.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

V Praze : Jednota českých matematiků a fyziků, 1933

190 s.

000048869

Předmluva // I. Co je podnebí ? // Co je počasí? Jeho proměnlivost. S. 7. — Normální hodnoty podnebných elementů. S. 9. — Význam podnebí pro život na Zemi. S. 10. // II. Podnebí v dobách historických // Pozorování a měření klimatických elementů pomocí přístrojů. S. 11. — Záznamy o počasí z dob předinstru-mentálníeh. S. 14. — Svědectví z kolísání řek, jezer a ledovců. S. 16. — Co lze o kolísání podnebí souditi ze zpráv o zemědělství a kulturním životě v historické minulosti? S. 18. — Podnebí Palestiny ve starověku. S. 23. — Kolísání podnebí historických dob v Evropě. S. 24. — V Asii. S. 29. — V Africe. S. 34. — V Americe. S. 38. — Stromová leta. S. 41. — Celkové vvsledky. S. 44. // III. Periodičnost v kolísání podnebných elementů v dobách historických... // Metody výzkumu. S. 45. — Pohyby ledovců. S. 49. — Kolísání hladiny bezodtokých jezer. S. 52. — Periody stromových let. S. 54. — Brücknerova perioda. S. 55. — Perioda 161etá. S. 58. -— Perioda slunečních skvrn (llletá). S. 59. — Její modifikace působením sopečného prachu. S. 60. — Vliv Měsíce a kolísání zemské osy na počasí. S. 62. — Nestejná reakce jednotlivých oblastí Země na periodu slunečních skvrn. S. 63. — Zima r. 1928/29. S. 64. — Tuhé zimy ve dřívějších dobách. S. 67. — Zmenšení roční amplitudy počátkem 20. stol. S. 67. // IV. Čtvrtohorní ledová doba // Geologické doby. S. 69. — Velké rozšíření ledu v pleisto-cénu. S. 71. — Stopy, které zanechal nitrozemský led. S. 72. — Zaiednění Severoevropské (Nordické). S. 73. — Hory střední a jižní Evropy ve čtvrtohorách. S. 75. — Nitrozemský led v Sev. Americe. S. 76. — Pleistocenní zalednění Sibiře. S. 78.

Svědectví o všeobecném poklesu teploty v pleistocenním ledovém období. S. 79. -— Opakování ledových dob. S. 80. Současnost jednotlivých z nich na celé Zemi. S. 83. Doby interglaciální. S. 85. - Teplota ovzduší v ledových dobách. S. 85. Vysvětlování zalednení hojnějšími srážkami atmosférickými. S. 88. — Jiné výklady o příčinách ledových dob. S. 90. Croilova teorie. S. 91. Milankovičovy výpočty o kolísání slunečního záření, jehož se dostává Zemi. S. 92. — Paralelisování geologických jevů s nimi. S. 93. Poloha zemské osy v pleistocénu. S. 95. Podnebí dob mtergláciálních. S. 96. Svědectví spraše. S. 97. — Pluviální doby v aridních oblastech. S. 98. Sahara. S. 99. Přední a Vysoká Asie. S. 102. Sev. Amerika. S. 103. — Vých. Afrika. S. 104. Austrálie. S. 105. Jižní Amerika. S. 106. - Současnost dob ledových a pluviálních a její vysvětlování. S. 107. // V. Vývoj podnebí v době poledové // Ústup Nordického zalednění. S. 108. Jíl pruhovaný (s „varvavmi“). S. 110. Stadia posledního ledovcového ústupu. S. 115. - „Závěrečná doba ledová“. S. 116. // Co je pyloanalysa? S. 117. Její cena pro poznání bývalého podnebí. S. 118. Blyttovy periody. S. 120. Rostlinstvo v Evropě v dobách poledových. S. 120. Úvahy o podnebí týchž dob. S. 125. Dosavadní výsledky pyloanalysy v Sev. Americe. S. 127. - Svědectví fytogeografie o polodovém kolísání podnebí ve střední Evropě. S. 128. — Totéž kolísání a archeologie. S. 130. Jezera a ledovce v poledových dobách ve vých. Africe. S. 132. — Pyl z dob interglaciálníeh a co nám vypráví o tehdejším podnebí. S. 133. // VI. Ledová období ve starších dobách geologických // Permokarbonské období ledové na jižní polokouli. S. 135. —

Pochybné výskyty zalednění na polokouli severní. S. 138. — Ledové doby v proterozoiku. S. 139. — Stopy slabších zalednění z jiných dob geologických. S. 140. // VII. Podnebí geologických dob předpleistocenních // Svědectví o předvěkém podnebí, jež poskytují anorganické usazeniny. S. 142. — Svědectví organismů. S. 144. - Rostlin. S. 145. — Pozemních živočichů. S. 148. — Mořské fauny. S. 150. Kontinuita ve vývoji organismů na Zemi a co lze z ní usuzovat i. S. 151. Podnebí v dobách algonkických. S. 152. Ve starším paleozoiku. S. 153. - Mladší paleozoikum. S. 155. Mesozoikum. S. 159. Období třetihorní. S. 166. Změny v poloze oblastí zaledněných, pouští atd. v průběhu geologických dob. S. 169. — Wegenerova teorie. S. 170. Vysvětlování kolísání podnebí měnou zeměpisných podmínek. S. 173. Kosmické hypotésy kolísání klimatu. S. 175. // Hypotósy terrestrické. S. 176. - Souvislost klimatu // s horotvornými ději. S. 177. - Bezpodstatnost domněnky o postupném chladnutí zemského ovzduší. S. 179. — Pravděpodobné vysvětlení kolísaní podnebí. S. 180. Jeho účinky na vývoj tvorstva. S. 181. - Výhled do // budoucna. S. 182. // Dodatky. 184 // Literatura 186

(OCoLC)85521824

cnb000942204