.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

1. vyd.

Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1963

797 s.

000040500

ODDÍL A // VŠEOBECNÁ HYDROGEOLOGIE MINERÁLNÍCH VOD // Kapitola 1. Přírodní léčebné prostředky lázeňské léčby, základní pojmy a názvosloví 7 // Kapitola 2. Složitý přírodní zjev minerálního zřídla 13 // Část I // Fysikální, chemický a biologický základ hydrogeologie minerálních vod // Kapitola 3. Roztok minerální vody jako hmotná soustava 19 // 3.1. Asociace a paragenese prvků v minerálních vodách 19 // 3.2. Obsahy prvků v minerálních vodách, těžká voda 20 // 3.3. Minerální vody jako roztoky tuhých látek 21 // 3.4. Plyny v minerálních vodách 22 // 3.5. Radiologie minerálních vod 25 // 3.6. Biologie minerálních vod 29 // 3.7. Rozbory minerálních vod 29 // Kapitola 4. Minerální voda v pramenech 33 // 4.1. Katalysované reakce 33 // 4.2. Nestabilní látky ve vodách minerálních pramenů 35 // 4.3. Zří dělní sedimentace 36 // 4.4. Labilita lahvových železnatých minerálních vod a jejich stabilisace. 43 // Kapitola 5. Podmínky podzemního utváření minerální vody 45 // 5.1. Sféra tvoření minerálních vod a její vztah k spodní hranici podzemní hydrosféry a biosféry 45 // 5.2. Přehled chemických pochodů a fysikálních okolností tvoření minerálních vod 46 // Část II // Klasifikace a grafické vyjádřování chemismu minerálních vod // Kapitola 6. Klasifikace a názvosloví minerálních vod 53 // 6.1. Zásady klasifikačních systémů 53 // 6.2. Dílčí klasifikace podle teploty 55 // 6.3. Dílčí klasifikace podle obsahu plynů 58 // 6.4. Dílčí chemická klasifikace podle obsahu rozpuštěných tuhých látek.. 59 // Obsahy hlavních šesti iontů 60 // Malé obsahy vzácnějších, účinných iontů 67 // Poměr určitých skupin iontů 68 // 6.5. Dílčí klasifikace podle radioaktivity 70 // 789 6.6. Komplexní klasifikace podle C. Thana 71 //

6.7. Komplexní klasifikace a názvosloví užívané v ČSSR 71 // 6.8. Mezinárodní klasifikace a soupis lázeňských míst a léčivých vod 74 // 6.9. Pomocné klasifikace 76 // Základní genetická klasifikace 76 // Klasifikace podle stupně mineralisace 77 // Farmakologická klasifikace podle osmotického tlaku 78 // Klasifikace podle reaktivnosti minerálních vod 79 // Kapitola 7. Vyjadřováni chemiamu minerálních vod graficky 80 // Kapitola 8. Charakterisaini součinitelé 92 // Část III // Původ jednotlivých složek minerálních vod // Kapitola 9. Zdroje tepla a bilance teploty minerálních zřídel 95 // Kapitola 10. Voda (H20 + D20) minerálních zřídel 97 // 10.1. Vadosní voda 98 // 10.2. Voda hlubinného původu 99 // Juvenilní voda ve smyslu Suessově 99 // Hlubinná voda, která vzniká chemickými a fysikálními pochody.. 101 // 10.3. Voda mořského původu 102 // Kapitola 11. Zpřesnění pojmu juvenility 103 // Kapitola 12. Původ plynů v minerálních zřídlech 104 // 12.1. Třídění a asociace plynů v minerálních vodách 104 // 12.2. Kysličník uhličitý 106 // 12.3. Sirovodík 111 // 12.4. Plyny methanové skupiny 113 // 12.5. Dusík, kyslík, vodík 114 // Kapitola 13. Původ rozpuštěných tuhých látek v minerálních zřídlech 115 // 13.1. Povšechně 115 // 13.2. Vertikální členění podzemních oběhů i statických zásob minerálních // vod ve spojitosti s jejich iontovým obsahem 116 // 13.3. Prosté rozpouštění 120 // 13.4. Rozklad homin, včetně jejich obohacování anamorfním přínosem 121 // 13.5. Modifikace primárního obsahu vod pevninského původu 125 // 13.6. Rozpuštěné tuhé látky v minerálních vodách původem z reliktů mořské vody 127 // Povšechně 127 // Sedimentární voda 130 // Naftová voda 130 // Starší katamorfně zasáklá mineralisace 133 //

