Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 10.10.2020. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(1) Půjčeno:1x 
BK
Praha : Práce, 1996

objednat
ISBN 80-208-0374-2
000020759
Rekat.
Napsali: RNDr. Pavel Augusta, PhDr. František Honzák, // PhDr. Dana Picková, CSc., PhDr. Naďa Kubů, CSc. // Lektorovali: univ. prof. PhDr. Josef Petráň, DrSc., doc. dr. Zdeněk Beneš, CSc., dr. Božena Vaňková, Aleš Jinoch // Schválilo MŠMT ČR čj.: 21896/95-22 dne 14. 11. 1995 ? zařazeni’do seznamu učebnic // pro základní’ školy a nižší’ ročníky víceletých gymnázií // OBSAH // Úvod___ // 1. Pán a vazal___ // 2. Venkovská krajina mění tvář___ // 3. Město___ // 4. Nové úsilí o nápravu klášterního života ___ // 5. Zemědělství___ // 6. Obchod___ // 7. Rytířská kultura___ // 8. Gotická kultura___ // 9. Středověká vzdělanost___ // 10. Císařství a papežství I. - boj o investituru___ // 11. Císařství a papežství II. - boj o Itálii___ // 12. Ve znamenrknže-taženído Svaté země___ // 13. Úpadek papežství a Lucemburská dynastie___ // 14. Říše Mongolů a svět mimo Evropu___ // 15. Polsko-litevský stát, Řád německých rytím a Rusko _ // 16. Reconquista - znovudobytí Pyrenejského poloostrova // 17. Francie proti Anglii - počátek konfliktu___ // 18. Anglie proti Francii - stoletá válka___ // 19. Uhry a Balkánský poloostrov do pádu Cařihradu___ // 20. Čechy královské___ // 21. Tři královské koruny___ // 22. Nástup Lucemburků___;___ // 23. Otec vlasti___ // 24. Gotika v českých zemích___ // 25. V předvečer husitských válek___ // 26. Ve znamení kalicha___ // 27. Vrchol moci a pád polních
vojsk___ // 28. Čechy v době pohusitské ___ // 29. Čechy za vlády Jagellonců___ // 3 // 4 // 6 // 8 // 10 // 12 // 14 // 16 // 18 // 20 // 22 // 24 // 26 // 28 // 30 // 32 // 34 // 36 // 38 // 40 // 42 // 44 // 46 // 48 // 50 // 52 // 54 // 56 // 58 // 60 // i Městská knihovna // knih. 27 odd. 3 // D 11804/2 i ( ) ex.: 18 // © Pavel Augusta, František Honzák, Dana Picková, Naďa Kubů, 1996 Illustrations © Dagmar Ježková, Jiří Petráček, 1996 Typografie © Vladimír Vimr, 1996 // ISBN 80-208-0374-2 // (3) // UVOĎ // V 1. díle učebnice Středověku a raného novověku jsme představili Evropu v 5.-11. století - tato doba je označována jako raný středověk. Viděli jsme, jak se na troskách římské říše a z barbarských kmenů a národů rodila feudální společnost. Tento přerod byl dokončen po roce 1000. Nastalo období, které historici nazývají vrcholný středověk (11.-13. století). // Sami středověcí lidé svou společnost chápali - podle úlohy, kterou v ní jednotlivci hráli - jako společnost trojího lidu. První skupinu tvořili ti, kdo se modli- tedy kněží, druhou ti, kdo bojuji- válečníci (šlechta) a konečně třetí, ti, kdo pracuji - venkovský lid. Ten žil až na výjimky (svobodní sedláci) v poddanském postavení. Kněží a šlechta patřili mezi feudály. // Všechny tři skupiny obyvatelstva měly ve společnosti své nezastupitelné místo. Rolníci všechny živili prací svých rukou. Šlechta na oplátku
chránila jejich obydlí a životy. Významnou roli hrálo duchovenstvo, které bylo oprávněno ? odpouštění hříchů, a tak přinášelo naději na věčný život po smrti. Dnes víme, že šlechta a církev řídily a organizovaly život a chod celé společnosti, fungování všech jejích článků. Duchovenstvo bylo navíc nositelem vzdělanosti a kultury. Základním kamenem středověké společnosti byla rodina. Šlechtické rody se pyšnily svým urozeným původem a význačnými předky. Velký význam měla rodová čest, ale také dědičný majetek rodu. Venkovská rolnická rodina představovala vlastně takřka soběstačnou „výrobnf1 jednotku. Hospodář rozhodoval o tom, co a kdy se zaseje i sklidí, který kus dobytka se porazí a vůbec o všem, co bylo v hospodářství třeba. Ostatním členům rodiny přiděloval úkoly. // Pro boj i práci v hospodářství byli důležitější muži. Tradičně dominovali i v náboženském životě. Ženy, přestože především na venkově často musely zastat i velmi těžkou práci, měly ve společnosti podřízenou úlohu. Jisté vážnosti se s rozvojem rytířské kultury začaly těšit urozené paní. Ve 12.-13. století se rozšířilo uctívání Panny Marie, Ježíšovy matky, a s ním přece jen stoupla vážnost žen i v církvi. Všechny vrstvy středověké evropské společnosti spojovala společná křesťanská víra. V náboženském pojetí tvořili všichni křesťané údy jednoho těla
- církve. Toto tělo však mělo dvě hlavy - papeže a císaře. Ti spolu jen zřídka vycházeli ve shodě. Navíc nesmíme zapomenout, že křesťanská Evropa měla ještě druhého císaře v Byzanci. Od roku 1054, kdy došlo ? rozkolu mezi západní (katolickou) a východní (pravoslavnou) církví, přestali křesťané ve východní Evropě uznávat nadřazenost papeže. // Vedle tří základních vrstev středověké společnosti se od 11. století začala vytvářet vrstva nová - měšťanstvo. Majetek měšťanů rychle vzrůstal a spolu s tím i jejich váha ve společnosti. V období pozdního středověku (14.-15. století) bylo už měšťanstvo v řadě zemí hospodářsky zdatnější než urozená feudální šlechta.

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC