.

0 (hodnocen0 x )

(2) Půjčeno:49x 

BK

2., nezměn. vyd.

Praha : SNTL, 1981

974 s., [1] barev. fot. příl. : il. ; 8°

angličtina

Pozn. v dodatku 3 zprac. Jindřich Pěnkava

Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky

Příručka pro vysoké školy chemickotechnologické

000033374

1. Fyzikálně chemické soustavy 21 // 1.1 Co je to věda? 21 // 1.2 Fyzikální chemie 22 // 1.3 Mechanika: Síla 23 // 1.4 Mechanická práce 24 // 1.5 Mechanická energie 25 // 1.6 Rovnováha 27 // 1.7 Tepelné vlastnosti látek 28 // 1.8 Teplota jako mechanická vlastnost 30 // 1.9 Vzduchová pružina a Boylův zákon 31 // 1.10 Gay-Lussacův zákon 32 // 1.11 Definice molu 34 // 1.12 Stavová rovnice ideálního plynu 35 // 1.13 Stavová rovnice a vztahy mezi p, V a T 36 // 1.14 Stavové chování reálných plynů 40 // 1.15 Zákon korespondujících stavů 40 // 1.16 Stavové rovnice pro plyny 42 // 1.17 Oblast kolem kritického bodu 43 // 1.18 Van der Waalsova rovnice a zkapalňování plynů 44 // 1.19 Další stavové rovnice 45 // 1.20 Směsi ideálních plynů 46 // 1.21 Směsi reálných plynů 48 // 1.22 Pojmy teplo a tepelná kapacita 48 // 1.23 Objemová práce 50 // 1.24 Obecný pojem práce 52 // 1.25 Vratné děje 53 // Úlohy 54 // 2. Energetika 58 // 2.1 Historie první věty termodynamiky 58 // 2.2 Joulovy práce 60 // 2.3 Formulace první věty termodynamiky 61 // 2.4 Podstata vnitřní energie 62 // 2.5 Mechanická definice tepla 63 // 2.6 Vlastnosti exaktních diferenciálů 64 // 2.7 Adiabatické a izotermické děje 65 // 2.8 Entalpie 65 // 2.9 Tepelné kapacity 66 // 2.10 Joulův pokus 67 // 2.11 Pokus Joulův-Thomsonův 68 // 2.12 Aplikace první věty termodynamiky na ideální plyny 70 // 2.13 Příklady výpočtů pro ideální plyny 73 // 2.14 Termochemie — reakční tepla 74 // 2.15 Slučovací tepla 76 // 2.16 Experimentální termochemie 78 // 2.17 Tepelně vodivostní kalorimetry 83 // 2.18 Rozpouštěcí tepla 84 // 2.19 Závislost reakčního tepla na teplotě 872.20 Entalpie vazeb // 2.21 Chemická afinita // Úlohy // 3. Entropie a volná energie // 3.1 Carnotův cyklus // 3.2 Druhá věta termodynamiky //