13.7. Metamorfosa, ředění a míšení minerálních vod 135 // Kapitola 14. Původ radioaktivních látek v minerálních vodách 136 // Kapitola 15. Nízké obsahy prostých teplic 141 // Kapitola 16. Víceznačná řešení původu obsahů minerálních vod 143 // Část IV // Geologické poměry jako usměrňující činitel oběhu minerálních vod // Kapitola 17. Cesty oběhu minerálních vod 146 // 17,1. Průlinový, puklinový a krasový oběh 146 // 790 17.2. Usměrnění oběhu minerální vody tektonikou 147 // 17.3. Tříštění výstupních cest minerální vody při povrchu 149 // 17.4. Tektonické usměrnění přívodu C02 do hloubkového formování kyselek // 17.5. Spojitost zřídel kyselek s mladým vulkanismem 151 // Kapitola 18. Výr ony minerální vody 152 // 18.1. Topika a fysiografie minerálních pramenů 152 // 18.2. Pospolitý výskyt minerálních pramenů 158 // Část V // Kapitola 19. Hydromechanik a minerálních vod 161 // 19.1. Hybné síly minerální vody 161 // 19.2. Hydraulické ztráty a setrvačná síla proudění 163 // 19.3. Mechanismus vystupujících pramenů 164 // 19.4. Hydraulika proplyněných vod 167 // 19.5. Hydraulické poměry při prostupu cesty minerální vody k povrchu nádrží prosté podzemní vody 174 // 19.6. Hydraulické poměry na výstupní cestě minerální vody rozvětvené ve skalním podkladu // 19.7. Druhy vydatnosti minerální vody 178 // 19.8. Hydraulické poměry při navrtání výstupní cesty minerální vody 179 // Část VI // Minerální zřídla // Kapitola 20. Vztahy mezi geologickým prostředím, genesi zřidla a chemismem minerální vody 182 // Kapitola 21. Genetické třídění minerálních zřídel 183 // Kapitola 22. Rozbor přírodního mechanismu minerálního zřidla 187 // Kapitola 23. Základní zřidelní struktury //

Kapitola 24. Přehled rozmístění minerálních zřídel v ČSSR 193 // Část VII // Kapitola 25. Jímání minerálních vod 1?8 // 25.1. Účel, zásady a možnosti jímacích zařízení, stav jímání našich zřídel 198 // 25.2. Typy jímacích zařízení a jejich provádění 202 // 25.3. Ustálení napětí jímaného pramene 213 // 25.4. Pramenní výtok 217 // Část VIII // Změny vydatnosti, teploty, chemismu a ochrana minerálních zřídel // Kapitola 26. Rozbor změn a jejich příčin 222 // Kapitola 27. Ovlivnění minerálních pramenů a zřídel přírodními činiteli 224 // 27.1. Vliv atmosférických srážek 224 // 27.2. Vliv barometrického tlaku 226 // 27.3. Vliv sintrování minerálních vod 227 // 27.4. Uplatnění sekulárních změn 228 // 27.5. Vliv zemětřesení 229 // Kapitola 28. Ovlivnění minerálních pramenů a zřídel umělými zásahy 230 // 28.1. Vnitřní zásahy 230 // 28.2. Vnější zásahy 231 // Kapitola 29. Změny vydatnosti, teploty a chemismu minerálních pramenů 233 // 29.1. Změny vydatnosti 233 // 29.2. Změny teploty 234 // 29.3. Změny chemismu 235 // Kapitola 30. Vzdornost režimu minerálních vod proti změnám 237 // Kapitola 31. Ochrana minerálních zřídel 238 // 31.1. Právní podklady ochrany v rámci zákonité úpravy lázeňství a zřídel-nictví 238 // 31.2. Vlastní ochrana zřídel 243 // Část IX // Kapitola 32. Péloidy 253 // 32.1. Definice, podstata a základní vlastnosti 253 // 32.2. Komplexní rozbor peloidů 254 // 32.3. Pokus o mezinárodní klasifikaci peloidù a směrnice pro jejich třídění 255 // 32.4. Československé klasifikace peloidů 258 // 32.5. Ložiska peloidù v Československu 266 // Přehled lázeňského využití našich peloidù 266 // Ložiska humolitů 267 // Využití humolitů 269 // Výzkum rašelinisk 273 // Ložiska léčivých bahen a jejich využití 276 //

