.

0 (hodnocen0 x )

(5.8) Půjčeno:23x 

BK

Biografie

Vyd. 1.

Praha : Academia, 1999

223 s.

ISBN 80-200-0699-0 (váz.)

Obsahuje předmluvu Petra Čorneje, rejstříky

Bibliografie: s. 217

Česko - dějiny - r. 1471-1526 - pojednání

Venkov - země české - r. 1471-1526 - pojednání

000043113

In margine čtvrtého svazku Jagellonského věku (Petr Čornej) 9 // Části. VENKOVSKÝ LID // Kapitola 1. Sociální terminologie a struktura 15 // Chlap, poddaný, člověk, člověčenstvie. Slib člověčenství a upevňování poddanských svazku narušených husitskou revolucí Ceremoniál slibu člověčenství Odpor měšťanu ke slibu člověčenství Venkovský lid je bohatě členěnou sociální vrstvou. Dědiníci a někdejší nápravníci. Dvořáci Rychtáři a fojtové. Sedláci-celoláníci. Kmeti, kmetičny. Chalupníci. Podsedkové. Venkovská chudina: čeleď, nádeníci Pastýři. Ratajové Žebráci, tuláci, povaleči // Kapitola 2. Ves, obydlí, ošacení, strava 35 // Průměrná velikost vesnic. Zániky vesnic Vesnické cesty, ukliď Očista venkovanů, lázně Lékařství na vsi. Rozmanitost výstavnosti vesnických obydlí. Dvoudílné a trojdílné domy. Chalupy a chatrče. Krytina vesnických obydlí bez komínů. Vesnický dům je movitostí? Topeniště v chalupách. Stůl a židle v jizbách? Hospodářské budovy. Oděv vesnického lidu. Kožichy, košile. Účesy a šat odlišují venkovany od měšťanů. Pyšné kroje? Strava venkovského lidu. Způsob stolování Spotřeba masa a půst. Chléb, moučná jídla, hrách, houby, zelí. Pivo na vsi // Kapitola 3. Volný čas, zábava, hry 59 // Krčma a hospoda. Dožinky, posvícení Marné zákazy zábav. Masopust. Vynášení Zimy ze vsi Hody a kvasy. Hon a lov. Tance. Hry v kostky a v karty. // Kapitola 4. Pověry, magie 67 // Pověra protikladem víry. Strach, hrůza z neznámého. Satan a ďábel. Náboženská víra, pověra a magie. Lidová zbožnost a pověry. Světci, ochránci zdraví lidi i zvířat. Kouzelnické zaříkávání Kněz a kouzelník. Kacíř a čaroděj. Jindřich Institoris na Moravě a nezdar jeho akci Česká reformace proti pověrám, magii a čarodějnictví. Náznaky honu na čarodějnice. Čechy jsou zemí proslulou vírou v kouzelníky?

Čarodějné báby a nemoci. Hadači. Astrologická proroctví. Strach z potopy světa 1524. Znamení na nebi // Kapitola 5. Venkovské školy. Děti a postavení ženy 86 // Minimum venkovských škol. Nízký počet studentů z venkova na univerzitě Analfabelismus Orální lidová kultura. Neznatelné obrysy osobností venkovského lidu. Sebevrazi Neznalost demografie venkovského lidu. Sňatky, svatby. Význam slibu manželství. Podřízenost venkovské ženy muži Sexuální styky. Nevěstky na vsi Vesnické děti Laskavý postoj k nim. Nemanželské děti // Kapitola 6. Feudální renta 98 // Peněžní forma. Emfyteuze, purkrech. Naturálnídávky. Robota není dosud tíživým břemenem. Spory o roboty trvají. Odsudek nových robot. Nezájem feudálů o nové roboty souvisí s podstatou feudálního hospodaření bez množství poplužních dvorů. Preměna robot v peněžní dávky. Úlevy poddaným v čase přírodních pohrom. Holdy, pocty a pomocú Míra vykořtsiováni zmenšována ústupem počtu berní. Název suitu slovem „moc". Pokles církevních dávek a poplatku. // Kapitola 7. Poddanství či nevolnictví? 110 // Právní postavení venkovského lidu. Obec. Další rušení selské odúmti, právo selských kšaftů. Sedláci a tržní vztahy. Dědiníci, hrad a erbovníci. Nákup poplužních dvorů sedláky. Sedláci věřiteli i měSfanů. Zároveň ovšem zadlužení venkované. Už tím vznikají pochyby o nástupu nevolnictví v době jagellonské. Absence slova „nevolník" ve staré češtině. Odchody ze vsi. Zákazy opouštění gruntů už v předhusitském období. Sněmy doby jagellonské navazují na tyto zákazy. V popředí feudálního zájmu grunt. Výhostní listy a poklončí. Města mají vydat zběhlé poddané stále se opakující zákazy vsak svědci o pobytu zběhlých ve městech. Hlad po pracovních silách.

