.

0 (hodnocen0 x )

(5.3) Půjčeno:100x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Academia, 1998

484 s. : il. ; 27 cm

ISBN 80-200-0586-2 (váz.)

Dotisk 2003

Obsahuje bibliografie a rejstřík

Rostliny - fyziologie - učebnice vysokošk.

000032692

Zkrácený obsah : Předmluva 23 // Počátky fyziologie rostlin v českých zemích 25 // 1 ZÁKLADNÍ STRUKTURA A FUNKCE ROSTLINNÉ BUŇKY (S. Procházka) 28 // 1.1 Prokaryota a eukaryota 28 // 1.2 Rostlinná buňka 29 // 1.2.1 Soustava buněčných membrán 30 // 1.2.2 Cytoskelct 33 // 1.2.3 Plastidy 35 // 1.2.4 Mitochondric 36 // 1.2.5 Jádro 37 // 1.2.6 Ribozomy a proteosyntéza 40 // 1.2.7 Vakuoly 41 // 1.2.8 Buněčná stěna 42 // 1.3 Buněčný cyklus 46 // 1.3.1 Fáze buněčného cyklu 48 // 1.3.2 Mitóza 48 // 1.3.3 Meióza 49 // 1.4 Souhrn 49 // 2 VODNÍ REŽIM ROSTLIN (J. Šantrůček) 52 // 2.1 Voda v rostlinném těle 52 // 2.1.1 Homoiohydrické a poikilohydrické rostliny 52 // 2.1.2 Ekologický význam vody pro rostliny 53 // 2.2 Vlastnosti vody a jejich fyziologický význam 53 // 2.2.1 Koheze, adheze. kapilární tlak, voda v xylému 53 // 2.2.2 Měrné teplo vody, měrné výpamé teplo 55 // 2.2.3 Tlak nasycené vodní páry 55 // 2.3 Přenos vody na králké vzdálenosti - difuze // 2.4 Osmóza. Vodní potenciál - univerzální hnací sila transportu vody // 2.4.1 Složky vodního potenciálu // 2.4.2 Měření vodního potenciálu a jeho složek // 2.4.3 Vodní potenciál jako indikátor stavu vody v rostlině // 2.5 Hydraulický odpor vodivých drah v rostlině // 2.6 Základní pojmy anatomie a funkce cévních svazků stonku // 2.6.1 Metody měření toku xylémové šťávy neporušeným stonkem // 2.6.2 Příklad procesů v xylému stonku při půdním suchu // 2.7 Základní pojmy anatomie kořene a příjmu vody // 2.7.1 Příjem a tok vody kořeny // 2.8 Transpirace. Tepelná bilance listu. Průduchová regulace a fotosyntéza // 2.8.1 Výpar jako fyzikální proces // 2.8.2 Difuzní vodivost listu pro přenos vody a CO2 // 2.8.3 Cesta vody listem // 2.8.4 Průduchy, mechanizmus pohybu, jejich reakce na vnější podněty //

2.8.5 Integrace činnosti průduchů listu a celé rostliny. Efektivita využití vody // 2.9 Příklady adaptací k extrémním podmínkám dostupnosti vody, výparu a ozářenosti // 2.9.1 Pouštní sukulenty // 2.9.2 Mechanizmus tolerance rostlin k zasolení půdy. Slanomilné rostliny // 2.10 Souhrn // 3 MINERÁLNÍ VÝŽIVA (L. Nátr) // 3.1 Vývoj názorů na výživu rostlin // 3.1.1 Minerální výživa a fyziologie rostlin // 3.1.2 Historický vývoj // 3.2 Obsah minerálních látek v rostlinách // 3.2.1 Chemická analýza rostlin // 3.2.2 Změny obsahu živin v rostlinách // 3.2.3 Agronomická interpretace obsahu živin v rostlinách // 3.3 Koloběh živin // 3.4 Mechanizmy transportu minerálních živin // 3.4.1 Transport na dlouhé vzdálenosti // 3.4.2 Transport na krátké vzdálenosti // 3.4.3 Nespecifický transport // 3.4.4 Aktivní transport // 3.5 Chemický potenciál iontů 100 // 3.5.1 Elektrická složka chemického potenciálu iontů 100 // 3.5.2 Nemstův potenciál 101 // 3.6 Funkce jednotlivých živin 102 // 3.6.1 Dusík 102 // 3.6.2 Draslík 106 // 3.6.3 Fosfor 107 // 3.6.4 Hořčík 108 // 3.6.5 Vápník 108 // 3.6.6 Síra 109 // 3.6.7 Bor 109 // 3.6.8 Železo 110 // 3.6.9 Mangan 110 // 3.6.10 Molybden 110 // 3.6.11 Měď 110 // 3.6.12 Zinek 110 // 3.6.13 Nikl 110 // 3.6.14 Chlor 110 // 3.6.15 Kobalt 110 // 3.6.16 Křemík 110 // 3.6.17 Sodík 110 // 3.6.18 Ostatní prvky 111 // 3.7 Distribuce živin 111 // 3.7.1 Distribuce mezi kompartmenty v buňce 111 // 3.7.2 Distribuce mezi pletiva 111 // 3.7.3 Distribuce mezi orgány rostliny 112 // 3.8 Minerální výživa masožravých rostlin 112 // 3.9 Příjem živin listy 113 // 3.10 Vliv znečištění atmosféry 114 // 3.11 Příjem a účinky těžkých kovů 114 // 3.11.1 Toxicita 114 // 3.11.2 Účinky hliníku 115 // 3.11.3 Tolerance a rezistence 115 // 3.12 Půda 116 //

