OBSAH // Zdeňka Tichá: Život a dílo Bohuslava Balbína 9 // Bohuslav Balbín: Krásy a bohatství české země. Rozmanitosti z historie Království českého (výbor) // I. KNIHA // Poloha Čech podle délky a šířky nebes a pod kterým znamením se nacházejí. Čemu se podobá naše země: pupku, náhrdelníku, srdci, loutně, vejci, růži a amfiteátru. Díky příznivé poloze je možno Čechy bránit ze všech stran proti nepříteli. (I. kapitola) 49 // O lesnatém pohoří Šumavě. O Hercynském lese, jeho rozložení a rozsahu. Proč se Čechy nazývají Hercynským územím? Kdo byla dívka Hercyna? Osud zakázal Římanům překročit Labe. O požáru Hercynského lesa. Novohradské hory. O Krkonoších a Krušných horách. Různá mínění autorů. // Proti těm, kdož haní českou zemi pro její homatost. (III. kapitola) 51 // O vysoké poloze Čech podle svědectví řek v nich pramenících, jež si razí cestu německými krajinami na sever, na východ, na jih i na západ. Ohře, jediná řeka, vstupuje do Čech. Zda by bylo možno odvést Dunaj do Čech, jak prý se o to pokusil císař Karel? (IV. kapitola) 55 // Zdravé povětří Čech a příjemná chuť vody v českých řekách a proč tomu tak je. Tycho de Brahe doporučuje české podnebí. Čechy obývali ve všech dobách stateční národové. Hermundurové, kteří kdysi sídlili u pramenů Labe, naháněli strach císaři Augustovi na podkladě jakési věštby. // (V. kapitola) 58 O Obřích horách, jež Němci nazývají Riesengebirge. Češi jim podle řeckého názvu říkají Krkonošské hory. (VI. kapitola) 60 // O význačnějších českých horách a jejich pozoruhodnostech. České pohraniční hory. Hora Říp uprostřed Čech, Petřín a Bílá hora. Hory náležící původně nekatolíkům. (VII. kapitola) 70 // Vysoká hora Milešovka, podle níž venkované předpovídají počasí. O hoře jménem Sedlo.
Žertovný příběh z té hory o psech, kteří se napili vína. Skalní útvary kolem hradu Trosek. (VIII. kapitola) 73 // O Bílinské hoře (Bořen), jaké má pozoruhodnosti. Hora Lovoš a Děvečky. Hora Radobýl u Litoměřic. Žertovný původ názvu Litoměřice a o Postoloprtech. Hory, jež mají ve stejné době letní i zimní vzhled. (IX. kapitola) 75 // Hora Blaník, Podhora (Podhomí vrch) za Teplou. Ještěd u (Českého) Dubu. O Prachatické hoře. O neobyčejně dlouhém úvalu zvaném Loucká. (X. kapitola) 77 // O památných jeskyních a dutinách v Čechách. Jeskyně sv. Ivana, karlštejnské a litické skály. Další jeskyně sv. Ivana. Zajímavé podzemní prostory u (české) Skalice. (XI. kapitola) 79 // Zda se Čechám nedostává soli? Naši předchůdci dováželi sůl z Halle v Sasku. O tom, že země není tak docela bez soli. Proč je u nás nedostatek soli? (XII. kapitola) 81 // O nadbytku zlata u dávných Čechů; kdy se u nás poprvé razilo zlato. Svatý Václav na zlatém českém penízi. Vznik rýžování zlata. (XIII. kapitola) 83 // Záznam o některých českých zlatonosných řekách a potocích, známých odedávna úlomky zlata a zlatým pískem. O bílém zlatě. (XIV. kapitola) 85 // O rudných dolech v Čechách. Bohatství příbramských, jílovských a kutnohorských dolů, o dolech v Krupce. Český národ rozdělený kdysi na zemědělce a kovkopy. O stroji v Příbrami. O zázračném nálezu jílovského zlata. O cínu na Měděnci. Čeští králové měli vždy kutací práva. Opuštění dolů, pohroma pro České království. (XV. kapitola) 87 // O tom, co je společné dolům. O hornických městech. O právu azylu v dolech. Štoly se jmenují podle svátých. O hornických skřítcích. O kováříčcích ve zdech domů. Příroda často tvaruje zlato a stříbro do podoby nějakého tvora. Stříbrný kůň, stříbrné pruty, zlatá stébla, zlaté a stříbrné nitě.
