.

0 (hodnocen0 x )

BK

Vyd. 1.

V Praze : Karolinum, 2004

173 s., [10] s. obr. příl. : mapy ; 23 cm

ISBN 80-246-0509-0 (brož.)

Acta Universitatis Carolinae. Philologica ; 141

Obsahuje bibliografii na s. 165-167

Německé resumé

000031182

Předmluva ...13 // Ohlédnutí za Janou Jančákovou ...15 // Úvod ...17 // CHARAKTERISTICKÉ RYSY UKRAJINSKÉ ČEŠTINY A JEJICH ROZBOR // 0. Celkový charakter zubovštinské a malinovské mluvy ...25 // 1. Rysy společné nářečím a běžné mluvě v Čechách ...28 // Znaky českých nářečí v užším smyslu ...28 // Hláskoslovné znaky ...29 // 1.0. 1 í za staré é (dobrí mlíko) ...29 // 1.0. 2 ej za staré ý (starej mlejn) ...29 // 1.0. 3 protetické v-před o-(von, vo/yio) ...30 // 1.0. 4 výslovnost skupiny sh- jako sch- (schoďit, scháňet) ...30 // 1.0. 5 zánik koncového -/ v příčestí min. činném sg. mask, (řek, nes) ...30 // 1.0. 6 počáteční on-za staré w-(on/, onror/a) ...30 // Tvaroslovné znaky ...31 // 1.1.1 koncovky -ama, -ema, -ma v 7. pl. všech typů substantiv (s klukama, núšema, vjecmá) ...31 // 1.1.2 vyrovnání tvarů 6. a 7. sg. m. a n. tvrdých adjektiv (vo/z c/oibnm) ...31 // 1.1.3 splynutí živ. a neživ, tvarů 1. pl. adjektiv a zčásti i rodových zájmen (ti dobrí kluci, voňi ti rohliki, holki) ...31 // 1.1.4 vynechávání pomocného slovesa v 1. os. sg. i pl. při zájmenném podmětu (já šla, mi // nemohli) ...32 // Znaky přesahující v různé míře středočeskou oblast ...32 // 1.21 zkrácení samohlásky v koncovkách-/m (c/nv/m - í/obnm - nos/m) ?-?? (/loc/inm) ...32 // 1.22 výslovnost c, č místo s, š (žencká, lepčí - babice) ...32 // 1.23 zjednodušená skupina tř- za starší stř- (třecha, třílet) ...33 // 1.24 analogické tvary substantiv vz. „stavení“ podle měkkých adjektiv (moc uhlího, k tomu dřívímu) ...33 // 1.25 u jmen vz. „moře“ novotvary podle „kuře“ (z ve/ce/e) ...33 // 1.26 koncovka-ove v 1. pl. životných maskulin (p/dčftove) ...33 // 1.27 přípona -ino v jmenných tvarech příčestí min. trpného (máme vaříno) ...34 //

1.28 přípona-eýc v komparatívu příslovcí (pozďe/c) ...34 // 1.29 různé - hláskosloví (g, u, ú), morfologie (vrcha, bisem; nejňi; -eji, -aji) ...34 // 5 // 2. Rysy společné středočeské a severovýchodočeské oblasti ...35 // Společné rysy hláskoslovné ...35 // 2.0. 1 -ej za -í po c, z, s (cejťit, sejtko) ...35 // 2.0. 2 krácení v tvarech s koncovkou -i (staveni - gen. s poli - instr. s chuťi - kňi) ...35 // 2.0. 3 krácení -i v koncovkách -im, -ich, -ima (pálim, pólich, staveňima) ...36 // 2.0. 4 krácení -i v slovotvorných příponách -ik, -ic, -iček, -inek aj. (králik, mňesic, hrníček, taťinek ...) ...36 // 2.0. 5 krátkost i v kmeni jednotlivých slov (podívat se, uťikat, říkat ...) ...36 // 2.0. 6 krácení koncovky -u v gen. pl. maskulin (deset roku) ...36 // 2.0. 7 dloužení kmenové samohlásky v tvarech substantiv a sloves (péři, léžet - póle, hořet - káčer, struna, pivo - expresívni délka) ...36 // Společné lysy tvaroslovné ...38 // 2.1.1 splynutí 4. pl. s 1. pl. u tvrdých životných maskulin (pro hoši - delaj se kroupáci - naše dedečki bili vocat) ...38 // 2.1.2 vyrovnání koncovky -i v 2., 3. a 6. sg. f. adjektiv a rodových zájmen (u tí dobrí, k tí dobrí, vo tí dobrí) ...39 // 2.1.3 přechod adjektiva dzŕ k tvrdému vzoru „dobrej“ (?/ze/, c/ze/c/z; c/zd) ...39 // 2.1.4 jmenné tvary v 1. (a 4.) sg. přivlastňovacích adjektiv a jmen přivlastňujících rodině; složené tvary v nepřímých pádech (bratru kabát, Vachatu barák - dedečkovímu bratroj) ...39 // 2.1.5 odlišná kvantita v tvarech osobních zájmen (jí - ? ním, s ňíma; s ním - mí, ví) .. 40 // 2.1.6 analogické uniformní plurálové tvary zájmena „ten“ ve prospěch podoby základního // tvaru (tem, těch, terna) ...40 //

