.

4 (hodnocen1 x )

(75) Půjčeno:75x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Karolinum, 2005

238 s. : il.

ISBN 80-246-0965-7 (brož.)

Obsahuje ilustrace, grafy, předmluvu, údaje o autorovi

Bibliografie na s. 217-238

Psychologie hudby - učebnice vysokošk.

000039638

Předmluva 11 // 1. FYZIKÁLNÍ PODSTATA HUDEBNÍHO ZVUKU 13 // 1.1 Kmitání a vlnění 13 // 1.1.1 Kmitání a jeho přenos prostředím 13 // 1.1.2 Fyzikální charakteristiky kmitání 14 // 1.1.3 Hudební a nehudební zvuky 15 // 1.1.4 Vznik zvuku na hudebních nástrojích 15 // 1.2 Jednoduché a komplexní tóny 16 // 1.2.1 Fourierova analýza 17 // 1.2.2 Vnímání výšky komplexního tónu 18 // 1.2.3 Chybějící složky komplexního tónu 19 // 2. ZÁKLADY SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ 21 // 2.1 Struktura a funkce sluchového systému 21 // 2.1.1 Ucho 21 // 2.1.2 Sluchový nerv 22 // 2.1.3 Rozpoznávání výšky 23 // 2.1.4 Rozpoznávání rozdílů mezi výškami 24 // 2.2 Tónová výška 27 // 2.2.1 Fyzikální stupnice 28 // 2.2.2 Psychologická stupnice tónové výšky 28 // 2.2.3 Stupnice hudební výšky 30 // 2.3 Hlasitost tónu a její vnímání 33 // 2.3.1 Fyzikální podstata hlasitosti tónu 33 // 2.3.2 Neurofyziologický mechanismus vnímání hlasitosti 33 // 2.3.3 Měření hlasitosti zvuku 34 // 2.3.4 Vyjadřování hlasitosti v praxi 36 // 2.3.5 Hlasitost v hudbě 36 // 2.3.6 Poškození sluchu nadměrným hlukem 37 // 2.4 Tónová barva 38 // 2.4.1 Spektrální složení tónu 39 // 2.4.2 Časové charakteristiky tónu 39 // 2.4.3 Konstantnost tónové barvy 40 // 5 // 2.4.4 Multidimenzionálni charakter tónové barvy 40 // 2.4.5 Vnitřní kódování tónové barvy 41 // 2.5 Absolutní sluch 43 // 2.5.1 Teorie vysvětlující původ absolutního sluchu 43 // 2.5.2 Některé jevy spojené s absolutním sluchem 44 // 2.5.3 Souvislost s jazykem 46 // 2.5.4 Existuje gen pro absolutní sluch? 48 // 2.5.5 Absolutní sluch je založen na dlouhodobé paměti 49 // 2.5.6 Výhody a nevýhody absolutního sluchu 50 // 3. PSYCHOLOGICKÉ ZÁKLADY HUDEBNÍCH SYSTÉMŮ 51 // 3.1 Základy kognitivní psychologie hudebního slyšení 51 //

3.1.1 Perceptuální organizování zvukových podnětů 53 // 3.1.2 Přínosy Gestalt psychologie 54 // 3.2 Auditory scene analysis 55 // 3.2.1 Výužívání schémat 56 // 3.2.2 Prvotní analýza sluchového prostředí 57 // 3.3 Konsonance a disonance 60 // 3.3.1 Hudebněteoretický pohled v antice a středověku 61 // 3.3.2 Fyzikální vysvětlení 61 // 3.3.3 Helmholtzova teorie založená na existenci rázů 62 // 3.3.4 Tónová fúze 64 // 3.3.5 Úloha rychlosti kolísání amplitudy při rázech 64 // 3.3.6 Poznatky neurofyziologie 65 // 3.3.7 Konfrontace psychologického // a muzikologického pojetí 66 // 3.4 Tonalita 67 // 3.4.1 Pohled hudebněteoretického myšlení 68 // 3.4.2 Hudebněpsychologický pohled 68 // 3.4.3 Vysvětlení původu tonality 69 // 3.4.4 Je možné vytvořit novou tonalitu „uměle“? 71 // 3.4.5 Vnímání finality v tónině 71 // 3.4.6 Kognitivní vysvětlení účinku modulace 72 // 3.5 Melodie 73 // 3.5.1 Poznatky Gestalt psychologie 74 // 3.5.2 Uplatnění jednotlivých Gestalt zákonů 74 // 3.5.3 Schémata a prototypy 76 // 3.5.4 Archetypy a melodie s vyplněnou trhlinou 77 // 3.5.5 Velikost a směr melodických kroků // empirické výzkumy 78 // 3.5.6 Úloha očekávání při vnímání melodií 79 // 3.5.7 Naučená vs. vrozená pravidla výstavby melodie 80 // 4. NĚKTERÉ OTÁZKY VNÍMÁNÍ HUDBY 81 // 4.1 Pozornost při poslechu hudby 81 // 4.1.1 Jev „koktajlové party“ a hudební vnímání 81 // 4.1.2 Teorie pozornosti v obecné psychologii 82 // 4.1.3 Úloha předpozomostního stadia 83 // 4.1.4 Zaměřená a bezděčná pozornost 83 // 4.1.5 Rozdělená pozornost 84 // 4.1.6 Pozornost při koordinaci hry více hudebníků 85 // 4.1.7 Fluktuace pozornosti 87 // 4.2 Paměť 88 // 4.2.1 Krátkodobá a dlouhodobá paměť 88 // 4.2.2 Výzkumy krátkodobé paměti pro výšku a tempo 89 //

