven: Fidelio [Weber: Čarostřelec, Oberon] str. 121. // Scénický melodram (122). Rousseau-ùv melodram ve Francii, Ben dův melodram v Německu (122). Balet. Pantomima (122)

Vrcholný klasicismus. (Haydn, Mozart a mladý Beethoven). Josef Haydn (125-127). - Životopis (123-125). - Skladby (125-127). Symfonie (125/6), kvarteta (126), oratoria (126/7) , ostatní skladby (127) . // Wolfgang Amadeus Mozart (127-138). - Životopis (127-131). Výčet skladeb (132-3). Mozartovy názory (133-4). Umělecký význam (134-5). - Opery (135-6): Figarova svatba, Don Juan, Únos ze Serailu, Kouzelná flétna. - Je Mozartova hudba absolutní, nebo obsahová? (136). - Koncertní skladby (37). - Symfonie: Es dur, g moll, C dur (Jupiter), D dur (pražská) // - kvarteta - koncerty - církevní hudba - Requiem (136). Haydn, Mozart a Beethoven - jejich srovnání (138). Srovnání klasicismu a romantismu po stránce hudební (138/9). Ludvík van Beethoven (139-156). - Životopis (139-144): Beethovenovi předkové (139), mládí (139-140), Beethoven ve Vídní (140 a další), Giulieta Guicciardi (141), hluchota (141) , francouzská revoluce - Eroika (141), opera (142) , Tereza Brunswick (142), symfonie V. a VI. (142) , renta od knížat a rakouský bankrot (143), poslední období Beethovenovo (143-144). Beethovenova hudba je obsahová (144-145). - Tři období Beethovenovi tvorby (145). - Dodatky a poznámky. Ráz Beethovenovy hudby: melodie, -harmonie, forma (146), motivické práce, orchestr (147). Beethovenovy názory, zvláště politické (147-148). - Beethovenovy skladby (148-156). Výčet hlavních skladeb (149). Symfonie (149-151), kvarteta (151-152), klavírní sonáty (152-154) : // Pathetická (152), měsíční (153), Waldštejnská a Appassionata (153) - 5 posledních sonát (154). - Opera: Fidelio (154/5). Dodatky a poznámky: Ouvertury, variace, koncerty (155). - Bagatelly. Slavnostní mše; ostatní komorní hudba, houslové (a čellové) sonáty (156). // Krátce pro školu o Haydnovi, Mozartovi a Beethovenovi str.156-162 //

O Haydnovi (krátce), str. 156/7. - O Mozartovi (krátce) str. 157-159. - O Beethovenovi (krátce) str. 159-162. // Konec 18. stol .v hudbě a výhledy 19. stol. (Dodatky a poznámky) str. 162-166 // Hudba ve feudálních zámcích - a v koncertní síni pro buržoazii. Koncerty ve prospěch vdov a sirotkův po hudebnících (162-164). - Liedertafel (163). - Veřejné koncerty v Paříži (163). - Zřízení pařížské konservatoře (163). - Italské konservatoře (163). - Koncerty v Anglii jako obchodní podniky (164). - Epigoni klasiků, Pleyel (164). - Virtusoní, formalistická hudba eklektiků (164). - Klavírní a housloví pedagogové (164). - Virtuosita: Paganini (165).- Hudební nástroje (165). - Konec kastrátů a improvisace (165). - Učebnice harmonie (166). - Dějiny hudby, slovníky, časopisy, nakladatelství, nototisk (166). Osobní rejstřík str. 167 // Věcný rejstřík str. 176 // Rejstřík skladeb str. 185 // Obsah str. 193

(OCoLC)85443697

cnb000718709