3.12.1 Složení půdy 116 // 3.12.2 Obsah hlavních živin v půdě 118 // 3.13 Matematické modely příjmu živin 118 // 3.13.1 Regresní modely 118 // 3.13.2 Funkční modely 118 // 3.14 Minerální výživa v kulturách in vitro 121 // 3.15 Souhrn 122 // 74 FOTOSYNTÉZA (L. Nátr) 124 // 4.1 Úvod 124 // 4.2 Záření 124 // 4.2.1 Energie záření 124 // 4.2.2 Sluneční záření 126 // 4.3 Fotosyntclické struktury 128 // 4.3.1 Listy 128 // 4.3.2 Chloroplasty 129 // 4.3.3 Fotosyntclické pigmenty 130 // 4.3.4 Stavba chloroplastů 131 // 4.4 Biofyzika a biochemie fotosyntézy 132 // 4.4.1 Separace elektrického náboje 132 // 4.4.2 Fotosystémy 132 // 4.4.3 Fotosystém II 134 // 4.4.4 Fotosystém I 137 // 4.4.5 Fotofosforylace 137 // 4.4.6 Fotoinhibice 138 // 4.4.7 Evoluce fotosyntclické fixace záření 140 // 4.4.8 Fixace CO2 141 // 4.5 Vytváření struktur a transport látek v chloroplastech 147 // 4.5.1 Podíl genomu jádra a chloroplastů na řízení syntézy bílkovin 147 // 4.5.2 Úloha světla při řízení syntézy bílkovin chloroplastů 148 // 4.5.3 Transport bílkovin z cytozolu do chloroplastů 148 // 4.5.4 Transport asimilátů z chloroplastu do cytozolu 149 // 4.5.5 Kvantový výtěžek fotosyntézy 150 // 4.6 Fyziologie fotosyntézy 151 // 4.6.1 Fotosyntéza jako difúze CO2 151 // 4.6.2 Anatomie listu a rychlost fotosyntézy 153 // 4.6.3 Rozdíly mezi rostlinami C3, C4 a CAM 155 // 4.6.4 Fotosyntéza vodních rostlin 160 // 4.6.5 Fotosyntéza a minerální živiny 160 // 4.6.6 Využití transgenních rostlin 161 // 4.7 Skleníkový efekt na Zemi a fotosyntéza 163 // 4.8 Metody měření rychlosti fotosyntézy 164 // 4.8.1 Obecná kritéria 164 // 4.8.2 Členění metod podle měřeného objektu 164 // 4.8.3 Metody měření 165 // 4.8.4 Analýza fluorescence chlorofylu 166 // 4.9 Matematické modely fotosyntézy 167 //

