Úvod 15 // 1. Buněčná fyziologie (N. Kříž) 17 // 1.1 Struktura a funkce buněk 17 // 1.1.1 Plazmatická membrána 17 // 1.1.2 Jádro - nucleus 17 // 1.1.3 Ribozomy 19 // 1.1.4 Endoplazmatické retikulum 19 // 1.1.5 Golgiho aparát 19 // 1.1.6 Lyzozomy 20 // 1.1.7 Peroxizomy 20 // 1.1.8 Mitochondrie 20 // 1.1.9 Centrioly 21 // 1.1.10 Cytoskelet 21 // 1.2 Složení a funkce buněčné membrány 21 // 1.2.1 Struktura a složení membrán 22 // 1.2.2 Hlavní funkce buněčných membrán 23 // 1.2.3 Mezibuněčné kontakty 23 // 1.3 Transportní buněčné prostory a mechanizmy přenosu látek 23 // 1.3.1 Prostá difúze 24 // 1.3.2 Přestup iontovými kanály 24 // 1.3.3 Spřažený transport 25 // 1.3.4 Aktivní transport 26 // 1.3.5 Endocytóza a exocytóza 27 // 1.4 Molekulové principy regulace buněčných funkcí // (vnitřní regulace - genetická) 28 // 1.5 Výměna informace, komunikace mezi buňkami // (vnější regulace na úrovni cytoplazmatické membrány) 28 // 1.5.1 Elektrochemická rovnováha na membráně 29 // 1.5.2 Klidový membránový potenciál 29 // 1.5.3 Prvky vnější regulace na membráně 30 // 1.5.4 Druzí poslové - second messengers 30 // 5 // 2. Iontové kanály (N. Kříž) 32 // 2.1 Iontové kanály otevřené 32 // 2.1.1 Na’kanály 32 // 2.1.2 K‘kanály 32 // 2.1.3 Únikové kanály, kalium-natrium „leak“ kanály 33 // 2.1.4 H2O kanály 33 // 2.2 Iontové kanály řízené napětím 33 // 2.2.1 Na+ kanály řízené napětím 33 // 2.2.2 K+ kanály řízené napětím 35 // 2.2.3 Ca2+ kanály řízené napětím 35 // 2.2.4 Cl- kanály řízené napětím 36 // 2.3 Iontové kanály řízené chemicky 36 // 2.3.1 Receptory v přímé vazbě s iontovými kanály 37 // 2.3.2 Aktivace receptoru kanálu je spojena s G-proteiny 39 // 2.4 Iontové kanály řízené napětím i chemicky 41 //
2.5 Iontové kanály řízené fyzikálními impulzy 41 // 2.5.1 Mechanicky řízené iontové kanály 41 // 2.5.2 Reakce iontových kanálů na světelnou energii 41 // 3. Mediátory a modulátory nervového přenosu (A. Yamamotová) 43 // 3.1 Acetylcholin 43 // 3.2 Noradrenalin 44 // 3.3 Dopamin 44 // 3.4 Serotonin 44 // 3.5 Kyselina glutamová 45 // 3.6 Kyselina y-aminomáselná (GABA) 45 // 3.7 Glycin 45 // 3.8 Histamin 45 // 3.9 Peptidy 46 // 4. Působení oxidu dusnatého v organizmu (J. Myslivečkova) 47 // 4.1 Mechanizmus vzniku 47 // 4.2 Uplatnění oxidu dusnatého v řízení krevního oběhu 47 // 4.3 Uplatnění oxidu dusnatého v činnosti jiných systémů 48 // 5. Fyziologie tělních tekutin (R. Rokyta) 50 // 5.1 Rozdělení tělesné vody 50 // 5.2 Složení tělních tekutin 52 // 5.3 Příjem a výdej vody 54 // 5.4 Regulace příjmu vody 55 // 5.5 Koloběh vody mezi orgány 55 // 5.6 Posuny v tělesné vodě při příjmu různě osmoticky aktivních roztoků 57 // 6. Krev (R. Rokyta) // Krevní plazma // Formované krevní elementy .. Červené krvinky - erytrocyty // Bílé krvinky - leukocyty // Krevní destičky - trombocyty Zástava krvácení - hemostáza // Krevní skupiny // Systém AB0 // Rh-systém // Krevní transfuze // 7. Acidobazická rovnováha a její udržování (T. Paul) 70 // 7.1 Acidobazická rovnováha roztoků 70 // 7.2 Acidobazická rovnováha tělesných tekutin 71 // 7.3 Vylučování iontů H+ do okolního prostředí 72 // 7.4 Klinické obrazy poruch acidobazické rovnováhy 74 // 8. Fyziologie imunitního systému (K. Bernášková) 75 // 8.1 Nespecifická imunita 75 // 8.1.1 Kožní a slizniční bariéry 76 // 8.1.2 Fagocytóza 76 // 8.1.3 Komplement 77 // 8.1.4 NK buňky 78 // 8.1.5 Interferon 78 // 8.1.6 Zánět 78 // 8.2 Prostředky specifické imunity 78 // 8.2.1 Humorální imunita 79 //