3.3 Termodynamická teplotní stupnice // 3.4 Vztah mezi termodynamickou a plynovou teplotní stupnicí // 3.5 Entropie // 3.6 Spojené formulace první a druhé věty termodynamiky // 3.7 Clausiova nerovnost // 3.8 Změny entropie při stavových změnách ideálního plynu // 3.9 Změna entropie při skupenských přeměnách // 3.10 Změny entropie izolovaných soustav // 3.11 Entropie a rovnováha // 3.12 Termodynamika a život // 3.13 Podmínky rovnováhy v uzavřené soustavě // 3.14 Gibbsova energie a rovnováha za konstantních Tap // 3.15 Změny hodnot T a G při izotermických dějích // 3.16 Termodynamické potenciály // 3.17 Legendrovy transformace // 3.18 Maxwelle vy vztahy // 3.19 Závislost Gibbsovy energie na tlaku a na teplotě // 3.20 Závislost entropie na tlaku a na teplotě // 3.21 Využití termodynamických stavových rovnic // 3.22 Dosahování teplot blízkých absolútni nule // 3.23 Třetí věta termodynamiky // 3.24 Příklad aplikace třetí věty termodynamiky // 3.25 Hodnoty entropie podle třetí věty // Úlohy // 4. Kinetická teorie // 4.1 Atomová teorie // 4.2 Molekuly // 4.3 Kinetická teorie tepla // 4.4 Tlak plynu // 4.5 Plynné směsi a parciální tlaky // 4.6 Kinetická energie a teplota // 4.7 Molekulové rychlosti // 4.8 Molekulová efúze // 4.9 Nedokonalé plyny — van der Waalsova rovnice // 4.10 Mezimolekulové síly a stavová rovnice // 4.11 Rychlosti molekul v různých směrech // 4.12 Nárazy molekul na stěnu // 4.13 Rozdělení rychlostí molekul // 4.14 Jednorozměrné rozdělení rychlostí // 4.15 Dvourozměrné rozdělení rychlostí // 4.16 Trojrozměrné rozdělení rychlostí // 4.17 Experimentální analýza rychlostí molekul // 4.18 Ekvipartiční princip // 4.19 Rotace a vibrace dvouatomových molekul // 4.20 Pohyby víceatomových molekul // 4.21 Ekvipartiční princip a tepelné kapacity 168 //

4.22 Mezimolekulové srážky 169 // 4.23 Odvození výrazu pro frekvenci srážek 171 // 4.24 Viskozita plynu 173 // 4.25 Kinetická teorie viskozity plynů 175 // 4.26 Molekulové průměry a intermolekulární silové konstanty 178 // 4.27 Tepelná vodivost 179 // 4.28 Difúze 180 // 4.29 Řešení rovnic difúze 183 // Úlohy 185 // 5. Statistická mechanika 187 // 5.1 Statistická metoda 187 // 5.2 Entropie a neuspořádanost 189 // 5.3 Entropie a informace 191 // 5.4 Stirlingův vzorec pro V!• 192 // 5.5 Boltzmann 193 // 5.6 Jak je definován stav soustavy? 194 // 5.7 Soubory 196 // 5.8 Lagrangeova metoda pro nalezení vázaného maxima 198 // 5.9 Boltzmannův distribuční zákon 199 // 5.10 Statistická termodynamika 204 // 5.11 Entropie ve statistické termodynamice 20á // 5.12 Třetí věta ve statistické termodynamice 208 // 5.13 Výraz pro Z v případě neinteragujících částic 210 // 5.14 Translační partiční funkce 213 // 5.15 Partiční funkce pro vnitřní pohyby molekul 214 // 5.16 Klasická partiční funkce 216 // Úlohy 217 // 6. Skupenské přeměny // 6.1 Fáze // 6.2 Složky // 6.3 Stupně volnosti // 6.4 Obecná teorie rovnováhy. Chemický potenciál // 6.5 Podmínky rovnováhy mezi fázemi // 6.6 Fázové pravidlo // 6.7 Fázový diagram jednosložkové soustavy // 6.8 Termodynamický rozbor diagramu p-T // 6.9 Rovnováhy mezi fázemi helia // 6.10 Tlak páry a vnější tlak // 6.11 Statistická teorie fázových přeměn // 6.12 Přeměna jedné tuhé formy v druhou — rovnováhy mezi fázemi síry // 6.13 Měření za vysokých tlaků // Úlohy // 7. Roztoky // 7.1 Vyjadřování složení // 7.2 Parciální molární veličiny: parciální molární objem // 7.3 Aktivity a aktivitní koeficienty // 7.4 Zjišťování hodnot parciálních molárních veličin // 7.5 Ideální roztok - Raoultův zákon //

