Italská renesance // NEZNÁMÍ AUTOŘI (Přel. Jan Vladislav) // Černovlásko moje s cukrovými rty // Neposílej za mnou ty své posly klamné // Ulét slavik z klícky // Ten den, kdy vás nesmím vidét, moje milá // RINALDO D’AQUINO (Přel. Jan Vladislav) // Ach, už se neutěším // COMPIUTA DONZELLA (Přel. Jan Vladislav) // Když na jaře svět začne rozkvétat // GUIDO GUINIZELLI (Přel. Jan Vladislav) // Váš krásný pozdrav a váš něžný pohled // Chci opěvovat po pravdě svou paní // Viděl jsem jitřenku, jež zahořela // GUIDO CAVALCANTI (Přel. Jan Vladislav) // My jsme ta pera bázní rozechvělá // Kdo je ta paní, k níž zde každý vzhlíží // Protože už se sotva někdy vrátím // GIANNI ALFANI (Přel. Jan Vladislav) // Čím víc mnou pohrdáš, tím víc tě chci LAPO GIANNI (Prel. Jan Vladislav) // Dej, Lásko, ať se milá ke mně vine // CECCO ANGIOLIERI (Přel. Jan Vladislav) // Kdybych byl oheň, zapálil bych svět // Já mám tak málo toho, co bych rád // Takový smutek, takový mám žal // Nejhorší bída zve mě synkem svým // Nejlepší příbuzní, jen mít je vždy // Jsem-lijá, Dante, žvanil, jak jsi řek // DANTE ALIGHIERI (Přel. Emanuel Frynta) // Tak drsný chtěl bych být ted každým slovem // Přišel jsem v kruhu nebeském v ta místa // Ke krátkým dnům ve velkém kruhu stínů // Vždyť, Lásko, sama vidíš, tato paní // GINO DA PISTOIA (Přel. Jan Vladislav) // Kdybyste slyšela ten žalný hlas // FRANCESCO PETRARCA (Přel. Jaroslav Pokorný) // Čtenáři, až v mých rýmech zaslechneš (Přel. Ivo Fleischmann) // Sám, zamyšlen, po nejpustějších pláních (Přel. Ivo Fleischmann) // Chválím ten den i měsíc, chválím rok (Přel. Ivo Fleischmann) // Mír ztratil jsem a bít se nemám sil (Přel. Jaroslav Pokorný) //
Neznají tolik tvorů mořské vlny (Přel. Jaroslav Pokorný) // Má Italie, třebas slova marná // GIOVANNI BOCCACCIO (Přel. Jaroslav Pokorný) // Kdo zpíval by, když já ne — která žena // BURCHIELLO (Přel. Jaroslav Pokorný) // Věční se poesie s břitvou hádá // Když mrňous kluk tak do zlobení dá se // Do světa vyšel mravenec // Strambotto // LEONARDO GIUSTINIAN (Přel. Jan Vladislav) // Rád bych ti poslal čtyři vzdechy, milá // Nevzpomínáš si, jaks mi pověděla // LORENZO DE’ MEDICI (Přel. Jan Vladislav) // Ať touží Z. vás, kdo chce, po nádheře a cti (Přel. Jaroslav Pokorný) // Taneční písně // Bakchická píseň // ANGELO POLIZIANO (Přel. Jan Vladislav) // Nebud tak pyšná na svou krásu, paní // Dříve než zvadne, děvčátko mé milé // Vy oči, jež mi bez rtů vyprávíte // Od první chvíle, co tě vídávám // Ať jdu, ať stojím, ať jsem tam či tam // Milé dívky, já mám dnes // Pochválen bud, paní, okamžik a den // MATTEO MARIA BOIARDO (Přel. Jan Vladislav) // Ten ptačí zpěv, jenž letí z háje k háji // Ani to nebe nám tak drahé není // Viděl jsem zrána stoupat z hlubin moří // GIROLAMO SAVONAROLA (Přel. Jaroslav Pokorný) // Duše zaslepená // NICCOLÒ MACHIAVELLI (Přel. Jaroslav Pokorný) // Zpěv čertů Písně z komedie ,,Mandragora“ // Příležitost // FRANCESCO BERNI (Přel. Jaroslav Pokorný) // Papež nic nedělá, jen jí a tráví 105 // Epitaf 106 // LODOVICO ARIOSTO (Přel. Ladislav Pokorný) // Příslibů plné sladké vězeni 107 // Ti, co nám mluví o smrti, nám lžou 108 // MICHELANGELO BUONARROTI (Přel. Jaroslav Pokorný) // Mám vole už Z té rasoviny tady 109 // Nemohu nevidět v člověku mroucím 111 // Lásko, tvá krása není z toho světa 112 (Přel. František Halas) // Já jako dřeň jsem v kostech a nic více 113 (Přel. Jaroslav Pokorný) //
Verše na sochu Noci 116 // Pro mnoho milých, paní, pro tisíce 117 // Co zbude z ní, až přejdou léta širá 118 // LUIGI TANSILLO (Přel. Jaroslav Pokorný) j // Za velkou touhou vzpínám se jak pták 119Tojsou ty vody, kde jak v snách král Troje 120 // GASPARA STAMPA (Přel. Jan Vladislav) // Hořela, sténala a zpívala jsem stále 121 // Láskaje příčinou, že Žiji bez ustání 122 // Vy odcházíte zas a já zde zase sama 123 // Ne, nepřestaňte lkát, mé oči znavené 124 // Vraťte mi srdce, jež mučíte bez ustání 125 // Ó vy mé radostné, ó vy mé milé zvěsti 126 // Ó plačte, plačte jen pro mne, mé sladké paní 127 // Kdybyste, pane můj, nahlédl do hlubiny 128 // Můj život moře je, mé slzy voda v něm 129 // Mám těžký osud, mám, však ještě tisíckrát 130 To, & mě novými krutostmi stále muií // Kdo může vyslovit velikost mého štěstí // Ó žel, vy noci mé, vy láskou naplněné // S vámi mne, pane můj, docela opustila // Ó, muž mne, Lásko, muč a dej mi bolest nésti // Žaluji na Lásku, žaluji na milého // Ta rána, o níž jsem věřila, že se zhojí // Smutná a zmučená pro svoje těžké viny // TORQUATO TASSO (Přel. Jan Vladislav) // Srdce jste na mně chtěla // Co se to všude chvěje // Háje a řeky mlčí // Keni to ona ručka // Když mlčím, bolest roste // Není-li milost pro ty // Hrdličko osamělá // Slyš, vlny šepotají // Je-li mé srdce s vámi, tak jak touží // Ne, žádné květy v háji // Ty vaše polibky // Tak jak jste krásná vy // Květ, který pro mne máte // Ve stínu stromů kdysi // Ach, milujte mě, paní má // Lodice v moři, prapor // Na nebi vidím hvězdy, míhající // Zrcadlo z křišťálu jsem dal své paní // Tak jako plavec podle hvězd, jež vzplanou // Viděl jsem na vás, nebo se mi zdálo // Odlétáš, vlaštovko, a pak se zas //
Láska je duše, Láskaje duch světa (Přel. Jaroslav Pokorný) // Chór z pastorály ,,Aminta“ // GIORDANO BRUNO (Přel. Jaroslav Pokorný) // Sonet k chvále osla // Jeden čas seje, jeden plody sbírá // Poznámky