.

0 (hodnocen0 x )

BK

Autobiografie

V Praze : Kvasnička a Hampl, 1927

307 stran

000021079

ČERVENEC - SRPEN. // Kapitola první. I. Má rozmluva s jedním moskevským známým. — Poznámka stran jedné knihy. — II. Touha po pověstech a po // tom, co se „tají“. — Slovo „tají se“ může míti budoucnost a proto nutno učiniti opatření předem. — Zase o náhodné rodině. — III. Pře rodičů Džunkovských s vlastními dětmi. — IV. Fantastická řeč předsedy soudu. 7 // Kapitola druhá. I. Zase osamocení. Osmý // díl „Anny Kareniny". — II. Vyznání slavjanofilovo. — III. „Anna Karenina“ jako fakt // zvláštního významu. — IV. Statkář, který nabývá víry v Boha od sedláka ...42 // Kapitola třetí. I. Dráždivost sebelásky. — II. // Tout ce qui n’est pas expressement permit // est défendu. — III. O neomylné znalosti nevzdělaného a negramotného ruského lidu o hlavní podstatě Východní otázky. — IV. // Otřes Levinův. Otázka: má vzdálenost vliv na // lásku k člověku? Lze souhlasit s míněním jednoho Turka o lidumilnosti některých našich dam? Čemu nás posléze učí naši učitelé? 64 // ZÁŘÍ. // Kapitola první. I. Nešťastníci a smolaři. — II. // Zajímavý charakter. — III. Je to to a není to to. Poukaz na to, co jsem psal před třemi Dostojevskij XXX. 305 20 // měsíci. — IV. O tom, co si nyní myslí Rakousko. // V. Kdo klepá na dvere? Kdo vstoupí? Nevyhnutelný osud... // Kapitola druhá. I. Lež se zachraňuje lží. — II. Měkkýšové, pokládaní za lidi. Co je pro nás výhodnější: když se o nás ví pravda či když se o nás mluví hloupost ? — III. Lehky // náznak budoucího inteligentního člověka. Nepochybný osud budoucí ruské ženy // ŘÍJEN. // Kapitola první. I. K čtenáři. — II. Staré stálé válečné pravidlo, jenže v nové podobě. — III. Totéž pravidlo, jenže v nové podobě. —

IV. Ty nejohromnější omyly mohou někdy vůbec nebýti omyly. — V. Narazili jsme jen na fakt, ale omylu nebylo. Dvě armády - dva protiklady. Nynější stav věcí // Kapitola druhá. I. Sebevražda Gartungova a stálá naše otázka: kdo je vinen ? — II. Ruský gentleman. Gentleman nemuze nezůstat gentlemanem do konce. — III. Lež je nezbytná pro pravdu. Lež na lež dává pravdu. Je to pravda? // Kapitola třetí. I. Římští klerikálové u nás v Rusku. — 11. Letní pokus stare Polsky o smiření. — III. Nápad „Birževých Vědomostí“ // Nikoli výbojná, ale zlá pera // LISTOPAD. // Kapitola první. I. Co znamená slovo „strjuckije". — II. Historie slovesa „stuševafeja“. 195 // Kapitola druhá. I. Lokajství či delikátnost ? — II. Ten nejlokajštější případ, jaký jen může být. — III. Jedno zcela nové slůvko o Slovanech, které bych byl už dávno rád řekl. 202 // Kapitola třetí. I. Řeči o míru. „Cařihrad musí býti náš“ — je to možné? Různé názory. — II. Zase naposledy „předpovědi“. — III. Je třeba využít chvíle...226 // PROSINEC. // Kapitola první. I. Závěrečné vysvětlení jednoho dřívějšího faktu. — II. Citát. — III. Zkreslování a fixlování a — nás to nic nestojí. — IV. Zlí psychologové. Porodníci — psychiatři. — V. Jeden případ, který po mém soudu mnoho vysvětluje. — VI. Jsem nepřítelem dětí? O tom, co znamená někdy slovo „šťastná“...245 // Kapitola drahá. I. Smrt Někrasova. O tom, co bylo řečeno nad jeho hrobem. — II. Puškin, Lermontov a Někrasov. — III. Básník a občan. Obecné řeči o Někrasovovi jako o člověku. — IV. Svědek ve prospěch Někrasovův. — V. K čtenářům ...276

(OCoLC)85169989

cnb000312631