Znovu o dolech na stříbro. Některé kutnohorské štoly. Péče o doly v dávných Čechách. Bohatství krále Vladislava z Kutné Hory. O jáchymovských dolech a jejich prospěchu. Doly v Plané. Některé štoly přinášejí záhubu. Přísečnické doly, rudolfovské u Českých) Budějovic a kašperské (XVII. kapitola) 95 // Bohatství krumlovských dolu. Některé opuštěné. O Stříbře, městě stříbra. Štědrost Rožmberků k chudým a špitálům. Zápisy mincovny. Ratibořské doly, dále tepelské a dobřichovické. Čeští havíři v Belgii u Alexandra z Parmy. O jalových rudách. (XVIII kapitola) 98 // Cín v Krupce a v (Horním) Slavkově smíšený se stříbrem. O starých rudných haldách. O dolech na zelezo, měď a olovo. O kamenci. Rozmanitost půdy v Čechách. (XIX. kapitola) 102 // Nadbytek rtuti. Ledek, síra, uhlí. Výrobny ledku. Nejlepší vápenec v Praze. Italské úsloví o něm. České lomy. Všechny druhy českého mramoru. Křesací kameny. Mlýnské kameny. Písek z českých řek. Praha má ve svém okolí na dosah veškerý materiál na stavby. O vápnu. (XX. kapitola) 103 // O předních sklárnách v Čechách. O jemném písku a potaši nezbytném při výrobě skla. // O pozoruhodném vynálezu foukaného skla. (XXI kapitola) // Vypočítávají se papírny u nás. Myliovo mylné tvrzení o původu papíru. Četné papírny. Jáchymovský papír je podkladem papíru holandského. Mlynářské řemeslo v Čechách; o hrnčířství. Žertovná historka o císaři a králi Václavovi a o povozníkovi, který vezl do Prahy hrnce. (XXII. kapitola) 107 // České řeky. Jediné Labe pohlcuje všechny naše řeky. Rozdíly v pivu podle vody z našich řek. // (XXIII kapitola) // Lázně Teplice a Karlovy Vary. Jejich původ a zajímavosti. Přírodní zdroje a působení. Teplé prameny se vytratily, jakmile koupajícím nařídili platit poplatek. (XXIV kapitola) 110 //
Původ a léčebné účinky vody v Deštné. O chebských a tepelských kyselkách. Nové lázně v Čechách. (XXV. kapitola) // O kyselkách a léčivých pramenech na území slavného tepelského kláštera. (XXVI kapitola) 115 // Léčebné prameny a stručný přehled jejich zajímavostí. O prameni sv. Václava na Novém Městě pražském. (XXVII kapitola) // Další svědectví o pramenech. (XXVIII. kapitola) // O vzácných a drahých kamenech Čech. (XXIX. kapitola) // O českých drahých kamenech. Ametyst, křišťál, diamant, topas, safír a hyacint. (XXX. kapitola) 127 // Další svědectví o drahokamech. Smaragd, prasem, Chrysopras, sardský kámen, chrysolit, rubín granát, beryl, chalcedon a tyrkys. (XXXII kapitola) 129 // Znovu o drahých kamenech. Mléčný achát, achát, jaspis, heliotrop, ledvinový kámen, labský kámen arménský kámen (azurit) (XXXII. kapitola) 233 // Bohatství císaře Rudolfa II. v drahokamech. (XXXV. kapitola) I34 // Závěr pojednání o nerostné říši. (XXXIX. kapitola) I36 // O planých i pěstovaných českých rostlinách. O výborné jakosti českého šafránu podle svědectví Matthioliho. Většinu bylin lze pojmenovat česky. Velké znalosti předků o rostlinách. O tulipánech. Kdy byly přineseny do Prahy. Jasmín. Kopce za Blaníkem vychvalované pro vzácné rostliny (XL kapitola) 137 // O českých zahradách. O zahradě Rudolfa II. a Viléma z Rožmberka. O zahradě saského vévody z Lauenburgu, knížete Valdštejna, Colloreda a jiných. Jičínské lípy. (XLI kapitola) 138 // O pravé a plané olivě. O jablkách a ostatním ovoci. O kaštanech. Míšeňská jablka poslaná do Říma. Odkud pochází jejich pojmenování. O druhu jablek, jež rostou pohromadě. Lískový keř knížete Přemysla. Červené ořechy. Dva neznámé druhy jeřabin. (XLII kapitola) 142 // Známý ušlechtilý český chmel. Která piva lze v Čechách doporu