4.10 Přehled dějin studia fotosyntézy 169 // 4.11 Souhrn 171 // 5 DÝCHÁNÍ (L. Nátr) 174 // 5.1 Obecná charakteristika dýchání a jeho význam v životě rostliny 174 // 5.2 Biochemie dýchání 174 // 5.2.1 Glykolýza 176 // 5.2.2 Mitochondrie 176 // 5.2.3 Citrátový cyklus 178 // 5.2.4 Přenos elektronů v dýchacím řetězci 179 // 5.2.5 Oxidační fosforylace 181 // 5.2.6 Dýchání rezistentní ke kyanidu 182 // 5.3 Využití dýchání v průběhu růstu rostlin 184 // 5.3.1 Udržovací a růstové dýchání 184 // 5.3.2 Účinnost využití substrátu 185 // 5.3.3 Energetická náročnost tvorby biomasy 187 // 5.4 Kvantifikace podílu dýchání na zajištění fyziologických funkcí 189 // 5.4.1 Množství ATP vytvářené při dýchání 189 // 5.4.2 Energetická náročnost fyziologických procesů 190 // 5.5 Vliv vnějších faktorů na rychlost dýchání 192 // 5.5.1 Regulace rychlosti dýchání 193 // 5.5.2 Ozářenost 193 // 5.5.3 Teplota 194 // 5.5.4 Oxid uhličitý 194 // 5.5.5 Ostatní faktory 195 // 5.5.6 Interakce faktorů 195 // 5.6 Principy stanovení rychlosti dýchání 196 // 5.7 Souhrn 196 // 6 TRANSPORT LÁTEK FLOÉMEM (5. Procházka) 198 // 6.1 Struktura floému 198 // 6.2 Mechanizmus transportu látek floémem 201 // 6.3 Plnění floému 203 // 6.3.1 Transport asimilátů ve fotosyntetizující buňce 203 // 6.3.2 Transport asimilátů v listovém parcnchymu 203 // 6.3.3 Membránový transport cukrů a aminokyselin 204 // 6.3.4 Aktivní transport přes plazmalemu 204 // 6.3.5 Pasivní transport přes plazmalemu 205 // 6.4 Analýza obsahu sítkovic 205 // 9 // 6.5 Rychlost transportu asimilátů // 6.6 Distribuce asimilátů v rostlinách // 6.7 Vyprazdňování floému // 6.8 Regulace zdroje/sinku // 6.9 Fytohormony a transport látek Ooémem // 6.10 Souhrn // 7 HETEROTROFNÍ VÝŽIVA (M. Tesařová) //

7.1 Obecná charakteristika // 7.2 Heterotrofie u rostlin // 7.2.1 Saprofytizmus // 7.2.2 Parazitizmus // 7.2.3 Mixotrofní výživa // 7.2.4 Humus ve výživč rostlin // 7.3 Souhrn // 8 RŮST A VÝVOJ: RŮSTOVÉ REGULÁTORY (7. Macháčková) // 8.1 Růst. diferenciace a vývoj // 8.1.1 Základní pojmy // 8.1.2 Základní charakteristika vývoje rostlin // 8.1.3 Růstové fáze // 8.2 Vnější činitelé růstu a vývoje // 8.2.1 Teplota // 8.2.2 Zemská tíže // 8.2.3 Elektřina // 8.3 Růstové regulátory // 8.3.1 Aplikace růstových regulátorů // 8.3.2 Fytohormony - základní pojmy // 8.3.3 Auxiny // 8.3.4 Cytokininy // 8.3.5 Gibereliny 259 // 8.3.6 Kyselina abscisová 265 // 8.3.7 Etylén 270 // 8.3.8 Ostatní růstové regulátory 276 // 8.3.9 Metody stanovení růstových regulátorů 281 // 8.3.10 Syntetické růstové regulátory 283 // 8.4 Souhrn 284 // 9 RŮST A VÝVOJ: ZÁŘENÍ (J. Macháčková. J. Krekule) 286 // 9.1 Receptory záření 287 // 9.1.1 Receptor Červeného záření - fytochrom 287 // 9.1.2 Receptor modrého záření 291 // 9.1.3 Receptory ultrafialového záření 292 // 9.2 Fotoperiodizrnus 293 // 9.2.1 Historie objevu fotoperiodizmu 293 // 9.2.2 Povaha a regulace fotoperiodických reakcí 293 // 9.3 Rytmicita u rostlin 296 // 9.3.1 Rytmy u rostlin - historie a základní pojmy 296 // 9.3.2 Endogenní rytmy 297 // 9.4 Fotomorfogeneze rostlin 300 // 9.4.1 Obecný charakter fotomorfogeneze 300 // 9.4.2 Fotomorfogeneze u nižších rostlin 300 // 9.4.3 Deetiolizace 301 // 9.4.3.1 Plastogeneze (tvorba chloroplastů) 301 // 9.5 Souhrn 306 // 10 CELISTVOST ROSTLIN (J. Šebánek, S. Procházka, L. Havel) // 10.1 Podstata celistvosti // 10.2 Korelace rostlinného růstu // 10.2.1 Obecná charakteristika růstových korelací, růst orgánů celistvé rostliny // 10.2.2 Korelace mezi prýtem a kořenem //