2.1.7 neživ, tvary zájmen nare, woýe ...v 1. pl. život, maskulin (naie/???/fec/z/í//mí/) ...41 // 2.1.8 tvar seš v 2. os. sg. slovesa „být“ jako slovesa existenciálního i ve funkci spony (seš tam, seš špinavej) ...41 // 2.1.9 morfém -s v 2. os. sg. v složených formách min. času a tvary ses, sis u zvratných sloves (dals mu to, česala ses, vzal sis to) ...41 // 2.2 různé (dál, hlibokej) ...41 // 3. Rysy charakteristické pro oblast severovýchodočeskou a její úseky ...42 // Společné rysy hláskoslovné ...-42 // 3.0. 10 bilabiální w a jeho kontinuanty ...42 // 3.0. 11 ? místo v//po samohláskách na konci zavřených slabik (prauda, kreu) ...42 // 3.0. 12 w - obouretná výslovnost souhlásky „v“, zvi. v inervokalické pozici (překrajowali, mňela // kráwu) ...47 // 3.0. 13 ostatní změny obouretného w (laje - poj dat - dwje) ...50 // 3.0. 20 počáteční /-, í- místo ji-, jí- (inej, iskra) ...50 // 3.0. 30 depalatalizace ve skupinách bé, pě, mě, vě (smejou se, vod zeme, voňi stavěj) ...51 // 3.0. 40 kvantita ...! ...52 // 3.0. 41 svč. krácení -i v koncovkách adjektiv a sloves (je starší - starší bratr-von prosi). 52 // 3.0. 42 nářeční krátkost v základech slov (hral - hruda - chťet) ...53 // 3.0. 43 nářeční délka v základech slov (kúťe, pátá - šístej - dále) ...54 // 3.0. 50 rozdíly v přehláskách (přadla - zápst - držal) ...55 // 3.0. 61 gemináty nn, disimilace nn v dn, zvratná změna dn, dň v nn, ňň a zjednodušení v n, ň (Anna, kamennej - kamednej, dřevednej - hořme) ...55 // 3.0. 62 disimilace skupiny ňn v jn (sekajna) ...56 // 3.0. 70 znělá výslovnost koncových znělých souhlásek na konci kola a v mezislovních spojeních (má hlad, já je neved - ted nemaj) - zánik neznělé výslovnosti předložky s před jedinečnými (z maminkou) ...56 //

3.0. 81 změna gd- v hd- v tvarech zájmen a příslovcí (ňehdo, ňehde) ...58 // 3.0. 82 progresivní asimilace znělosti h > ch (pjet chodin) ...58 // 3.0. 83 zánik h v-souhláskových skupinách (řál, žavej) ...58 // 3.0. 84 změna -ct v -st u číslovek typu Jedenáct“ (jedenásť) ...59 // 3.0. 85 změny předložek (jel maminkou - ve práci - ch poliuce) // 3.0. 9 různé (žebrat - dolek, votpočnout si) // Společné rysy tvaroslovné // Substantiva // 3.1.1 koncovka -oj v 3. a 6. sg. životných maskulin (strejcoj - a pak i u neuter prasátkoj - // a u neživotných nožoj) // 3.1.2 koncovka -em v 7. sg. maskulin typu „starosta“ (s tátem, z Vládem) // 3.1.3 koncovka -ej v 7. sg. měkkých typů feminin (rážej) // 3.1.4 plurálové tvary 2. husejch, 3. husejm, 6. husejch // 3.1.5 analogická změkčená koncová souhláska slovního základu v plurálových pádech životných maskulin (hošu, hošum - hošima) // 3.1.6 přechod k měkkým typům (den - kúlňe - k Máni) // Adjektiva // 3.2.1 vyrovnání koncovky -ej v 2., 3. a 6. sg. f. adjektiv a rodových zájmen (u tej dobrej, k tej // dobrej, vo tej dobrej) // 3.2.2 analogické plurálové koncovky -em, -ech, -ema v tvrdém sklonění adjektiv podle sklonění zájmenného (dobrech, dobrem, dobremá) // 3.2.3 zvláštnosti v tvarech 2. stupně adjektiv (je vostri, mokři - dobrejší) // 3.2.4 koncovka -?? v 3. p. jmen přivlastňujících rodině (Ribom) // 3.2.5 rodinná jména z adjektivních příjmení (Horskího - Kopečkoví) // Zájmena // 3.3.1 tvar mne v 3. p. osob. zájmena ,já“ v nepřízvučném postavení (dej mne to) // 3.3. x vyrovnání koncovky -ej u rodových zájmen (tej dobrej) - viz 3.2.1 // 3.3.2 analogické plurálové tvary zájmena „ten“ a „náš“ a číslovky „jeden“ podle složené deklinace (tejch, tejm, tejma; nasejch, našejm, našejma; jednejch, jednejm, jednejma) //