Známý ušlechtilý český chmel. Která piva lze v Čechách doporučit. (XLIII kapitola) 144 // Obrana českého vína. České víno předložené císaři místo rakouského. Některá česká přísloví. // O břidlici na vinicích, jež se velmi uplatňuje též na krytiny věží a kostelů. Všeobecně o českém zemědělství. Koně určení v dávných Čechách na obdělávání polí. Úrodnost české půdy. Kdy isou první žně. (XLIV. kapitola) 245 // O léčivých rostlinách a keřích, jež mají v lékařství velkou sílu a působivost a jež rostou samy od sebe velmi bujně v české půdě. O českém hadím mordu. (XLVI. kapitola) 148 // 117 // 119 // 124 // Vzácné přírodní jevy, jež se nacházejí v Čechách. Lanýž čili jelení houba. Mumie. Hlinka, rohy narvala. Zkamenělé kosti obrů. Pravěké nádoby. Štěpné sklo. (XLIX. kapitola) 154 // O kamenných lasturách. Kamenní hlemýždi a slimáci. Lasturový kámen. Zkamenělé lidské kosti. Antimonit vykopaný u Teplé. České olovo. Kde se získává kámen na brousky a pilníky pro zlatotepce. Brousky z olše. (LI. kapitola) 157 // O českých rybách. Podivuhodná rozmanitost našich ryb. O příchodu lososů z moře a jejich putování českými řekami. Kde se líhnou malí lososi? Vychvalovaný nymburský kapr. Jeseteři, malé mihule a okatice. Kdy se dostaly do Čech parmy? Jakési ryby v Čechách, jež vydávají zvuk. (LIL kapitola) // 159 // Vypočítávají se ryby, jež se dostávají do větších českých řek buď z moře nebo menších toků. (Lili. kapitola) 162 // Mnoho pstruhů a lipanů v českých řekách. Výčet ryb, jež žijí v Labi, a to dvacet druhů. (LIV. kapitola) 162 // O českých rybnících. Kdysi bylo zakázáno rozšiřovat pěstování ryb. Které rybníky jsou v Čechách největší? Jak vypadá jejich budování? Jaký užitek přinášejí majitelům? (LV. kapitola) 165 //
Dále o rybnících. Rybníky s kapří násadou. Které ryby se rády zdržují v rybnících? Původ štik. // O rožmberských rybnících. O českých jezerech Divné zvěsti o pohraničním jezeru u Bavor. Žleby u Mšena. (LVI. kapitola) 167 // O proslulých českých oborách, kde se chovají kanci, jeleni, srny, daňci, dále pak menší lovná zvěř, jako králíci a zajíci. Nezvyklá zvířata a jejich obliba u císaře Rudolfa IL V Čechách bylo chováno dvanáct Ivů. Lev usmrcený před tváří císaře Rudolfa IL (I. Vil kapitola) 169 // Pestrost a množství divoké zvěře v našich lesích. Vypočítávají se některé druhy. O zubru, který je ve znaku Pernštejnských. O medvědech. Vyprávění o českém rytíři, který vyloupil medvědí brloh. Veselá historka o opici, kterou zabili venkované v domnění, že je to čert. Chejna Bláznivá, to je ves bláznů, a čím si toto pojmenování vysloužila. (LIX. kapitola) 172 // Pes utíkající před zajícem. Vychytralost lišky. (LX. kapitola) 