7.6 Termodynamika ideálních roztoků // 7.7 Rozpustnost plynů v kapalinách — Henryho zákon 256 // 7.8 Mechanismus anestézie 258 // 7.9 Dvousložkové soustavy 259 // 7.10 Diagramy tlak-složení 260 // 7.11 Diagramy teplota-složení 261 // 7.12 Frakční destilace 262 // 7.13 Roztoky tuhých látek v kapalinách 263 // 7.14 Osmotický tlak 266 // 7.15 Osmotický tlak a tlak páry 268 // 7.16 Odchylky roztoků od ideálnosti 269 // 7.17 Diagramy bodů varu 271 // 7.18 Rozpustnost kapalin v kapalinách 272 // 7.19 Termodynamická podmínka pro vzájemné oddělení fázi 273 // 7.20 Termodynamika neideálních roztoků 274 // 7.21 Rovnováhy tuhá látka-kapalina; jednoduché diagramy s eutektikem 276 // 7.22 Tvorba sloučenin 277 // 7.23 Tuhé roztoky 279 // 7.24 Diagram železo-uhlík 281 // 7.25 Statistická mechanika roztoků 283 // 7.26 Model Braggův-Williamsův 286 // Úlohy 288 // 8. Chemická afinita 292 // 8.1 Dynamická rovnováha 294 // 8.2 Gibbsova energie a chemická afinita 295 // 8.3 Podmínka chemické rovnováhy 296 // 8.4 Standardní Gibbsovy energie 297 // 8.5 Gibbsova energie a rovnováha reakcí mezi ideálními plyny 301 // 8.6 Rovnovážná konstanta vyjádřená pomocí koncentrací 302 // 8.7 Měření homogenních rovnováh v plynné fázi 303 // 8.8 Le Chatelierův-Braunův princip 305 // 8.9 Závislost rovnovážné konstanty na tlaku 306 // 8.10 Závislost rovnovážné konstanty na teplotě 308 // 8.1J Výpočet rovnovážných konstant z tepelných kapacit na základě třetí věty termodynamiky 310 // 8.12 Statistická termodynamika a rovnovážné konstanty 311 // 8.13 Příklad statistického výpočtu konstanty Kp 313 // 8.14 Rovnováhy v neideálních soustavách — fugacità a aktivita 314 // 8.15 Neideální plyny — fugacità a standardní stav 315 // 8.16 Použití fugacity pro výpočet rovnováh 318 //

8.17 Standardní stavy pro složky v roztoku 319 // 8.18 Určení aktivity rozpouštědla a netěkavé rozpuštěné látky z tlaku páry nad roztokem 321 // 8.19 Rovnovážné konstanty reakcí v roztocích 324 // 8.20 Termodynamika biochemických reakcí 326 // 8.21 Slučovaci Gibbsovy energie biochemicky významných látek ve vodném roztoku 327 // 8.22 Vliv tlaku na rovnovážné konstanty 331 // 8.23 Vliv tlaku na aktivitu 332 // 8.24 Chemické rovnováhy v soustavách s kondenzovanými fázemi 333 // Úlohy 334 // 9. Rychlost chemických reakcí 338 // 9.1 Rychlost chemické přeměny 338 // 9.2 Experimentální metody chemické kinetiky 339 // 9.3 Řád reakce 3429.4 Molekularita reakce // 9.5 Reakční mechanismy // 9.6 Kinetické rovnice prvního řádu // 9.7 Kinetické rovnice druhého řádu // 9.8 Kinetické rovnice třetího řádu // 9.9 Určení řádu reakce // 9.10 Zvratné reakce // 9.11 Princip detailního vyvážení // 9.12 Rychlostní konstanty a konstanty rovnovážné // 9.13 Následné reakce // 9.14 Bočné reakce // 9.15 Chemická relaxace // 9.16 Reakce v průtočných soustavách // 9.17 Stacionární stavy a disipativní děje // 9.18 Nerovnovážná termodynamika // 9.19 Onsagerova metoda // 9.20 Produkce entropie // 9.21 Stacionární stavy // 9.22 Vliv teploty na reakční rychlost // 9.23 Srážková teorie reakcí plynných látek // 9.24 Reakční rychlost a reakční průřez // 9.25 Výpočet rychlostních konstant na základě srážkové teorie // 9.26 Prověření srážkové teorie založené na modelu tuhých koulí // 9.27 Reakce vodíkových atomů a molekul // 9.28 Potenciálně energetická plocha pro soustavu H + H2 // 9.29 Teorie aktivovaného komplexu // 9.30 Termodynamická formulace teorie přechodového stavu // 9.31 Chemická dynamika — metoda Monte Carlo // 9.32 Reakce v molekulových paprscích //