8.2.2 Buněčná imunita 80 // 8.3 Řízení imunity 80 // 8.4 Využití imunity: imunizace 82 // 8.5 Poruchy imunity 82 // 9. Fyziologie dýchání (J. Šulc) 84 // 9.1 Ventilace 88 // 9.2 Distribuce dýchacích plynů 92 // 9.3 Difúze (transport kyslíku a oxidu uhličitého alveolokapilámí membránou) 93 // 9.4 Perfuze (plicní cirkulace) 94 // 9.5 Transport O2 a CO2 krví 97 // 9.6 Regulace dýchání 99 // 10. Fyziologie srdce a krevního oběhu (T. Paul, A. Stančák) 105 // 10.1 Funkce krevního oběhu 105 // 10.2 Funkční morfologie srdce 105 // 10.3 Funkce chlopní 106 // 10.4 Srdce jako pumpa 107 // 10.5 Srdeční revoluce 109 // 10.6 Převodní systém srdeční 111 // 10.7 Srdeční stah 113 // 10.8 Stažlivost - kontraktilita 114 // 10.9 Srdeční výdej a jeho měření 115 // 10.10 Zevní projevy srdeční činnosti 116 // 10.11 Elektrické projevy srdeční činnosti 117 // 10.12 Řízení srdeční činnosti 120 // 10.13 Krevní tlak a hemodynamika 122 // 10.14 Průtok krve v jednotlivých orgánech 125 // 10.15 Oběh lymfy 126 // 10.16 Fetální oběh 127 // 11. Fyziologie trávení a vstřebávání (K. Bernášková) 129 // 11.1 Trávení 129 // 11.1.1 Obecné principy stavby, motility, prekrvení a řízení trávicího systému.129 // 11.1.2 Ústní dutina 133 // 11.1.3 Jícen 135 // 11.1.4 Žaludek 135 // 11.1.5 Tenké střevo 137 // 11.1.6 Tlusté střevo 139 // 11.1.7 Pankreas a žlučník 139 // 11.2 Trávení jednotlivých živin 141 // 11.3 Vstřebávání 143 // 11.4 Játra 144 // 11.4.1 Funkce jater 146 // 11.4.1.1 Metabolické funkce jater 146 // 11.4.1.2 Biotransformační funkce jater 147 // 11.4.1.3 Sekreční a exkreční funkce jater 147 // 11.4.1.4 Další funkce jater 148 // 12. Metabolizmus (?. Bernášková) 149 //
13. // Fyziologie výživy, vitaminů a minerálů (K. Bernášková, R. Rokyta) 154 // 13.1 Výživa 154 // 13.2 Základní živiny 155 // 13.2.1 Fyziologický význam cukrů 155 // 13.2.2 Fyziologický význam tuků 155 // 13.2.3 Fyziologický význam bílkovin 156 // 13.3 Vitaminy 157 // 13.4 Minerální a stopové prvky 160 // 13.5 Řízení příjmu potravy 162 // 13.6 Poruchy příjmu potravy 163 // 14. Fyziologie vylučování ledvinami (K. Bernášková, R. Rokyta) 165 // 14.1 Fyziologie ledvin 165 // 14.1.1 Struktura ledvin 165 // 14.1.2 Průtok krve ledvinami 167 // 14.1.3 Funkce jednotlivých částí nefronu 168 // 14.1.4 Mechanizmus vytváření koncentračního gradientu ve dřeni 170 // 14.1.5 Přehled vstřebávání jednotlivých látek 170 // 14.2 Tvorba a vylučování moči 171 // 14.2.1 Definitivní moč 171 // 14.2.2 Vývodné cesty močové 171 // 14.2.3 Močení 171 // 14.3 Přehled funkcí ledvin 172 // 14.4 Řízení činnosti ledvin 173 // 14.4.1 Řízení průtoku krve ledvinami 173 // 14.4.2 Řízení