32.6. Zrání peloidů 276 // 32.7. Regenerace peloidů 279 // ODDÍL B // PŘÍRODNÍ LÉČIVÉ ZDROJE V ČSSR // Úvodem (Postup při výkladu léčivých zdrojů; strukturní obraz Československa s příslušným názvoslovím) 285 // Český masiv // Kapitola 33. Základní předpoklady vytvoření minerálních zřídel 287 // 33.1. Hlavní rysy struktury a vývoje Českého masivu 287 // 33.2. Hlavní okolnosti formování a rozmístění minerálních zřídel v Českém masivu 289 // Část X // Juvenilní a geotermální zřídla (kyselky a teplice) v českém masivu // Kapitola 34. Povšechné poměry v podkrušnohorské zřídelní oblasti 296 // 34.1. Přehled rozmístění a složení zřídel 296 // 34.2. Geologické složení, strukturní stavba a hydrogeologické spojitosti // v podkrušnohorské zřídelní oblasti 297 // Oddíl a) Kyselky v podkrušnohorské zřídelní oblasti // Kapitola 35. Přírodní léěivé zdroje ve Františkových Lázních 306 // 35.1. Geologická posice přírodních léčivých zdrojů 306 // 35.2. Úložné poměry a základní rysy zvodnění františkolázeňské oblasti.. 307 // 35.3. Topika a fysiografie pramenů kyselky 315 // 35.4. Zřídelní struktura a režim zřídla 321 // 35.5. Ubývání mineralisace kyselek 326 // 35.6. Přírodní zdroj C02 jako léčivého plynu 329 // 35.7. Františkolázeňský peloid 330 // 35.8. Ochrana přírodních léčivých zdrojů Františkových Lázaí 335 // 35.9. Ovlivnění pramenů ve Františkových Lázních erupcí vody s C02 na vrtu H 11 v Horní Nové Vsi 338 // Kapitola 36. Sirno-iélezitá slatina na vývěrech kyselky v Soosu-Hájku 340 // Kapitola 37. Kyselky v širokém okoli Františkových Lázní 346 // Kapitola 38. Široká mariánskolázeňská zřidelni oblast 349 // 38.1. Vymezení, geologická příslušnost a povšechné složení 349 //

38.2. Puklinové cesty propustnosti široké mariánskolázeňské kyselkové oblasti 353 // 38.3. Režimy kyselek a zřídelní struktury 354 // 38.4. Chemické facie kyselek 358 // 38.5. Využití kyselek a způsob jímání jejich pramenů (Lázně Kynžvart a Konstantinovy Lázně) 361 // Kapitola 39. Kyselky v Mariánských Lázních 364 // 39.1. Topika a fysiografie pramenů 364 // 39.2. Zřídelní struktura 366 // 39.3. Dosavadní využití pramenů a konečná zřídelní základna v Mariánských Lázní 369 // 39.4. Ochrana zřídel kyselky v Mariánských Lázních 371 // Kapitola 40. Humolity pro peloterapii v Mariánských Lázních a ústřední zásobárna humolitä pro celou západočeskou lázeňskou oblast 373 // Kapitola 41. ... přesycená kysličníkem uhličitým v Karlových Varech 375 // 41.1. Charakteristika karlovarské teplice 375 // 41.2. Topika a fysiografie karlovarských pramenů 379 // 41.3. Geologická struktura ve vztahu ke karlovarskému zřídlu 383 // 41.4. Včlenění karlovarského zřídla do režimu prosté podzemní vody širokého okolí 392 // 41.5. Uva druhy prosté podzemní vody v širší karlovarské oblasti 395 // 41.6. Zřídelní struktura karlovarské teplice 396 // 41.7. Popis karlovarských pramenů 397 // 41.8. Vřídelní deska (vřídelní štít) 410 // 41.9. Výstupní cesty termy k pramenům 419 // 41.10. Geologická minulost karlovarského zřídla 425 // 41.11. Srážková zájmová oblast karlovarského zřídla 427 // 41.12. K historii výkladu získávání mineralisace karlovarské termy 429 // 41.13. Stálost zřídla, stupeň jeho využití, cesty ke konečnému využití // zřídla 430 // 41.14. Ochrana karlovarského zřídla, jeho spojitosti s okolním hornickým dobýváním 437 // 41.15. Humolity používané v Karlových Varech 444 //