10.2.3 Růstové korelační vlivy děloh // 10.2.4 Růstově korelační vliv listů // 10.2.5 Rozdělení (topofýza) regulačních vlivů v prýlu // 10.2.6 Apikální dominance lodyhy // 10.2.7 Apikální dominance kořene // 10.2.8 Korelace mezi vegetativními a generativními orgány // 10.3 Regenerace in vivo // 10.3.1 Fyziologická regenerace // 10.3.2 Patologická regenerace // 10.4 Regenerace in vitro 328 // 10.4.1 Typy reakcí explantátů v kultuře in vitro 328 // 10.4.2 Morfogeneze - regenerace in vitro 329 // 10.4.3 Způsoby morfogeneze či regenerace 330 // 10.4.4 Vliv topofýzy a cyklofýzy na explantátové kultury 339 // 10.4.5 Snižování regeneračních schopností in vitro 340 // 10.5 Polarita jako projev integrity rostliny 341 // 10.5.1 Polarita prýtu ve vztahu k rozdělení auxinu 341 // 10.5.2 Polarita kořene 343 // 10.5.3 Polarita listů a hlíz 343 // 10.5.4 Polarita v odlišně morfogenetické povaze vrcholu, středu a báze lodyhy 343 // 10.6 Transplantace 344 // 10.6.1 Podstata transplantace 344 // 10.6.2 Vzájemně ovlivnění roubu a podnože 345 // 10.7 Souhrn 345 // 11 KLÍČENÍ SEMEN (J. Šebánek) 348 // 11.1 Typy klíčních rostlin 348 // 11.2 Biochemické změny při klíčení 350 // 11.3 Klíčivost semen 351 // 11.4 Vnější podmínky klíčení 352 // 11.4.1 Voda 352 // 11.4.2 Kyslík 353 // 11.4.3 Teplota 353 // 11.4.4 Světlo 353 // 11.5 Vnitřní podmínky klíčení 354 // 11.5.1 Nepropustnost povrchových vrstev pro vodu 354 // 11.5.2 Nepropustnost povrchových vrstev pro plyny 354 // 11.5.3 Mechanická pevnost testy 354 // 11.5.4 Nevyvinutost embrya 355 // 11.5.5 Vysoký obsah inhibičních látek v semenech a plodech a hormonální regulace klíčení 355 // 11.5.6 Vlivy mateřské rostliny 356 // 11.6 Chemické a fyzikální ovlivnění klíčení semen 356 // 11.7 Souhrn 357 //

12 TVORBA KVĚTŮ, PLODŮ, SEMEN A HLÍZ (J. Krekule, Z Sladký. J. Šebánek) 359 // 12.1 Regulace přechodu rostlin do reproduktivní fáze 359 // 12.1.1 Jarovizace - pojem, klasifikace, ekologická charakteristika 359 // 12.1.2 Další efekty nízkých teplot spojené s kvetením 362 // 12.1.3 Fotoperiodická regulace kvetení 362 // 12.1.4 Molckulárněbiologický pohled na přechod do reproduktivní fáze 368 // 12.1.5 Fotoperiodická regulace při diferenciaci květních orgánů 369 // 12.1.6 Juvenilita 369 // 12.1.7 Iniciace kvetení na přirozených stanovištích, význam fotoperiodické indukce kvetení u hospodářských plodin 370 // 12.1.8 Specifické rysy kvetení u dřevin 372 // 12.2 Diferenciace a růst květů 372 // 12.2.1 Přestavba vegetativního vrcholu v květní základ 372 // 12.3 Tvorba a růst plodů 378 // 12.3.1 Oplození a vznik semen 378 // 12.3.2 Vznik semen bez oplození 380 // 12.3.3 Založení, růst a zrání plodů 381 // 12.4 Tvorba hlíz (tuberizace) 383 // 12.4.1 Tuberizace - vliv vnějších podmínek a korelační jevy 383 // 12.4.2 Hormonální regulace tuberizace u brambor 383 // 12.5 Souhrn 385 // 13 DORMANCE A SENESCENCE (J. Šebánek) 388 // 13.1 Definice dormance a její biologický význam 388 // 13.2 Odpočinek pupenů 388 // 13.2.1 Odpočinek endogenní a exogénni 388 // 13.2.2 Etapy dormance 389 // 13.2.3 Teplota a odpočinek pupenů 390 // 13.2.4 Látkové vlivy dormance 391 // 13.2.5 Regulace dormance pupenů 39? // 13.3 Odpočinek semen a plodů 392 // 13.3.1 Příčiny odpočinku semen a plodů 392 // 13.3.2 Stratifikace 392 // 13.3.3 Regulace dormance semen a plodů a posklizňové dozrávání 393 // 13.4 Dormance hlíz a cibulí 393 // 13.5 Stárnutí (senescence) 394 // 13.5.1 Juvenilní a adultní stav 394 // 13.5.2 Stárnutí 394 // 13.5.3 Opad listů jako korelační jev a defoliace 396 //

