.

0 (hodnocen0 x )

(1.5) Půjčeno:73x 

BK

1. vyd.

Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986

197 s. : il. ; 24 cm

Učebnice pro vysoké školy

Obsahuje bibliografii a věcný rejstřík

Celostátní vysokoškolská učebnice pro studenty matematicko-fyzikálních, přírodovědeckých a pedagogických fakult

000034393

Předmluva 7 // Kapitola 1. Afinní zobrazení 9 // 1.1 Základní vlastnosti afinního zobrazení 9 // 1.2 Analytické vyjádření afinního zobrazení 15 // 1.3 Restrikce a skládání afinních zobrazení // Inverzní afinní zobrazení, grupa afinních zobrazení 21 // 1.4 Samodružné body a směry afinních zobrazení 23 // 1.5 Posunutí, stejnolehlost 31 // 1.6 Základní afinity 35 // 1.7 Klasifikace afinit v rovině 42 // 1.8 Modul afinity, ekviafinity 47 // Kapitola 2. Zobrazení v euklidovském prostoru 50 // 2.1 Základní vlastnosti shodných zobrazení 50 // 2.2 Analytické vyjádření shodného zobrazení 54 // 2.3 Grupa shodností 57 // 2.4 Souměrnost podle nadroviny 60 // 2.5 Souměrnosti v euklidovském prostoru 64 // 2.6 Klasifikace shodností roviny 66 // 2.7 Klasifikace shodností trojrozměrného euklidovského prostoru 70 // 2.8 Podobné zobrazení. Grupa podobností 73 // 2.9 Přehled geometrických zobrazení 80 // 2.10 Sférická inverze 83 // 2.11 Grupa sférických transformací 89 // 2.12 Transformace roviny v komplexní souřadnici 92 // Kapitola 3. Rozšiřování afinního prostoru 101 // 3.1 Motivace к rozšiřování afinního prostoru 101 // 3.2 Komplexní rozšíření vektorového prostoru 103 // 3.3 Komplexní rozšíření reálného afinního prostoru 106 // 3.4 Projektivní rozšíření afinního prostoru 109 // 3.5 Projektivní prostor 132 // Kapitola 4. Kvadriky 143 // 4.1 Bilineární formy 144 // 5 4.2 Kvadratické formy 150 // 4.3 Základní vlastnosti kvadrik 157 // 4.4 Polárni vlastnosti kvadrik 160 // 4.5 Afinní vlastnosti kvadrik 169 // 4.6 Metrické vlastnosti kvadrik 193 // 4.7 Svazky kvadrik 207 // Kapitola 5. Axiomatika geometrie 218 // 5.1 Úvod 218 // 5.2 Afinní rovina 220 // 5.3 Stejnolehlost 222 // 5.4 Zavedení souřadnic v translační rovině 226 // 5.5 Násobení v oboru souřadnic 230 //

5.6 Desarguesova věta 233 // 5.7 Pappova (Pascalova) věta 236 // 5.8 Axiómy uspořádání 238 // 5.9 Přimka jako uspořádaná množina 239 // 5.10 Paralelní projekce 242 // 5.11 Reálná afinní rovina 244 // 5.12 Axiómy shodnosti 245 // 5.13 Absolutní geometrie a axióm Lobačevského 252 // 5.14 Základy geometrie Lobačevského roviny 257 // 5.15 Axiómy trojrozměrné geometrie 259 // Kapitola 6. Nástin historického vývoje geometrie 262 // 6.1 Nejstarší etapa vývoje geometrických znalostí lidí 262 // 6.2 Vznik geometrie jako teoretické disciplíny 264 // 6.3 Hlavní výsledky antické řecké geometrie 266 // 6.4 Euklidovy Základy 269 // 6.5 Zaměření geometrie od Euklida do Descarta 273 // 6.6 Počátky a rozvoj analytické geometrie v 17. a 18. století 279 // 6.7 Zaměření syntetické geometrie v 17. —19. století 283 // 6.8 Vznik neeuklidovských geometrií 287 // 6.9 Obohacení geometrie idejemi moderní algebry 290 // 6.10 Grupy transformací jako předmět studia geometrie 293 // Výsledky cvičení 295 // Literatura 300 // Rejstřík 301

(OCoLC)39431822

cnb000014806