Studie vyjasňuje pravou historii vpádu Mongolů do střední Evropy r. 1241 a průběh falzifikace těchto skutečných událostí, kterou vznikly legendy zaměřené ke třem moravským místům: k Olomouci, Štramberku a Hostýnu. Králíkovapráce sleduje jednotlivé vrstvy mytizace a podvrhů, jak postupovaly od Hájkovy kroniky k Bočkově a Hankově činnosti, a jejich ohlasy do 20. věku. Oceňuje však při vší kritice jednotící smysl víry v bohatství naší tradice vpolovině minulého století..
ÚVOD 5 // I. Historické předpoklady pověstí o r. 1241 6 // II. Od státoprávní historiografie k Hankovi, Kollárovi a Vocelovi 9 // III. Od Gallaše k Jos. Hrdinovi. Retrospektivní pohled na fantazie Středovského, Ullmanna aj. 12 // IV. Kampelík, šiřitel národního uvědomění. Julius ze Švábenova, zlomená // naděje 17 // V. Šembera v Olomouci 20 // VI. Oslavovatelé Hostýna od Ř. Volného k V. Furchovi 23 // VII. Moravský historiograf Boček 26 // VIII. Moravský rodák a český historik Fr. Palacký 31 // IX. Další oslavy v čtyřicátých letech a jejich strůjci i svědkové, zvláště hranický j. K. Rippar a okruh Fr. Sušila 35 // X. Po březnu 1848 42 // DOSLOV 45