.

0 (hodnocen0 x )

(1.5) Půjčeno:3x 

BK

1. vyd.

Praha : Sofis, 1999

308 s.

ISBN 80-902439-8-3 (brož.)

Obsahuje rejstřík

Filozofie - učebnice vysokošk.

000030380

Obsah // Úvodní poznámka 5 // I. oddíl FILOSOFIE JAKO „PŘEKONÁNÍ NAIVITY“ - // „OBRÁCENÝ SVĚT“ // Kap. 1. PŘIROZENÝ ŽIVOTNÍ POSTOJ Л POSTOJ TEORETICKÝ // § 1. Přirozený životní postoj 12 // § 2. Teoretický postoj 13 // § 3. „Nechání-být“ jako ontologický smysl „údivu“ 15 // Kap. 2. BLIŽŠÍ URČENÍ TEORETICKÉHO POSTOJE // § 4. Vázanost „teoretického postoje“ na LOGOS, „myšlení“ 19 // § 5. Věc jako „substance“ a „akcidcnce“ 22 // § 6. Možné způsoby „teoretického“ - „ontologický“, „transccn- // dentalistický“ a „empirický“ postoj 26 // Kap. 3. FILOSOFIE A VĚDA // § 7. Základní určení experimentální vědy: struktura „hypotéza- // experiment“, „matematizace“ 35 // § 8. Filosofie jako „univerzální poznání“, stanovisko filosofie vůči novovčké vědč 41 // II. oddíl ONTOLOGICKÝ POSTOJ // Kap. 4. ZÁKLADNÍ POLE ZÁJMU ONTOLOGICKÝ ORIENTOVANÝCH FILOSOFIÍ // § 9. Ontologická diference 52 // § 10. Souběžnost výzkumu ontologické diference a tázání po // počátcích a příčinách (ARCHAI KAI A1TIAI) 60 // §11. Idea „první filosofie“, onto-thco-logický rozvrh metafyziky 63 § 12. Idea „obecné metafyziky“ (metaphysica generalis) a „metafyzik speciálních“ (metaphysica specialis) členění II. oddílu. 71 // Kap. 5. ZÁKLADNÍ PŘEDSTAVA O POJMU „BYTÍ“ // § 13. „Bytí“ jako „nejobecnější“, „nejsamozřcjmčjší“

a „nedefinovatelný“ pojem 79 // § 14. „Bytí“ a „dění“ 86 // § 15. Všeobecnost bytí I - synonymita a idea (co-bytí) 92 // § 16. Všeobecnost bytí II. - analogie 100 // § 17. Všeobecnost bytí III. - „pojem“ 106 // § 18. Obnovení otázky po bytí. Bytí (Sein) a Býti (Scyn). 112 // § 19. Vnitřní skladba oddílu II. A. (Bytí) 118 // A. a) KATEGORIÁLNÍ ANALÝZA BYTÍ // Kap. 6. KATEGORIE // § 20. Co je „kategorie“ 122 // § 21. Stručná charakteristika Aristotelova pojetí kategorií 126 // § 22. Kategorie u Kanta 130 // Kap. 7. LOGIKA // § 23. Logika jako „věda o správném myšlení“ 138 // § 24. Pojmová logika - „soud“ 141 // § 25. Kategorický sylogismus 146 // § 26. Výroková logika 149 // § 27. Kvanti fikátory 15 5 // A. b.) Nekategoriální analýzy vážící se к bytí // Kap. 8. SÍLA A ČINNOST, VŮLE // § 28. Úvodní vymezení „DYNAMIS“ a „ENERGEIA“ u // Aristotela 162 // § 29. Aristotelovo určení „způsobů sily“ (DYNAMIS) a středověká fixace problematiky - actualitas. 170 // §30. Monáda 178 // §31. Kladení 184 // 9 // § 32. Ontologie činnosti (praxe) 193 // § 33. Metafyzika vůle 199 // § 34. Vůle jako dueli (Geist) a touha (Sehnsucht) 206 // Kap. 9. ČAS // § 35. Čas jako „stálost pomíjení“, „nyní“ 216 // § 36. Povaha a struktura „trvání“ , I. 224 // § 37. Povaha a struktura trvání, II. 230 // § 38. Čas a nitročasové 236 // § 39. Časovost 240

§ 40. Temporalita. První vhled do „Ereignis“ 247 // В. PŘÍRODA // Kap. 10. PŘÍRODA // §41. Filosofické pojetí přírody 259 // § 42. Přírodovědecký pojem přírody 261 // Kap. 11. Řád přírody // § 43. Platón, Aristoteles, Porphyriův strom 265 // § 44. Řád stvořených jsoucen 271 // § 45. Příroda jako „res extensa“ 275 // § 46. Příroda v pojetí klasické novověké matematické // přírodovědy 278 // § 47. Koncepce G. W. Leibnize 280 // Kap. 12. PŘÍRODNÍ FILOSOFIE // § 48. HOI FYSIOLOGOI 282 // § 49. Renesanční přírodní filosofie 286 // § 50. Filosofie přírody ve Francii v 18. století 289 // § 51. Naturfilosofic 291 // § 52. Filosofie přírody ve 20. století 295 // § 53. Odkaz к moderním koncepcím filosofujících přírodovědců 297 // Jmenný rejstřík 302 // 10