3.3.3 analogický singulárový tvar zájmena „ten“ a číslovky Jeden“ se zrušenou měkkostí v 7. p. a vyrovnáním i v 6. p. (j tim, na tim; z jedním, na jedním) // 3.3.4 stažené a nestažené tvary v deklinaci přivlastňovacích zájmen „můj, tvůj, svůj“ (má maminka, mí rodiče II moje maminka, rodiče) // Číslovky // 3.4.1 analogické e slovního základu v tvarech číslovky „čtyři“ (do sterech) // 3.4.2 plurálové tvary číslovky „sto“ (dvje sta) // 3.4. x analogické tvary čísl. Jeden“ v 2., 3., 6., 7. pl. (jednejch, -ejm, -ejma) - 3.3.2 . // 3.4.x analogické tvary čísl. Jeden“ v 6. a 7. sg. (na jedním, z jedním) - 3.3.3 // 3.4.x změna -ct v -st u číslovek typu Jedenáct“ (jedenásť) - 3.0.84 // Slovesa // 3.5.1 uniformní koncovky -ej, -aj u sloves v 3. os. pl. préz. (prosej, delaj) // 3.5.2 kolísání mezi slovesnými typy „dělá“ a „maže“ (žvejče) // 3.5.3 analogické plurálové tvary imperativu na -ime, -ite (pošlite) // 3.5.4 nepravidelný imperativ se změkčenou souhláskou pomoš // 3.5.5 analogické -ch v pl. tvaru bichme // 3.5.6 analogické infmitivní tvary na -uvat u sloves typu „kupovat“ (kupuvat, kupuval) // 3.5.7 přípona -ení a -etí v složených tvarech příčestí min. trpného (mám uvařeni - je zaseti) - stavové perfektum je vodejitej // 3.5.8 různé slovesné tvary (moct, mole - dit - vohradenej - porno hat, pomalovat) // 3.6 Příslovce // 3.6.1 přípona -ej v komparatívu příslovcí (pozdej) formant -ej u příslovcí (teťkej, dneskej) // 3.6.2 lexikální rozdíly příslovcí (ňegde ‘někam’, ňegdi ‘dříve’ - moie ‘snad, asi’) a některé jiné tvary (domu) // 3.6.3 Některé další rozdíly // 3.7 Tvoření slov // 3.7.1 přípona -išťel-isko (kosišťe/kosisko) //

3.7.2 deminutiva s odlišnými příponami (suchinkej - tepličkej - šatečki) // 3.7.3 intenzifikující přípony u adjektiv (dlouhatej) ...74 // 3.7.4 zvláštnosti v užívání frekventativ (chodili ste s významem ‘šli jste’) ...74 // 3.7.5 různé (jiné formanty) ...75 // Syntax ...75 // 3.8.1 kostrukce s nadměrným záj menným genitivem (?/o/idsy/c/z tam/?/?/) ...75 // 3.8.2 věty s vytčeným infinitivem zřetelovým bez odkazovacího „to“ (slišet sem to siisela) ...75 // 4. Jazykovězeměpisná charakteristika hláskoslovných a tvaroslovných rysů ukrajinské češtiny ...75 // Nepřítomnost jevů severních okrajových úseků ...76 // 4.1.0 hláskoslovné znaky // 4.1.1 morfologické znaky // Nepřítomnost charakteristických rysů moravských ...77 // 4.2.0 hláskoslovné znaky - 4.2.1 morfologické znaky // Příznakové rysy vnitřní diferenciace mezi mluvou Zubovštiny a Malinovky ...78 // 4.3.1 diferenční rysy mluvy v Zubovštině - 4.3.2 diferenční rysy mluvy v Malinovce // 5. Diferenční rysy slovní zásoby ...81 // 5.0 Celková charakteristika ...81 // 5.1 Slova společná nářečím a běžné mluvě v Čechách (např. kulhat) ...82 // 5.2 Slova společná středočeské a severovýchodočeské oblasti (např. vařečka) ...86 // 5.3 Slova charakteristická pro severovýchodočeskou oblast (např hoch) ...87 // 5.4 Slova charakteristická pro východočeskou oblast (např škaredit se) ...89 // 5.5 Slova charakteristická pro východočeskou oblast okrajovou (např škrabán ‘škraloup’) . 91 // 5.6 Slova charakteristická jen pro vnitřní části severovýchodočeské oblasti (např šmirkavej // ‘šilhavý’) ...94 // 5.7 Slova charakteristická pro menší svč. areály (např kuličkovat se - puškovat se ‘koulovat se’) ...95 // 5.8 Celkové zhodnocení jazykovězeměpisného rozboru slovní zásoby ...98 //