Nezvládnuté rozměry prostoru ulehčují útěky ze o zběhlé poddané. l někteří feudálové (podnikatelé) se snaží získat síly. Odchod dětí poddaných do měst. Rozmanitost právně-ekonomických podmínek. Upevňuje se poddanstve nevzntká však ještě nevolnictví jako systém, nanejvýš se objevují některé prvky nevolnictví. Volnost vesnické chudiny. Prosperita nádeníků a námezdně pracujících. Povýšený postoj pánů k chudině. // Kapitola 8. Právní ochrana 132 // Vrchnosti hájí své poddané a své sluhy. Stížnosti u krále na feudální útlak. Ochrana poddaných proti měšťanům. Ochrana selské cti. Na komorním soudě šlechtic proti šlechtici i prelátovi háji své poddané. Ochrana poddaných před zločinci. // Kapitola 9. Vesnická samospráva a míra útisku 141 // Obec a rychtář- dělba pravomoci. Pečeť venkovské obce. Obec a trestní právo, šťastné období? Místní rozdíly v postavení poddaných. Zesměšnění sedláků v krásné literatuře. Udržet poddané v hrůze! Chmurný obraz životních podmínek venkovského lidu v nábožně-vzdělavatelské literatuře. Slitování nad bídným osudem poddaných u kališniků i katolíků. Skutečnost byla příznivější než nářky vzdělanců. Celkově nedosahoval útisk neúnosné míry. Řehoře Hrubého snaha o vysvobození „chudiny z tyranství“. // Kapitola 10. Třídní boj poddaného lidu 152 // Zášť mezi poddanými a pány trvá. Obavy ze selské vzpoury v husitské zemi. Zbraně v selských chalupách. Formy třídního boje dokladem relativně klidnějších poměru na české a moravské vesnici. Útěky z gruntů a účast v houfech lapků je zčásti dokladem třídního boje. Otevřený odpor proti novým robotám. Paličství. Izolovanost boje venkovského lidu, regionální omezenost.

Dalibor z Kozojed, mýtus a skutečnost. Povstání u Zábřehu. Boj svobodných sedláků, drobné regionální vzpoury. Ohlas německé selské války a Dóžova povstaní (Jáchymovsko, Teplá, Cheb, Falknovsko) Nízký stupeň třídního boje svědčí o relativně příznivých podmínkách života venkovského lidu. // Část II. NÁRODNOSTNÍ OTÁZKA // Národy, národní řevnivost, vlast 169 // Obsah pojmu středověký národ. Teritoriální aspekt: národy a země. Heterostereotypy středověkých národů. Jazyk a národ Čeština i do agendy stavovské obce: podle vzoru moravského i Čechy (1495). Čeština na královském dvoře i v církevní korespondenci Čeština ve Slezsku a na Slovensku. Čeština diplomatickým jazykem. Nezřetelná hranice mezi českým a německým obyvatelstvem Čech a Moravy. Čeština proniká i do oblastí dříve německých (Litoměřice, Stříbro, Žlutíce, Ústí n. L., Plzeň, Kadaň, Teplá, Úterý, Jindřichův Hradec). Praha a němečtí měšiané (Malá Strana). Převaha německých měšťanů v moravských městech. Bilingvismus Vzdělanci ovládají vedle češtiny a němčiny i latinu. Češi a Moravané, český a moravský jazyk Německá menšina a německé obyvatelstvo v Rakousích, v Bavorsku, v Sasku. Nenávist česko-německá, její kořeny. Národnostní řevnivost součástí náboženských, politických, mocenských rozporů. Zneužívání národnostních sporů. Nacionálni napěn? Účast širších vrstev obyvatelstva na národnostních třenicích. Host a xenofobie. Domácí a cizozemci. Oslava češtiny, apologie češtiny (Všehrd, Řehoř Hrubý z Jelení, Konáč). Autostereotypy českého vlastenectví: vyvolený národ, mesianismus, české hrdinství a statečnost. Antimýtus: čeští kacíři Nové významy slova „vlast" jsou výsledkem rozmachu českého vlastenectví azbyšují jeho intenzitu.

„Otec vlasti", apoteóza české vlasti (Konáč). Moudrý postoj Hasištejnského k českému vlastenectví. Čechové a slovanství Česko-polské bratrství, protipolské projevy v českých zemích. Prvky internacionalismu v českých postojích, respekt k německým sousedům. Češi a Uhři, válečné střetnutí a mocenský zápas vrhá světlo na česko-uherské vztahy. Násilné útoky proti uherské delegaci v Praze. Cikáni v Čechách a na Moravě Na rozdíl od německých krajů nelze v českých zemích zjistit perzekuci cikánů. // Seznam zkratek 216 // Zkrácené citace pramenů a literatury 217 // Rejstřík jmen a míst 218