Úvodem 7 // JAROMÍR ČERNÝ: STŘEDOVĚK (800-1420) 9 // 1. kapitola // I Souhrnné charakteristiky období 11 // 2 Význam mezníků 12 // 3 Vnitřní členění období 12 // 4 Následný život středověké hudby 14 // 5 Vědecký výzkum 15 // 2. kapitola // 6 Teritoriální proměny českého státu 17 // 7 Společenské poměry v 9.—10. století 18 // 8 Společenské poměry v 11.—12. století 20 // 9 Společenské poměry v 13.—14. století 21 // 10 Národnostní poměry 23 // 3. kapitola // II Společenskofunkční vazby středověké hudby 24 // 12 Období 9.—10. století: liturgický zpěv církve 25 // 13 Repertoár liturgického zpěvu 26 // 14 Hudební charakter chorálu 27 // 15 Slovanská liturgie v českých zemích 28 // 16 Latinská liturgie v Čechách 29 // 17 Provozování liturgického zpěvu 30 // 18 Hudba pracujícího lidu 31 // 19 Hudba šlechty 32 // 20 Období 11.—12. století: provozování liturgického zpěvu církve 33 // 21 Repertoár liturgického zpěvu 35 // 22 Polyfonie v liturgickém zpěvu 39 // 23 Mimoliturgický repertoár kléru 39 // 24 Světská hudba kléru 42 // 25 Hudba šlechty 42 // 26 Hudba pracujícího lidu 44 // 27 Období 13.—14. století: provozování liturgického zpěvu církve 45 // 28 Stabilizace liturgického zpěvu v českých zemích 47 // 29 Repertoár liturgického zpěvu 48 // 30 Polyfonie v liturgickém zpěvu 49 // 31 Mimoliturgický repertoár kléru 52 // 32 Polyfonie v mimoliturgické hudbě kléru 54 // 33 Mimoliturgická česká tvorba kléru 58 // 34 Světská hudba kléru 60 // 35 Hudba šlechty, dvorský zpěv 61 // 36 Dvorská instrumentální hudba 63 // 37 Česká světská píseň 65 // 38 Hudba venkovského lidu 66 // 39 Hudba ve městech 67 // 4. kapitola // 40 Povaha středověké hudby 70 // 41 Tvůrci hudby 72 // 42 Interpretace a recepce 75 // 43 K otázce slohu středověké hudby 76 //
JAN KOUBA: OD HUSITSTVÍ DO BÍLÉ HORY (1420—1620) 79 // 1. kapitola // 1 Souhrnné charakteristiky období 81 // 2 Význam mezníků 1420 a 1620 82 // 3 Vnitřní členění a kontinuita období 83 // 4 Následný život hudby 15. a 16. století 84 // 5 Vývoj historického poznávání 85 // 6 Stav a problémy dosavadních znalostí 86 // 2. kapitola // 1 Sociálně ekonomický vývoj 87 // 8 Národnostní poměry 88 // 9 Náboženské poměry 89 // 10 Územní diferenciace hudebního dění 91 // 11 Politická a kulturní orientace českých zemí 92 // 3. kapitola // 12 Hudební prostředí 94 // 13 Hudba v kostele 94 // 14 Literátská bratrstva 94 // 15 Školní sbor 96 // 16 Zpěv obce věřících 96 // 17 Hudební nástroje v kostele 97 // 18 Celkový ráz kostelního hudebního provozu 98 // 19 Řeholní domy 98 // 20 Dvorské kapely 98 // 21 Hudba na Pražském hradě 100 // 22 Rudolfínská kapela 100 // 23 Školy a žákovské muzicírování 101 // 24 Městští hudebníci 102 // 25 Hudba v domácím soukromí 103 // 26 Veřejně přístupné interiéry 104 // 27 Hudba v pleném 104 // 4. kapitola // 28 Druhy hudby 105 // 29 Bohoslužebná hudba 105 // 30 Jednohlasý liturgický chorál 105 // 31 Duchovní píseň 109 // 32 Cantio // 33 Píseň obce // 34 Vícehlasý bohoslužebný zpěv // 35 Organalní styl 114 // 36 Cantilenae 115 // 37 Vícetextové moteto 115 // 38 Vícehlasá cantio 116 // 39 Nizozemský polyfonní styl 1450-1550 116 // 40 Polyfonie rudolfínské doby 118 // 41 Tvorba českých skladatelů 120 // 42 Mše 120 // 43 Moteto 121 // 44 Vícehlasá duchovní píseň 121 // 45 Celkový ráz a ohlas domácí tvorby rudolfínské doby 122 // 46 Tvorba německých Čech 122 // 47 Cizí polyfonikové v českých zemích 123 // 48 Kostelní nástrojová hudba 123 // 49 Necírkevní hudba 124 // 50 Světská jednohlasá píseň 124 //