PRAVDĚPODOBNÉ VÝCHODISKO KOLONIZACE // Kolonizace do Malé Zubovštiny ...100 // 6.1.1 zprávy o původu kolonizace ...100 // 6.1.2 sondační výzkum dnešního stavu výchozího „hradeckého“ dialektu v Tresovicích a shody se zubovštinskou mluvou v rovině hláskoslovné a morfologické ...101 // 6.1.3 shody v rovině lexikální ...104 // 6.1.4 závěry ze srovnání mluvy v Třesovicích a v Malé Zubovštině ...105 // Kolonizace do Malinovky ...105 // 6.2 dílčí údaje o původu kolonistů ...105 // JAZYKOVĚZEMĚPISNÝ ROZBOR IZOGLOS // Rozbor vybraných relevantních izoglos hláskoslovných a tvaroslovných rozdílů ...107 // 7.1.1 diferenční rysy mluvy v Malé Zubovštině ...107 // 7.1.2 diferenční rysy mluvy v Malinovce ...107 // 7.1.21 izoglosy svč. ústupových areálů (mapa 2) - 7.1.22 izoglosy vč. ústupových areálů (mapa 3) - 7.1.23 frekvenční souhrn sledovaných izoglos (mapa 4) - 7.1.24 vymezení proti Moravě // Rozbor vybraných relevantních izoglos lexikálních a slovotvorných rozdílů ...110 // 7.2.1 vymezení proti Moravě - frekvenční souhrn č.-m. lexikálních rozdílů (mapa 5) ...110 // 7.2.2 izoglosy lexikálních rysů příznačných pro mluvu v Malinovce (mapa 6, 7) a jejich frekvenční analýza (mapa 12) ...111 // 7.2.3 izoglosy lexikálních rysů příznačných pro mluvu v Zubovštině (mapa 8-10) a jejich frek- // venční analýza (mapa 11) ...112 // 7.3 celkové výsledky analýzy souborů izoglos ...114 // 8.1 CIZÍ A NOVÉ VLIVY V UKRAJINSKÉ ČEŠTINĚ // Ukrajinismy v mluvě českých osadníků // Ovlivňování zvukovou formou ukrajinského jazykového prostředí // nářečí // Cizí vlivy v rovině hláskoslovné // Cizí vlivy v syntaxi // Cizí vlivy v morfologii // Cizí vlivy v tvoření slov // Cizí vlivy v rovině lexikální // Celkové shrnutí //

Vlivy nového českého prostředí // Ústup nej nápadnějších lexikálních ukrajinismů // Perspektiva dalšího vývoje // 1Závěr // 10 Ukázky souvislých projevů ...145 // 10.01 charakter vybraných ukázek - 10.02 zásady fonetické transkripce Malá Zubovština ...146 // 10.1 Kolchozní a původní vesnice - 10.2 Pekli jsme si chleba a dělali kyselo - 10.3 Dědeček přijel na trakaři - 10.4 Honem od samého rána - 10.5 Slepice a prasátko „na rozvod“ - 10.6 Kráva pozná svou hospodyni - 10.7 Stát se českou učitelkou nebylo lehké // Malinovka ...152 // 10.8 Tatínek byl z Orlických hor -10.9 Začátky v Malinovce - 10.10 Jak mě sestra „učila“ péci chleba - 10.11 Trení lnu se šťastným koncem - 10.12 Při výzkumu nad obrázkem vozu - 10.13 Hlad - 10.14 Dědečkovo staré stavení a smutné Vánoce - 10.15 Příběhy z války - 10.16 Co všechno jsme zažili! - 10.17 Radiace // Zkratky a značky ...163 // Literatura ...165 // Zusammenfassung ...169 // Mapová příloha ...173