4.2.3 Pracovní paměť 90 // 4.2.4 Deklarativní a procedurální paměť 91 // 4.2.5 Výcvik paměti 92 // 5. ČAS V HUDBĚ 94 // 5.1 Vnímání času 94 // 5.1.1 Vnitřní hodiny 94 // 5.1.2 Vnímání časové délky 98 // 5.1.3 Subjektivní délka 99 // 5.1.4 Prahové a podprahové změny času 101 // 5.2 Vnímání tempa 104 // 5.2.1 Počet prvků nezbytně nutných pro vytvoření // vnitřní představy tempa 105 // 5.2.2 Nejmenší postižitelná změna tempa 106 // 5.2.3 Je rozdíl v citlivosti na směr změny tempa? 106 // 5.2.4 Vliv hudební zkušenosti 107 // 5.3 Rytmus 108 // 5.3.1 Definice rytmu 108 // 5.3.2 Fúze a vnímání pořadí 108 // 5.3.3 Perceptuální integrace 109 // 5.3.4 Seskupování a akcentace 109 // 5.3.5 Rytmické a metrické členění 110 // 5.3.6 Puls a rytmické vzorce 111 // 5.3.7 Působení monotónního rytmu 114 // 6. NEUROFYZIOLOGICKÉ ZÁKLADY HUDEBNÍ ČINNOSTI 116 // 6.1 Mozek hudebníků 116 // 6.1.1 Corpus callosum 117 // 6.1.2 Mozeček 118 // 6.1.3 Funkční mozková diference mezi hudebníky // a nehudebníky 118 // 7 // 6.1.4 Implicitní hudební schopnost lidského mozku 119 // 6.2 Cerebrální dominance 119 // 6.2.1 Cerebrální dominance a hudební činnost 120 // 6.2.2 Novější pohledy na cerebrální dominanci 121 // 6.2.3 Existuje v mozku hudební centrum? 123 // 6.3 Neuronální podklady učení 124 // 6.3.1 Vliv způsobu učení 124 // 6.3.2 Neuronální plasticita základ pro hudební učení 125 // 7. HUDEBNÍ VÝVOJ 127 // 7.1 Prenatální zkušenost 127 // 7.1.1 Může sluch plodu zachytit zvuky pocházející // z vnějšího prostředí? 127 // 7.1.2 Před narozením 128 // 7.1.3 Po narození 128 // 7.1.4 Prenatální zkušenost a emocionální význam hudby 131 // 7.1.5 Proč mají prenatální podněty obzvláštní důležitost? 132 // 7.2 Hudební vývoj v raném věku 133 //

