I / ATMOSFÉRY // Račte se tvářit hezky zoufale... / 8 // Jsem malíř, mokrý čas, jenž prší na šafrán.../9 // Vždyť je tak blízko den, jenž řekne dosti, dosti... /10 // Včtrná psice skáče přes ohradu... /11 // V pokojíku zavončlo slunce... /12 // Kotník bys pil a nárt jak jazyk sterých vln.../14 // ZDLOUHAVĚ UPLYNE BEZBARVÝ CHLADNÝ DEN /15 // Jen račte, pane básníku, v klavíře hnízdí kosi.../16 // Ted nčkdo v Telči jde sám spícím námčstím... /17 // Jen tím se téším, že můj čich... /18 // Mluvím jak průvodce, ať tedy řeknu dále... /19 // Ve starém pokoji, kde zraní každá víc.../ 20 // Chumelí hustč... / 21 // Jiskřivá čepel vlasů šermuje v slunečním svčtle... /22 // SVĚTU JEZERA /23 // JITŘENKA/24 // Jež míjí, míjí jen a ještč zarmoutí.../25 // Ta čára v parku mlh... /26 // MALÉ ZÁTIŠÍ/27 // Jsem se svým přítelem v Zahradč seminářské... / 28 // Bude brzo zima jsme na Hradčanském námčstí... /29 // Neboť když bludná má se vykoupili... / 30 // Nic nevím, ničemu nerozumím.../31 MALA VESEIA PÍSEŇ / 32 // Podzimní procházky, jež kdosi zaklikatil.../ 33 // Když jsem dnes okouzlen vytáhl z domu paty.../ 34 // Ó zmatku slov, 6 názvy, názvy bez obrysů... / 35 // KARNEVAL/36 // Jitro už dozrálo a park byl zalidněn... / 37 // Když jsem šel к nádraží do čtvrti již mám rád... / 38 // Ale pak vidím už zahrady zelinářů... / 39 // Tak mnoho atmosfér mi vniklo do duše... /40 //
Ulicí šíří se pach jídla z kuchyní... / 41 // Tak malíř ví, že koně, blesky, šťávu.../42 // Zase bude šťáva jarních ptáků zrát.../43 // Ve starém divadélku.../44 // Slyš, vítr zlověstný zafičel korunami.../45 // A nic se nedělo, jen vítr začal hnát... / 46 // Jen chvíli ještě jít, nevěda, klopýtaje... / 47 // A PŘECE.../48 // Z těch malých příběhů mě nejvíc rozveselí.../49 // Je slyšet ženy jako dým, jenž stoupá ze zahrady... / 50 // Když zvoní zvony večerního míru.../ 51 // JARO NA LAVIČCE V PARKU /52 // POHLED К PODZIMNÍMU NEBI / 33 // Ach, kam se táhne tento kalný den.../54 // II / KLEMPÍŘSTVÍ JITRA // Léon-Paul Fargue ležel na písku.../58 // Déšť ustal.../59 // HAVAJ/60 // VÁNICE / 61 // DOKONALÁ SURREALISTICKÁ BÁSEŇ / 62 // Védčl jsem svoji pravdu až mě bolela... / 63 // A brukot orchestru kterým se začínala tma... / 64 // Když slyším ráno harašení vlnitého plechu... / 65 // PRVNÍ ZPĚV/67 // Velký hmoždíř tluče hokynářské krámy... / 68 // I ty mi unikáš, i ty se často ztrácíš kdesi v dálce... / 69 // Ale jaro utíkalo úprkem... / 70 // Na mlýnském kole opuštěný vodník... / 71 // Rozložen mezi bednami jako Julius... / 72 // Četl jsem báseň Karla Brušáka Podzimní den... / 73 // SEN O MRTVÉM PŘÍTELI/74 // Stůj poslouchej mě počkej chviličku.../75 // Jazyky křemene... / 76 // Noc přecházela neslyšně prameny exaltace... 77 //
Maminka prala... /78 // PODZIM ANEBO OPAKOVÁNÍ / 79 // Podzimní pondělky kdy soumrak nezačíná nekončí... / 81 // Náš František se už tak hezky směje... /82 // Příští odjezd parníku Saturnia z Marseille... / 83 // RYBY/84 // KDYŽ JSEM ŠEL DOLŮ KE STANICI / 85 // III / V RODINĚ NYMFY TETY JELENA // HUDBA/88 // Karfiol zůstal stát na střeše nemocnice... / 89 // HÁDANKA/90 // MÁJ I/91 // MÁJ II/92 // TO MĚSTO TO/93 // DVORKY/94 // BARVY/95 // PŘÍSLOVÍ/96 // MUŽ S PASKOU NA VOUSY/ 97 // CHLEBA/98 // RUSKO/99 // Opona jcštč nepadla.../100 // Každý má chyby, ale co by... /101 // VERŠ/101 // LES /101 // SÝR/102 // Brunšvické zahrady. Tak blízko Piccadilly... /103 // ČERVNOVÝ ROJ... /104 // JINÁ KÁVA.../105 // ŠLECHTA.../106 // IV / SLYŠÍM KROKY A TO JE BŮH // Hle moje zahrada, ta kvetoucí, ta smělá... /110 // Slýcháme nikdy v kvásku... /112 // Když jsem se dověděl v svém mozku... /113 // DOSLOV/116 // DOKUMENTY / 121 // EDIČNÍ POZNÁMKA /130