9.33 Teorie monomolekulárních reakcí // 9.34 Řetězové reakce: tvorba bromo vodíku // 9.35 Radikálové řetězové reakce // 9.36 Rozvětvené reakční řetězy — explozivní průběh reakcí // 9.37 Trimolekulární reakce // 9.38 Reakce v roztoku // 9.39 Katalýza // 9.40 Homogenní katalýza // 9.41 Enzymatické reakce // 9.42 Kinetika enzymatických reakcí // 9.43 Enzymatická inhibice // 9.44 Příkladný enzym — acetylcholinesterasa // Úlohy // 10. Elektrochemie: chování iontů v roztocích // 10.1 Elektřina // 10.2 Faradayovy zákony a elektrochemické ekvivalenty // 10.3 Coulometry // 10.4 Měření vodivosti // 10.5 Molární vodivosti // 10.6 Arrheniova teorie elektrolytické disociace // 10.7 Solvatace iontů // 10.8 Převodová čísla a pohyblivosti iontů // 10.9 Měření převodových čísel — Hittorfova metoda // 10.10 Převodová čísla — metoda pohyblivého rozhraní // 10.11 Výsledky měření převodových čísel 446 // 10.12 Pohyblivost vodíkových a hydroxidových iontů 447 // 10.13 Difúze a pohyblivost iontů 448 // 10.14 Nedostatky Arrheniovy teorie 450 // 10.15 Aktivity a standardní stavy 450 // 10.16 Aktivity iontů 452 // 10.17 Výpočet aktivitních koeficientů ze snížení bodu tuhnutí 453 // 10.18 Iontová síla 455 // 10.19 Experimentálně zjištěné aktivitní koeficienty 455 // 10.20 Přehled elektrostatiky 457 // 10.21 Debyeova-Hückelova teorie 460 // 10.22 Poissonova-Boltzmannova rovnice 461 // 10.23 Debyeův-Hiickelův limitní zákon 465 // 10.24 Teorie vodivosti 468 // 10.25 Asociace iontů 470 // 10.26 Účinky pole o vysoké intenzitě 473 // 10.27 Kinetika iontových reakcí 474 // 10.28 Solné efekty ovlivňující kinetiku iontových reakcí 475 // 10.29 Acido-bazická katalýza 478 // 10.30 Obecná acido-bazická katalýza 479 // Úlohy 482 // 11 Fázová rozhraní 485 // 11.1 Povrchové napětí 486 //

