.

0 (hodnocen0 x )

BK

Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1981

291 s.

000032402

PŘEDMLUVA 10 // 1 ÚVODNÍ KAPITOLA 11 // 1.1 Předmět a metody fyziky 11 // 1.1.1 Fyzika a její vztah к jiným přírodním vědám 11 // 1.1.2 Metody fyziky 11 // 1.2 Soustava fyzikálních veličin a jednotek 12 // 1.2.1 Fyzikální veličiny 12 // 1.2.2 Fyzikální zákon 12 // 1.2.3 Soustava fyzikálních jednotek . 12 // 1.2.4 Mezinárodní soustava jednotek SI 13 // 1.2.6 Násobky a díly jednotek 14 // 2 VEKTORY 16 // 2.1 Základní operace s vektory V- 16 // 2.1.1 Sčítání (skládání) vektorů 16 // 2.1.2 Rozklad vektoru na složky 16 // 2.1.3 Násobení vektoru skalárem 18 // 2.2 Násobení dvou vektorů 19 // 2.2.1 Skalární součin dvou vektorů 19 // 2.2.2 Vektorový součin dvou vektorů 20 // 2.3 Vyjádření vektoru ve složkách 22 // Příklady 24 // 3 MECHANIKA 26 // 3.1 Kinematika hmotného bodu 26 // 3.1.1 Klasifikace a způsob popisu pohybů 26 // 3.1.2 Dráha, rychlost, zrychlení 28 // 3.1.3 Pohyb rovnoměrný přímočarý 29 // 3.1.4 Pohyb přímočarý rovnoměrně zrychlený 30 // 3.1.6 Obecný pohyb 31 // 3.1.6 Pohyb po kružnicí 33 // 3.1.7 Skládání pohybů 35 // Příklady 36 // 3.2 Dynamika hmotného bodu 37 // 3.2.1 Síla 37 // 3.2.2 Newtonovy pohybové zákony 38 // 3.2.3 Pohybová rovnice 40 // 3.2.4 Pohyb těles v poli zemské tíže (vrhy) 41 // 3.2.6 Síla dostředivá a odstředivá 44 // 3.2.6 Hybnost a impuls 45 // 3.2.7 Zákon zachování hybnosti 46 // 3.2.8 Práce a výkon 48 // 3.2.9 Energie 49 // 3.2.10 Přeměna a zákon zachováni mechanické energie 61 // 3.2.11 Zákon všeobecné gravitace 61 // 3.2.12 Gravitační pole Země 62 // 3.2.13 Planetární pohyb 62 // Příklady 63 3.3 Mechanika tuhého tělesa // 3.3.1 Skládání sil působících na tuhé těleso // 3.3.2 Moment síly // 3.3.3 Těžiště (hmotný střed) // 3.3.4 Zjednodušení soustavy sil působících na tuhé těleso //

3.3.6 Podmínky rovnováhy sil působících na tuhé těleso // 3.3.6 Rovnovážné polohy tělesa // 3.3.7 Moment setrvačnosti // 3.3.8 Pohybová rovnice otáčivého pohybu // 3.3.9 Jednoduché stroje // 3.3.10 Deformace tuhých těles // 3.3.11 Tření // Příklady // 3.4 Mechanika kapalin a plynů // 3.4.1 Tlak v kapalinách a plynech // 3.4.2 Hydrostatický a aerostatický tlak // 3.4.3 Atmosférický tlak // 3.4.4 Archimedův zákon // 3.4.6 Hydrodynamika. Rovnice kontinuity // 3.4.6 Bernoulliova rovnice // 3.4.7 Použití Bernoulliovy rovnice // 3.4.8 Zákon zachování hybnosti u kapalin // 3.4.9 Proudění skutečné kapaliny // 3.4.10 Obtékání těles // Příklady // 4 TERMIKA A MOLEKULOVÁ FYZIKA // 4.1 Atomová a molekulová stavba látek // 4.1.1 Základní pojmy a definice // 4.1.2 Tepelný pohyb molekul // 4.1.3 Vnitrní energie soustavy molekul // 4.2 Teplota a roztažnost // 4.2.1 Teplota // 4.2.2 Měření teploty . // 4.2.3 Teplotní roztažnost tuhých a kapalných látek // 4.3 Teplo // 4.3.1 Teplo je forma energie // 4.3.2 Měrné teplo a tepelná kapacita // 4.3.3 Kalorimetrická rovnice // 4.3.4 Přenos tepla // 4.4 Plyny // 4.4.1 Roztažitost a rozpínavost plynů // 4.4.2 Stavová rovnice dokonalých plynů // 4.4.3 Daltonův zákon // 4.4.4 Kinetická teorie plynů // 4.4.6 Van der Vaalsova rovnice // 4.4.6 Práce plynu // 4.4.7 První věta termodynamická // 4.4.8 Tepelné děje v plynech. Měrné teplo plynů // 4.4.9 Carnotův cyklus // 4.4.10 Druhá věta termodynamická // 4.4.11 Termodynamická stupnice teploty // 4.6 Kapaliny a tuhé látky // 4.6.1 Molekulová stavba kapaliny // 4.6.2 Povrchové napětí // 4.6.3 Styk kapaliny a tuhé látky // 4.5.4 Tuhé látky 114 // 4.5.5 Tуру krystalových mřížek 115 // 4.6 Změny skupenství látek 116 // 4.6.1 Tání a ztuhnutí 116 // 4.6.2 Vypařování 117 //