51 Improvizovaná nástrojová hudba 126 // 52 Ansámblová nástrojová kompozice 127 // 53 Kompozice pro sólové nástroje 128 // 54 Celkový charakter nástrojové hudby 129 // 55 Světský vokální vícehlas 130 // 56 Styly poděbradské a jagellonské éry 130 // 57 Humanistický vícehlas habsburské éry 132 // 58 Světský renesanční vícehlas 133 // 5. kapitola // 59 Hudba v životě společnosti 134 // 60 Způsoby vytváření hudby 134 // 61 Tvůrci hudby 135 // 62 Výkonní hudebníci 136 // 63 Formy šíření hudby 137 // 64 Redaktoři sborníků 138 // 65 Způsoby vnímání hudby 138 // 66 Dobové myšlení o hudbě 139 // JIŘÍ SEHNAL: POBĚLOHORSKÁ DOBA (1620-1740) 143 // 1. kapitola // 1 Problematičnost pojmu baroko 145 // 2 Otázky terminologie a periodizace 146 // 3 Začátek baroka v českých zemích 147 // 4 Rozvoj baroka po třicetileté válce 147 // 5 Rozklad baroka po roce 1700 148 // 6 Růst domácích znalostí barokní hudby 149 // 7 Výzkum barokní hudby v českých zemích 151 // 8 Prameny a edice 152 // 9 Důsledky Bílé hory a třicetileté války 153 // 10 Konsolidace po třicetileté válce 154 // 11 Národnostní poměry 155 // 12 Náboženské poměry 156 // 13 Duchovní řády 157 // 14 Podíl hudby na náboženských slavnostech 158 // 15 Důsledky odchodu panovnického dvora 158 // 16 Kulturní styky s cizinou 159 // 17 Vliv Francie, Německa a Slezska 160 // 18 Emigrace hudebníků // 19 Význam chrámové hudby 162 // 20 Figurální hudba 162 // 21 Literátská bratrstva 163 // 22 Fundace 164 // 23 Příjmy chrámových hudebníků 164 // 24 Obsazení chrámové hudby 165 // 25 Účast mládeže na chrámové hudbě 165 // 26 Hudba v klášterech 166 27 // Hudba v kolejích jezuitů a piaristů 167 // 28 Chrámová hudba v Praze 168 // 29 Šlechtické kapely 169 // 30 Hudební akademie v Praze 171 // 31 Polní trubači 171 // 32 Městští hudebníci 172 // 33 Počátky opery v Čechách 173 //
34 Opera v Jaroměřicích, Kroměříži a ve Vyškově 174 // 35 Opera v Kuksu a v Praze 175 // 36 Opera v Brně a v Holešově 175 // 37 Ohlas opery v českých zemích 176 // 4. kapitola // 38 Společenská podmíněnost barokní hudby 177 // 39 Průběh hudebního baroka v českých zemích 178 // 40 Hudební řeč: melodika 178 // 41 Metrika a rytmika 179 // 42 Recitativ 180 // 43 Generální bas a harmonie 181 // 44 Sekvence a paralelismy 181 // 45 Homofonie a kontrapunkt 182 // 46 Kontrapunkt v dílech domácích autorů 183 // 47 Koncertantní princip 184 // 48 Formové principy 185 // 49 Variační formy, forma ABA 186 // 50 Instrumentář: smyčcové nástroje 186 // 51 Dřevené dechove nástroje 187 // 52 Činky, trombóny a trompety 188 // 53 Lesní rohy 188 // 54 Varhany a loutna 189 // 55 Dynamika 190 // 56 Vliv rétorických figur 190 // 57 Druhy hudby: figurální mše 191 // 58 Ostatní druhy a formy figurální hudby 193 // 59 Figurální skladby na české texty 194 // 60 Instrumentální chrámová hudba 194 // 61 Liturgický chorál 195 // 62 Česká duchovní píseň 195 // 63 Německá duchovní píseň 196 // 64 Oratoria 197 // 65 Školské hry a melodramata 197 // 66 Světská instrumentální hudba 198 // 67 Světská vokální hudba 199 // 68 Lidová světská hudebnost 199 // 69 Kvalifikace hudebníků 200 // 70 Hierarchie hudebnických povolání 201 // 71 Stupeň dochovanosti tvorby domácích autorů 202 // 72 Šíření skladeb opisováním 203 // 73 Hudební tisk 204 // 74 Autoři tištěných skladeb 205 // 75 Hudební teorie 206 // 76 Barokní hudba v českých zemích z dnešního pohledu 208 // ZDEŇKA PILKOVÁ: DOBA OSVÍCENSKÉHO ABSOLUTISMU (1740-1810) 211 // 1. kapitola // I Charakteristika období 213 // 2 Časové vymezení období 214 // 3 Vnitřní členění období 215 // 4 Vývoj historického poznávání 216 // 5 Stav a problémy dosavadních znalostí 217 // 6 Přežívání dobové produkce 218 //