7.2.1 Učení z hlediska neurofyziologie 133 // 7.2.2 Každé dítě je disponováno pro hudbu 134 // 7.2.3 Vývoj akustického vnímání 134 // 7.2.4 Vnímání času 136 // 7.2.5 Rytmický výkon dětí 136 // 7.2.6 Vývoj v chápání hudební struktury // vnímání melodie 137 // 7.2.7 Hudební paměť 138 // 7.2.8 Vývoj emocionální reakce na hudbu // evropského kulturního okruhu 139 // 7.2.9 Hudební komunikace s novorozenci 140 // 8. HUDEBNÍ TALENT A VUV HUDEBNÍ VÝCHOVY 142 // 8.1 Hudební talent a hudební schopnosti 142 // 8.1.1 Dědičnost hudebnosti 143 // 8.1.2 Proměna pohledu na hudební nadání a schopnosti 144 // 8.1.3 Příklad mimoevropských kultur 145 // 8.1.4 Projeví se výjimečné hudební schopnosti předurčující profesionální kariéru již v raném věku? 145 // 8.1.5 Hlavní faktory určující úspěšnou profesionální hudební dráhu 146 // 8.1.6 Hudební géniové 147 // 8.1.7 Hudební schopnost problém definice a pojetí 148 // 8.1.8 Různorodost hudebních aktivit 150 // 8.1.9 Hudební schopnosti ve vztahu // k obecným schopnostem 151 // 8.1.10 Specializované hudební testy 154 // 8.2 Hudební výchova a rozvoj nehudebních dovedností 157 // 8.2.1 Vliv „lepší rodiny“ 158 // 8.2.2 Vliv hudby na rozvoj kognitivních schopností // a některých složek obecné inteligence 159 // 8.2.3 Hudební schopnosti a matematika 162 // 8.2.4 Hudební výchova a školní prospěch 163 // 8.2.5 Vztah hudby a kognitivních dovedností // v pozdějším věku 163 // 8.2.6 Behaviorální a sociální vliv hudby 164 // 8.2.7 Efekt transferu 165 // 8.3 Mozartův efekt 165 // 8.3.1 Experiment Rauscherové 166 // 8.3.2 Pokusy o vysvětlení Mozartova efektu 167 // 8.3.3 Specifika Idasické hudby 168 // 8.3.4 Praktické využití Mozartova efektu 169 // 9. PŮSOBENÍ HUDBY NA ČLOVĚKA 170 // 9.1 Emoce v hudbě 170 //

9.1.1 Kategoriální a dimenzionální přístup k pojetí emocí 170 // 9.1.2 Vztah hudebních emocí ke každodenním emocím 171 // 9.1.3 Spor hudebních psychologů: // Jsou hudební emoce skutečně prožívány? 172 // 9.1.4 Přínos fyziologických metod 174 // 9.1.5 Jak jsou emoce vyjadřovány hudbou? 176 // 9.1.6 Strukturální očekávání 177 // 9.1.7 Průběžné změny emocionální reakce // během poslechu 180 // 9.1.8 Pojem proto emocí 181 // 9.1.9 Vnější zdroje emocí v hudbě 182 // 9.2 Mimořádně silný hudební prožitek 188 // 9.3 Hudba a změna chování 189 // 9.3.1 Hudba definuje prostředí 190 // 9.3.2 Pozitivní nálada vyvolaná hudbou ovlivňuje prosociální chování 191 // 9.3.3 Rozdílný vliv excitační a uklidňující hudby 191 // 9.3.4 Hudba, agresivní a asociální chování 191 // 10. HUDBA V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ 194 // 10.1 Přirozené zvukové prostředí člověka 194 // 10.1.1 Dopady hlukového zatížení 194 // 10.1.2 Proměny akustického prostředí člověka 195 // 10.1.3 Akustická ekologie 196 // 10.1.4 Akustická senzitivita 197 // 10.2 Hudba jako zvuková kulisa 198 // 10.2.1 Působí zvuková kulisa při duševní práci pozitivně nebo negativně? 199 // 10.2.2 Faktory ovlivňující účinek zvukové kulisy 201 // 10.3 Hudební preference v každodenním životě 206 // 10.3.1 Stupeň aktivačního potenciálu // a hudební preference 206 // 10.3.2 Příklady z experimentálních výzkumů 208 // 10.3.3 Stupeň aktivace a přiměřenost hudebního podnětu 209 // 10.3.4 Prototypičnost 210 // 10.3.5 Vhodnost hudby 211 // 10.4 Hudba v obchodním prostředí a reklamě 211 // 10.4.1 Vliv hudby na spokojenost zákazníka s obchodním prostředím 212 // 10.4.2 Vliv hudby na vnímání času 212 // 10.4.3 Vliv intenzity a tempa hudby na rychlost chování zákazníků 213 //

10.4.4 Vliv hudby na výběr zboží 213 // 10.4.5 Hudba v reklamě 214 // Literatura 217