176 // Další důkazy o zvěři. Která zvířata se v Čechách nevyskytují? O lesních lidech v Hercynském lese. Bobři, vydry, ježci. Kolouchové a divoké kočky. Jeleni. Ovce, vepři, býci, koně a pálení jeleni. Žijí v Hercynských lesích losi? Rysové jsou v Čechách všude domovem. Něco o veverkách a jezevcích. // O kamzících. Jaké stromy rostou v našich lesích. Co je střemcha? (LXI kapitola) 177 // Krátké doporučení psů. Podivuhodná rozmanitost jejich povah. Nejvíce chválí v Čechách lovecké plemeno. Daižnost a chytrost těchto psů při lovu. O psí bystrosti. Mimořádný sklon jednoho psa ke krádežím. (LXII. kapitola) 181 // O lasičce a hranostaji. Myší sběratelé oříšků. Co je rejsek? Různé druhy kolčav. O kuně. Jak jeden hospodářský správce dovedl využít bystrosti tohoto zvířátka. (LXIII. kapitola) 185 //
O mloku a některých druzích hmyzu. V Čechách prý se nacházejí škorpióni. Také hadi s korunkou. Občas se u nás vyskytl i drak. Svatojánské mušky. (LXIV. kapitola) 186 // Úvod do historie ptactva. Lov na orly na hoře Řípu. Jak se provozuje. Ušlechtilí čeští sokoli. // V Čechách se loví i dropové. (LXV. kapitola) 187 // O stěhování čížků v Čechách. O drozdech a kvíčalách a o jakémsi druhu ptáčků, kteří zavítají do Čech v tříletém nebo sedmiletém období. Všeobecně o stěhování našeho ptactva. (LXVI. kapitola) // 190 // Výčet ptáků, kteří se u nás rodí a u nás žijí. Bílý páv, tetřev, papoušek, jeřábek, kvičala, špaček, labuť, husa, ledňáček, kozlík a křivonoska. (LXIX. kapitola) 194 // O bažantech a českých bažantnicích. O zvláštní tuposti bažantů; tetřívkové a tetřevi, kteří vodí často bažanty. O psech určených k lovu koroptví a bažantů. Psi, kteří lovili na vlastní pěst. (LXX. kapitola) 197 // II. KNIHA // Výtah z celé druhé knihy a jakési shrnutí, v němž vysvětlujeme, co se nám zdá nejpravděpodobnější o bratřích Čechovi a Lechovi a jejich příchodu do těchto končin. (XXII. kapitola) 203 // III. KNIHA // O českých krajích. Jejich hranice a mezníky. Městečka, města a hrady. Jejich bohatství i jakým tvarem je možno vykreslit jejich vzhled. (III. k IV. kapitola) 211 // Seznam měst a obcí v Čechách a v jaké vzdálenosti každé z nich leží od královského a metropolitního města Prahy. Věnná města českých královen. Někdejší poddanská města pražského arcibiskupa, litomyšlského biskupa a pražského světícího biskupa. (VII. kapitola, § III) 244 // O dávných městech Hermundurů a Bójů. Která první města měli Čechové v někdejší zemi Bójů (Bojohaemum, Bohaemia); jejich původ podle Davida Crinita. (VII. kapitola, § I) 250 //
O českých hradech. (VIII. kapitola) 253 // O zjeveních, která se vyskytují v různých částech Čech, zejména pak o bílé paní na panstvích Rožmberků a jindřichohradeckých pánů. (XV. kapitola) 294 // O vzezření dávných Čechů, o jejich ošacení a ostatní tělesné péči. O vousech a vlasech starých Čechů; dále několik připomínek o tom, jak předkové dbali o uchování svého jazyka. // (XX. kapitola) 297 // Poznámky 305 // Poznámka překladatelky - 315 // Výběr z literatury o Bohuslavu Balbínovi 319 // Osobní rejstřík 321 // Místní rejstřík 329 // Věcný rejstřík 347