7 Edice 219 // 2. kapitola // 8 Teritorium 220 // 9 Styky se zahraničím 220 // 10 Síť hudebního provozu a hustota osídlení 221 // 11 Centra a periférie 221 // 12 Sociálně ekonomické podmínění 222 // 13 Migrace hudebníků 223 // 14 Hudební provoz a církev 225 // 15 Národnostní poměry 225 // 16 Přípravná etapa národního obrození 226 // 3. kapitola // 17 Proměna institucionální základny 228 // 18 Kostelní kůry 229 // 19 Josefínské zásahy 230 // 20 Hudba v konventech 231 // 21 Hudba ve školách 233 // 22 Šlechtické rezidence 234 // 23 Rezidenční kapely 234 // 24 Městská opera 236 // 25 Provoz městských operních divadel 237 // 26 Začátky městského koncertního provozu 239 // 27 Městští hudebníci 239 // 28 Vývoj koncertního provozu 239 // 29 Hudba v dalších prostředích 241 // 4. kapitola // 30 Sloh hudebního klasicismu 242 // 31 Osamostatňování estetické funkce 243 // 32 Individualizace hudebního projevu 243 // 33 Vzájemná blízkost různých sfér hudby 244 // 34 Vztah k tvorbě lidových vrstev 244 // 35 Hudební řeč 245 // 36 Melodika 245 // 37 Homofonie a polyfonie 247 // 38 Harmonie 248 // 39 Tektonika 249 // 40 Proměna zvukového ideálu, instrumentář 250 // 41 Fixace interpretačního projevu 252 // 42 Druhy hudby 253 // 43 Druhy duchovní hudby 253 // 44 Mešní kompozice 254 // 45 Ostatní druhy liturgické figurální hudby 255 // 46 Pastorely 256 // 47 Oratoria 257 // 48 Příležitostné skladby, školské hry 258 // 49 Chorál, lidový duchovní zpěv 258 // 50 Hudba spontánní tvořivosti 259 // 51 Městská hudba nekomponovaná 260 // 52 Kompoziční druhy světské hudby 260 // 53 Repertoár hudebního divadla do sedmdesátých let 261 // 54 Domácí operní produkce 262 // 55 Tzv. lidové zpěvohry 263 // 56 Vývoj repertoáru od sedmdesátých let 263 // 57 Vztah slova a hudby ve vokální kompozici 264 // 58 Produkce českých skladatelů v zahraničí 265 //
59 Světská instrumentální hudba 265 // 60 Instrumentální hudba autorů českého původu 266 // 5. kapitola // 61 Způsoby šíření hudby 268 // 62 Dobový pojem repertoáru 269 // 63 Dobový pojem skladatele 270 // 64 Četnost komponujících hudebníků 270 // 65 Typologie komponujících hudebníků 270 // 66 Dobové a dnešní hodnocení skladatelů 273 // 67 Dobový pojem interpreta 274 // 68 Typologie interpretů 275 // 69 Sociální postavení hudebníků 276 // 70 Rozvrstvení hudebních profesí 277 // 71 Dobové myšlení o hudbě 278 // 72 Příručky pro výuku teorie 279 // 73 Historicky a esteticky zaměřené práce 280 // 74 Začátky hudební kritiky 282 // 75 Hudba v dobové kultuře let 1740—1780 282 // 76 Hudba v dobové kultuře let 1780—1810 283 // PETR VÍT: DOBA NÁRODNÍHO PROBUZENÍ (1810-1860) 285 // I. kapitola // 1 Devatenácté století jako problém 287 // 2 Zvláštnosti první poloviny století 288 // 3 Pojem české národní obrození 289 // 4 Národní obrození a hudební historie 290 // 5 Obecná známost období 291 // 6 Notová vydání a gramofonové desky 291 2. kapitola // 7 Politické a správní podmínky 293 // 8 Území a obyvatelstvo 294 // 9 Národnostní poměry 294 // 10 Územní zvláštnosti 295 // 11 Hudební prostředí 296 // 12 Migrace hudebníků 296 // 13 Charakter hudebního života 297 // 14 Církevní hudba 298 // 15 Duchovní