11.2 Youngova-Laplaceova rovnice 487 // 11.3 Mechanická práce dodávaná kapilární soustavě 488 // 11.4 Kapilarita 489 // 11.5 Zvýšení tlaku páry nad malými kapičkami — Kelvinova rovnice 491 // 11.6 Povrchová napětí roztoků 492 // 11.7 Gibbsova formulace termodynamiky povrchů 493 // 11.8 Relativní adsorpce 495 // 11.9 Nerozpustné povrchové filmy 497 // 11.10 Struktura povrchových filmů 498 // 11.11 Dynamické vlastnosti povrchů 501 // 11.12 Adsorpce plynů na tuhých látkách 502 // 11.13 Langmuirova adsorpční izoterma 505 // 11.14 Adsorpce na nestejnorodých centrech 506 // 11.15 Povrchová katalýza 508 // 11.16 Aktivovaná adsorpce 509 // 11.17 Statistická mechanika adsorpce 510 // 11.18 Elektrokapilarita 514 // 11.19 Struktura dvojvrstvy 516 // 11.20 Koloidní sóly 519 // 11.21 Elektrokinetické jevy 521 // Úlohy 523 // 12. Elektrochemie — elektrodové jevy 526 // 12.1 Definice potenciálů 526 // 12.2 Rozdíl elektrických potenciálů v galvanickém článku 529 // 12.3 Elektromotorické napětí (EMN) článku 530 // 12.4 Polarita elektrody 532 // 12.5 Vratné články 533 // 12.6 Gibbsova energie a vratné elektromotorické napětí , 534 // 12.7 Změna entropie a změna entalpie při reakci v Článku 535 // 12.8 Typy poločlánků (elektrod) 535 // 12.9 Roztřídění článků 537 // 12.10 Standardní EMN článku 538 // 12.11 Standardní elektrodové potenciály 539 // 12.12 Výpočet EMN článku 542 // 12.13 Výpočet součinů rozpustnosti 543 // 12.14 Standardní Gibbsova energie a entropie iontů ve vodných roztocích 544 // 12.15 Koncentrační články s rozdílnými koncentracemi v elektrodách 546 // 12.16 Koncentrační články s rozdílnými koncentracemi elektrolytů 547 // 12.17 Neosmotická membránová rovnováha 548 // 12.18 Osmotická membránová rovnováha 549 // 12.19 Stacionární membránové potencionály 551 //

12.20 Přenos nervového vzruchu 555 // 12.21 Kinetika elektrodových dějů 558 // 12.22 Polarizace 559 // 12.23 Difúzni přepětí 560 // 12.24 Difúze v nestacionárním stavu — polarografie 561 // 12.25 Aktivační přepětí 564 // 12.26 Kinetika vybíjení vodíkových iontů 568 // Úlohy 569 // 13. Částice a vlnění 573 // 13.1 Jednoduchý harmonický pohyb 574 // 13.2 Vlnění 576 // 13.3 Stojaté vlnění 577 // 13.4 Interference a difrakce 581 // 13.5 Záření černého tělesa 582 // 13.6 Kvantum energie 584 // 13.7 Planckův rozdělovači zákon 584 // 13.8 Fotoelektrický jev 585 // 13.9 Spektroskopie 586 // 13.10 Interpretace spekter 588 // 13.11 Bobrův přínos к teorii atomových spekter 590 // 13.12 Bobrovy orbity a ionizační potenciály 591 // 13.13 Částice a vlny 595 // 13.14 Difrakce elektronů 597 // 13.15 Vlny a princip neurčitosti 599 // 13.16 Energie nulového bodu 601 // 13.17 Vlnová mechanika — Schrödingerova rovnice 601 // 13.18 Interpretace funkcí ф 603 // 13.19 Řešení Schrödingerovy rovnice pro případ volné částice 603 // 13.20 Řešení vlnové rovnice pro částici v krabici 604 // 13.21 Průnik potenciálovou bariérou 608 // Úlohy 610 // 14. Kvantová mechanika a struktura atomů 613 // 14.1 Postuláty kvantové mechaniky 613 // 14.2 Vlastnosti operátorů 615 // 14.3 Rozšíření na trojrozměrný prostor 616 // 14.4 Harmonický oscilátor 617 // 14.5 Vlnové funkce harmonického oscilátoru 621 // 14.6 Partični funkce a termodynamické vlastnosti harmonického oscilátoru 622 // 14.7 Tuhý dvouatomový rotor 624 // 14.8 Partiční funkce a termodynamické vlastnosti dvouatomového tuhého rotoru 627 // 14.9 Atom vodíku 68 // 14.10 Moment hybnosti 630 // 14.11 Moment hybnosti a magnetický moment 632 // 14.12 Kvantová čísla 633 // 14.13 Radiální vlnové funkce 635 //