tubulárních procesů 174 // 14.5 Funkční zkoušky ledvin 174 // 15. Fyziologie kůže (R. Rokyta) 176 // 15.1 Funkce kůže 176 // 15.2 Kožní adnexa 179 // 16. Termoregulace (K. Bernášková) 181 // 16.1 Tělesná teplota 181 // 16.1.1 Teplota slupky a jádra 181 // 16.1.2 Kolísání tělesné teploty 181 // 16.2 Tvorba a výdej tepla 182 // 16.3 Pot 183 // 16.4 Regulace tělesné teploty 184 // 16.4.1 Mechanizmy snižování tělesné teploty 184 // 16.4.2 Mechanizmy zvyšování tělesné teploty 184 // 16.5 Termoregulace u novorozence 184 // 16.6 Stavy spojené se změnou tělesné teploty 185 // 17. Žlázy s vnitřní sekrecí (K. Bernášková) 186 // 17.1 Chemická struktura hormonů a mechanizmus jejich účinku 186 // 17.2 Řízení činnosti endokrinních žláz 189 // 17.3 Poruchy funkce endokrinních žláz 190 //
17.4 Klasické endokrinní žlázy 191 // 17.4.1 Hypotalamus 191 // 17.4.2 Hypofyza 193 // 17.4.2.1 Adenohypofyza 194 // 17.4.2.2 Neurohypofýza 197 // 17.4.3 Štítná žláza (glandula thyreoidea) 198 // 17.4.4 Kalcitropní hormony: kalcitonin, parathormon, vitamin D // a metabolizmus vápníku 199 // 17.4.5 Hormony slinivky břišní (pankreatu) 202 // 17.4.6 Nadledviny - dřeň a kůra 204 // 17.5 Další důležité hormony 209 // 18. Fyziologie reprodukce, těhotenství a porodu (R. Rokyta) 213 // 18.1 Mužský pohlavní systém 213 // 18.2 Ženský pohlavní systém 217 // 18.2.1 Ženské pohlavní hormony 217 // 18.2.2 Menstruační cyklus 219 // 18.2.3 Fyziologie těhotenství a porodu 222 // 19. Obecná neurofyziologie (J. Myslivečková) // Funkční rozdělení neuronu // Vzruch // Podmínky účinnosti podnětu // Projevy vzruchu // Vedení vzruchu // Spojení mezi neurony - synapse // Neuronové receptory a iontové kanály // Elektrické projevy synaptického přenosu // Změny synaptického přenosu // Funkční vlastnosti synapsi // Funkce neuroglie a extracelulárního prostoru // Některé zvláštnosti cévního zásobení a metabolizmu mozku // 10 // 19.5.1 Systém mozkových bariér 241 // 19.5.2 Mozkomíšní mok 242 // 19.5.3 Energetický metabolizmus nervstva 243 // 20. Fyziologie svalů (K. Bernášková) 244 // 20.1 Příčně pruhované svaly 244 // 20.1.1 Typy příčně pruhovaných svalů 247 // 20.1.2 Motorická jednotka příčně pruhovaného svalu 248 // 20.2 Hladké svaly 249 // 20.3 Nervosvalový přenos 250 // 20.4 Projevy činnosti svalstva 251 // 20.4.1 Projevy mechanické 251 // 20.4.2 Projevy elektrické 252 // 20.4.3 Projevy strukturální 253 // 20.4.4 Projevy chemické 253 // 20.4.5 Projevy tepelné 254 // 20.5 Svalová síla 254 // 20.6 Svalová práce 254 // 20.7 Svalový výkon 255 // 20.8 Svalová únava 255 //
21. Fyziologie centrálního nenového systému (J. Myslivečková, R. Rokyta) 256 // 21.1 Funkce páteřní míchy 256 // 21.1.1 Míšní reflexy 258 // 21.1.2 Přerušení páteřní míchy 260 // 21.2 Funkce mozkového kmene 261 // 21.2.1 Prodloužená mícha 261 // 21.2.2 Varolůvmost 262 // 21.2.3 Střední mozek 262 // 21.3 Funkce retikulámí formace 263 // 21.3.1 Mozková kůra a systém retikulámí formace 264 // 21.4 Funkce mozečku 264 // 21.5 Talamus 266 // 21.5.1 Specifická senzorická jádra 267 // 21.5.2 