4.6.3 Diagram skupenství. Trojný bod 120 // 4.6.4 Zkapalnění plynů. Kritický stav 120 // 4.6.5 Vlhkost vzduchu . 122 // Příklady 122 // 5 KMITY A VLNY. AKUSTIKA 124 // 5.1 Kmity 124 // 5.1.1 Kinematika harmonických kmitů 124 // 6.1.2 Dynamika harmonických kmitů 127 // 6.1.3 Kmity tělesa na pružné spirále 128 // 6.1.4 Kyvadlo 129 // 6.1.6 Energie tělesa pří harmonických kmitech 130 // 6.1.6 Skládání kmitů 131 // 5.1.7 Rozklad periodických kmitfi na harmonické složky 134 // 6.1.8 Nucené kmity. Rezonance 135 // 6.2 VJpy 136 // 6.2.1 Základní vlastnosti vlnivého pohybu 136 // 6.2.2 Postupné vlnění v řadě bodů 138 // 6.2.3 Interference postupného vlnění 139 // 6.2.4 Odraz postupného vlnění v řadě bodů 140 // 6.2.6 Stojaté vlněni 141 // 6.2.6 Huygensův princip 142 // 6.2.7 Odraz a lom rovinné vlny 144 // 6.2.8 Dopplerňv jev 146 // 6.3 Akustika 147 // 5.3.1 Základní pojmy 147 // 6.3.2 Některé důsledky vlnové podstaty zvuku 148 // 5.3.3 Zdroje zvuku 149 // 6.3.4 Hladina intenzity a hlasitosti zvuku 162 // 6.3.5 Ultrazvuk 163 // Příklady 154 // 6 ELEKTŘINA A MAGNETISMUS 166 // 6.1 Elektrostatika 155 // 6.1.1 Elektrický náboj 166 // 6.1.2 Coulombův zákon 167 // 6.1.3 Intenzita elektrostatického pole 168 // 6.1.4 Zákon superpozice v elektrostatice 160 // 6.1.6 Gaussova věta 161 // 6.1.6 Elektrický potenciál a napětí 163 // 6.1.7 Vodiče a nevodiče 166 // 6.1.8 Vodič v elektrickém poli 166 // 6.1.9 Hustota náboje 167 // 6.1.10 Intenzita pole u povrchu nabitého vodiče 168 // 6.1.11 Elektrický dipól 169 // 6.1.12 Elektrické pole v nevodičích 169 // 6.1.13 Tvar důležitějších zákonů elektrostatiky pro dielektrikum 172 // 6.1.14 Vlastností dielektrik 172 // 6.1.15 Kapacita vodičů. Kondenzátory 173 // 6.1.16 Spojování kondenzátorů 176 // 7 Příklady 176 //