14.14 Úhlová závislost vodíkových orbitalů 637 // 14.15 Spin elektronu 642 // 14.16 Postuláty týkající se spinu 643 // 14.17 Pauliho princip výlučnosti 644 // 14.18 Spin-orbitální interakce 645 // 14.19 Spektrum helia 647 // 14.20 Vektorový model atomu 651 // 14.21 Atomové orbitaly a energie — variační metoda 653 // 14.22 Atom helia 655 // 14.23 Těžší atomy — metoda konzistentního pole 656 // 14.24 Energetické hladiny v atomech — periodická soustava prvků 659 // 14.25 Poruchová metoda 662 // 14.26 Aplikace poruchové teorie na degenerovaný stav 663 // Úlohy 664 // 15. Chemická vazba 667 // 15.1 Valenční teorie 667 // 15.2 Iontová vazba 668 // 15.3 Molekulový ion vodíku 670 // 15.4 Jednoduchá variační teorie pro ion H+ 672 // 15.5 Kovalentní vazba v molekule H2 675 // 15.6 Metoda valenční vazby 680 // 15.7 Vliv elektronových spinů 681 // 15.8 Výsledky získané Heitlerovou-Londonovou metodou 682 // 15.9 Porovnání metody molekulových orbitalů s metodou valenční vazby 683 // 15.10 Chemie a mechanika 684 // 15.11 Molekulové orbitaly homonukleárních dvouatomových molekul 685 // 15.12 Korelační diagram 689 // 15.13 Heteronukleární dvouatomové molekuly (91 // 15.14 Elektronegativita (93 // 15.15 Dipólové momenty 695 // 15.16 Polarizace dielektrik 696 // 15.17 Indukovaná polarizace (97 // 15.18 Zjišťování hodnot dipólových momentů 698 // 15.19 Dipólové momenty a struktura molekul 701 // 15.20 Víceatomové molekuly 703 // 15.21 Délky vazeb, vazebné úhly, elektronové hustoty 708 // 15.22 Elektronová difrakce v plynech 709 // 15.23 Interpretace záznamů pořízených metodou elektronové difrakce 713 // 15.24 Nelokalizované molekulové orbitaly — molekula benzenu 714 // 15.25 Teorie ligandového pole 718 // 15.26 Jiné druhy symetrie 720 // 15.27 Sloučeniny s nadbytkem elektronů 722 //

15.28 Vodíkové vazby 723 // Úlohy 725 // 16. Symetrie a teorie grup 727 // 16.1 Symetrické operace 727 // 16.2 Definice grupy 728 // 16.3 Další symetrické operace 729 // 16.4 Molekulové bodové grupy 730 // 16.5 Transformace vektorů pomocí symetrických operací 733 // 16.6 Neredukovatelné reprezentace 736 // Úlohy 738 // 17. Spektroskopie a fotochemie 740 // 17.1 Molekulová spektra 740 // 17.2 Absorpce světla 743 // 17.3 Kvantová mechanika absorpce světla 744 // 17.4 Einsteinovy koeficienty 746 // 17.5 Hladiny rotační energie — spektra v daleké infračervené oblasti 749 // 17.6 Výpočet mezijaderných vzdáleností z rotačních spekter 751 // 17.7 Rotační spektra víceatomových molekul 752 // 17.8 Mikrovlnná spektroskopie 754 // 17.9 Vnitřní rotace 757 // 17.10 Hladiny vibrační energie a spektra 760 // 17.11 Vibračně-rotační spektra dvouatomových molekul 761 // 17.12 Infračervené spektrum oxidu uhličitého 763 // 17.13 Lasery 765 // 17.14 Normální vibrační mody 767 // 17.15 Symetrie a normální vibrace 769 // 17.16 Ramanova spektra 772 // 17.17 Výběrová pravidla pro Ramanova spektra 775 // 17.18 Molekulová data získaná ze spekter 776 // 17.19 Elektronická pásová spektra 777 // 17.20 Reakce elektronově exilovaných molekul 781 // 17.21 Některé fotochemické principy 782 // 17.22 Rozpolcení energie při excitaci molekul 784 // 17.23 Sekundární fotochemické děje — fluorescence 786 // 17.24 Sekundární fotochemické děje - řetězové reakce 788 // 17.25 Záblesková fotolýza 789 // 17.26 Fotolýza v kapalinách 791 // 17.27 Přenos energie v kondenzovaných soustavách 792 // 17.28 Fotosyntéza v rostlinách 793 // 17.29 Magnetické vlastnosti molekul 797 // 17.30 Paramagnetismus 797 // 17.31 Vlastnosti jader a struktura molekul 800 // 17.32 Jaderný paramagnetismus 801 // 17.33 Jaderná magnetická rezonance 802 //