Kapitola 42. Kyselky v oblasti Doupovských hor a v severovýchodní podkrušnohorské zřídelní oblasti 444 // 42.1. Kyselka, Korunní a Klášterec nad Ohří 445 // 42.2. Ostatní kyselky, rozptýlené v oblasti Doupovských hor a z této oblasti směrem na Žatecko a Lounsko 447 // 42.3. Bílinská kyselka 448 // 793 Oddíl b) Prosté teplíce v podkrušnohorské zřídelní oblasti // Kapitola 43. Radioalctivni prostá teplíce v Jáchymově 452 // Kapitola 44. Prostá teplíce v čachovicich 455 // Kapitola 45. Prostá teplíce a radioaktivní prostá teplíce v Teplících 455 // 45.1. Původní teplické prameny 457 // 45.2. Nynější teplické zdroje 458 // 45.3. Chemické složení teplické termy 461 // 45.4. Zřídelní struktura a režim původního neovlivněného zřídla 463 // 45.5. Mechanismus ovlivnění režimu zřídla dolováním 472 // 45.6. Nynější „reparativní ochrana“ teplických pramenů 475 // 45.7. Postupující destrukce teplického zřídla 477 // 45.8. Nebezpečí vlivu dolování v důlních polích mimo okolí teplického zlomového pásma 479 // 45.9. Dočasnost vlivu dolování uhlí v životní době teplického zřídla 480 // 45.10. Pokusy o nahrazení ztracených přelivů termy hlubokým vrtem 481 // 45.11. Očekávatelné výsledky navrženého nahrazení Pravřídla hlubokým jímacím vrtem 483 // 45.12. Výsledek přípravné sondáže pro hluboké jímání Pravřídla a návrh vlastního jímacího vrtu 486 // 45.13. Předpisy ochrany teplického zřídla 492 // 45.14. Ložiska humolitu používaného v Teplicích 493 // Kapitola 46. Povšechné poměry sudetské zřídelní oblastí 493 // Oddíl a) Kyselky v sudetské zřídelní oblasti // Kapitola 47. Kyselky ve vlastním horstvu Západních Sudet 499 // 47.1. Vratislavice 499 // 47.2. Pásmo kyselek ve Frýdlantském výběžku (Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem) 500 //

47.3. Kyselková oblast na Náchodsku (Běloves, Náchod, Hronov) 502 // Kapitola 48. Kyselky v Jeseníkách 505 // 48.1. Povšechně 505 // 48.2. Karlova Studánka 506 // 48.3. Lázeňsky nevyužité kyselky v Jeseníkách 508 // Kapitola 49. Kyselky v Moravské bráně 510 // 49.1. Kyselky na Ostravsku a na Přerovsku 511 // 49.2. Teplá kyselka v Teplicích nad Bečvou 513 // Oddíl b) Prosté a sirné teplice v sudetské zřídelní oblasti // Kapitola 50. Prostá teplíce v Janských Lázních 521 // Kapitola 51. Sírná teplíce ve Velkých Losinách a prostá teplíce v Bludovë 525 // Kapitola 52. Zakryté zřídelní struktury kyselek uvnitř křídového útvaru 529 // 52.1. Struktury dosud objevené 529 // 52.2. Povšechné hydrogeologické poměry poděbradské užší i širší zřídelní struktury 530 // 52.3. Kyselky v lázních Poděbradech 535 // 52.4. Kyselky v širší poděbradské zřídelní oblasti 540 // 52.5. Kyselka v Sezemicích 541 // 52.6. Kyselka v Bělohradě 541 // 794 Část XI // Vadosní a radioaktivní minerální vody v Českém masivu // Kapitola 53. Vadosni minerální vody 544 // 53,1- Povšechně 544 // 53.2. Zemité a alkalické prameny, prosté teplé prameny 545 // 53.3. Prameny železnaté a vitriolové 546 // 53.4. Prameny slané, horké a glauberové 549 // Kapitola 54. Prosté léčivé vody (akratopegy) 550 // Kapitola 55. Poznámky k radioaktivním vodám v Českém masivu 551 // Západokarpat s k á soustava // Kapitola 56. Základní předpoklady tvoření minerálních zřídel 553 // 56.1. Hlavní rysy struktury a vývoje Západních Karpat 553 // 56.2. Celková charakteristika minerálních zřídel v západokarpatské soustavě, vymezení velkých zřídelních jednotek 556 // Část XII // Soustava fatro-tatranská s hronským synklinoriem a s dalšími jižnějšími strukturami pod třetihorním krytem //