6.2 Ustálený elektrický proud 176 // 6.2.1 Elektrický proud. Základní pojmy 176 // 6.2.2 Vznik trvalého proudu. Galvanické články 178 // 6.2.3 Ohmův zákon 179 // 6.2.4 Odpor vodičů 181 // 6.2.6 Elektromotorické napětí a napětí na svorkách zdroje 182 // 6.2.6 Kirchhoffovy zákony 183 // 6.2.7 Měření proudů a napětí 186 // 6.2.8 Měření odporů 187 // 6.2.9 Výkon elektrického proudu. Jouleův-Lencův zákon 188 // 6.2.10 Volné elektrony v kovech. Termoelektrický jev 189 // Příklady 191 // 6.3 Elektrický proud v elektrolytech, plynech a vakuu. Polovodiče 192 // 6.3.1 Vedení proudu elektrolyty 192 // 6.3.2 Faradayovy zákony pro elektrolýzu 194 // 6.3.3 Elektrický proud v plynech. Základní pojmy 196 // 6.3.4 Nesamostatný výboj 196 // 6.3.6 Samostatný výboj 197 // 6.3.6 Elektrický proud ve vakuu. Dioda 200 // 6.3.7 Trioda 201 // 6.3.8 Rentgenka 202 // 6.3.9 Polovodiče. Základní vlastnosti 203 // 6.3.10 Nevlastní polovodiče 204 // 6.3.11 Přechod P—N. Polovodičová dioda 206 // 6.3.12 Tranzistor 206 // 6.4 JJagnetíeké P°le 207 // 6.4.1 Úvodní poznámky 207 // 6.4.2 Vodič v magnetickém poli. Vektor magnetické indukce 209 // 6.4.3 Magnetické indukční čáry 210 // 6.4.4 Magnetické pole vzbuzené proudem 211 // 6.4.6 Paralelní proudy. Ampérův zákon 213 // 6.4.6 Proudová smyčka v magnetickém poli 214 // 6.4.7 Magnetické vlastnosti látek 216 // 6.4.8 Magnetování feromagnetických látek 217 // 6.4.9 Sila působící na pohybující se nabitou částici v magnetickém poli 219 // Příklady 219 // 6.6 Elektromagnetická indukce 220 // 6.6.1 Magnetický indukční tok 220 // 6.6.2 Práce pi*i pohybu vodiče s proudem v magnetickém poli * 221 // 6.6.3 Jev elektromagnetické indukce 221 // 6.6.4 Výklad vzniku indukovaného elektromotorického napětí 223 // 6.6.6 Foucaultovy vířivé proudy 224 //

6.6.6 Jev vlastní indukce 225 // 6.6.7 Energie magnetického pole 227 // Příklady 227 // 6.6 Střídavý proud 228 // 6.6.1 Vznik střídavého proudu 228 // 6.6.2 Obvod,střídavého proudu s vlastni indukčností 229 // 6.6.3 Obvod střídavého proudu s kapacitou 230 // 6.6.4 Výkon střídavého proudu 231 // 6.6.6 Transformátor 232 // 6.6.6 Třífázová soustava proudu 232 // Příklady 234 // 6.7 Elektromagnetické kmity a vlny 234 // 6.7.1 Elektromagnetické kmity 234 // 8 6.7.2 Elektromagnetické pole 236 // 6.7.3 Elektromagnetické vlny 237 // OPTIKA 239 // 7.1 Základní vlastností světla 239 // 7.1.1 Světlo 239 // 7.1.2 Elektromagnetické spektrum 240 // 7.1.3 Světelné veličiny a jednotky 241 // 7.2 Geometrická optika 242 // 7.2.1 Základní zákony geometrické optiky 242 // 7.2.2 Odraz a lom světla 243 // 7.2.3 Pojem optického zobrazení 246 // 7.2.4 Zrcadla 246 // 7.2.6 Čočky 249 // 7.2.6 Optické vady čoček 262 // 7.2.7 Optické přístroje 263 // Příklady 266 // 7.3 Vlnová optika 266 // 7.3.1 Interference světla 266 // 7.3.2 Interferometry 268 // 7.3.3 Ohyb (difrakce) světla 268 // 7.3.4 Polarizace světla 260 // 7.4 Kvantové vlastností světla 262 // 7.4.1 Fotoelektrický jev 262 // 7.4.2 Využití fotoemise 263 // 7.6 Teorie relativity 263 // 7.6.1 Záporný výsledek Michelsonova pokusu 264 // 7.6.2 Vznik teorie relativity. Einsteinovy postuláty 266 // 7.5.3 Základní vzorce speciální teorie relativity 266 // 7.5.4 Dopplerův jev u světelných vln 267 // 8 ATOMOVÁ A JADERNÁ FYZIKA 268 // 8.1 Stavba atomu 268 // 8.1.1 Rutherfordův model atomu 268 // 8.1.2 Druhy optických spekter 270 // 8.1.3 Spektrum vodíku 271 // 8.1.4 Bohrův model atomu vodíku 272 // 8.1.6 Elementy kvantové mechaniky 276 // 8.1.6 Kvantové stavy atomu vodíku 277 // 8.1.7 Stavba mnohoelektronových atomů 280 // 8.2 Stavba atomového jádra 281 //

8.2.1 Základní pojmy 281 // 8.2.2 Přirozená radioaktivita 282 // 8.2.3 Aktivita, dávka a ozáření 283 // 8.2.4 Metody pozorování částic 284 // 8.2.5 Urychlovače nabitých částic 284 // 8.2.6 Složení jádra. Izotopy 285 // 8.2.7 Umělá radioaktivita. Pozitron 287 // 8.2.8 Rozpad beta a neutrino 287 // 8.2.9 Vazbová energie jádra. Hmotnostní úbytek 287 // 8.2.10 Uvolňování jaderné energie 288 // LITERATURA 292

(OCoLC)40079376

cnb000162581