Pasternakova kniha, překladatelem přiléhavě charakterizovaná jako "cestovní zápisník, deník z životních cest", vyvolala při svém prvním vydání v r. 1931 zájem především částmi věnovanými V. Majakovskému, který spáchal nedlouho předtím sebevraždu. Dnes působí v celém svém rozsahu upřímností, s níž otvírá pohled do básníkova nitra, do jeho cítění a myšlení..