Kapitola 57. Předpoklady formování a přehled rozmístění minerálních zřídel v této jednotce 562 // Oddíl a) Geotermální teplice // Kapitola 58. Prosté teplice 56? // 58.1. Rájecké teplice 569 // 58.2. Bojnická zří dělní linie prostých teplic 573 // Prostá teplice v lázních Bojnicích 573 // Prosté termální zřídelní bahno v lázních Bojnicích 580 // Teplice v Chalmové a v Malých Bielicích 583 // Prostá teplice ve Štúrově 584 // Kapitola 59. Sádrovcové teplice 584 // 59.1. Turčianské Teplice 584 // 59.2. Terma v lázních Sklené Teplice a Vyhne 585 // 59.3. Výron sádrovcové teplice do dolu František v Banské štiavnici 587 // 59.4. Navrtaná terma v lázních Kováčové a zatěsněné výrony termy v dalších vrtech v hronském „synklinoriu" 588 // Kapitola 60. Sirovodíkové (simé) sádrovcové teplice 590 // 60.1. Terma v Piešťanech a v Koplotovcích 591 // 60.2. Sirovodíková (sirná) sádrovcová teplice v Trenčianských Teplicích 605 // 60.3. Sirovodíková (sirná) zemitá teplice v Belušských Slatinách 609 // Kapitola 61. Piešťanské termální sirné zřídelní bahno Ö10 // 611 Přírodní podmínky, za kterých se vytvářel peloid v obtočném ramenu // Váhu 610 // 61,2. Předpoklady formování peloidu přírodními pochody v umělých // podmínkách // 795 Oddíl b) Kyselky // Kapitola 62. Kyselky ve středním Pováží 618 // Kapitola 63. Kyselka v Turóianské kotlině 619 // Kapitola 64. Kyselky v Liptovské kotlině 620 // 64.1. Povšechné poměry 620 // 64.2. Kyselky při severním okraji Liptovské kotliny 622 // 64.3. Kyselky na jižním okraji Liptovské kotliny 625 // 64.4. Kyselky uvnitř Liptovské kotliny 630 // Kapitola 65. Kyselky v povodí Popradu 630 // 65.1. Skupina studených kyselek 630 // 65.2. Teplá kyselka ve Vyšných Ružbachách 631 //