13.5.4 Opad květů a plodů 398 // 13.6 Souhrn 399 // 14 POHYBY ROSTLIN (J. Šebánek) 401 // 14.1 Rozdělení pohybů rostlin 401 // 14.2 Pohyby fyzikální 401 // 14.3 Pohyby vitální 402 // 14.3.1 Pohyby lokomoční 402 // 14.3.2 Pohyby paratonické 402 // 14.3.3 Pohyby samovolné (autonomní) 409 // 14.4 Souhrn 410 // 15 FYZIOLOGIE STRESU (J. Gloser, l. Prášil) 412 // 15.1 Obecné problémy stresu u rostlin 412 // 15.2 Příklady působení abiotických stresových faktorů 414 // 15.2.1 Reakce na přehřátí 414 // 15.2.2 Stresové účinky nízkých teplot 415 // 15.2.3 Vodní stres 416 // 15.2.4 Nedostatek kyslíku v půdě 419 // 15.2.5 Zasolené a kyselé půdy 420 // 15.2.6 Toxické látky v prostředí 421 // 15.3 Biotické stresy 423 // 15.3.1 Alelopatie 423 // 15.3.2 Interakce s býložravými živočichy 423 // 15.3.3 Reakce na patogenní organizmy 424 // 15.4 Společné mechanizmy stresových reakcí 426 // 15.4.1 Existuje u rostlin obecný adaptační syndrom? 426 // 15.4.2 Stresové proteiny 427 // 15.4.3 Aktivní formy kyslíku 429 // 15.5 Souhrn 430 // 16 GENETICKÁ PODMÍNĚNOST FYZIOLOGICKÝCH PROCESŮ (B. Vyskot) 432 // 16.1 Struktura rostlinného genomu 432 // 16.1.1 Rostlinné jaderné geny 433 // se replikující sekvence DNA 435 // 16.1.2 Mitochondriální genom 435 // 16.1.3 Plastidový genom 436 // 16.1.4 Metody izolace genů a mapování genomu 436 // 16.2 Strukturní stabilita rostlinného genomu 438 // 16.2.1 Mobilní genetické elementy 438 // 16.2.2 Rcpctitivní sekvence DNA 438 // 16.2.3 Ontogenetická a fylogenetická nestabilita rostlinného genomu 439 // 16.3 Řízení procesů diferenciace 440 // 16.3.1 Homeotické kvčtní geny 440 // 16.3.2 Duální systém dědičnosti u eukaryotických organizmů // 16.3.3 Genomový imprinting u rostlin // 16.3.4 Mechanizmy epigenetických procesů //

16.4 Genové inženýrství rostlin a jeho uplatnění v základním výzkumu a šlechtění // 16.4.1 Metody vnášení klonovaných genů do rostlin // 16.4.2 Selcktovatelné a reportérové geny // 16.4.3 Strategie využití protismyslných genů // 16.4.4 Strukturní a funkční stabilita transgenů // 16.4.5 Transgenoze jako nástroj ke studiu fyziologických a morfologických procesů // 16.4.6 Další cíle transgenoze ve šlechtění rostlin // 16.5 Souhrn // Poděkování // Rejstřík

cnb000642469