17.34 Chemické posuny a spin-spinové štěpení 806 // 17.35 Sledování chemické záměny pomocí jaderné magnetické rezonance 809 // 17.36 Elektronová paramagnetická rezonance 810 // Úlohy 811 // 18. Tuhý stav 816 // 18.1 Růst a tvar krystalů 816 // 18.2 Krystalové plochy a krystalonomické směry 819 // 18.3 Krystalografické soustavy 820 // 18.4 Mřížky a krystalové struktury 82018 18.5 Symetrické vlastnosti 821 // 18.6 Prostorové grupy 825 // 18.7 Rentgenostrukturní analýza krystalických látek 825 // 18.8 Studium difrakce rentgenového záření metodou Braggů 827 // 18.9 Důkaz Braggova odrazu 828 // 18.10 Fourierovy transformace a reciproké mřížky 829 // 18.11 Struktura chloridu sodného a chloridu draselného 831 // 18.12 Prášková metoda 838 // 18.13 Metody otáčeného krystalu 839 // 18.14 Stanovení struktury krystalů 839 // 18.15 Fourierova syntéza krystalové struktury 843 // 18.16 Neutronová difrakce 847 // 18.17 Nejtěsnéjší uložení koulí 848 // 18.18 Vazby v krystalech 850 // 18.19 Vazebný model tuhých látek 851 // 18.20 Teorie kovů založená na představě elektronového plynu 855 // 18.21 Kvantová statistika 856 // 18.22 Kohézní energie kovů 857 // 18.23 Vlnové funkce pro elektrony v tuhých látkách 860 // 18.24 Polovodiče 861 // 18.25 Dopování polovodičů 862 // 18.26 Nestechiometrické sloučeniny 864 // 18.27 Bodové poruchy 864 // 18.28 Lineární poruchy: dislokace 866 // 18.29 Jevy podmíněné dislokacemi 869 // 18.30 Iontové krystaly 872 // 18.31 Kohézní energie iontových krystalů 873 // 18.32 Bornův-Haberův cyklus 876 // 18.33 Statistická termodynamika krystalů — Einsteinův model 878 // 18.34 Debyeův model 879 // Úlohy 881 // 19. Mezimolekulové síly a kapalný stav 885 // 19.1 Neuspořádanost v kapalném stavu 886 // 19.2 Difrakce rentgenových paprsků kapalnými strukturami 886 //

19.3 Kapalné krystaly 889 // 19.4 Skla 892 // 19.5 Tání 893 // 19.6 Koheze kapalin — vnitřní tlak 894 // 19.7 Mezimolekulové síly 895 // 19.8 Stavová rovnice a mezimolekulové síly 897 // 19.9 Teorie kapalin 900 // 19.10 Tokové vlastnosti kapalin 903 // 19.11 Viskozita 905 // Úlohy 907 // 20. Makromolekuly 909 // 20.1 Typy polyreakcí 909 // 20.2 Rozdělení molárních hmotností 910 // 20.3 Osmotický tlak 913 // 20.4 Rozptyl světla — Rayleighův zákon 915 // 20.5 Rozptyl světla vyvolaný makromolekulárními látkami 916 // 20.6 Sedimentační metody: ultracentrifuga 91920.7 Viskozita 926 // 20.8 Stereochemie polymerů 930 // 20.9 Elasticita kaučuku 934 // 20.10 Krystalinita polymerů 936 // Úlohy 938 // Dodatek 1 941 // Dodatek 2 943 // Dodatek 3 944 // Dodatek 4 949 // Rejstřík jmenný 954 // Rejstřík věcný 960

(OCoLC)40091012

cnb000124843