Nespecifická, převážně senzorická jádra 267 // 21.5.3 Motorická jádra 269 // 21.5.4 Asociační jádra 269 // 21.6 Bazálni ganglia 270 // 21.7 Funkce mozkové kůry 271 // 22. // Senzorické systémy (J. Myslivečková, R. Rokyta) // 22.1 Čichový systém // 22.2 Chuťový systém // 22.3 Somatoviscerální systém // 22.3.1 Hmatové čití // 22.3.2 Tepelné čití // 22.3.3 Hluboké čití // 22.3.4 Útrobní čití // 22.3.5 Somatoviscerální aferentace // 22.3.6 Bolest // 22.4 Sluchový systém // 22.4.1 Mechanizmus přenosu zvuku // 22.4.2 Bioelektrické projevy přenosu vláskovými buňkami // 22.4.3 Aferentní sluchová dráha // 22.5 Vestibulární systém // 22.5.1 Aferentace do mozkové kůry // 22.5.2 Vestibulární reflexy a motorické funkce // 22.6 Zrakový systém // 22.6.1 Optický systém oka // 22.6.2 Analýza a syntéza na sítnici // 22.6.3 Zraková aferentace // 23. Elektrofyziologická diagnostika v neurofyziologii (R. Rokyta) 302 // 23.1 Elektroencefalografie // 23.2 Magnetoencefalografie // 23.3. Evokované potenciály // 23.4 Snímání stejnosměrných nebo střídavých potenciálů mozkové kůry 307 // 23.5 Jednotková aktivita 308 // 24. Motorický systém (J. Myslivečková) 309 // 24.1 Systém polohy - mimovolní motorika 309 // 24.2 Systém pohybu - volní motorika 310 //
25. Autonomní nervový systém (J. Myslivečková) 312 // 25.1 Periferní část autonomního nervového systému 312 // 25.2 Centrální část autonomního nervstva 314 // 25.3 Mediátory autonomního nervstva 314 // 26. // 26.1 // 12 // Limbický systém (J. Myslivečková) Hypotalamus // 317 // 318 // 26.1.1 Hypotalamus a autonomní regulace 319 // 26.1.2 Hypotalamus a chování 320 // 26.2 Hipokampus 320 // 26.3 Amygdala 320 // 26.4 Limbická kůra 321 // 27. Integrační a asociační činnost nervového systému (J. Myslivečková) 322 // 27.1 Plasticita nervového systému 324 // 27.2 Chování 324 // 27.2.1 Mimovolní chování 325 // 27.2.2 Volní chování 325 // 27.3 Útlum a jeho druhy 327 // 27.4 Dynamika integračních dějů 327 // 27.5 Učení 328 // 27.6 Paměť 329 // 27.6.1 Elektrofyziologické projevy učení a paměti 330 // 27.6.2 Neuronální mechanizmy paměti 330 // 27.7 Řeč a myšlení 330 // 28. Chronobiologie (A. Yamamotová) 332 // 28.1 Klasifikace biologických rytmů 333 // 28.2 Cirkadiánní rytmy 334 // 28.2.1 Vlastnosti cirkadiánního oscilátoru 335 // 28.2.2 Zpracování informací o čase 335 // 28.2.3 Desynchronizace cirkadiánních rytmů 336 // 28.2.4 Rytmy kolísání výkonnosti 338 // 28.3 Střídání ročních období 338 // 29. Fyziologie spánku (A. Yamamotová) 339 // 29.1 Spánkové cykly 339 // 29.2 Spánková stadia 340 // 29.3 Vegetativní projevy ve spánku 341 // 29.4 Sekrece hormonů a spánek 341 // 29.5 Potřeba spánku 342 // 29.6 Fylogeneze a ontogeneze spánku 343 // 29.7 Spánkové modely a teorie 343 // 29.7.1 Pasivní teorie spánku 343 // 29.7.2 Aktivní teorie spánku 343 // 29.7.3 Bazálni cykly klidu a aktivity 344 // 29.7.4 Dvoufaktorová teorie spánku 344 // 29.7.5 Humorální teorie spánku 346 // 13 // 29.8 Funkční význam spánku 346 // 29.9 Spánková deprivace 347 // 29.10.2 Fyziologický význam snů 348 // Rejstřík 349