koncerty 299 // 16 Hudba v měšťanské společnosti 300 // 17 Taneční zábavy 301 // 18 Píseň ve společnosti 302 // 19 Hudební spolky 302 // 20 Typy koncertů 303 // 21 Koncertní provoz 304 // 22 Mimopražský koncertní život // 23 Koncerty v Praze 306 // 24 Hudební divadlo v českých zemích 308 // 25 Charakter operního provozu 309 // 26 Opera ve Stavovském divadle 310 // 27 Česká operní představení 312 // 3. kapitola // 28 Hudebník a společnost 314 // 29 Skladatel a společnost 316 // 30 Výkonný umělec a společnost 319 //
31 Skladatelská produkce 320 // 32 Idea „národní“ hudby 321 // 33 Problém romantismu 322 // 34 Druhy hudby 324 // 35 Dobové pojetí hudby 325 // VLADIMÍR LÉBL — JITKA LUDVOVÁ: NOVÁ DOBA (1860-1938) 329 // I. kapitola // 1 Historická situace 331 // 2 Národnost a modernost 331 // 3 Pojem novodobé hudební kultury 333 // 4 Známost období, notová vydání a gramofonové desky 333 // 5 Selekce dobové produkce 335 // 6 Literatura 336 // 7 Koncepce Z. Nejedlého a V. Helferta 337 // 2. kapitola // 8 Hudba a státní správa 338 // 9 Sociálně ekonomické podmínky za Rakouska 339 // 10 Sociálně ekonomické podmínky po roce 1918 341 // 11 Národnostní poměry 342 // 12 Územní zvláštnosti a typy hudebního prostředí 344 // 13 Migrace hudebníků 346 // 14 Česká hudba a Evropa 348 // 3. kapitola // 15 Obecné procesy: polarizace hudební kultury 350 // 16 Společenský ústup umělecké hudby 353 // 17 Zesvětšťování hudební kultury 354 // 18 Vztah hudby vokální a instrumentální 354 // 19 Tříbení hudebních prostředí 355 // 20 Druhy hudby: společenský zpěv 356 // 21 Sborový zpěv 357 // 22 Hudební divadlo 358 // 23 Ideologie českého divadla 359 // 24 Opera Národního divadla 360 // 25 Dramaturgie opery Národního divadla 361 // 26 Mimopražská divadla 362 // 27 Německé divadelnictví 364 // 28 Koncertní život 365 // 29 Koncertní provoz 1860—1890 365 // 30 Koncertní provoz 1890—1918 368 // 31 Koncertní provoz 1918—1938 369 // 4. kapitola // 32 Šíření hudby ve společnosti 371 // 33 Skladatel 372 // 34 Skladatel a české kulturní prostředí 373 // 35 Autorské vrstvy 374 // 36 Němečtí skladatelé 377 // 37 Výkonný umělec 378 // 38 Kariéry výkonných umělců 379 // 39 Interpret a notový zápis 381 // 40 Obecenstvo 382 // 41 Hudební kritika 383 // 5. kapitola // 42 Nová tvorba a její vztah k minulosti 384 //
43 Problém romantismu 386 // 44 Úvahy a polemiky o české hudbě 387 // 45 Česká opera a Wagner 388 // 46 Vztahy k tvorbě vokální a k divadlu 390 // 47 Orchestrální tvorba 390 // 48 Smetana a Dvořák 392 // 49 Hlavní rysy české hudby 60.—80. let 394 // 50 Nástup modemy 395 // 51 Autorský okruh moderny 396 // 52 Problém opery 397 // 53 Vzestup komorní hudby 398 // 54 Otázky stylu 398 // 55 Hlavní rysy české hudební moderny 400 // 56 Otázky folklóru 401 // 57 Rozpad moderny 401 // 58 Novák a Suk 403 // 59 Ostrčil a Janáček 404 // 60 Tvorba českých Němců 1860—1918 405 // 61 Německá hudební Praha 406 // 62 První světová válka 407 // 63 Poválečná situace 408 // 64 Problém avantgardy 409 // 65 Otázky stylu 410 // 66 Hudební divadlo 412 // 67 Komorní a písňová tvorba 413 // 68 Výzkumné oblasti a nové tendence 415 // 69 Hába a Martinů 416 // VLADIMÍR LÉBL: MEZI MINULOSTÍ A SOUČASNOSTÍ (1938—1948) 421 // 1 Vstupní otázky 423 // 2 Doba okupace 424 // 3 Tvorba doby okupace 426 // 4 Poválečná doba 428 // 5 Tvorba poválečné doby 431 // Souhrnná pojednání o dějinách hudby v českých zemích 433 // O autorech 436 // Jmenný rejstřík 438