Kapitola 66. Bánovská zřídelní linie kyselek 634 // Kapitola 67. Kyselky z východní strany Braniska 636 // Kapitola 68. Kyselky na západních svazích Nízkých Tater 638 // Kapitola 69. Oblast kyselek v Pohroní 640 // 69.1. Kyselky v Horehroní 641 // Celkové rozmístění 641 // Kyselka v Brusně 641 // 69.2. Kyselky ve středním Pohroní 643 // Celkové rozmístění 643 // Kyselka ve Sliači 643 // Kapitola 70. Pásmo kyselek při jihozápadním okraji Slovenského středohoří. (Druhohorní kyselky metamorfované a míšené se slanými vodami panenské pánve) 651 // 70.1. Levická zřídelní linie 651 // 70.2. Kyselka v lázních Dudincích 652 // 70.3. Ostatní kyseliny levické zřídelní linie 663 // Kapitola 71. Minerální voda v S obráncích pod Vihorlatem 668 // Část XIII // Veporské ,,antiklinorium“ a složité spišsko-gemerské antiklinorium se synklinoriem Jihoslovenského krasu // Kapitola 72. Povšechné poměry 670 // Kapitola 73. Popis jednotlivých zřídel 671 // 73.1. Zřídla v krystaliniku a v prvohorách Slovenského rudohoří 671 // 73.2. Zřídla formovaná v druhohorním obalu spodní soustavy Slovenského rudohoří 672 // Úplný nedostatek minerálních zřídel v krasových oblastech 672 // Minerální zřídla utvářená v druhohorách ponořených pod vnitrokarpatský flyš 672 // Část XIV // Kapitola 74. Vlastní minerální vody paleogénu vnitřních Karpat 676 // Část XV // Kapitola 75. Bradlové pásmo 678 // 75.1. Vlastní minerální vody bradlového pásma 678 // 75.2. Kyselka na staveništi přehrady na Váhu v Nosících 679 // 796 Část XVI Flyšové pásmo // Kapitola 76. Dilči flyšové jednotky a jejich tektonika 685 // Kapitola 77. Povšechné okolnosti formováni flyšových minerálních zřídel 686 // 77.1. Propustnost flyše 686 // 77.2. Základní typy flyšových minerálních vod 687 //

77.3. Naftové solanky 688 // 77.4. Minerální vody původem prostého vyluhování solných ložisek a impregnací 689 // 77.5. Běžné flyšové minerální vody kontinentálního typu 689 // 77.6. Flyšové kyselky 690 // 77.7. Flyšové sirovodíkové prameny 691 // Kapitola 78. Rozmístěni flyšových minerálních zřídel 691 // 78.1. Hlavní rysy topiky a fysiografie flyšových pramenů 691 // 78.2. Rozmístění flyšových naftových solanek 692 // 78.3. Rozmístění flyšových kyselek 692 // Kapitola 79. Širší luhačovická pramenní oblast 694 // 79.1. Kyselky v Luhačovicích 694 // 79.2. Zřídla v širokém okolí lázní Luhačovic 700 // Kapitola 80. Širší bardejovská pramenní oblast 701 // 80.1. Typy minerální vody a celkové rozmístění zřídel 701 // 80.2. Kyselka v lázních Bardejově 702 // 80.3. Kyselka v lázních Cigelce 709 // Kapitola 81. Flyšové zřídelní struktury mimo širší oblast luhačovickou a bardejovskou 712 // 81.1. Naftová solanka v Oravské Polhoře 712 // 81.2. Moravské hořké glauberové prameny 714 // 81.3. Drobné výr ony flyšových kyselek a sirovodíkových vod 718 // Část XVII // Kapitola 82. Vlastní minerální vody neogenních vulkanitů 720 // Část XVIII // Mladotřetihorní nížiny // Kapitola 83. Povšechné okolnosti formování minerálních vod karpatských snízenin 722 // 83.1. Hydrogeologická charakteristika 722 // 83.2. Typy minerálních vod mladotřetihorních nížin 724 // Kapitola 84. Teplé prameny 725 // Kapitola 85. Prosté solanky 726 // Kapitola 86. Prosté sirovodíkové prameny 727 // Kapitola 87. Minerální vody naftového typu 728 // 87.1. Povšechné zří dělně geologické poměry a rozmístění zřídel 728 // 87.2. Jodobromová solanka v lázních Dárkově 730 // 87.3. Sirovodíkový slaný alkalický jodový pramen v lázních Smrdáky 732 //

87.4. Jodobromová solanka v lázních Číž 737 // Kapitola 88. Kyselky 742 // 88.1. Povšechné zrídelně geologické poměry a rozmístění zřídel 742 // 88.2. Kyselka v Herlanech 743 // Výběr literarury 747 // Rejstřík 767 // Rejstířk nejvýznamnějších lokalit minerálních vod a peloidů 787

(OCoLC)67012372

cnb000614549